Analýza smrtelné pracovní úrazovosti v ČR v roce 2018

1. ÚVOD

Úvod

Počet smrtelných pracovních úrazů v roce 2018 stoupl oproti roku předcházejícímu o 29 případů a dosáhl celkového počtu 123 případů. Na tomto nárůstu se nejvíce podílelo odvětví Těžba a dobývání (B.), Doprava a skladování (H.) a Profesní, vědecké a technické činnosti (M.).

V prvních deseti letech existence České republiky (1993–2002) tento počet činil 200–300 případů za rok (průměrně 250). Dále v letech 2003–2016 se již počet dostal pod hranici 200 případů a činil 100-200 případů za rok (průměrně 142). V roce 2017 se tak poprvé v historii dostal počet pod hranici 100 případů za rok.

Největší podíl na smrtelných pracovních úrazech v roce 2018 měly již tradičně dopravní nehody na pozemních komunikacích (silnice, kolejiště). Při 31 událostech se smrtelně zranilo 32 zaměstnanců. Střet vlaku s chodcem způsobil jeden případ, střet vlaku s automobilem byl evidován také jeden. V roce 2009 došlo k meziročnímu snížení počtu všech usmrcených osob při dopravních nehodách na pozemních komunikacích v ČR pod hodnotu 1000, a to na 901 případů. Tento trend dále pokračoval až do roku 2013 (654 usmrcených osob). Tím došlo i ke snížení počtu takto vzniklých smrtelných pracovních úrazů (32 případů, tj. 4,9 %). V letech 2014 a 2015 počet usmrcených osob při dopravních nehodách stoupl, v letech 2016 a 2017 pak opět klesl až na hodnotu 577 (historické minimum). V roce 2018 počet stoupl na 656 případů, z toho bylo evidováno 32 smrtelných pracovních úrazů, tj. 4,9 %.

Pozemní vozidla a ostatní dopravní prostředky se jako zdroje úrazu podílely na vzniku pracovních úrazů s pracovní neschopností nad tři dny jen 3,4 %, na závažných již 15,2 % a na smrtelných dokonce 28,5 %. Znamená to, že čím byly v pracovní úrazovosti škody na zdraví vážnější, tím se na tom více podílely dopravní nehody. Z policejních statistik vyplývá, že pozemní komunikace v ČR jsou stále nebezpečný prostor, jeden z nejhorších v Evropě.

Dalším velmi častým druhem nehody s následkem smrti byly pády osob (z výšky, do hloubky, ze schodů, na rovině ap.) a pády na osobu (předmětu, břemene, stroje, zeminy ap.). Tyto případy dohromady se na celkovém počtu smrtelných pracovních úrazů podílely 33 % (40 případů). Dále došlo ke dvěma explozím s následkem 19 smrtelných pracovních úrazů.

Smrtelné pracovní úrazy byly rozloženy téměř do všech odvětví a v rámci odvětví jejich vznik často souvisel především s prováděnými činnostmi, které zase souvisely se zaměstnáním zraněného zaměstnance (KZAM). Nelze se proto omezit jen na rozdělení případů podle odvětví podniků (CZ-NACE), ale i na odvětví událostí, které se často liší, dále na činnosti a zaměstnání zraněného zaměstnance.

Vysoký počet smrtelných pracovních úrazů ve zpracovatelském průmyslu je dán vysokou zaměstnaností v tomto odvětví (počet pojištěnců), ale četnost případů (0,14) je nižší než průměrná hodnota za ČR (0,26). Dopravní nehody se na případech ve zpracovatelském průmyslu podílely jen čtyřmi událostmi s následkem pěti smrtelných pracovních úrazů.

Nejčastější příčinou bylo používání nebezpečných postupů a způsobů práce zaměstnancem, včetně jednání bez oprávnění, proti zákazu a prodlévání v nebezpečném prostoru, celkem ve 30 případech. Smrtelná pracovní úrazovost v roce 2018 zaznamenala 4 události, při nichž zemřel více než jeden zaměstnanec, a to celkem 23. V roce 2016 nebyl zaznamenán hromadný případ žádný. Ženy utrpěly šest smrtelných pracovních úrazů, z toho jeden při autonehodě.