Analýza smrtelné pracovní úrazovosti v ČR v roce 2014

Část 1. Úvod

Část 1. Úvod

Počet smrtelných pracovních úrazů v roce 2014 stoupl proti roku předcházejícímu o 6 případů a dosáhl celkového počtu 116 případů. Na tomto růstu se nejvíce podílel nárůst počtu smrtelných pracovních úrazů v odvětví Stavebnictví (F.), Těžba a dobývání (B.) a Doprava a skladování (H.). Ženy utrpěly jen jediný smrtelný pracovní úraz.

Největší podíl na smrtelných pracovních úrazech měly již tradičně dopravní nehody na pozemních komunikacích (silnice), parkovištích a stavbě. Při 43 událostech se smrtelně zranilo 46 zaměstnanců, převážně při haváriích automobilů. Z toho se jednalo o 6 případů přiražení nebo sražení chodce, kde 2 z nich byli pracovníci na KUKA vozu. Střet automobilu s vlakem způsobil 2 události, při nichž zemřeli 3 pracovníci. Nebyl zaznamenán žádný případ způsobený pádem letadla. V roce 2008 došlo k meziročnímu snížení počtu všech usmrcených osob při dopravních nehodách na pozemních komunikacích v ČR téměř na hodnotu úspěšného roku 2006. Tento trend dále pokračoval i v letech 2009 - 2013. Tím došlo i ke snížení počtu smrtelných pracovních úrazů při dopravních nehodách na pozemních komunikacích. V roce 2013 bylo evidováno při dopravních nehodách 654 usmrcených osob, z toho bylo 32 smrtelných pracovních úrazů (4,9 %). V roce 2014 ale počet usmrcených osob při dopravních nehodách stoupl na 688, z toho se jednalo o 46 smrtelných pracovních úrazů (6,7 %).

Pozemní vozidla a ostatní dopravní prostředky se jako zdroje úrazu podílely na vzniku pracovních úrazů s pracovní neschopností nad tři dny jen 3,9 %, na závažných již 15,2 % a na smrtelných dokonce 40,5 %. Znamená to, že čím byly v pracovní úrazovosti škody na zdraví vážnější, tím se na tom více podílely dopravní nehody. Z policejních statistik vyplývá, že pozemní komunikace v ČR jsou stále nebezpečný prostor, jeden z nejhorších v Evropě.

Dalším velmi častým druhem nehody s následkem smrti byly pády osob (z výšky, do hloubky, ze schodů, na rovině, ap.) a pády na osobu (předmětu, břemene, stroje, zeminy, ap.). Tyto případy dohromady se na celkovém počtu smrtelných pracovních úrazů podílely 40 % (46 případů).

Smrtelné pracovní úrazy byly rozloženy téměř do všech odvětví a v rámci odvětví jejich vznik často souvisel především s prováděnými činnostmi, které zase souvisely se zaměstnáním zraněného zaměstnance (KZAM). Nelze se proto omezit jen na rozdělení případů podle odvětví podniků (CZ-NACE), ale i na odvětví událostí, které se často liší, dále pak na činnosti a na zaměstnání zraněného zaměstnance.

Vysoký počet smrtelných pracovních úrazů ve zpracovatelském průmyslu je dán vysokou zaměstnaností v tomto odvětví (počet pojištěnců), ale četnost případů (0,20) je nižší než průměrná hodnota za ČR (0,26). Dopravní nehody se na případech ve zpracovatelském průmyslu podílely jen osmi událostmi s následkem osmi smrtelných pracovních úrazů.

Nejčastější příčinou bylo nesprávné chování zraněného zaměstnance, a to používání nebezpečných postupů práce (vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu a prodlévání v nebezpečném prostoru), celkem ve 34 případech. Smrtelná pracovní úrazovost se v roce 2014 lišila od let předcházejích. Byl zaznamenán jen jediný případ žen a nejednalo se o dopravní nehodu. Také pád stromu na pracovníka byl evidován jen jeden. Nebyl zaznamenán žádný případ napadení zvířetem.

1 Ukazatele smrtelné pracovní úrazovosti v ČR

Analýza smrtelných pracovních úrazů, k nimž došlo v České republice v roce 2014, vychází ze souboru dat uložených v databázi smrtelných pracovních úrazů, kterou udržuje Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i. (VÚBP). Ke stanovení relativních ukazatelů byly použity údaje ze „Statistiky dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz“ Českého statistiského úřadu získané zpracováním dat z administrativního zdroje informačního systému ČSSZ (počet pojištěnců).

Základními ukazateli smrtelné pracovní úrazovosti jsou: počet nově hlášených případů smrtelných pracovních úrazů v daném roce a četnost smrtelných pracovních úrazů vyjádřená počtem smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců.

1.1    Hodnoty ukazatelů smrtelných pracovních úrazů v ČR v roce 2014

V roce 2014 bylo v informačních systémech Státního úřadu inspekce práce (SÚIP) a Českého báňského úřadu (ČBÚ) zaznamenáno celkem 117 případů, převážně smrtelných pracovních úrazů. Tyto případy již nepodléhají statistickému zjišťování, kromě smrtelných pracovních úrazů ČR obsahují i smrtelné pracovní úrazy jiných států (podle místa pojištění), k nimž došlo na území ČR. Také mohou zahrnovat úmrtí na pracovišti, nepracovní úrazy apod., které nejsou odškodňovány (tabulka č. 1). Z toho bylo zaznamenáno:

• 106 případů v podnicích podléhajících dozoru systému SÚIP, které byly hlášeny  oblastním inspektorátům práce (OIP).
• 11 případů v podnicích podléhajících dozoru systému ČBÚ, které byly hlášeny obvodním báňským úřadům (OBÚ).

Z tohoto počtu byl vyloučen 1 případ, který nebyl do dalšího zpracování zahrnut. Počet takto evidovaných smrtelných pracovních úrazů v informačním systému Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, v. v. i., tedy v roce 2014 činil:

• celkem: 116 případů; počet vzrostl proti předcházejícímu roku o 6 případů (ze 110 na 116),
• ženy: 1 případ (tj. 0,9 %); jedná se o historické minimum, průměrný počet těchto případů žen činil 8 za rok,
• mladiství: žádný smrtelný pracovní úraz, poslední případ byl zaznamenán v roce 1998.

Četnost smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců činila 0,26. Podíl případů na celkovém počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností zůstal shodný s hodnotou roku předchozího a to 0,26 %.