Analýza smrtelné pracovní úrazovosti v ČR v roce 2012

Zpráva se zabývá ukazateli smrtelných pracovních úrazů zaznamenaných v České republice v roce 2012 a dále jejich vývojem od roku 2003. Zabývá se rozdělením a vývojem ukazatelů podle regionů a odvětví v posledních pěti letech. Uvádí charakteristiku smrtelných pracovních úrazů, k nimž došlo v roce 2012, vyjádřenou příčinami a okolnostmi, nehodami a zdroji nehod.

Dále uvádí druh zaměstnání, činnost, úkon a případnou indispozici zraněných zaměstnanců v okamžiku úrazu a také právní předpisy porušené v přímé souvislosti se smrtelnými pracovními úrazy.

Počet smrtelných pracovních úrazů v roce 2012 klesl proti roku předcházejícímu o 12 případů. Na tomto poklesu se nejvíce podílel pokles počtu smrtelných pracovních úrazů ve zpracovatelském průmyslu (o 11). Vzdělávání také zaznamenalo pokles počtu případů (o 4) a nebyl zde zaznamenán žádný případ. Ženy utrpěly jen 2 smrtelné pracovní úrazy, což je historické minimum. V obou případech se jednalo o dopravní nehody.

Největší podíl na smrtelných pracovních úrazech měly dopravní nehody na pozemních komunikacích (silnice). Při 28 událostech se smrtelně zranilo 31 zaměstnanců, z toho při havárii automobilu 26 a motocyklu 1. Dále z toho došlo ke 3 případům sražení chodce a jednomu střetu automobilu s vlakem na železničním přejezdu. Kromě toho došlo ke 3 případům zachycením pracovníka vlakem nebo železničním vozem. Případy způsobené pádem letadla nebyly evidovány žádné. V roce 2008 došlo k meziročnímu snížení počtu všech usmrcených osob při dopravních nehodách na pozemních komunikacích v ČR téměř na hodnotu úspěšného roku 2006. Tento trend dále pokračoval i v letech 2009 (901 usmrcených osob), 2010 (802 usmrcených osob), 2011 (773 usmrcených osob) a 2012 (742 usmrcených osob). Tím došlo i  ke snížení počtu smrtelných pracovních úrazů při dopravních nehodách na pozemních komunikacích. Ženy utrpěly při dopravních nehodách 2 smrtelné pracovní úrazy.

Pozemní vozidla a ostatní dopravní prostředky se podílely na vzniku pracovních úrazů s pracovní neschopností nad tři dny jen 4,3 %, na závažných již 15,7 % a na smrtelných dokonce 34,5 %. Znamená to, že čím byly v pracovní úrazovosti škody na zdraví vážnější, tím se na tom více podílely dopravní nehody. Z policejních statistik vyplývá, že pozemní komunikace v ČR jsou nebezpečný prostor, jeden z nejhorších v Evropě. Z celkem usmrcených 742 osob při dopravních nehodách v roce 2012 v ČR jich byla přibližně 4 % v pracovně právním vztahu.

Dalším velmi častým druhem nehody s následkem smrti byly pády osob z výšky nebo do hloubky a pády předmětu na osobu. Tyto případy dohromady se na celkovém počtu smrtelných pracovních úrazů podílely 41 % (46 případů).

Smrtelné pracovní úrazy byly rozloženy téměř do všech odvětví a v rámci odvětví jejich vznik často souvisel především s prováděnými činnostmi, které zase souvisely se zaměstnáním zraněného zaměstnance (KZAM). Nelze se proto omezit jen na rozdělení případů podle odvětví podniků (CZ-NACE), ale i na odvětví událostí, které se často liší, dále pak na činnosti a na zaměstnání zraněného zaměstnance.

Vysoký počet smrtelných pracovních úrazů ve zpracovatelském průmyslu je dán rozsáhlostí tohoto odvětví (počet pojištěnců). Dopravní nehody se na případech ve zpracovatelském průmyslu podílely jen sedmi událostmi.

Analýza smrtelných pracovních úrazů, k nimž došlo v České republice v roce 2012, vychází ze souboru dat uložených v databázi smrtelných pracovních úrazů, kterou udržuje Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i. (VÚBP). Ke stanovení relativních ukazatelů byly použity údaje ze „Statistiky dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz“ Českého statistiského úřadu získané zpracováním dat z administrativního zdroje informačního systému ČSSZ (počet pojištěnců).

Základními ukazateli smrtelné pracovní úrazovosti jsou: počet nově hlášených případů smrtelných pracovních úrazů v daném roce a četnost smrtelných pracovních úrazů vyjádřená počtem smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců.

1.1 Hodnoty ukazatelů smrtelných pracovních úrazů v ČR v roce 2012

V roce 2012 bylo v informačních systémech Státního úřadu inspekce práce (SÚIP), Výzkumného ústavu bezpečnosti práce, v. v. i, (VÚBP) a Českého báňského úřadu (ČBÚ) zaznamenáno celkem 113 případů, převážně smrtelných pracovních úrazů. Tyto případy již nepodléhají statistickému zjišťování, kromě smrtelných pracovních úrazů ČR obsahují i smrtelné pracovní úrazy jiných států (podle místa pojištění), k nimž došlo na území ČR, dále pak úmrtí na pracovišti, nepracovní úrazy apod., které nejsou v ČR odškodňovány (tabulka č. 1). Z toho bylo zaznamenáno:

• 105 případů v podnicích podléhajících dozoru systému SÚIP, které byly hlášeny oblastním inspektorátům práce (OIP).

• 8 případů v podnicích podléhajících dozoru systému ČBÚ, které byly hlášeny obvodním báňským úřadům (OBÚ).

Počet takto evidovaných smrtelných pracovních úrazů v roce 2012:

celkem: 113 případů; počet klesl proti předcházejícímu roku o 12 případů (ze 125 na 113), tj. o 9,6 %,

ženy: 2 případy (tj. 1,8 %); průměrný počet těchto případů žen za posledních 10 let činí 8 za rok,

mladiství: žádný smrtelný pracovní úraz, poslední případ byl zaznamenán v roce 1998.

Tyto změny ovlivnily četnost smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců. Hodnota tohoto ukazatele v ČR klesla proti předešlému roku z hodnoty 0,30 na 0,25. Podíl případů na celkovém počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností zůstal shodný s hodnotou roku předchozího a to 0,26 %.

Vývoj smrtelné pracovní úrazovosti za poslední období je dokumentován časovými řadami základních ukazatelů za posledních deset let počínaje rokem 2003. Vývoj počtu smrtelných pracovních úrazů je znázorněn v grafu č. 1.1, vývoj četnosti smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců je znázorněn v grafu č. 1.2.

Smrtelná pracovní úrazovost 2012

Smrtelná pracovní úrazovost 2012

Smrtelná pracovní úrazovost 2012

Průběh četnosti a počtu případů za uvedené období byl do roku 2006 totožný. V roce 2009 došlo k významnému poklesu počtu pojištěnců, ale počet případů a  četnost klesly ještě výrazněji. V letech 2010 a 2011 došlo k nárůstu obou ukazatelů. V roce 2012 došlo při nárůstu počtu pojištěnců k poklesu obou ukazatelů. Tuto skutečnost dokumentuje graf (č. 1) srovnání časových řad bazických indexů základních ukazatelů, v němž jsou bazickými hodnotami hodnoty ukazatelů v roce 2003. Graf současně ukazuje, že v období 2003 – 2009 poklesla smrtelná pracovní úrazovost o 48 %.

Na poklesu smrtelné pracovní úrazovosti v posledních deseti letech se nejvíce podílejí změny v organizační struktuře národního hospodářství, odstraňování rizikových prací a jejich nahrazování automatizací a mechanizací. Projevuje se vliv zlepšujícího se způsobu prevence a řízení BOZP v ČR.

Graf č. 1.4 zobrazuje strukturu smrtelných pracovních úrazů v ČR v letech 2003 – 2012. Celkový počet smrtelných pracovních úrazů je rozčleněn do tří skupin úrazů znázorněných třemi samostatnými křivkami vývoje. Jsou to jednak smrtelné pracovní úrazy, ke kterým došlo při dopravních nehodách na pozemních komunikacích (nikoli samotných vlaků a sražení chodce vlakem), dále smrtelné pracovní úrazy hlášené SÚIP, kromě případů, ke kterým došlo při těchto dopravních nehodách, a dále úrazy hlášené ČBÚ, ke kterým došlo při hornické činnosti nebo činnosti podléhající vrchnímu dozoru ČBÚ.

Počet smrtelných pracovních úrazů při těchto dopravních nehodách v letech 2008 až 2012 klesal, což je odrazem dopravní úmrtnosti v ČR obecně. Dopravní policie zaznamenala v letech 2008 – 2012 (po nepříznivém roce 2007) pokles počtu usmrcených osob při dopravních nehodách na pozemních komunikacích. Počet usmrcených v roce 2012 byl od roku 1955 nejnižší a to 742. Bohužel ani bilancí „příznivých“ let 2009 a 2011 se ČR s hodnotou 73 usmrcených osob na milion obyvatel (2011) nemohla chlubit, neboť se na mezinárodním žebříčku nacházela na jedné ze spodních příček. Z bývalých postkomunistických zemí bylo nejhorší Polsko (109). Na prvních příčkách žebříčku byly, pro srovnání, Velká Británie (32), Švédsko (33) a Nizozemí (33 usmrcených osob na milion obyvatel).

Největší meziroční pokles počtu smrtelných pracovních úrazů při těchto dopravních nehodách byl zaznamenán v roce 1998. Obdobný pokles počtu osob usmrcených v  roce 1998 při dopravních nehodách byl zaznamenán i dopravní policií. Tento pokles je přičítán omezení maximální povolené rychlosti v obcích na 50 km/h.

Smrtelná pracovní úrazovost 2012

V roce 2001 vstoupil v platnost zákon č. 361/2000 Sb ., upravující např. povinnosti řidiče k zajištění bezpečnosti chodců. Díky tomuto zákonu byl při dopravních nehodách zaznamenán meziroční pokles počtu usmrcených osob. Další výrazný meziroční pokles smrtelných pracovních úrazů při těchto dopravních nehodách byl zaznamenán v roce 2003. Tento pokles byl patrně ovlivněn přijetím zákona č. 475/2001 Sb. , který upravuje pracovní dobu a odpočinek řidičů. Vzhledem k tomu, že dopravní nehody jsou vyšetřovány zpravidla jen dopravní policií, nelze přesně doložit, zda se zákon podílel i na poklesu počtu případů při těchto událostech.

Vývoj počtu smrtelných pracovních úrazů hlášených SÚIP s vyloučením případů, ke kterým došlo při výše uvedených dopravních nehodách, vykazuje obdobný trend jako vývoj celkového počtu smrtelných pracovních úrazů vykazovaný za Českou republiku. V roce 2011 byl zaznamenán nárůst jen o 1 případ a v roce 2012 pokles o 7 případů. Tyto úrazy jsou rozloženy do všech odvětví národního hospodářství, přičemž největší frekvenci výskytu smrtelných pracovních úrazů vykázalo stavebnictví.

Počet smrtelných pracovních úrazů hlášených ČBÚ nevykazoval do roku 2004 žádný trend změn. Při hornické činnosti došlo v letech 2003 – 2012 průměrně k 9 případům ročně, pouze v letech 2003 a 2004 byl počet případů vyšší v důsledku důlních otřesů s následkem hromadných úrazů. V roce 2005 došlo k výraznému poklesu počtu o 13 případů z důvodu útlumu (poklesu počtu pojištěnců) v tomto odvětví. V roce 2006 došlo jen ke 3 případům. Meziroční pokles v roce 2012 byl zaznamenán o  3 případy.

Smrtelná pracovní úrazovost v krajích v roce 2012, vyjádřena hodnotami ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti, je dokumentována v tabulce č. 2.1 v tabulkové části. V tabulce č. 2.2 je uveden vývoj těchto ukazatelů v krajích v letech 2008 - 2012.

2.1 Smrtelná pracovní úrazovost v krajích v roce 2012

Graf č. 2.1.1 znázorňuje podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v ČR v jednotlivých krajích v roce 2012. Z porovnání četností smrtelných pracovních úrazů v jednotlivých krajích a v ČR vyplývá, že:

• výrazně vyšší hodnoty tohoto ukazatele, než je republikový průměr (0,25), vykázaly kraje: Jihočeský (0,35), Jihomoravský (0,31), Středočeský (0,29) Moravskoslezský (0,28) a Olomoucký (0,28),

• zhruba stejně vysoké hodnoty jako republikový průměr vykázaly kraje: Pardubický (0,26), hl. m. Praha (0,23) a Karlovarský (0,22),

nižší hodnoty tohoto ukazatele, než je republikový průměr, vykázaly kraje: Ústecký (0,20), Liberecký (0,20), Zlínský (0,18), Plzeňský (0,18), Vysočina (0,17) a Královéhradecký (0,15).

Smrtelná pracovní úrazovost 2012

2.2    Vývoj smrtelné pracovní úrazovosti v krajích

Grafy č. 2.2.1 a 2.2.2 zobrazují vývoj hodnot ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti (počtu a četnosti smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců) v jednotlivých krajích od roku 2003 do roku 2012. Z grafu č. 2.2.2 vyplývá, že četnost smrtelných pracovních úrazů je v hl. m. Praze trvale nižší než činí průměrná hodnota tohoto ukazatele v ČR, na druhé straně v Moravskoslezkém kraji je tato hodnota zpravidla vyšší.

Grafy č. 2.2.1 Smrtelné pracovní úrazy v krajích ČR v letech 2003 - 2012

Smrtelná pracovní úrazovost 2012

Grafy č. 2.2.2 Četnost smrtelných pracovních úrazů v krajích ČR v letech 2003 - 2012

Smrtelná pracovní úrazovost 2012

3.1 Smrtelná pracovní úrazovost v odvětvích v roce 2012

Smrtelná pracovní úrazovost 2012

Graf č. 3.1.1 zobrazuje podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v roce 2012 v odvětvích (CZ-NACE) podniků - zaměstnavatelů. Z grafu plyne, že v roce 2012 došlo k největšímu počtu smrtelných pracovních úrazů (26, tj. 23,0 %) u podniků zabývajících se stavebnictvím. Protože zde bylo zaměstnáno jen 5,9 % pojištěnců ČR (graf č. 3.1.2) vykázalo stavebnictví vysokou četnost smrtelných pracovních úrazů (0,99).

Poznámka: Pro větší přehlednost grafů č. 3.1.1 a 3.1.2 byla některá odvětví, v nichž došlo k ojedinělým smrtelným pracovním úrazům, sloučena a označena jako „ostatní odvětví“: Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klim. vzduchu (D.), Informační a komunikační činnosti (J.), Peněžnictví a pojišťovnictví (K.), Činnosti v oblasti nemovitostí (L.), Profesní, vědecké a technické činnosti (M), Veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení (O.), Vzdělávání (P.), Zdravotní a sociální péče (Q.), Kulturní, zábavní a rekreační činnosti (R.), Ostatní činnosti (S.) a Činnosti exteritoriálních organizací (U.). Údaje pro tato odvětví jsou uvedeny v tabulce č. 3.2.4.

Graf č. 3.1.2 zobrazuje podíl počtu pojištěnců v roce 2012 v odvětvích (CZ-NACE)

Smrtelná pracovní úrazovost 2012

Graf č. 3.1.3 zobrazuje podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v roce 2012 v odvětvích (CZ-NACE) událostí, při nichž k úrazu došlo.

Smrtelná pracovní úrazovost 2012

Vzájemné poměry hodnot ukazatelů smrtelných pracovních úrazů v jednotlivých odvětvích a tendence jejich vývoje (v letech 2003 až 2012) jsou zobrazeny v grafech č. 3.2.1 a 3.2.2.

Poznámka: Pro přehlednost v grafech č. 3.2.1 a 3.2.2 nejsou zaznamenány časové řady ukazatelů vykazované v odvětvích, kde dochází k malému počtu smrtelných pracovních úrazů.

Smrtelná pracovní úrazovost 2012

Z grafu č. 3.2.1 je patrné, že trvale největší počet smrtelných pracovních úrazů vykazoval zpracovatelský průmysl a stavebnictví. Tato dvě odvětví se na první a druhé pozici střídají. Ve stavebnictví bylo v roce 2009 vykázáno minimum případů od roku 2000. V roce 2010 došlo k nárůstu o 8 případů a v roce 2011 došlo k poklesu o 6 případů a v roce 2012 opět k nárůstu o 5 případů. Na třetí pozici je trvale doprava, skladování, spoje (event. doprava a skladování). V roce 2012 zde bylo evidováno 17 případů.

V grafu 3.2.2 jsou patrná odvětví, která vykázala četnost smrtelných pracovních úrazů (na 10 000 pojištěnců) výrazně vyšší než činil republikový průměr (0,25). Nejvyšší četnost případů byla vykázána v roce 2012 v zemědělství, lesnictví, rybářství (1,40) a v těžbě a dobývání (1,39).

Smrtelná pracovní úrazovost 2012

Smrtelná pracovní úrazovost 2012

Tato část analýzy se zabývá rozdělením smrtelných pracovních úrazů podle právních forem podniků, které se účastnily na vzniku těchto úrazů, zejména ty podniky, kde byl postižený zaměstnanec zaměstnán (viz tab. č. 4).

Tabulka č. 4  Právní forma podniků figurujících při smrtelných pracovních úrazech v ČR v roce 2012 (VÚBP)

kód právní forma počet %
1 01  Podnikající fyzická osoba nezapsaná do obchodního rejstříku 13 10,7
1 02  Podnikající fyzická osoba zapsaná do obchodního rejstříku 1 0,8
1 03  Samostatně hospodařící rolník nezapsaný do obchodního rejstříku - -
1 07  Zemědělský podnikatel - fyzická osoba nezapsaná v obch. rejstříku 1 0,8
1 11  Veřejná obchodní společnost - -
1 12  Společnost s ručením omezeným 56 46,3
1 13  Společnost komanditní - -
1 21  Akciová společnost 30 24,8
2 01  Zemědělské družstvo 1 0,8
2 05  Družstvo 7 5,8
3 01  Státní podnik 3 2,5
3 13  Česká národní banka - -
3 25  Organizační složka státu 1 0,8
3 31  Příspěvková organizace 2 1,7
3 52  České dráhy 2 1,7
3 91  Zdravotní pojišťovna - -
4 21  Zahraniční osoba 4 3,3
celkem zúčastněných podniků 121 100

Z tabulky vyplývá, že na smrtelných pracovních úrazech se účastnily podniky převážně ze soukromého sektoru. Jde především o tři skupiny podniků, a to o  společnosti s ručením omezeným, dále o akciové společnosti a nakonec o fyzické osoby podnikající podle živnostenského zákona nezapsané v obchodním rejstříku. Tyto tři skupiny tvořilo 99 podniků z celkových 121, tj. 82 %.

Pro charakteristiku smrtelných pracovních úrazů bylo použito pět ze základních atributů úrazového děje, a to: nehoda, zdroj nehody, zdroj úrazu, příčina a  druh zranění, které, kromě zdroje úrazu, byly klasifikované podle klasifikačního schématu databáze smrtelných pracovních úrazů.

Nehodou v modelu úrazového děje je poslední nežádoucí událost v posloupnosti událostí, která bezprostředně vedla ke zranění (havárie, exploze, zachycení, zasažení osob, pády předmětů a materiálů na osoby, pády osob, náraz, namožení, vdechnutí nebo požití toxických látek, napadení osobami a živočichy, účinky přírodních vlivů a prostředí, tonutí).

Zdrojem nehody v modelu úrazového děje je hmotný činitel, který je podstatný pro vznik nehody (stroj, nářadí, terén, část stavby, konstrukce, dílo, komunikace, předmět, látka, člověk, živočich nebo živel) a který vnějším působením dal bezprostřední podnět ke vzniku nehody.

Zdrojem úrazu je hmotný činitel, který svým bezprostředním působením na postiženého přivodil úraz.

Příčinami jsou nepříznivé okolnosti, v jejichž důsledku vznikly nežádoucí události (nebezpečné pracovní podmínky, závady v pracovním prostředí, chybějící osobní ochranné prostředky a nevhodné ustrojení osob, nesprávná a nebezpečná jednání osob, nedostatek osobních předpokladů pro správný výkon zaměstnání, zavinění živočichy, vliv počasí a živlů).

Druh zranění je jedním ze znaků vymezujících zdravotní poškození způsobené v důsledku nehody (zraněná část těla ve většině případů z druhu zranění implicitně vyplývá).

V následující tabulce č. 5.1.1 je sestupně podle počtu smrtelných pracovních úrazů v souboru uspořádáno 5 nejfrekventovanějších skupin nehod, které způsobily 73,5 % případů. Nehody z prvních tří skupin nehod způsobily 65 (57,6 %) smrtelných pracovních úrazů.

Tabulka č. 5.1.1 Smrtelné pracovní úrazy ve vybraných skupinách nehod v ČR v roce 2012 (VÚBP)

pořadí kód skupina nehod počet %
1. 13 Havárie silničního nebo zvláštního vozidla (vč. mobilního stroje) 29 25,7
2. 56 Pád osoby z lešení, podesty, lávky, plošiny, rampy, z části budovy, stavby a do prohlubně 23 20,4
3. 41 Pád na osobu - stroje, předmětu, části stavby a z nich uvolněných částí 13 11,5
4. 21 Zachycení, sražení, přejetí, přiražení osoby pohybujícím se strojem (vč. břemena, nákladu) 12 10,6
5. 73 Kolaps, infarkt, zkrat 6 5,3
nejčastěji zastoupené skupiny nehod, celkem ze 113 83 73,5

Ve výše uvedených skupinách nehod se výrazněji projevily některé typy nehod:

5.1.1 Havárie silničního nebo zvláštního vozidla (vč. mobilního stroje) – 29 případů

Většinou se jedná o silniční dopravní nehody. Nejčastěji šlo o střet s jiným vozidlem nebo sjetí mimo vozovku a náraz na překážku (např. strom). Hromadné případy byly evidovány dva. Byla to nehoda osobního automobilu, kdy řidič přejel do protisměru a čelně se střetl s autobusem (3 smrtelné pracovní úrazy) a čelní střet dvou nákladních automobilů (oba řidiči zemřeli). Jeden případ se stal havárií motocyklu a jeden při střetu s vlakem, kdy řidič nákladního automobilu nerepektoval červené světlo na železničním přejezdu, vlak vůz tlačil 400 m a  ten pak začal hořet. Havárie osobních vozů byly jediné nehody smrtelných pracovních úrazů žen (2 případy). Dopravní policií nejčastěji evidovaný důvod havárie automobilů byl způsob jízdy a dále nepřiměřená rychlost.

Dále jsou uvedena některá odvětví podniků, v nichž byly smrtelné pracovní úrazy způsobeny těmito nehodami:

•    Doprava a skladování (H.) 10 ze 17 případů (tj. 59 %)

•    Zpracovatelský průmysl (C.) 7 z 20 případů (tj. 35 %)

•    Stavebnictví (F.) 4 z 26 případů (tj. 15 %)

•    Výroba a rozvod elektřiny a j.energie (E.) 3 ze 3 případů (tj. 100 %)

•    Velkoobchod, maloobchod, opravy motor. vozidel (G.) 2 z  10 případů (tj. 20 %)

Žádný případ se nestal pod vlivem alkoholu.

5.1.2 Pád osoby z lešení, podesty, lávky, plošiny, rampy, z části budovy, stavby a do prohlubně

Podobně jako v předcházejících letech byly v této skupině nejčastější pády osob ze střechy (jako části stavby) a propad střechou po prolomení krytiny a  to 7 z 23 případů. Dále byly evidovány 4 pády do výtahové šachty a 3 ze žebříku. Další případy tvořily pády osob stavebním otvorem, ze stožáru, z lešení, ze štaflí a z korby nákladního automobilu.

5.1.3 Pád na osobu - stroje, předmětu, části stavby a z nich uvolněných částí

V této skupině nehod došlo zejména k pádu stromu (4 případy), pádu konstrukce (2 případy při jedné nehodě). Další pády předmětů na osobu byly pády zaváží, suti, autobusu, bloku, palety s plechy a vysokozdvižného vozíku.

5.1.4 Zachycení, sražení, přejetí, přiražení osoby pohybujícím se strojem (včetně břemena, nákladu)

Nejčastějším typem nehod v této skupině nehod bylo sražení osoby strojem, a  to železničním vozidlem (3 případy), automobilem jako chodec (3 případy), dále pak důlními stroji při těžbě uhlí (3 případy). Dva případy se odehrály na stavbě, kde došlo k přejetí pracovníka válcem a couvajícím nákladním automobilem.

5.1.5 Kolaps, infarkt, zkrat

Zaměstnanci postižení infarktem se ještě zranili při pádu na zem, většina se odehrála při chůzi. Jeden případ se stal při řízení kombajnu a jeden při opravě traktoru.

5.1.6 Zasažení osoby elektrickým proudem, popálení elektrickým obloukem

Čtyři pracovníci byli zasaženi elektrickým proudem. Jeden případ se stal při připojování kabelů v rozvodně. V druhém případě pracovník prořízl nožem elektrický kabel při řezání koberce. V třetím případě spadl pracovník na elektrické vodiče a ve čtvrtém se pomocí jeřábu dotkl trolejí.

5.1.7 Nehody způsobené živočichy

Ve třech případech došlo k napadení zaměstnance býkem a v jednom případě říjnou krávou.

Klasifikace zdrojů nehod smrtelných pracovních úrazů byla provedena podle klasifikačního schématu VÚBP na základě výňatků ze zpráv o vyšetřování smrtelného pracovního úrazu (OIP) do VÚBP zaslaných SÚIP a informací získaných z vyšetřovacích spisů od ČBÚ. Tato data byla u dopravních nehod doplněna o výsledky vyšetřování od drážní inspekce a dopravní policie.

Smrtelná pracovní úrazovost 2012

Tabulka č. 5.2 Smrtelné pracovní úrazy ve vybraných skupinách zdrojů nehod v ČR v roce 2012 (VÚBP)

  kód skupina zdrojů nehod počet %
1. 11 19-21 Motorové silniční dopravní prostředky a traktory 34 30,2
2. 53 11/31 Budovy a halové objekty/části budov a staveb 7 6,2
3. 91 11 Lidé 7 6,2
4. 51 15 Stromy, porost 5 4,4
5. 11 27 Kolejové dopravní prostředky 4 3,5
6. 92 11 Velká hospodářská zvířata 4 3,5
7. 53 21 Lešení, podpěrné konstrukce 3 2,7
8. 53 22 Podesty, lávky, plošiny, rampy 3 2,7
9. 26 12 Elektrická vedení 3 2,4
    celkem ze 113 70 61,8

V grafu č. 5.2 je znázorněn podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v základních skupinách zdrojů nehod v roce 2012.

V tabulce č. 5.2 je uspořádáno 9 vybraných skupin zdrojů nehod vykazující nejvyšší počet smrtelných pracovních úrazů v roce 2012.

Klasifikace zdrojů smrtelných pracovních úrazů byla provedena podle metodiky ESAW. V grafu č. 5.3 je znázorněn podíl počtu smrtelných pracovních úrazů evidovaných SÚIP a ČBÚ v základních skupinách zdrojů úrazů v roce 2012. Pro lepší orientaci v grafu byly některé základní skupiny sloučeny do jedné výseče.

Smrtelná pracovní úrazovost 2012

Z grafu č. 5.3 je patrné, jak byly skupiny zdrojů úrazu v roce 2012 zastoupeny:

• skupina Pozemní vozidla, ostatní dopravní prostředky vykázala největší podíl případů, a to 34,5 %;

• skupina Budovy, konstrukce, povrchy vykázala 22,1 % případů;

• skupina Materiál, břemena, výrobky, strojní součásti vykázala 9,7 % případů;

• skupina Živé organismy, fyzikální jevy, přírodní živly vykázala 8,8 % případů;

• skupina Stroje a zařízení mobilní a stabilní vykázala 8,0 % případů;

• skupina Systémy pro dopravu, manipulaci a skladování vykázala 7,1 % případů.

V podrobnějším členění zdrojů úrazu to byly zejména podskupiny z uvedených skupin:

• lehká vozidla osobní i nákladní - 21 případů (18,6 %)

• ostatní dopravní prostředky – nespecifikováno - 6 případů (5,3 %)

• části budov nad úrovní země - 6 případů (5,3 %)

• systémy pro dopravu, manipulaci a skladování – nespec. - 5 případů (4,4 %)

V této části jsou uvedeny příčiny smrtelných pracovních úrazů, které byly rozhodující pro vznik úrazu. V tabulce č. 5.4 jsou uvedeny počty závad BOZP (celkem 152) u jednotlivých událostí (108), které vedly ke 113 smrtelným pracovním úrazům v roce 2012.

Tabulka č. 5.4  Závady BOZP u událostí vedoucích ke smrtelným pracovním úrazům ČR v roce 2012

počet událostí počet závad BOZP
v události
CELKEM
76 1 76
21 2 42
10 3 30
1 4 4
108   152

Nejčastější závady:

Chyby na straně organizace (zaměstnavatel, jiná firma):

Nesprávná organizace práce, neinformovanost mezi zaměstnavateli - 16 případů

Nezpracovaný pracovní postup, nevyhledaná všechna rizika - 11 případů

Chybějící nebo nedostatečná ochranná zařízení a zajištění - 6 případů

Chyby na straně zraněného pracovníka:

Nespecifikováno - 5 případů

Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu a prodlévání v ohroženém prostoru - 33 případů

Nedostatky osobních předpokladů k řádnému výkonu (chybějící tělesné předpoklady, smyslové nedostatky, nepříznivé osobní vlastnosti, okamžité psychofyziologické stavy) a riziko práce - 21 případů

Nepoužívání (nesprávné používání) předepsaných a přidělených OOPP - 3 případy

Ohrožení jinými osobami:

Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu a prodlévání v ohroženém prostoru - 12 případů

Vnější vlivy (zvířata, živly):

Ohrožení zvířaty - 4 případy

V grafu 5.5 je znázorněn podíl počtu smrtelných pracovních úrazů podle způsobu zranění. Naprostá většina (100, tj. 88 %) jich byla způsobena mechanickým působením:

• horizontální pohyb a střet s překážkou (převážně doprav. nehody) - 31 případů,

• vertikální pohyb a střet s překážkou (pády):

• předmětu na osobu - 21 případů,

• osoby na předmět - 26 případů,

• kontakt se strojem (stisknutí, rozdrcení):

• mobilním (např. motorové vozidlo) - 13 případů,

• stacionárním (dopravník, výrobní linka) - 2 případy,

• kontakt s živočichy (napadení), aj. - 7 případů.

Smrtelná pracovní úrazovost 2012

U 113 smrtelných pracovních úrazů bylo evidováno 113 druhů zranění, z nichž většina byla způsobena mechanickým působením (98 ze 113). Byly to tyto druhy zranění:

  počet případů
mnohočetná poranění 72
poranění mozku, míchy a vnitřních orgánů 12
rozdrcení, otevřené rány, traumatická amputace 7
zlomeniny, vymknutí, podvrtnutí, natažení kloubů a vazů 7
účinky mechanického tlaku -

Následující přehled přináší podrobnější údaje o druzích zranění (98 ze 113), pokud je bylo možno z dostupných dokumentů zjistit.

Jsou to: počet případů:
zhmoždění, rozdrcení mozku 2
nitrolební poranění, traumatický otok mozku 2
krvácení (úrazové) do mozku 2
poranění srdce aj. nitrohrudních, nitrobřišních a pánevních orgánů 2
roztržení, rozdrcení, traumatická ruptura vnitřního orgánu 1
pohmoždění, traumatický hematom vnitřního orgánu 3
zhmoždění 1
rozsáhlá devastace těla 3
poranění mnohočetné, nespecifikované 63
poranění mozku a vnitřních orgánů se zlomeninami kostí 1
zhmoždění, rozdrcení mozku a zlomeniny (klenby, spodiny lebeční) 1
zhmoždění mozku a vnitřních orgánů spolu se zlomeninami kostí 2
zlomeniny s otevřenými ranami nebo rozdrcením 2
zlomenina 7
rozdrcení 6
traumatická amputace -
otevřená rána -
střelná rána -
dušení, udušení (mechanickým ohrožením dýchání) -

Druhy zranění způsobené jiným než mechanickým působením (13 ze 113):

  počet případů
Otravy, toxické účinky látek, dušení, tonutí 2
•    otrava, toxické účinky látek (1)
•    udušení (nedostatkem kyslíku) (-)
•    utonutí (1)
Účinky elektrického proudu, blesku 4
Popálení, opaření, poleptání, omrzliny, účinky záření, horka 2
Následky námahy, šok, cizí těleso 5
Druhy zranění nezjištěné (pravděpodobně mechanickým působením) 2

Indispozice

Zranění zaměstnanci se zranili vlivem indispozice v 8 případech. Z toho jeden případ byl pád ze žebříku vlivem vysokého věku zaměstnance (66 let). V šesti případech zaměstnanci dostali infarkt a v některých případech si přitom pádem na zem ještě zranili hlavu. Indispozice vlivem alkoholu nebyla po mnoha letech evidována žádná.

Pracovní neschopnost

Ze 113 případů skončilo 103 okamžitým úmrtím zaměstnance. Zbylých 10 případů skončilo jako závažné pracovní úrazy, které se postupně měnily ve smrtelné. Maximální doba pracovní neschopnosti byla 259 dnů a celkem u těchto 10 případů bylo evidováno 373 dnů pracovní neschopnosti. V grafu č. 5.6 jsou uvedeny jen ty případy v typech událostí, kde nedošlo k okamžitému úmrtí zaměstnance. Je zde znázorněno množství případů, kde nastalo úmrtí ihned a kde až po pracovní neschopnosti (závažné pracovní úrazy).

Smrtelná pracovní úrazovost 2012

V roce 2012 došlo ke 108 událostem, které měly za následek 113 smrtelných pracovních úrazů. V této souvislosti došlo i k dalším typům úrazů, tj. nepracovním nebo pracovním s různou dobou pracovní neschopnosti a různé závažnosti. Bylo identifikováno 152 závad BOZP a 136 porušení některého předpisu, zejména zákona č. 262/2006 Sb. (zákoník práce), a to 54 porušení. Ve 22 případech byl porušen zákon č.  361/2000 Sb. (silniční zákon). Dále bylo evidováno 60 porušení ustanovení dalších zákonů a prováděcích předpisů, většinou v návaznosti na zákoník práce, viz tabulka č. 6. U zraněných zaměstnanců bylo shledáno pravděpodobné zavinění a na to navazující pravděpodobné porušení předpisů BOZP v 5 případech. U 9 případů nebylo zavinění prokázáno. Přesné informace však nejsou v současné době k podrobné analýze k  dispozici, protože oblastní ispektoráty práce nezjišťují porušení předpisů u  zraněného zaměstnance (zákon č. 251/2005 Sb.).

Tabulka č. 6 Porušené předpisy a zavinění smrtelných pracovních úrazů v ČR v roce 2012 (VÚBP)

předpis:
kdo porušil:
zákon č. 262/2006 zákon č. 361/2000 další zákon, prováděcí předpis CELKEM předpisy BOZP zavinění pravděpodobné zavinění a porušený předpis
zraněný 8 14 10 32 63 5
jiná osoba - 8 - 8 16 -
zaměstnavatel, jiná firma 46 - 50 96 36 -
CELKEM 54 22 60 136 115 5

6.1 Zákoník práce a silniční zákon

Nejčastěji porušeným předpisem byl zákoník práce. Často bývá shledáno porušení několika ustanovení zákoníku práce současně, a to zaměstnancem, zaměstnavatelem, eventuelně i jinou osobou.

Porušení zák. č. 262/2006 Sb. (zákoník práce) zaměstnancem 8 případů

Porušení zák. č. 262/2006 Sb. jinou osobou nebylo zaznamenáno.

Porušení zák. č. 262/2006 Sb. (zákoník práce) zaměstnavatelem 46 případů.

Porušení zák. č. 361/2000 Sb. (silniční zákon) zaměstnancem (14 případů).

Porušení zák. č. 361/2000 Sb. (silniční zákon) jinou osobou (8 případů).

Porušení zák. č. 361/2000 Sb. zaměstnavatelem nebylo zaznamenáno.

6.2 Prováděcí a interní předpisy, další zákony

V návaznosti na výše uvedené paragrafy zákoníku práce byla porušena ustanovení následujících předpisů:

zaměstnavatelem nebo jinou firmou (50 případů):

• zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky BOZP - 22 případů

• nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na BOZP na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky a do hloubky - 6 případů

• nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci - 4 případy

• zákon ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě - 3 případy

• nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na BOZP na staveništích - 2 případy

• vyhláška ČBÚ č. 22/1989 Sb., o ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí - 2 případy

• nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí - 2 případy

• a dále po jednom případu: nařízení vlády č. 27/2002 Sb., nařízení vlády č.  406/2004 Sb., vyhláška ČBÚ č. 26/1989 Sb., vyhláška ČBÚ č. 51/1989 Sb., vyhláška č. 55/1996 Sb. a další 4 porušení blíže nespecifikovaného předpisu.

zaměstnancem (10 případů):

• vyhláška ČBÚ č. 22/1989 Sb., o ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí - 4 případy

• vyhláška ČBÚ č. 26/1989 Sb., o ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem na povrchu - 1 případ

• vyhláška ČBÚ č. 51/1989 Sb., o ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při úpravě a zušlechťování nerostů - 2 případy

• předpis SŽDC – Op 16 o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci - 3 případy

V tabulce č. 7 je uveden počet případů rozdělený podle zaměstnání, tj. druhu a úrovně kvalifikace zraněného zaměstnance. Odvětví je uvedeno jen orientačně. Počty smrtelných pracovních úrazů při dopravních nehodách jsou uvedeny odděleně.

Tabulka č. 7 Zaměstnání zraněných u smrtelných pracovních úrazů v ČR v roce 2012 (VÚBP)

CZ- NACE zaměstnání počet smrtelných pracovních úrazů
celkem z toho dop. nehod zbývá
C. H. Obsluha stacionárních prům. strojů a zařízení, montážní dělníci 4 - 4
C. H. Obsluha pojízdných strojních zařízení a řidiči 20 13 7
C. H. Kvalifikovaní výrobci, opraváři, zámečníci, kováři, brusiči, svářeči 13 2 11
C. H.   Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci v průmyslu, dopravě, ap. 7 - 7
F. Řemeslníci, kvalifikovaní stavební dělníci, zpracovatelé 21 - 21
F.   Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci ve stavebnictví, ap. 2 - 2
A. Kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví ap. 8 - 8
A.   Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví, ap. 1 - 1
B. Kvalifikovaní horníci, kameníci ap. 5 - 5
B.   Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci v dolech a lomech - - -
. Kvalifikovaní řemeslníci ostatní a neuvedeno 5 2 3
.   Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci ostatní a neuvedeno 3 - 3
D. Kvalifikovaní elektromechanici, opraváři, seřizovači el. zařízení 4 1 3
. Provozní pracovníci ve službách a obchodě 4 1 3
. Nižší administrativní pracovníci, úředníci 3 2 1
.   Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci v prodeji a službách 1 - 1
. Techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí ap. pracovníci 7 6 1
. Vědečtí a odborní duševní pracovníci, architekti, inženýři 2 1 1
. Vedoucí a řídící pracovníci 3 3 -
  celkem ČR 113 31 82

• Obsluha pojízdných strojních zařízení a řidiči utrpěli z 20 případů 13 při dopravních nehodách.

• Vedoucí, řídící a vědečtí pracovníci, pedagogové, zdravotníci, architekti, úředníci a provozní pracovníci utrpěli z 19 případů 13 při dopravních nehodách.

• Kvalifikovaní dělníci, řemeslníci, výrobci, opraváři atd. (nikoli v zemědělství) utrpěli ze 48 případů pouze 5 při dopravních nehodách.

• Pomocní dělníci neutrpěli ze 14 případů žádný při dopravních nehodách.

Nejvíce zastoupená věková kategorie zraněných zaměstnanců byla v roce:

2012        51 – 55 let

2011        36 – 40 let

2010        51 – 55 let

2009        31 – 35 let

2008        56 – 60 let

2007        31 – 35 let

2006        51 – 55 let,

2005        51 – 55 let,

2004        51 – 55 let.

Věk zraněných žen byl 20 a 46 let. Průměrný věk zraněných zaměstnanců byl 46 let. Převážná většina (96 %) zraněných zaměstnanců byla státní příslušnosti české (100 případů), dále slovenské (5 případů), ukrajinské (3 případy), rumunské (2 případy) vietnamské (2 případy) a polské (1 případ). Tito cizí státní příslušníci byli zraněni především vlastním pádem nebo pádem břemene při manipulaci..V grafu č. 7 je zobrazeno rozložení smrtelných pracovních úrazů podle kategorií věku. Byly vynechány věkové skupiny do 20 a nad 65 let (7 případů).

Smrtelná pracovní úrazovost 2012

V následující tabulce č. 8.1 je uvedeno všech 108 událostí, které vedly ke 113 smrtelným pracovním úrazům. Tabulka znázorňuje odvětví podniků (zaměstnavatelů) vyjádřené kódem CZ-NACE (A. až S., podrobně 1 až 96). Použité barevné odlišení je odvozeno z kapitoly č. 3. Dále znázorňuje činnosti, při nichž ke smrtelným událostem došlo. Číselný údaj (počet událostí) leží v průsečíku odvětví a činností.

Tabulka č. 8.1 - Odvětví podniků a činnosti

Smrtelná pracovní úrazovost 2012

Události, v nichž činnosti odpovídají odvětvím podniku, jsou v tabulce č. 8.1 vyznačeny rámečkem. Činnosti, které se od odvětví podniku odlišují, jsou mimo rámeček. Z tabulky je patrný rozptyl událostí mimo orámované části, zejména u zpracovatelského průmyslu nebo stavebnictví. Znamená to, že odvětví podniku poskytuje informaci jen orientační. Přesnější je činnost, kterou zraněný vykonával v okamžiku úrazu (odvětví činnosti). Největší počet událostí (31) se odehrál při činnosti „doprava silniční a závodová“ (kód 61). Je zřejmé, že se na ní podílela téměř všechna odvětví. Největší počet událostí (14) se odehrál v odvětví Výstavba budov (kód F. 41), z toho většina (10) při výše uvedené činnosti.

V rámci činnosti prováděl zraněný zaměstnanec úkon, kterým je podrobněji popsána situace v okamžiku úrazu.

Názvy a kódy odvětví (CZ-NACE) použité v tabulce č. 8

Smrtelná pracovní úrazovost 2012

V grafu č. 9.1 je uveden počet smrtelných pracovních úrazů, ke kterým došlo v jednotlivých měsících roku 2012. Odděleně jsou uvedeny smrtelné pracovní úrazy při dopravních nehodách a počty dalších případů při pracovních úrazech, kdy došlo k úmrtí více osob (dále jen „hromadné pracovní úrazy“). Událostí, při nichž došlo ke hromadným smrtelným pracovním úrazům, byly zaznamenány čtyři. Jednalo se o pády osob, pád konstrukce na osoby a dvě dopravní nehody.

K největšímu počtu událostí v roce 2012 došlo při práci samotné (v grafu jako „ostatní“) v měsíci dubnu a květnu V letech 2008 a 2010 byl zaznamenán největší počet těchto událostí v měsíci září a v letech 2007 a 2009 to bylo v říjnu a  v roce 2011 v červnu.

K největšímu počtu událostí při dopravních nehodách (autonehody) došlo letech 2011 a 2008 v měsíci září. V roce 2009 to bylo v říjnu a v roce 2007 v měsíci srpnu a v roce 2012 v červnu.

Smrtelná pracovní úrazovost 2012

V grafu č. 9.2 je uveden počet událostí, které vedly ke smrtelným pracovním úrazům, v jednotlivých hodinách dne. Odděleně jsou uvedeny dopravní nehody.

V grafu je patrný dvanáctihodinový úsek (od 6. do 18. hodiny) denní pracovní aktivity, v němž došlo k 87 událostem ze 108, které měly za následek 90 smrtelných pracovních úrazů. K největšímu počtu událostí došlo mezi 8. a 9. hodinou a mezi 12. a 13. hodinou. Během noční pracovní aktivity (od 18. do 6. hodiny) došlo jen ke 21 událostem, které způsobily 23 smrtelných pracovních úrazů.

Smrtelná pracovní úrazovost 2012

V roce 2012 bylo zaznamenáno proti předcházejícímu roku o 12 smrtelných pracovních úrazů méně, tj. o 9,6 %. To se projevilo poklesem hodnoty ukazatele četnosti smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců, z hodnoty 0,30 na 0,25 (tj. o 16,7 %). Výskyt smrtelných pracovních úrazů je nyní natolik nízký a rozptýlený do všech odvětví a profesí, že s výjimkou dopravních nehod a pádů lze již hovořit pouze o některých charakteristických jevech, které je možno z údajů o smrtelných pracovních úrazech vysledovat.

Nejčastější jevy:

1. Nejčastější nehodou byly dopravní nehody na silnicích, kolejích (včetně sražení chodců), které způsobily 31 smrtelných pracovních úrazů, z toho se jich 5 stalo při 2 nehodách hromadných. Současně nejčastějšími zdroji nehod byly motorové silniční dopravní prostředky a traktory (34 případů). Smrtelná pracovní úrazovost je v některých odvětvích ovlivněna dopravními nehodami významně, což znamená, že se část smrtelných pracovních úrazů nestala přímo při výkonu konkrétní profese v konkrétním odvětví, ale při přesunu mezi pracovišti, např. k zákazníkovi. Tím dochází k určitému zkreslení nebezpečnosti některých odvětví. Jde zejména o autodopravu, která je specifická tím, že pracovištěm zraněného je většinou veřejná komunikace, kde je velká pravděpodobnost cizího zavinění a vazba na bezpečnostní předpisy je relativně nízká. Z 20 smrtelných pracovních úrazů řidičů a obsluhy pojízdných strojních zařízení (KZAM 83000) se jich 13 událo při dopravních nehodách. Pracovníků duševních, řídících, pedagogických (atd.) bylo evidováno při dopravních nehodách také 13. Kvalifikovaní řemeslníci byli zaznamenáni při dopravních nehodách jen v 5 případech a pomocní dělníci žádný případ při dopravní nehodě neměli. Z policejních statistik vyplývá, že pozemní komunikace v ČR jsou nebezpečný prostor, jeden z nejhorších v Evropě. V mnoha dopravních nehodách rozhodovaly emoce, agresivita, snobství a všeobecná neúcta k zákonům, které mnozí naši spoluobčané nejen že nedodržují, ale navíc si myslí, že nemusí. Z celkem usmrcených 742 osob při dopravních nehodách v  roce 2012 v ČR jich byla přibližně 4 % v pracovně právním vztahu. Zaměstnavatelé však nemají možnost toto riziko eliminovat, snížit počet těchto smrtelných pracovních úrazů se podaří jen snížením úmrtnosti na pozemních komunikacích globálně.

2. Nejčastějším způsobem zranění byly mechanické účinky (100 případů, tj. 88 %). Byly způsobeny nejvíce dopravními nehodami, pády předmětů na osoby a pády osob. Dále pak kontaktem s mobilním strojem (motorovým vozidlem, vlakem - přejetí, sražení, stisknutí), kontaktem se stacionárním strojem, zvířetem aj.

3. Nejčastější příčinou bylo nesprávné chování zraněného a  to používání nebezpečných postupů práce (vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu a prodlévání v nebezpečném prostoru) - 33 případů. Stejná příčina u jiných osob byla zjištěna u 12 případů. U dalších 5 případů byla chyba na straně zraněného zaměstnance, ale nebyla specikována a zahrnuta do zpracování. Celkem bylo evidováno 152 závad BOZP.

4. Porušených předpisů bylo shledáno 136, nejvíce u podniků (zaměstnavatel nebo jiná firma) a to 96. U dopravních nehod však podniky neporušily předpis žádný, převážná většina porušení byla na straně zraněných zaměstnanců. Jednalo se zejména o způsob jízdy a dále nepřiměřenou rychlost. Zavinění smrtelných pracovních úrazů bylo prokázáno v 63 případech zraněnému zaměstnanci a ve 36 případech zaměstnavateli nebo další firmě. Zranění zaměstnanci zavinili smrtelné nehody a porušili předpisy pravděpodobně v dalších minimálně 5 případech. U těchto případů nebyly informace k analýze k dispozici. Některé případy měly i několik viníků nebo bylo shledáno porušení několika předpisů.

5. Nejvíce případů vykázali kvalifikovaní dělníci, řemeslníci, výrobci a opraváři (mimo zemědělství) a to 48 případů. Dále to byli řidiči a obsluha pojízdných strojních zařízení (20 případů). Na třetím místě to byli pracovníci vedoucí, řídící, vědečtí a provozní, pedagogové, zdravotníci, architekti a úředníci (13 případů).

6. Nejčastěji ke smrtelným pracovním úrazům došlo ve věkové skupině 51 – 55 let (19 případů). Průměrný věk zraněných zaměstnanců v roce 2012 byl 46 let.

7. Nejvíce smrtelných pracovních úrazů bylo vykázáno v podnicích zabývajících se stavebnictvím (26 případů), potom zpracovatelským průmyslem (20 případů) a dopravou a skladováním (17 případů).

8. V odvětví těžba a dobývání byly zaznamenáno 8 smrtelných pracovních úrazů. Udály se většinou při kontaktu se strojním zařízením, a to zachycením, stisknutím. Dále to byly 3 pády osob. Případy způsobené důlními otřesy evidovány nebyly.

9. Roztříděním případů podle odvětví událostí, při nichž k smrtelnému pracovnímu úrazu došlo, se ukázalo, že největší počet případů vykázala doprava a skladování a to 36.

10. Činnost s největší četností nehodových událostí byla doprava silniční a  závodová (31 případů). Dále to byly opravy, údržba strojů a zařízení (11 případů) a práce betonářské, zednické, stavebně montážní, tesařské a lešenářské (11 případů).

11. Hromadných smrtelných pracovních úrazů, které byly důsledkem vždy jen jediné události, bylo evidováno celkem 9 a to při 4 událostech. Šlo o autonehodu osobního vozu (3 zranění) a autobusu a pak dvou nákladních vozů (2 zranění řidiči). V obou případech to byl čelní střet. Dále to byl pád ze sloupu (2 zranění) a pád konstrukce na pracovníky (2 zranění).

12. Během denní pracovní aktivity došlo k 81 % událostí, které způsobily smrtelný pracovní úraz.

13. Došlo ke 2 smrtelným pracovním úrazům žen způsobené autonehodami. V jednom případě řidička nezvládla na mokru řízení a ve druhém případě jela jako nepřipoutaná spolujezdkyně v osobním automobilu, který se několikrát převrátil.

14. V dostupných materiálech nebyl nalezen jediný případ způsobený pod vlivem alkoholu. Je to poprvé od roku 2005, kdy byl zaznamenáno rekordních 13 případů. Nejvyšší obsah alkoholu v krvi byl naměřen v roce 2006, a to 3,5 promile.

15. Celkem ve 103 případech (91 %) zemřel zraněný zaměstnanec v den úrazu. U zbylých 10 případů se jednalo napřed o závažné pracovní úrazy, které si vyžádaly 373 dnů pracovní neschopnosti, z toho nejdelší byla 259 dnů. V roce 2011 to bylo 211 dnů, v roce 2010 bylo evidováno 243 dnů, v roce 2009 jenom 166 dnů, v roce 2008 to bylo 361 dnů a v roce 2007 rekordních 1 422 dnů pracovní neschopnosti.

Použité zdroje dat

  1. Statistiky dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz v ČR, ČSÚ
  2. Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v ČR (NemÚr), ČSÚ
  3. Informační systém o pracovních úrazech, SÚIP
  4. Databáze smrtelných pracovních úrazů, VÚBP
  5. Data z databáze úrazů při dopravních nehodách, Dopravní policie ČR
  6. Data z databáze Českého báňského úřadu
Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail