Záznam o úrazu - hlášení změn. Kdy je nutné ho zasílat?

Zdroj: 

Na dotaz odpověděla JUDr. Eva Dandová.

Jako odborně způsobilá osoba v prevenci rizik jsem dostal výtku ze strany odborové organizace, že není vypisován záznam o  úrazu - hlášení změn v případech, kdy pracovní neschopnost zaměstnance skončila po odeslání záznamu o úrazu [§ 8 odst. 2 písm. b) NV č. 201/2010 Sb.]. Příklad: zaměstnanec utrpěl úraz 15. dne v měsíci a do pátého dne následujícího měsíce byl odeslán záznam o úrazu na dané instituce. Za následující dva dny zaměstnanec nastoupil do zaměstnání, a tudíž by měl být odeslán záznam o  úrazu - hlášení změn. Do předepsaného vzoru je tedy nutno do odstavce „Jiné“ napsat, že zaměstnanec je zdráv a nastoupil do zaměstnání, a opět rozeslat na dotčené orgány? Dle mého názoru se jedná o zbytečnou administrativní zátěž. Jaká je praxe?

Tady se musím odborové organizace zastat, správně Vás poučila. Tato povinnost vyplývá z nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, a to byl také hlavní důvod rekodifikace původního nařízení vlády č. 494/2001 Sb., kterým se stanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu. Toto nařízení vlády muselo mimo jiné transponovat nové nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1338/2008 ze dne 16. prosince 2008 o statistice Společenství v oblasti veřejného zdraví a BOZP a na to navazující Evropskou statistiku pracovních úrazů (ESAW), obsahující soubor ukazatelů každoročně v členských zemích zjišťovaných. Tato statistika byla upravena až v roce 2008.

Toto nařízení EP a Rady nemohlo být aplikováno přes nařízení vlády č. 494/2001 Sb., protože zachycovalo pouze skutečnosti, které nastaly v době do pátého dne následujícího měsíce poté, co k úrazu došlo, neboť v té lhůtě se musí záznam o úrazu stanoveným orgánům a institucím zaslat. V důsledku toho nebylo možno na jeho základě podchytit skutečnosti, které nastanou později. Vedle délky hospitalizace, zjištění jejich příčin či zdrojů úrazu či úmrtí úrazem postiženého zaměstnance v průběhu jednoho roku po úrazovém ději (nařízení vlády si definuje pro své účely smrtelný pracovní úraz jako úraz, na jehož následky úrazem postižený zaměstnanec nejpozději do 1 roku po úrazu zemřel), šlo zejména o zachycení délky pracovní neschopnosti. Protože tento údaj v záznamu o úrazu podle starého nařízení vlády vůbec nefiguroval, bylo nutno délku odhadovat, což zkreslovalo statistické vykazování. Eurostat v Evropské statistice pracovních úrazů (ESAW) však tento údaj výslovně požaduje a data poskytovaná z České republiky postrádala přesnost.

Proto byl zaveden nový formulář záznam o úrazu – hlášení změn, který má podchytit nové skutečnosti, ke kterým po odeslání záznamu o úrazu došlo. Podle nyní platné právní úpravy je zaměstnavatel povinen vyhotovit záznam o úrazu – hlášení změn ve všech případech, kdy se po odeslání záznamu o úrazu následně dozví o skutečnostech, které vedou ke změně v něm uvedených údajů. Účelem je zejména zpřesnit statistická sledování údaji, které nastaly poté, co byl záznam o úrazu odeslán, a pro posouzení události jsou významné. Nejdůležitější v tomto směru je poskytování dat ohledně délky pracovní neschopnosti, jak to požaduje Evropská statistika pracovních úrazů (ESAW). Pokud délka pracovní neschopnosti překročila dobu, kdy byl zaslán záznam o úrazu, není možné ji přesně určit jinak než tím, že bude odeslán záznam o úrazu – hlášení změn.

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail