Piloti versus nebezpečný svět

Zaměstnanci mají být zaměstnavatelem vysláni na služební cestu do Indie (mají delší dobu létat na území Indie a okolích států), ale odmítají to z důvodu, že výkon práce v této zemi závažným způsobem ohrožuje jejich život a zdraví. V daném případě jde o piloty, kde se předpokládá, že z povahy jejich práce jsou pracovní cesty jimi odsouhlaseny, byť to nemají někteří přímo uvedeno v pracovních smlouvách. Zde tudíž nelze aplikovat § 42 zákoníku práce, že zaměstnavatel může vyslat zaměstnance na dobu nezbytné potřeby na pracovní cestu jen na základě dohody s ním. Bojí se nemocí, životního prostředí, terorismu atd. Je možné tuto práci odmítnout s poukazem na ustanovení § 106 odst. 2 zákoníku práce?

Musíte skutečně rozlišovat, zda se jedná o zaměstnance, kteří pracovní cestu se zaměstnavatelem sjednávají jako změnu pracovního poměru nebo o zaměstnance, kteří mají sjednán druh práce v pracovní smlouvě tak, že z něj vyplývá povinnost létat. V případě zaměstnanců, kteří nemají sjednáno létání v pracovní smlouvě a cesta do Indie je pro ně „klasická“ služební cesta, tak ti zaměstnanci samozřejmě mají právo odmítnout tuto pracovní cestu.

Jde však o piloty a u těch je podle mého názoru i ověřena zdravotní způsobilost tak, že dotyčný je schopen létat bez ohledu na to, má-li letět do Evropy, Indie či někam jinam. Tady je třeba především vycházet z obsahu pracovní smlouvy, s čím zaměstnanec souhlasil při jejím podpisu a jaký je jeho sjednaný druh práce. Domnívám se však, že zaměstnanci nemají prostor pro to, aby odmítli výkon práce, kterou jim nařídí zaměstnavatel v souladu s pracovní smlouvou. K poskytnutí konkrétnějších údajů bych potřebovala znát pracovní smlouvu dotyčných zaměstnanců.