Odpovědnost koordinátora BOZP na staveništi

Zdroj: 

Na dotaz odpověděl Ing. Václav Kápl.

Ráda bych věděla, za co přesně nese koordinátor BOZP na staveništi (dále jen "koordinátor") odpovědnost. Je zajištění podmínek BOZP jeho odpovědností, nebo za toto nese odpovědnost čistě zhotovitel stavby a koordinátor pouze kontroluje? Pokud by například došlo na staveništi ke zranění některého z pracovníků či nějaké třetí osoby, kdo ponese odpovědnost? A kdyby došlo ke zranění kvůli tomu, že si koordinátor nepovšiml nějakého nedostatku na staveništi a neupozornil na něj? Je nějaká zákonná povinnost pro koordinátory BOZP uzavřít pojištění odpovědnosti?

Na problematiku odpovědnosti je potřeba se podívat ze dvou pohledů. Z pohledu správního práva a z pohledu trestního práva. Obecně platí, že povinnosti a práva jsou stanoveny zákonem. V oblasti bezpečnosti práce jsou těmito předpisy zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále "ZP"), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek BOZP, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 309/2006 Sb. je tím předpisem, který stanoví povinnosti koordinátorům. Tyto jsou specifikovány v ustanovení § 18. Ten pak tyto povinnosti rozšiřuje v prováděcím právním předpisu, kterým je nařízení vlády č. 591/2006 Sb. se svými § 7 a § 8. Vycházíme-li ze skutečnosti, že koordinátor nemá prakticky žádná práva, tak by se obtížně mohla zodpovědnost za bezpečnost práce přičítat právě jemu. Primárně totiž za zajištění bezpečnosti práce má zodpovědnost zaměstnavatel. Tato zodpovědnost je tzv. objektivní a zaměstnavatel se jí nemůže zprostit. Vychází z ustanovení § 101 odst.1 ZP. A zde je potřeba uvést jeden příklad, jak může být koordinátor trestně zodpovědný. Řada koordinátorů totiž požaduje protiprávně po zhotovitelích nejrůznější doklady o školeních zaměstnanců, jejich kvalifikaci či zdravotní způsobilosti, revizích strojů apod. Proč to chtějí, když za to zodpovídá zaměstnavatel? Asi proto, že se „pasují“ do role odborně způsobilé osoby k zajišťování úkolů v prevenci rizik a chtějí tyto osoby u zaměstnavatele nahradit nebo kontrolovat. Dovedu si pak v případě vážného úrazu představit, že bude muset koordinátor u soudu vysvětlovat, že mu byly předloženy zhotovitelem doklady, které se šetřením ukáží jako chybné a soud může dospět i k takovému závěru, že koordinátor měl na tento nedostatek zhotovitele upozornit, což, přestože je odbornou osobou, koordinátor neprovedl.

Co se týče správní zodpovědnosti koordinátora, tak ten se dopustí správního deliktu tehdy, pokud neplní, resp. neprokáže, že plní, povinnosti uložené uvedenými ustanoveními. Přitom to může být tak, že uvedenou povinnost neplní vůbec (např. neseznamuje všechny zhotovitele s riziky vznikajícími s postupem výstavby) nebo povinnosti plní formálním způsobem bez potřebné odbornosti nebo nekvalitně (např. při kontrole dodržování plánu BOZP nekontroluje obsah lékárničky, přestože plán toto stanoví - pozn. samozřejmě toto do plánu nepatří, ale pokud to tam je, musí se buď plán BOZP upravit, nebo to musí koordinátor kontrolovat).

Nyní pár poznámek k tomu, kdy se dopustí koordinátor správního deliktu, a kdy, v případě nějaké mimořádné události, může být i trestně stíhán.

Základní povinností koordinátora z ustanovení § 18 odst. 1 zákona č. 309/2006 Sb. je informovat všechny zhotovitele o rizicích vzniklých na staveništi s postupem výstavby. Nevyhovujícím řešením je, pokud se na stavbě vede registr rizik, když koordinátoři požadují předávání registrů od zhotovitelů a ukládají jim, aby si je přečetli a pokud objeví něco, co ve svých registrech mají a není v registru stavby, mají to do něj doplnit apod. Toto popsané řešení nenaplňuje dva aspekty požadavku zákona. Jednak registry nereagují na požadavek, že informace má být ve vazbě na postup výstavby (proč by se úklidová firma při dokončování stavby měla seznamovat s riziky spojenými např. s prováděním zdění nebo zemních prací?) a dále nenaplňuje smysl požadavku, když informace o rizicích říká, kde a kdy musí každý ze zhotovitelů používat OOPP na konkrétní riziko nebo kdy a jak jsou organizačními opatřeními řešena rizika na stavbě (není důvod sdělovat ostatním zhotovitelům informace o kolektivních opatřeních, která konkrétní zhotovitel přijal, neboť tímto riziko zaniklo, resp. bylo minimalizováno v souladu s právními předpisy a tímto jsou všichni ostatní zhotovitelé proti tomuto riziku kolektivně chráněni. Stejně tak nemá smysl sdělovat svá vyhodnocení rizik a přijetí opatření v případech, že jde pouze o ohrožení zaměstnance a nemá vliv na ostatní, například nehoupat se na židli, může dojít k převrácení zaměstnance pádem dozadu).

Druhou a nejdůležitější povinností koordinátorů (a proto se tak jmenují) je koordinace opatření k zajištění bezpečnosti práce. Jak uvádí příloha č. 6 k NV č. 591/2006 Sb., ve znění NV č. 136/2016 Sb., základním dokladem, kterým koordinátor prokáže naplnění své povinnosti, je správně zpracovaný plán BOZP. Pokud při kontrole dostanu odpověď na otázku, jak bude řešeno zajištění proti pádu z výšky, až skončí betonáž stropu a bude následovat zdění na okraji stropu nebo provádění izolace apod., že toto koordinátor neví, protože ještě nezná budoucího zhotovitele těchto prací a neví, jak to bude chtít dělat, je to odpověď prokazující neplnění povinností koordinátora. V tomto případě, povede-li toto pochybení k nějakým mimořádným událostem, lze očekávat i prověřování, zda se koordinátor nedopustil kromě správního deliktu též trestního činu. S tím souvisí i problematika zpracování plánu BOZP. Zde se musí projevit odbornost zpracovatele a pokud se projeví v tom, že koordinátor „pouze opíše obecné znění bezpečnostních předpisů“, oprávněně může očekávat konstatování, že se dopustil správního deliktu nebo se i vystavit trestnímu stíhání.

Poslední skupinou povinností jsou kontroly na staveništi. Koordinátor má povinnost provádět celkem 4 typy kontrol a pokud se prokáže, že tak nečiní nebo činí nekvalitně, opět platí možnost správního i trestního postihu.

První kontrolou je kontrola dodržování požadavků na bezpečnost práce. Půjde zejména o zjevné viditelné nedostatky, jako je chybějící zábradlí, pažení výkopů, elektrické kabely bez izolace, stroje bez krytů apod. Koordinátor, jak výše uvedeno, nemá právo kontrolovat doklady s výjimkou případů, kdy například revizí zhotovitel prokáže, že fyzický stav jevící se špatným, je v pořádku - toto lze posuzovat jako způsob odstranění nedostatku.

Další kontrolou je kontrola zajištění staveniště s cílem zamezit vstupu nepovolaných osob. Zde je potřeba upozornit na skutečnost, že porušení bude konstatováno v případech, kdy plán BOZP bude například odkazovat na dodržení NV č. 591/2006 Sb. a přitom ve skutečnosti stavba nebude po celém obvodu oplocena. Druhou situací porušení pak může být případ, kdy koordinátor v plánu BOZP upraví zajištění odlišně od zásad uvedených v příloze č. 1 k NV č. 591/2006 Sb., přičemž toto řešení dostatečně nezajistí staveniště ve srovnání s uvedenými zásadami (např. koordinátor podlehne tlaku, že zadavatel nechce platit za oplocení) a bude zjištěno, že díky tomuto nedostatečnému zajištění se na staveništi vyskytují nebo mohou vyskytnout zde nepracující osoby.

Třetí kontrolou je kontrola dodržování plánu BOZP. Jak již bylo výše uvedeno, tak plán musí řešit konkrétní postupy a jejich neplnění, musí být předmětem zjištění při této kontrole ze strany koordinátora. Od plánu BOZP se též bude odvíjet i posouzení, zda při konkrétním riziku, které je řešeno opatřením individuálním, používají pracovníci zde uvedené konkrétní OOPP (tím nebudou montérky, pracovní obuv apod., které zaměstnavatel poskytuje podle § 104 odst. 2 zákoníku práce).

Poslední povinností v této oblasti je povinnost provést kontrolu, zda konkrétní zhotovitel vytýkané nedostatky odstranil nebo zda závada zanikla s postupem výstavby. V případě, že koordinátor zjistí, že závada nebyla odstraněna, musí tuto skutečnost prokazatelně oznámit zadavateli stavby, který musí pod hrozbou sankce zjednat nápravu!

Co se týče pojištění, zákonná povinnost se pojistit neexistuje a mám informaci o tom, že pouze jedna pojišťovna na trhu nějaký typ pojištění nabízí.

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail