Ochrana před výbuchem v průmyslové praxi

Zdroj: 

Článek je zaměřen na ochranu před výbuchem v běžné průmyslové praxi, kterou lze chápat jako soubor postupů a opatření k zamezení či zmírnění rizik výbuchu a jeho nežádoucích účinků. Podstatou je hodnocení rizik výbuchu a návrh vhodných bezpečnostních opatření na základě přesně definovaného vnitřního i vnějšího prostředí posuzovaných technologií.

Následně je třeba prokázat nezbytnou bezpečnostní dokumentaci. A v tomto základním bodě mnohdy tkví kámen úrazu, přičemž zde lze vyzdvihnout několik nejčastějších nedostatků, kterých se provozovatelé dopouštějí.

Ochrana před výbuchem

Ochrana před výbuchem v průmyslových podmínkách je spjata s provozy, jejichž zpracovávané, vyráběné či skladované látky vykazují potenciál pro tvorbu výbušných atmosfér. Znalost vlastností látek v podmínkách požáru a výbuchu je tedy základním pilířem analýzy rizik výbuchu. Tyto vlastnosti látek se souhrnně nazývají požárně technické charakteristiky (PTCH). Provozovatelé provozující činnosti se zvýšeným a vysokým požárním rizikem mají povinnost mít k dispozici relevantní PTCH látek pro stanovení preventivních opatření. Tato povinnost vyplývá ze zákona č. 133/1985 Sb. a vyhlášky č. 246/2001 Sb. Pro účely posouzení rizik požáru a výbuchu jsou látky neznámých vlastností považovány vždy za látky hořlavé a výbušné. Nicméně samotná znalost PTCH není dostačující pro posouzení rizik výbuchu. To lze pouze na základě přesného definování prostředí dané technologie s ohledem na technologické postupy, provozní stavy a PTCH látek. Za prostředí je z pohledu bezpečnosti považováno vnější a vnitřní prostředí technologií.

Prostředí je prvotně hodnoceno formou protokolu o určení vnějších vlivů (PoUVV), který se vypracuje na požadavek vyhlášky č. 268/2009 Sb., dle základních norem ČSN 33 2000-1 ed. 2 a ČSN 33 2000-5-51 ed. 3. PoUVV musí být vypracován tam, kde jsou a mohou být instalovány elektrické instalace či zařízení a prostory nejsou normálního charakteru z pohledu úrazu elektrickým proudem, jsou tedy nebezpečné nebo zvláště nebezpečné. Ze závěrů PoUVV je možno určit, zda jsou v daném prostoru relevantní rizika výbuchu. Je-li tomu tak, dalším krokem je vypracování písemné dokumentace o ochraně před výbuchem.

Dokumentace o ochraně před výbuchem (DOPV) je vypracovávána především na základě prvotního stanovení prostředí v již zmiňovaném PoUVV. Kmenovým dokumentem je zde zákon č. 262/2006 Sb. (zákoník práce), kde je zaměstnavateli stanovena nutnost zabývat se prevencí rizik a samotná DOPV je pak vypracovávána dle požadavků NV č. 406/2004 Sb. DOPV je komplexní dokument věnující se jednotlivým bodům analýzy rizik. S tím, že podstatou analýzy rizik je zhodnocení vlastností vyskytujících se látek ve vztahu k technologickým procesům a pravděpodobnosti vzniku výbušných atmosfér, ve vnitřních i vnějších prostorech technologií a výslednému posouzení, zda jsou přítomny účinné iniciační zdroje. V závislosti na závěrech provedené analýzy rizik je nutno navrhnout vhodná bezpečnostní opatření s cílem minimalizace rizik výbuchu, popřípadě zmírnění jeho negativních účinků na únosnou míru (konstrukční protivýbuchová ochrana). Soubor nezbytných kroků k provedení adekvátní ochrany před výbuchem, lze tedy souhrnně nazvat analýzou rizik nebezpečí výbuchu. Hlavní body analýzy rizik a jejich vhodná posloupnost jsou nastíněny v následujícím vývojovém diagramu.

Výbušné prostředí

Časté nedostatky bezpečnostních dokumentací

Systematicky provedenou analýzou rizik nebezpečí výbuchu může být dosaženo kýženého efektu snížení či úplné eliminace rizik výbuchu. V praxi je nutno nejen provést nutná bezpečnostní opatření, ale rovněž o těchto skutečnostech vést potřebnou písemnou dokumentaci a udržovat ji v aktuální formě. Tímto jsou splněny jak závazné legislativní požadavky, tak podmínky pro bezpečné provozování rizikových technologií. Pro mnohé provozovatele je ovšem vypracování bezpečnostních dokumentací pouze byrokratickou povinností, bez vidiny pozitivního efektu pro zajištění bezpečnosti a bezproblémového provozu technologií. Mnohdy tomu tak může i být především v důsledku nekvalitních dokumentací, které nesplňují základní požadavky na ně kladené. Neuvědomují si přitom, že kvalitně zpracovaná a vhodně vedená bezpečnostní dokumentace (PoUVV a DOPV) může být nejen efektním nástrojem pro posuzování a zvyšování bezpečnosti, ale rovněž účinným ukazatelem možných slabin a nedostatků posuzovaných technologií.

Vypozorované nedostatky - PoUVV

•    Nejsou uvedeny PTCH vyskytujících se látek. Toto je nutno považovat za hrubý nedostatek mající významný vliv na adekvátnost posouzení prostředí. Problematické jsou především provozy, kde vznikají prachové emise běžných materiálů (dřevo, kov, plast) s příměsí přidaných látek (laky, barvy, kalící oleje, pryskyřice, apod.). Přidané látky výrazně mění PTCH vznikajících prachů. Provozovatelé často vyhledají v databázích pouze parametry základního materiálu nebo podobných směsí. Tento postup nelze považovat za přijatelný především z pohledu vhodného návrhu konstrukčních protivýbuchových opatření, jež musí být dimenzovány dle skutečných parametrů vyskytujících se látek. V těchto případech lze získat skutečné parametry látek pouze akreditovanými zkouškami.

•    Protokoly nejsou zpracovány pro všechny potřebné části provozu, popřípadě jsou již neaktuální.

•    Protokoly se věnují pouze vnějšímu prostředí okolo technologií. Bez hodnocení vnitřních prostorů.

•    Protokoly mohou být velmi obecné, bez bližšího specifikování či rozdělení prostorů a bez stanovení prostorů s nebezpečím výbuchu. Toto výrazně snižuje použitelnost těchto PoUVV z pohledu revidování elektroinstalací a poukázání na možná rizika.

•    Třídy vnějších vlivů, jež je nutno blíže prostorově omezit a specifikovat, jsou bez upřesnění stanoveny v celých prostorech místností či celých objektů. Jedná se především o třídy vnějších vlivů poukazující na výskyt vody, prachu a nebezpečí požáru či výbuchu (třídy AD, AE, BE2Nx, BE3Nx).

•    Logické rozpory mezi stanovenými třídami vnějších vlivů. Například stanovení třídy AE2, tedy výskyt malých předmětů, jejichž nejmenší rozměr není menší než 2,5 mm, společně se stanovenou třídou BE3N1 nebezpečí výbuchu hořlavých prachů, což poukazuje na výskyt prachových částic. Při skutečnosti, že za prach jsou považovány částice menší než 0,5 mm, je takovéto stanovení nelogické.

•    Stanovení nebezpečí výbuchu hořlavých prachů nebo plynů a par ovšem bez specifikování zón s nebezpečím výbuchu (20, 21, 22 prachy 0, 1, 2 – plyny a páry).

Vypozorované nedostatky - DOPV

•    Obdobně jako u PoUVV nedostatečně řešeny PTCH vyskytujících se látek.

•    Nedostatečné zhodnocení účinných iniciačních zdrojů. Není provedena analýza iniciačních zdrojů v různých provozních stavech. Je nutno vzít v úvahu možnost výskytu iniciačních zdrojů při normálním provozu, při očekávaných poruchách, ale i při výjimečných poruchách.

•    Dokumenty jsou pouze obecné bez vhodně stanovených technických a organizačních opatření. Jsou stanoveny zóny s nebezpečím výbuchu, ovšem bez návrhu konkrétních opatření, a to i přes jejich nutnost na základě provedené analýzy iniciačních zdrojů.

•    V některých DOPV lze vypozorovat nedostatečné hodnocení stávajících již instalovaných konstrukčních prvků protivýbuchové ochrany, popřípadě není hodnocení provedeno vůbec. Takovéto hodnocení je požadováno především z důvodů konfrontace s novými legislativními a normativními požadavky, zhodnocení provozuschopnosti a efektivity zabezpečení.

•    V mnoha DOPV je zcela opomíjeno grafické znázornění zón s nebezpečím výbuchu, které je žádoucí zejména z důvodů lepšího specifikování a upřesnění umístění výbuchových zón. Požadavek vyplývá z ČSN EN 60079-10-1 a ČSN EN 60079-10-2, kde je rovněž specifikováno vhodné šrafování dle typů zón a skupenství hořlavých látek tvořících výbušné atmosféry.

Jedním ze zásadních faktorů ovlivňujících kvalitu PoUVV či DOPV, a tedy celé analýzy rizik nebezpečí výbuchu, je absence požadavků kladených na zpracovatele těchto dokumentů. Legislativa diktující povinnost vypracování dokumentů nevěnuje žádnou pozornost směrem k samotným zpracovatelům a neukládá konkrétní povinnost na minimální odborné znalosti, které by měly zaručit schopnost adekvátního posouzení rizikových situací a provozů. 

Autor Ing. Filip Nos je specialista analýzy rizik z VVUÚ, a. s. logo VVÚU

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail