Novinky v BOZP

Zdroj: 

Každoročně na začátku nového roku informujeme, co se událo a co se připravuje v legislativě BOZP. Nejinak je tomu i v letošním roce. I když loňský rok byl na novou legislativu obecně poměrně chudý, přesto si připomeneme, jaké předpisy vyšly a nahlédneme i do budoucna.

Vyhláška č. 61/2018 Sb., o seznamu nebezpečných chemických látek, směsí a prachů a podmínkách nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a směsmi a podmínkách výkonu činností spojených s nebezpečnou expozicí prachů. Jedná se o prováděcí předpis MŠMT ke školskému zákonu. Vyhláška stanoví seznam nebezpečných chemických látek a směsí, se kterými mohou žáci při praktickém vyučování nakládat pod přímým dohledem nebo dozorem osoby s odbornou způsobilostí podle zákona o ochraně veřejného zdraví a uvádí seznam prachů, kterým mohou být žáci v rámci praktického vyučování vystaveni při výkonu činností spojených s nebezpečnou expozicí prachu, podmínky nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a směsmi a podmínky výkonu činností spojených s nebezpečnou expozicí prachu.

Zákon č. 91/2018 Sb., kterým se mění zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů. Tato novela horního zákona měla za cíl odstranit překážky bránící volnému pohybu výbušnin v Evropské unii, smluvních státech Dohody o EHP a ve Švýcarské konfederaci (uvedené v § 24 zákona č. 61/1988 Sb. včetně související skutkové podstaty přestupku za nesplnění příslušné povinnosti a výše případné pokuty za daný přestupek), a tím i ve světle rozsudku Soudního dvora Evropské unie ve věci C-220/15, Evropská komise proti Spolkové republice Německo, dostát závazkům vyplývajícím z čl. 3 směrnice 2014/28/EU. Podnikatelé tak nebudou nuceni v případě výbušniny, u níž proběhlo EU přezkoušení typu nebo ověření jednotlivého kusu za účasti oznámeného subjektu, který nemá sídlo na území České republiky, předkládat návod k jejímu používání českému oznámenému subjektu za účelem posouzení jeho souladu s právním řádem České republiky. Výbušninu, u níž proběhlo posouzení shody za účasti zahraničního oznámeného subjektu, tak bude možné dovážet z třetích zemí, resp. předávat na území České republiky z jiných členských států Evropské unie, ze smluvních států Dohody o Evropském hospodářském prostoru a ze Švýcarské konfederace, a dále s ní nakládat na území České republiky, bez těchto administrativních bariér. Tím dojde i ke srovnání stavu se stavem v drtivé většině jiných členských států Evropské unie, v nichž obdobné administrativní překážky neexistují.

Zákon č. 181/2018 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Hlavním důvodem této novely je sjednotit postup zaměstnavatelů, resp. obou pojišťoven, které realizují zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Aby při výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti u uchazečů o zaměstnání již napříště nedocházelo k nedůvodnému rozdílnému postupu, který znamená, že jedné skupině je jako dosahovaný výdělku zohledňována výše minimální mzdy platná v den zařazení evidence uchazeče o zaměstnání, zatímco druhé skupině poškozených je zohledňována výše minimální mzdy, kdykoliv dojde k jejímu zvýšení, což způsobuje snižování náhrady za ztrátu na výdělku nebo náhrady za ztrátu na služebním příjmu.

Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání činí rozdíl mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání s připočtením případného invalidního důchodu poskytovaného z téhož důvodu. V případě, že poškozenému zaměstnanci je náhrada za ztrátu na výdělku poskytována, následně dojde ke skončení jeho pracovního poměru a on je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, je mu tato náhrada poskytována stále ve stejné výši i v době, kdy je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání. Tento výpočet je používán i v případě náhrady za ztrátu na služebním příjmu u vojáků a příslušníků bezpečnostních sborů.

Problém nastává v případě, že poškozenému zaměstnanci (vojáku z povolání a příslušníku bezpečnostních sborů) před tím, než se stal uchazečem o zaměstnání, náhrada poskytována nebyla. V případě, že se poškozený stane uchazečem o zaměstnání, chybí zde poúrazový výdělek. Proto je pro případy, že je poškozený veden v evidenci uchazečů o zaměstnání, stanoven fiktivní poúrazový výdělek ve výši minimální mzdy. V praxi je sporné, zda se má v tomto případě při výpočtu náhrady vycházet z aktuální výše minimální mzdy, nebo z výše minimální mzdy platné v den zařazení poškozeného do evidence uchazečů o zaměstnání.

Existují dva právní názory. Jeden názor vychází z toho, že se má zohledňovat skutečná (zvýšená) částka minimální mzdy, neboť je-li poškozený veden jako uchazeč o zaměstnání, je nepochybné, že mu pracovní potenciál do určité míry zbývá a snahou by tedy mělo být, aby znovu pracoval. Kdyby pracoval, dosahoval by ve většině případů výdělek v aktuální výši minimální mzdy, a proto je mu ji třeba v této výši zohlednit.

Druhý právní názor se opírá o nález Ústavního soudu uveřejněného pod č. 164/1995 Sb. a o judikaturu Nejvyššího soudu (např. rozsudek 21 Cdo 2483/98), které vycházejí v zásadě z toho, že změna právního předpisu není podstatnou změnou poměrů na straně poškozeného, která by měla mít za následek takovou změnu ve výpočtu, která by poskytovanou náhradu snížila. Vychází ze zákazu retroaktivity, zachování nabytých práv a minimalizace dopadů pro zdravotně postižené, z ochrany důvěry občanů v právo, právní jistoty pro poškozené a z dobrých mravů.

Zákonodárce se přiklonil k druhému názoru, protože účelem a smyslem zvýšení minimální mzdy není to, aby se bývalým zaměstnancům, vojákům nebo příslušníkům, kterým je poskytována předmětná náhrada vždy, kdy dojde ke zvýšení minimální mzdy. Je třeba vycházet z toho, že u těchto poškozených se nejedná o doplatek mzdy, platu nebo příjmu, ale v zásadě o fikci jejich výdělku. V případě, že by nedošlo ke zpřesnění právní úpravy a poškozeným by se i nadále zohledňovala aktuální výše minimální mzdy, pak by to znamenalo neustálé snižování jejich příjmu, ačkoliv důvod ke změně právní úpravy minimální mzdy byl zcela opačný. Věc se proto řešila systémově, protože není možné, aby v konkrétním případě výše náhrady u poškozených, kteří jsou uchazeči o zaměstnání, závisela pouze na tom, ke kterému výkladu se zaměstnavatel, popřípadě pojišťovna, u které je zaměstnavatel ze zákona pojištěn, přikloní. Proto bylo jednoznačně stanoveno, že za výdělek po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání se v těchto případech považuje výdělek ve výši minimální mzdy platné v den zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání.

Nařízení vlády č. 241/2018 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění nařízení vlády č. 217/2016 Sb.

Cílem této novely nařízení vlády bylo uvést nařízení vlády č. 272/2011 Sb. do souladu s dosavadní praxí orgánů ochrany veřejného zdraví a do souladu se zákonem č. 266/1994 Sb., o drahách a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Hygienický limit hluku pro tramvajovou a trolejbusovou dráhu je v současně platném nařízení vlády stanoven v příloze č. 3, kde v části A, tabulce č. 1 v Pravidlech použití korekce uvedené v tabulce 1 je v bodu 2 stanoveno, že korekce pro stanovení hygienických limitů se použije pro hluk z dopravy na dráhách, silnicích III. třídy, místních komunikacích III. třídy a účelových komunikacích, ve smyslu § 7 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, (hygienický limit pro hluk z dopravy na drahách je stanoven stejný jako pro hluk z dopravy na silnicích III. třídy, místních komunikacích III. třídy).

Podle přílohy č. 3 části A, tabulky č. 1 v Pravidlech použití korekce uvedené v tabulce 1 bodu 3 se korekce použije pro hluk z dopravy na dálnicích, silnicích I. a II. třídy, místních komunikacích I. a II. třídy a pro hluk z dopravy na drahách v ochranném pásmu drah. Podle § 8 odst. 2 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se ale pro dráhu vedenou po pozemních komunikacích ochranné pásmo nezřizuje.

Z výše uvedeného vyplývá, že pro hluk z dopravy na tramvajové a trolejbusové dráze vedené po pozemních komunikacích I. a II. třídy je v chráněném venkovním prostoru a chráněném venkovním prostoru staveb stanoven stejný hygienický limit hluku jako pro hluk z provozu na tramvajové a trolejbusové dráze vedené na komunikacích uvedených v příloze č. 3 části A Tabulce č. 1 v Pravidlech použití korekce uvedené v tabulce 1 bodu 2 cit. Nařízení vlády (tj. na silnicích III. třídy, místních komunikacích III. třídy). Tím je nedůvodně znevýhodněn provozovatel nebo vlastník tramvajové nebo trolejbusové dráhy vedené po pozemních komunikacích I. a II. třídy oproti správci nebo vlastníku pozemní komunikace I. a II. třídy.

Novela nařízení vlády danou situaci upravuje tak, že hygienický limit pro hluk z dopravy na tramvajové a trolejbusové dráze bude stanoven podle hygienického limitu stanoveného pro hluk z provozu na pozemních komunikacích, na kterých jsou tyto dráhy vedeny.

Nařízení vlády č. 246/2018 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů

Tato novela byla vydána především z důvodu potřeby transpozice čtvrtého směrného seznamu limitních hodnot expozice na pracovišti, resp. směrnicí Komise (EU) 2017/164 ze dne 31. ledna 2017, kterou se stanoví čtvrtý seznam směrných limitních hodnot expozice na pracovišti podle směrnice Rady 98/24/ES a kterou se mění směrnice Komise 91/322/EHS, 2000/39/ES a 2009/161/EU. Tato směrnice zavádí či upravuje stávající limitní hodnoty zejména pro mangan, nitroglycerin, chlorid uhličitý, amitrol, kyselinu octovou, kyanovodík (jako kyanid), kyanid draselný a sodný, oxid vápenatý, hydroxid vápenatý, butanedion, oxid uhelnatý, vápenatý, siřičitý a dusnatý, hydroxid lithný methylenchlorid, dichlormethan, vinylidenchlorid, bisfenol A, 1,1 dichlorethylen.

Do novely nařízení vlády byl dále v návaznosti na potřeby praxe zapracován postup pro hodnocení rizik, resp. objektivní ověření faktoru lokální svalová zátěž u nerizikové práce pro kategorizaci práce podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Dále byla příloha č. 2 část A „Seznam chemických látek a jejich přípustné expoziční limity (PEL) a nejvyšší přípustné koncentrace v pracovním prostředí (NPK-P)“ uvedena do souladu s přílohou č. 2 vyhlášky č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli, ve znění pozdějších předpisů. Příloha č. 2, část A byla doplněna ve sloupci „poznámka“ o značku B, tedy možnost provedení BET Biologického expozičního testu v souladu s vyhláškou č. 432/2003 Sb. a přílohou č. 2 vyhlášky, kde je uveden výčet chemických látek, u nichž se BET provádí. Je žádoucí, aby seznam přílohy č. 2 vyhlášky koreloval s přílohou č. 2 částí A nařízení vlády.

Pro praxi je asi nejdůležitější úprava ustanovení § 9, změna v § 25 a změna v příloze č. 2 část A.

V ustanovení § 9 se doplňuje nový odstavec 9, který především vysvětluje, že limitní hodnoty pro plyny a páry se udávají buď jako objemová koncentrace v ppm nezávislá na okamžité teplotě a tlaku, nebo jako koncentrace hmotnosti v mg.m-3 při teplotě 20 °C a tlaku 101,3 kPa na těchto veličinách závislá. Ve druhé a třetí větě odstavce pak došlo k ukotvení definic pro klasifikaci limitních hodnot pro plyny a páry, a to v souladu se směrnicí Komise 2017/164.

V ustanovení § 25 se na konci odstavce 9 doplňují věty o tom, že pro účely zařazení práce do druhé kategorie se postup podle přílohy č. 5 k tomuto nařízení nepoužije, pokud podle odborného hodnocení provedeného podle zákona o ochraně veřejného zdraví držitelem osvědčení o akreditaci nebo držitelem autorizace 26) míra výskytu faktoru lokální svalové zátěže a jeho rizikovost pro zdraví nenaplňuje podle zákona o ochraně veřejného zdraví kritéria pro zařazení práce jako rizikové 27) a u zaměstnavatele při výkonu zařazované práce nebyly zjištěny nemoci z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání. Odborné hodnocení musí obsahovat údaje o charakteru práce, místu výkonu práce, době výkonu práce, směnnosti, informace o manipulovaném materiálu, režimu práce a odpočinku v průběhu konání práce, používaném nářadí, pohlaví zaměstnanců a jejich rotaci na jednotlivých pracovních pozicích a fotodokumentaci vztahující se k pracovnímu prostředí, pokud byla pořízena.

Lokální svalová zátěž je jeden z nejčetnějších rizikových faktorů pracovních podmínek. Podle § 38 zákona o ochraně veřejného zdraví ve spojení s přílohou č. 5 nařízení vlády č. 361/2007 Sb. pro účely zařazení prací i do druhé kategorie musí být provedeno měření tohoto faktoru, a to akreditovanou nebo autorizovanou osobou. Problémem měření lokální svalové zátěže je velká různorodost prací a jejich častá změna. V souvislosti s tím je měření lokální svalové zátěže nejen finančně náročné, ale v termínech stanovených § 37 zákona o ochraně veřejného zdraví, tj. do 30 dnů ode dne zahájení výkonu práce nebo změny jejich podmínek i obtížně proveditelné. V praxi se osvědčil odborný odhad provedený osobou autorizovanou nebo akreditovanou. Ten však nelze použít, má-li jít o práce rizikové, nebo práce, při jejichž výkonu se vyskytly nemoci z povolání nebo ohrožení nemocí z povolání. Novela proto upravuje § 25 tak, že tento postup se nebude týkat ostatních postupů zaměstnavatele, např. při zjišťování úrovně rizikového faktoru podle § 102 odst. 3 zákoníku práce.

Dále vyšlo nařízení vlády č. 321/2018 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých podle pracovněprávních předpisů (nařízení o úpravě náhrady); nařízení vlády č. 291/2018 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na služebním příjmu po skončení neschopnosti ke službě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých a nařízení vlády č. 303/2018 Sb., o úpravě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků při výkonu vojenské základní nebo náhradní služby a výkonu vojenských cvičení, o úpravě náhrady za ztrátu na platu po skončení neschopnosti výkonu služby nebo při invaliditě vzniklé služebním úrazem nebo nemocí z povolání vojáků z povolání a o úpravě náhrady nákladů na výživu pozůstalých (nařízení o úpravě náhrady poskytované vojákům a pozůstalým).

Podle nařízení vlády č. 213/2018 Sb. dojde od 1. ledna 2019 k procentnímu zvýšení důchodů o 3,4 % a budou mu podléhat všechny důchody přiznané před tímto datem. Proto je navrhováno, aby se zvýšení uvedených náhrad týkalo také všech poškozených a pozůstalých, jimž vznikl nárok podle příslušných předpisů před 1. lednem 2019. Pokud nárok na náhradu vznikne po 31. prosinci 2018, průměrný výdělek rozhodný pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku a pro výpočet náhrady nákladů na výživu pozůstalých se zvyšovat nebude. Z výše uvedeného vyplývá, že cílem nové úpravy je, jako každý rok, zvýšit náhradu za ztrátu na výdělku, resp. příjmu a náhradu nákladů na výživu pozůstalých zákonem předepsanou formou, tj. nařízením vlády, a to v závislosti na procentním zvýšení důchodů, ke kterému dojde u důchodů přiznaných před 1. lednem 2019 od splátky důchodu splatné po 31. prosinci 2018.

Co můžeme očekávat počátkem roku 2019

  • Zákon, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Jde o poslanecký návrh novely zákoníku práce, který upravuje § 192 ZP a ustanovení navazující a ruší karenční dobu, tedy dobu prvních tří dnů pracovní neschopnosti, kdy podle zákona nepřísluší náhrada mzdy nebo platu po dobu pracovní neschopnosti. Poslanecká sněmovna tento návrh schválila a nyní jej v prosinci bude projednávat Senát. Pokud jej schválí, čekal by návrh již pouze na podpis prezidenta. Výsledek se dozvíme z médií.

  • Koncepční novelu zákoníku práce.

Zde proběhlo v říjnu připomínkové řízení, zatím však MPSV nepostoupilo materiál do legislativního procesu (tedy vládě) a bude ustavena tripartitní pracovní skupina, která bude návrh projednávat. Hlavním cílem této novely (stejně jako návrhu v minulém volebním období, v r. 2016) je nová právní úprava výpočtu dovolené. V oblasti BOZP by k nějakým zásadním změnám právní úpravy dojít nemělo.

  • Výsledek jednání nad novelou nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů

Cílem navrhované právní úpravy je, na základě provedené analýzy aplikace stávající právní úpravy a s ohledem na vývoj techniky a vědeckého poznání v oblasti medicíny, seznam nemocí z povolání z roku 2014 aktualizovat v souladu s nově existujícími potřebami.

Navrhuje se zařadit do přílohy nařízení vlády chronické onemocnění bederní páteře z přetěžování, za splnění veškerých posudkových podmínek a upřesnit z hlediska poznatků z praxe v příloze nařízení vlády text kapitoly nemoci z povolání přenosné a parazitární.

Tento návrh je však v legislativním procesu již dva roky a z důvodu nesouhlasu zaměstnavatelů zatím nebylo rozhodnuto na úrovni MPSV o jeho předložení do vlády.

V novém roce hlavně hodně zdraví všem čtenářům přeje Eva Dandová!

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail