Novela zákoníku práce spatřila světlo světa

Zdroj: 
Ve Sbírce předpisů ČR byl dne 17. srpna 2015 publikován z. č. 205/2015 Sb., kterým se mění z. č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, zrušuje z. č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, a zrušují nebo mění některé další zákony. Nabývá účinnosti 1. října 2015.

Novela je důležitá i pro oblast BOZP, neboť se dotýká odškodňování pracovních úrazů. Praxe po ní volala dlouhou dobu. Hlavním cílem této novely je navrácení hmotněprávní úpravy odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání, obsažené dočasně v přechodných ustanoveních zákoníku práce, zpět do části jedenácté zákoníku práce, která obsahuje právní úpravu náhrady škody v pracovněprávních vztazích, a provedení adekvátních legislativně technických úprav navazující na tuto změnu. Včetně přizpůsobení některých pojmů dosud používaných v oblasti náhrady škody podle pracovněprávní úpravy terminologii nového občanského zákoníku. Dále byly samozřejmě provedeny některé legislativně technické změny, které souvisejí s analýzou současné právní úpravy a které vedou k jejímu zpřesnění. Ty však nemají věcné dopady. Nakonec novela zahrnuje i několik dílčích věcných změn navržených shodně oběma sociálními partnery, tedy zaměstnavateli a odbory.

Jak vyplývá z názvu zákona č. 205/2015 Sb., novela ruší i dosud neúčinný zákon č. 206/25006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, neboť bylo již vloni politicky rozhodnuto v rámci Rady hospodářské a sociální dohody, že podle zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců se zabezpečení zaměstnanců při pracovním úrazu a nemoci z povolání provádět nebude. Nebylo proto důvodné, aby byl zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, nadále udržován jako stále platný, leč dlouhodobě neúčinný. 

Jak je všeobecně známo, odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání je v současné právní úpravě obsaženo v přechodných ustanoveních zákoníku práce. Důvodem je skutečnost, že v době, kdy se připravoval nyní platný zákoník práce, který měl nahradit s účinností od 1. ledna 2007 starý zákoník práce č. 65/1965 Sb., byl současně připravován i zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců, který měl rovněž nabýt účinnosti dnem 1. ledna 2007 a který měl tuto právní úpravu nahradit. Záměrem bylo, aby od 1. ledna 2007 bylo zabezpečení zaměstnanců při pracovních úrazech a nemocech z povolání realizováno pojistnými dávkami úrazového pojištění hrazenými ČSSZ a OSSZ namísto obecné odpovědnosti zaměstnavatele za škodu a nároků na náhradu škody upravené v zákoníku práce.

V rámci projednávání obou návrhů zákonů v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR však došlo k situaci, že účinnost zákona č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, který měl nabýt účinnosti stejně jako zákoník práce, tedy k 1. lednu 2007, byla, na rozdíl od účinnosti zákoníku práce, odložena na 1. leden 2008. Pro toto jednoroční přechodné období bylo proto nutné „zachovat“ hmotněprávní úpravu odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání v zákoníku práce, aby byla tato materie součástí právního řádu a mohla tak být realizována práva poškozených zaměstnanců a pozůstalých. Z toho důvodu byla právní úprava odškodňování začleněna do přechodných ustanovení zákoníku práce. Postupným odkládáním data nabytí účinnosti zákona o úrazovém pojištění však byl tento stav zachován až do současnosti a jeho účinnost byla naposledy odložena zákonem č. 182/2014 Sb. o další 2 roky na 1. leden 2017.

Vloni však sociální partneři na úrovni Rady hospodářské a sociální dohody České republiky přijali jednoznačné politické rozhodnutí, podle něhož právní úprava odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání má být i nadále integrální součástí pracovněprávní úpravy v zákoníku práce.

Jinou otázkou je institucionální zajištění pojistného systému, tedy konkrétního odpovědného správce (nositele) pojištění odpovědnosti za škodu z titulu pracovních úrazů a nemocí z povolání. Podle současné právní úpravy provozuje zákonné pojištění odpovědnosti za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání Česká pojišťovna a pojišťovna Kooperativa. Tento systém se bude provozovat do doby, než se vláda rozhodne jinak. Ministerstvo práce a sociálních věcí také již vloni připravilo pro Radu hospodářské a sociální dohody rozhodovací materiál, který obsahoval celkem čtyři varianty řešení. Vzhledem k tomu, že sociální partneři se neshodli na nositeli pojištění, čeká se na definitivní rozhodnutí vlády. Nicméně to vše nebrání realizaci novely zákoníku práce. Hmotněprávní úprava odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání existuje a zajištění pojistného systému je otázka jiná. Zatím se postupuje podle dosavadní úpravy.

S odškodňováním pracovních úrazů a nemocí z povolání bezprostředně souvisí i otázka další existence/neexistence vyhlášky č. 440/2001 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění. Vzhledem k tomu, že novela zákoníku práce č. 205/2015 Sb. nabude účinnosti 1. října 2015, musí ke stejnému datu nabýt účinnosti i nové nařízení vlády o stanovení výše náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění odpovídající vzniklé újmě způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, způsobu určování výše náhrady v jednotlivých případech a postupech při vydávání lékařského posudku včetně jeho náležitostí ve vztahu k posuzované činnosti (nařízení vlády o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání). Toto nařízení vlády již prošlo připomínkovým řízením a nyní se čeká na jeho projednání ve vládě.

Pro oblast BOZP je důležitá novela ustanovení § 322 odst. 2 zákoníku práce. Podle současné právní úpravy obsažené v tomto ustanovení hradí náklady vzniklé výkonem kontroly nad BOZP prováděné odborovými organizacemi stát, s tím že objem takto hrazených prostředků je stanoven na základě dohody s odborovou organizací. Podle současné dikce zákona jsou tyto prostředky určeny na zajištění vlastního výkonu kontroly, aniž by bylo zákonem výslovně stanoveno, že je lze použít též pro účely prohlubování (udržování) kvalifikace svazových inspektorů bezpečnosti práce, jejichž prostřednictvím jsou tyto kontroly vykonávány. Přitom průběžné prohlubování jejich kvalifikace formou školení je nezbytným předpokladem pro výkon kontroly nad stavem BOZP u zaměstnavatelů a lze je tak považovat za součást vlastního výkonu kontroly. Z těch všech důvodů bylo předmětné ustanovení zpřesněno.

Novela obsahuje i několik dalších zajímavých změn, se kterými se budeme postupně seznamovat.

Autor článku: 

Komentáře

Jen malé povzdychnutí -

01.09.2015 - 12:23 Radoslav Vlasák
Jen malé povzdychnutí - obhajovat neúčinný zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, samozřejmě nemám v úmyslu, podle jeho znění by to s odškodňováním pracovních úrazů a nemocí z povolání nejspíš nedopadlo (zvláště z hlediska zaměstnanců) zrovna nejlépe. Je ale faktem, že zejména v něm byla obsažena alespoň jakási zmínka o prevenci a rehabilitaci. Ve variantách nově pojatého úrazového pojištění zaměstnanců jsou prevence a rehabilitace uvedeny rovněž - v některých však působí spíš jenom jako nezbytný "kosmetický doplněk" a zůstává otázkou, nakolik by se jimi ten který vybraný poskytovatel tohoto pojištění skutečně profesionálně zabýval. Cílená prevence a komplexní rehabilitace (tedy nejen ta zdravotní, ale i sociální) by se přitom naší společnosti určitě bohatě vyplatila. Je tedy na nové legislativní normě (která může vzniknout až po "politickém rozhodnutí" stran některé z variant), aby na tuto skutečnost nezapomněla.

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout twitter youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail