Národní politika BOZP a Národní akční program BOZP 2015–2016

Část 1. Národní politika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

Část 1. Národní politika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

Usnesením vlády České republiky č. 920 ze dne 23. července 2008 byla schválena Národní politika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Tímto dokumentem Česká republika naplnila usnesení Rady EU z 25. června 2007 o strategii Společenství v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na léta 2007–2012, kterým byly členské státy vyzvány, aby ve spolupráci se sociálními partnery vypracovaly a vykonávaly jednotné vnitrostátní strategie v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v zájmu dalšího snížení počtu pracovních úrazů a nemocí z povolání, zejména v těch odvětvích, která vykazují jejich nadprůměrnou míru.

Národní politika BOZP je průřezovým strategickým dokumentem, a to jak ve vztahu k resortním působnostem Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva zdravotnictví a Českého báňského úřadu, tak i k ostatním resortům, jichž se nepřímo dotýká, jako například v oblasti bezpečnosti technických zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví nebo bezpečnosti a ochrany zdraví příslušníků bezpečnostních sborů a vojáků z povolání.

V Národní politice BOZP jsou stanoveny strategické cíle a nástroje pro její realizaci. Z nich následně vychází deset základních priorit stanovujících základní směry a cíle pro rozvoj jednotlivých oblastí národního systému bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Jejich součástí jsou jak cíle ve zkvalitňování prevence rizik a ochrany specifických skupin na pracovním trhu a při přípravě na povolání, tak také priority ve využívání osvěty a výchovy a vzdělávání v oblasti BOZP. Je zde zdůrazněna nejen úloha legislativních a kontrolních nástrojů pro zajištění požadované úrovně BOZP, ale zejména potřeba ekonomicky motivujícího nástroje, jakým je kupříkladu systém úrazového pojištění zaměstnanců. Ten je vnímán jako jeden ze základních pilířů pro realizaci úspěšné Národní politiky BOZP, neboť poskytuje zdroj pro financování preventivních činností.

Strategické cíle a priority Národní politiky BOZP jsou vždy rozpracovány cestou aktuálního Národního akčního programu BOZP do konkrétních adresných a termínovaných úkolů. Jednotlivé národní akční programy jsou zpravidla dvouleté a jsou připravovány ve spolupráci se zainteresovanými ministerstvy a ústředními správními úřady, jakož i sociálními partnery zastoupenými v Radě vlády pro BOZP. Rada vlády kromě toho, že Národní akční program BOZP schvaluje, tak rovněž sleduje a vyhodnocuje jeho plnění.

Dne 6. června 2014 přijala Evropská komise sdělení Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o strategickém rámci EU pro ochranu zdraví a bezpečnosti při práci na období 2014–2020. Členské státy se v dokumentu vyzývají, aby zvážily přezkum svých národních strategií s ohledem na nový strategický rámec EU ve směrech, které strategický rámec určuje. S ohledem na tuto skutečnost pověřila Rada vlády pro BOZP tripartitně složenou pracovní skupinu zahájením prací na revizi stávající Národní politiky BOZP, kterou je nezbytné vyhodnotit a stanovit, které cíle bude třeba nadále zachovat a které budou nově nastoleny. Důležitou bude především spolupráce se sociálními partnery a dalšími dotčenými subjekty. V úvodní části Strategického rámce EU je zhodnocen vývoj a současný stav BOZP v rámci EU a následně jsou členské státy osloveny třemi hlavními výzvami:

• První výzva:

Zdokonalit provádění BOZP v členských státech, a to zejména posílením schopnosti mikropodniků a malých a středních podniků zavádět účinná a hospodárná opatření pro předcházení rizikům.

• Druhá výzva:

Zdokonalit prevenci onemocnění souvisejících s prací řešením stávajících, nových a vznikajících rizik.

• Třetí výzva:

Vyrovnat se s demografickou změnou.

Ke zvýšení úrovně v oblasti BOZP jsou stanoveny následující klíčové strategické cíle:

• Hlouběji konsolidovat vnitrostátní strategie.
• Usnadnit zejména mikropodnikům a malým podnikům dodržování právních předpisů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
• Lépe vynucovat právní předpisy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
• Zjednodušit stávající právní předpisy.
• Zabývat se problematikou stárnoucí pracovní síly, vznikajícími novými riziky, prevencí onemocnění souvisejících s prací a nemocí z povolání.
• Zlepšit shromažďování statistických údajů a vytvořit informační základnu.
• Lépe koordinovat úsilí EU a mezinárodní úsilí o řešení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a spolupracovat s mezinárodními organizacemi.