Nařízení vlády č. 201/2010 Sb. – Jak vyplnit záznam o úrazu

Zdroj: 

Předposlední část seriálu o změnách, které s sebou nese nařízení vlády 201/2010 Sb.. Dnes se formou otázek a odpovědí se podíváme na přílohu NV a vyplňování záznamu o úrazu.

Vysvětlete, prosím, přílohu k nařízení vlády – záznam o úrazu?

Již nařízení vlády č. 494/2001 Sb. uložilo zaměstnavateli označit zdroje a příčiny vzniku pracovního úrazu s cílem získání objektivních nezkreslených údajů pro potřeby sledování dat o pracovních úrazech na národní i mezinárodní úrovni novým způsobem. Proto se tak činí v novém záznamu o úrazu.

Předně se hned pod nadpisem zaškrtne křížkem jeden za tří uvedených čtverečků – zda se jedná o úraz smrtelný, úraz s hospitalizací delší než 5 dnů nebo o úraz ostatní. Evidenční číslo záznamu zaměstnavatel nevyplňuje, to vyplní orgán inspekce práce nebo oblastní báňský úřad. Zaměstnavatel vyplní svoje evidenční číslo, které používá při statistickém výkaznictví.

O tom, že záznam o úrazu musí být vyplněn čitelně, nejlépe počítačem nebo strojem snad není v praxi pochyby. To by mělo po více jak 40 letech statistického výkaznictví pracovní úrazovosti v naší republice samozřejmostí. Žádným obecně závazným právním předpisem (tj. zákoníkem práce ani nařízením vlády č. 201/2010 Sb.) není závazně stanoveno, že záznam o úrazu musí být vyplněn pouze strojem nebo že musí být výhradně použito tiskopisů SEVT. Vzhledem k tomu, že vzor záznamu o úrazu obsahuje samo nařízení vlády č. 201/2010 Sb., připouští se, aby si zaměstnavatel sám pořídil jeho kopie, které bude používat pro plnění své povinnosti nebo převedl jeho obsah do počítače, aby mohl jednotlivé kolonky vyplňovat na počítači. Případně aby využil formuláře záznamu o pracovním úrazu k zasílaní on-line přímo příslušnému oblastnímu inspektorátu práce či oblastnímu báňskému úřadu a ostatním orgánům a institucím, vyjmenovaným v jednotlivých ustanovení nařízení vlády. Nové nařízení vlády umožňuje, aby záznam o úrazu a hlášení změn k němu bylo možno vyhotovit v písemné formě i elektronicky. Cílem této právní úpravy je urychlit vyhotovení a snížit tak náklady s tím spojené. Nařízení vlády výslovně stanoví, že pro zasílání záznamu o úrazu lze použít tiskopis podle příloh č. 1 a č. 2 k tomuto nařízení a že Ministerstvo práce a sociálních věcí zveřejní na svých webových stránkách vzor záznamu o úrazu, který bude možno tisknout pro účely listinné podoby záznamu i kopírovat pro účely elektronické podoby záznamu.

Jak dlouho se má uchovávat záznam o úrazu?

Obecně závazné právní předpisy, ustanovení § 105 zákoníku práce ani nařízení vlády č. 201/2010 Sb. tuto otázku výslovně neřeší. Vzhledem k tomu, že se jedná o doklad, který často slouží i jako podklad pro mzdové nároky zaměstnance, lze dovodit, že by měly být uchovávány jako ostatní účetní doklady alespoň po dobu pěti let následujících po roce,           v němž došlo k pracovnímu úrazu v souladu s ustanovením § 31 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Následně by měly být uloženy v podnikovém archivu v souladu se zákonem č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění pozdějších předpisů, případně do konce roku následujícího po roce, v němž pominul nárok zaměstnance na náhradu škody. Na praxi zavedené ještě za účinnosti vyhlášky č. 110/1975 Sb., ve znění pozdějších předpisů a nařízení vlády č. 494/2001 Sb. se tím nic nemění.             

Jak se má vyplnit oddíl A a B záznamu o úrazu?

Oddíl A a B záznamu o úrazu je oproti záznamu o úrazu podle nařízení vlády č. 494/2001 Sb. přehozen. Nejprve se v oddílu A se vyplňují údaje o zaměstnavateli, u kterého je postižený zaměstnanec v pracovněprávním vztahu teprve následně se v oddílu B vyplňují B údaje o zaměstnavateli, u kterého k úrazu došlo za podmínky, že se tyto údaje vzájemně liší.

Lišit se tyto údaje mohou v případě, kdy je zaměstnanec vyslán na pracovní cestu. Podle ustanovení § 40 odst. 2 zákoníku práce platí, že vysílá-li zaměstnavatel zaměstnance na pracovní cestu k plnění svých úkolů do jiné organizační složky (k jinému zaměstnavateli), může pověřit jiného vedoucího zaměstnance (jiného zaměstnavatele), aby zaměstnanci dával pokyny k práci, popřípadě jeho práci organizoval, řídil a kontroloval; v pověření je třeba vymezit jeho rozsah. S pověřením musí být zaměstnanec seznámen. Vedoucí zaměstnanci jiného zaměstnavatele však nemohou činit vůči zaměstnanci jménem vysílajícího zaměstnavatele právní úkony.

Druhým případem, kdy může k pracovnímu úrazu dojít mimo pracoviště odpovědného zaměstnavatele je případ přidělení zaměstnance podle ustanovení § 13 odst. 2 písm. h) zákoníku práce. Toto ustanovení omezuje možnost zaměstnavatele přidělit zaměstnance dočasně k výkonu práce k jiné právnické nebo fyzické osobě jen na agenturní zaměstnávání.

Podle ustanovení § 105 zákoníku práce přísluší objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu zásadně zaměstnavateli, u něhož k úrazu došlo. Zákon mu také ukládá další povinnosti, mimo jiné bez zbytečného odkladu informovat zaměstnavatele úrazem postiženého zaměstnance, aby tento mohl učinit další relevantní kroky, zejména vyhotovit záznam o úrazu a ohlásit úraz příslušným orgánům a institucím

V tomto případě vyplní zaměstnavatel do oddílu A údaje o sobě a v oddílu B údaje o zaměstnavateli, u kterého k pracovnímu úrazu došlo. V případě, že k úrazu dojde v prostorách zaměstnavatele nebo na jiném místě, které není výslovně pracovištěm jiného zaměstnavatele (např. v případě, kdy k úrazu dojde na dálnici Praha-Brno při služební cestě automobilem do Brna), vyplňuje zaměstnavatel pouze oddíl A.

Název zaměstnavatele a jeho sídla (adresa) se vyplňuje zásadně shodně s údaji obsaženými v živnostenském nebo obchodním rejstříku zaměstnavatele včetně IČ. Není snad třeba zdůrazňovat, že tento údaj musí souhlasit i s údaji uvedenými v pracovní smlouvě nebo v dohodě o práci konané mimo pracovní poměr.

Předmět podnikání (CZ-NACE) se uvádí podle členění ekonomických činností převzatých z  klasifikace ekonomických činností zpracované Českým statistickým úřadem. NACE je akronym pro statistickou klasifikaci ekonomických činností, kterou používá Evropská unie (resp. Evropská společenství) od roku 1970. NACE vytváří rámec pro statistická data o činnostech v mnoha ekonomických oblastech (např. ve výrobě, zaměstnanosti, národních účtech). Nařízení Evropské komise, kterým byla ustanovena platnost NACE Rev. 2, vyšlo v prosinci 2006. Obsahuje opatření, kterým se upravuje zavedení NACE Rev. 2 a přechod od NACE Rev. 1.1 na NACE Rev. 2 v různých statistických oblastech. Obecně se NACE Rev. 2 používá od 1. ledna 2008. Členské státy a Komise se zavázaly, že používání NACE bude v Evropské unii povinné. To je uvedeno i v nařízení, kterým se NACE zavádí. Všechny statistiky v rámci Evropské unie, které se vztahují k ekonomickým činnostem, musí být prováděny podle NACE nebo národních klasifikací z ní odvozených. Klasifikace ekonomických činností CZ-NACE OKEČ je uvedena na webové stránce ČSÚ.

Místo, kde k úrazu došlo, musí být stručně a výstižně popsáno. Zde záleží skutečně jen na konkrétní situaci. Může to být například lakovna, nebo v případě úrazu u zákazníka prostory jeho firmy. Liší-li se adresa místa úrazového děje od adresy druhého zaměstnavatele je nutné doplnit i adresu místa, kde k pracovnímu úrazu došlo. Jak je vysvětleno v poznámce pod čarou, uvede se typ pracoviště, pracovní plochy nebo lokality, kde byl úrazem postižený zaměstnanec přítomen nebo pracoval těsně před úrazem, a kde došlo k úrazu, například průmyslová plocha, stavební plocha, zemědělská nebo lesní plocha, zdravotnické zařízení, terciální sféra – úřad.

Bod bodem 4 oddílu A se vyplňuje křížkem, zda bylo místo úrazu zároveň místem pravidelného pracoviště či nikoliv. Pojem pracoviště je zde třeba vykládat zejména ve smyslu ustanovení § 34 zákoníku práce o místu výkonu práce sjednaném v pracovní smlouvě. Není proto třeba odlišovat konkrétní místo úrazu např. v rámci jednoho závodu, zda k úrazu došlo přímo v dílně či ve skladu. Kolonka NE se bude vyplňovat zásadně v případě, kdy dojde k úrazu na pracovní cestě nebo u jiného zaměstnavatele.

Jak se má vyplnit oddíl c záznamu o úrazu?

V tomto oddílu záznamu o úrazu se vyplňují údaje o postiženém zaměstnanci. Jméno, příjmení, pohlaví, datum narození a státní příslušnost nebudou zajisté v praxi činit problémy. Pohlaví postiženého zaměstnance se označuje křížkem.

V bodě 4 (druh práce) se vyplňuje zásadně druh práce podle Kategorií zaměstnanců (KZAM) podle pracovní smlouvy nebo podle jmenovacího dekretu, volební aktu či dohody o práci konané mimo pracovní poměr (tj. dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce), např. elektrikář, sekretářka apod.

V bodě 5 se uvádí činnost, při které k úrazu došlo. Z důvodu odstranění výkladových pochybností se v poznámce pod čarou uvádí, že se činností rozumí hlavní typ práce s určitou délkou trvání, kterou úrazem postižený zaměstnanec vykonával v čase, kdy k úrazu došlo, například svařování plamenem. Nejedná se o konkrétní úkon, například zapálení hořáku při svařování plamenem.

V bodě 6 se vyplňuje délka trvání pracovněprávního vztahu u zaměstnavatele v údaji počtu roků a měsíců. Vzhledem k tomu, že se jedná o délku trvání pracovněprávního vztahu u současného zaměstnavatele, vyplňuje se zásadně délka trvání posledního pracovněprávního vztahu u zaměstnavatele, byť v posledních letech bylo mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem sjednáno např. pět na sebe navazujících pracovních poměrů na dobu určitou.

Z bodu 7 jasně vyplývá, že záznam o úrazu zaměstnavatel vyplňuje již nejen za pracovní úrazy zaměstnanců v pracovním poměru (ustanovení § 33 zákoníku práce) nebo činných  pro zaměstnavatele na základě některé z dohod o práci konané mimo pracovní poměr, tj. buď na základě dohody o pracovní činnosti (ustanovení § 76 zákoníku práce) nebo dohody o provedení práce (ustanovení § 75 zákoníku práce), ale i za osoby vykonávající činnost nebo poskytující služby mimo pracovněprávní vztahy (ustanovení § 12 písm. a) až c) zákona o BOZP. Stejně tak za zaměstnance agentury práce nebo zaměstnance dočasně přidělené k výkonu práce za  účelem prohloubení kvalifikace u jiné právnické nebo fyzické osoby podle ustanovení § 38a zákona č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné kvalifikace  způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře, farmaceuta a § 91a zákona č. 96/2004 Sb., o získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změněn některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních). Tento údaj se označí křížkem. Jde o specifické kategorie, jejichž důležitost roste a jejichž úrazovost je třeba sledovat samotně.

U pracovního poměru se nerozlišuje blíže, jednalo-li se o pracovní poměr sjednaný na základě pracovní smlouvy nebo založený volbou či jmenováním a nerozlišuje se ani, zda jde o pracovní poměr hlavní či další, dříve zvaný vedlejší pracovní poměr či souběžný pracovní poměr. Rozlišuje se však pracovní poměr zaměstnanců zaměstnavatele a zaměstnanců agentury práce.

Novinkou tohoto bodu záznamu o úrazu je, že z něj vyplývá, že se záznam o úrazu musí vyhotovovat i u osob vyjmenovaných v § 12 zákona o BOZP, tj. zaměstnavatele, který je fyzickou osobou a sám též pracuje, fyzickou osobou, která provozuje samostatně výdělečnou činnost podle zvláštního právního předpisu, spolupracujícího manžela nebo dítě výše uvedených osob, fyzickou nebo právnickou osobu, která je zadavatelem stavby (stavebník) nebo jejím zhotovitelem, popřípadě se na zhotovení stavby podílí.

V bodě 8 se uvádí délka pracovní neschopnosti, pokud je známa. Tento údaj se uvádí v datech od-do a číselným počtem kalendářních dnů pracovní neschopnosti. Pravdivě bude možno vyplnit tento údaj pouze v případě, kdy pracovní neschopnost bude krátká v rámci měsíce, ve kterém se úraz stal, než zaměstnavatel do pátého dne následujícího kalendářního měsíce zašle stanoveným orgánům a institucím záznam o úrazu.
 
Vypuštěn byl bod C 9 o tom, zda měl postižený kvalifikaci pro daný výkon práce. Praxe totiž ukázala, že zaměstnavatelé odpovídali vždy kladně, i když tomu tak nebylo. Tato otázka  se stala pravidelným předmětem šetření. Z toho důvodu považují kontrolní orgány tento údaj za nadbytečný.

Autor článku: 

Komentáře

Oprava chyb

11.10.2010 - 21:11 Tomáš Neugebauer
V odpovědi na dotaz: "Jak dlouho se má uchovávat záznam o úrazu?" je celá řada chyb. Pro stanovení skartační lhůty nelze použít ustanovení § 31 odst. 2 zákona č. 563/2001 Sb., neboť záznam o úrazu není účetním záznamem, které toto ustanovení řeší. Dále je zcela nesmyslná informace o uložení záznamů v podnikových archivech, neboť ty jsou již téměř šest let zrušeny. Uvedený zákon č. 97/1974 Sb. je od 1. 1. 2005 nahrazen zákonem č. 499/2004 Sb. Tento zákon zavedl do archivnictví a spisové služby liberalizaci. Je to obdobné jako v BOZP. Je pouze na zaměstnavateli, jakou si stanoví skartační lhůtu, po kterou bude záznam o úrazu uložen ve spisovně (nikoliv v archivu, neboť záznam o úrazu není archiválie) a poté skartován (vytříděn k fyzické likvidací). V praxi to znamená, že pokud si stanoví lhůtu jednoho roku, nebo deseti let, v obou případech je to správně.

Re: Oprava chyb

18.10.2010 - 11:42 Kateřina Hrubá
Odpověď JUDr. Dandové: Vážený pane, děkuji vám za upozornění. Uznávám, že jsem přehlédla změnu zákona 97/1974 Sb. v zákon č. 499/2004 Sb. Dalších chyb v článku si však vědoma nejsem. Z toho, že záznam o úrazu je doklad, který často slouží i jako podklad pro mzdové nároky zaměstnance, lze dovodit, že by měl být uchováván jako ostatní účetní doklady alespoň po dobu pěti let následujících po roce, v němž došlo k pracovnímu úrazu v souladu s ustanovením § 31 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. To je můj právní názor a můj výklad, takže nemůžete tvrdit, že je chybný. Tento výklad zastávalo i samo MPSV v metodické příručce vydané k nařízení vlády č. 494/2001 Sb. a v tomto směru na praxi v evidenci záznamů o úrazu nařízení vlády č. 201/2010 Sb. nic nezměnilo. Dandová

Re: Oprava chyb

18.10.2010 - 14:22 Tomáš Neugebauer
Paragraf 31 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb., na který se odvoláváte řeší uložení účetních záznamů. Co je považováno za účetní záznam uvádí § 4 odst. 10 zmíněného zákona: "Účetním záznamem se rozumí data, která jsou záznamem veškerých skutečností týkajících se vedení účetnictví". Účetní doklady, které jsou též uvedeny v § 31 odst. 2 musí podle § 11 odst. 1 uvedeného zákona obsahovat označení účetního dokladu, obsah účetního případu a jeho účastníky, peněžní částku nebo informaci o ceně za měrnou jednotku a vyjádření množství, okamžik vyhotovení účetního dokladu, okamžik uskutečnění účetního případu, není-li shodný s okamžikem vyhotovení, podpisové záznamy v zákoně uvedených osob. Záznam o úrazu těmto požadavkům nevyhovuje. Z praxe: Účtování náhrad škod se provádí na základě jiných dokladů, které mimo jiné též dokládají, že se jedná o nároky vzniklé na základě pracovního úrazu. V některých firmách se jeden výtisk záznamu o úrazu vyhotovuje i pro účtárny, v jiných však nikoliv, neboť účtárnu tento doklad nezajímá. Na základě záznamu o úrazu není možné provést účetní operaci. Naopak v praxi nastávají případy, kdy se vyplácí náhrada škody a záznam o úrazu se nesepisuje. Shrnutí: Na záznam o úrazu, podle mého názoru, není možné uplatnit ustanovení § 31 odst. 2 zákona č. 563/1991, neboť se nejedná o účetní záznam, ani o účetní doklad. Pokud je záznam o úrazu pojat jako součást spisu, který je účetním dokladem nebo účetním záznamem, musí sním být nakládáno tak, jaká jsou stanovena pravidla pro příslušný spis (viz zákon o archivnictví a spisové službě). To však nic nemění na tom, že na záznam o úrazu, jako na konkrétní dokument, nelze aplikovat ustanovení § 31 odst. 2 zákona č. 563/1991 Sb. V praxi: Ve firmě si nechávají tři výtisky záznamu o úrazu (u vedoucího pracoviště, u tzv. "bezpečáka" a ve mzdové účtárně). Mzdová účetní jej přikládá k svému výpočtu náhrad za ušlou mzdu jako jeho přílohu. Pro případ skartace bude záznam o úrazu u vedoucího zaměstnance a u tzv. "bezpečáka" posuzován jako samostatný dokument. Zde je plně v kompetenci zaměstnavatele jakou stanoví skartační lhůtu - S3 či S10 (pokud se na něj tato povinnost vůbec vztahuje). Ve mzdové účtárně bude záznam o úrazu posuzován nikoliv jako samostatný dokument, ale jako součást spisu výpočet náhrad ušlé mzdy, který je účetním záznamem, tedy musí být uložen po dobu 5 let. Společně s ním musí být uložen i záznam o úrazu. To však neznamená, že obecně musí být záznam o úrazu uložen po dobu 5 let. Obdobně může vzniknout zákonná povinnost uložit záznam úrazu po jinou dobu.

V odpovědi na dotaz: "Jak

11.10.2010 - 21:11 Tomáš Neugebauer
V odpovědi na dotaz: "Jak dlouho se má uchovávat záznam o úrazu?" je celá řada chyb. Pro stanovení skartační lhůty nelze použít ustanovení § 31 odst. 2 zákona č. 563/2001 Sb., neboť záznam o úrazu není účetním záznamem, které toto ustanovení řeší. Dále je zcela nesmyslná informace o uložení záznamů v podnikových archivech, neboť ty jsou již téměř šest let zrušeny. Uvedený zákon č. 97/1974 Sb. je od 1. 1. 2005 nahrazen zákonem č. 499/2004 Sb. Tento zákon zavedl do archivnictví a spisové služby liberalizaci. Je to obdobné jako v BOZP. Je pouze na zaměstnavateli, jakou si stanoví skartační lhůtu, po kterou bude záznam o úrazu uložen ve spisovně (nikoliv v archivu, neboť záznam o úrazu není archiválie) a poté skartován (vytříděn k fyzické likvidací). V praxi to znamená, že pokud si stanoví lhůtu jednoho roku, nebo deseti let, v obou případech je to správně.

Je docela zajímavé, k

13.10.2010 - 09:03 Josef Gajdošík
Je docela zajímavé, k ostatním tématům nelze přidat příspěvěk. Je to náhoda nebo záměr, odpověď je zřejmě - za b)?..........

Re:

13.10.2010 - 11:26 Tomáš Hoyer
Dobrý den, a mohl byste uvést konkrétní odkazy na články, u kterých nelze přidat příspěvek do diskuse, abych případně zjednal nápravu? Na základě Vašeho komentáře jsem provedl namátkovou kontrolu u Témat týdne a dalších článků, aniž bych na Vámi popisovanou situaci narazil. Je ovšem pravdou, že někdy redakční systém diskusi automaticky nezaloží a je potřeba tuto chybu odstranit manuálně. Pokud se s tímto problémem technického rázu (označený zprávou "Problém s diskusí") někde na stránkách setkáte, budu velmi rád, pokud se ozvete na emailovou adresu hoyer@vubp-praha.cz, abych jej mohl odstranit. K zákazu či mazání celých diskusí u článku jsme byli nuceni přistoupit v historii portálu BOZPinfo.cz naštěstí jen výjimečně, po zavedení povinnosti registrace a přihlášení přispěvovatelů se však úroveň diskusí zlepšila a tudíž k tomu není důvod. Přeji hezký den Tomáš Hoyer BOZPinfo.cz

Dobrý den. Stále platí tzv.

14.10.2010 - 18:02 Miloslav Čech
Dobrý den. Stále platí tzv. Typový skartační rejstřík, jehož vydání lze sehnat v knižní podobě. Archivace by se měla řídit lhůtami, kteríé jsou v něm uvedeny. V el. podobě by jste ho měli najít na adrese: http://www.agroscience.cz/phprs/tsr/index.php Pokud zadáte do políčka "písemnost" slovo bezpečnost, měli by jste se dostat do BOZP. pod položkou č. 135 najdete: Bezpečnost a ochrana zdraví při práci: hlášení o pracovních úrazech: smrtelných a těžkých se značkou archivace "A" - tzn nelze skartovat, pouze předat k archivaci nástupci, resp. SOA pod položkou č. 136 najdete: Bezpečnost a ochrana zdraví při práci: hlášení o pracovních úrazech: lehkých a zde je skartační značka S10, tzn lze skartovat po deseti letech.

Re: Jak je to s Typovým skartačním rejstříkem

14.10.2010 - 21:45 Tomáš Neugebauer
Odkaz, který jste ve svém příspěvku uvedl otevře přístup k dnes již starému Typovému skartačnímu rejstříku. Nejnovější je z roku 2005. Co je však podstatnější, že Typový skartační rejstřík není závazný. Jedná se pouze o pomůcku. Je tedy plně na zaměstnavateli, zda lhůty v něm uvedené bude u sebe uplatňovat či nikoliv. Pokud se rozhodne, že ano, tak je musí uvést ve svém skartačním rejsříku (včetně doplnění roků k značce A, po kterých budou hlášení předána do archivu). Až poté se pro něj stávají závaznými. Pokud se však jedná o zaměstnavatele, na kterého se nevztahuje zákon o archivnictví a spisové službě, tedy o zaměstnavatele, který není povinen zpracovat skartační rejstřík (skartační plán), nemusí tuto problematiku řešit vůbec.

Re: Jak je to s Typovým skartačním rejstříkem

15.10.2010 - 09:54 Miloslav Čech
Odkaz na typový skartační rejstřík je sice odkazem na starší vydání tohoto dokumentu, ale v novém vydání z roku 2005 jsou lůty kolem úrazů stejné. To, že se jedná o pomůcku samozřejmě po letech práce kolem archivace vím, ale můžete tedy kolegům poradit kde jinde získají orientačně radu jak dlouho archivovat??? Rada, že je to na zaměstnavateli je sice dobrá, ale stejně jako v jiných případech k ničemu.

Re: Jak je to s Typovým skartačním rejstříkem

15.10.2010 - 11:37 Tomáš Neugebauer
Kolegům - odborně způsobilým osobám k prevenci rizik - bych v žádném případě neradil, kde mají získat radu, jak dlouho archivovat. Poradil bych jim, ať se obrátí na zaměstnavatele. Pokud se na něj vztahuje zákon o archivnictví a spisové službě je to jeho právo a zároveň i povinnost, pokud se na něj nevztahuje je jeho právem rozhodnout zda a jak dlouho bude záznamy o úrazech ukládat. Pokud odborně způsobilá osoba k prevenci rizik by se dožadovala dodržování nějaké lhůty uložení záznamů o úrazech, o které zaměsntavatel nerozhodl (bez ohledu na to, že zda se na něj zákon vztahuje či nikoliv) vážně by zasahovala do pravomoci zaměstnavatele, čímž by překračovala své kompetence (zákoník práce sice hovoří o vedení dokumentace o pracovních úrazech, avšak neuvádí po jak dlouhou dobu). Odkaz na Typový skartační rejstřík by byl chybnou argumentací. V případě, že zaměstnavatel požádá odborně způsobilou osobu o návrh těchto lhůt (rozhodnutí musí udělat zaměstnavatel), záleží na něm, jak se rozhodne. Může využít Typového skartačního rejstříků, ale může též doporučit jiné lhůty, a to na základě vyhodnocení konkrétních podmínek. Já osobně bych zaměstnavateli nikdy nenavrhl, a to ani u smrtelných pracovních úrazů, archivaci. Domnívám se, že u úrazů, u kterých je v rejsříku A, je zcela dostačující S20. Kdybych chtěl být jo dobrý, tak bych navrh V20. Ne však A. Pokud by to mělo mít alespoň nějaký smysl, tak by muselo být navrženo A20. A pak k čemu bude záznam o smrtelném pracovním úrazu ve firmě XY ve státním oblastním archivu v letech 21 až nekonečno (je nutné si uvědomit, že téměř všechny firmy v České republice nemají archivy).

OSVČ a vyplňování záznamu o úrazu.

17.10.2010 - 16:41 Hanuš Boček
OSVČ s vazbou na 494 i 201 o evidenci úrazu je pro mě nadále záhadou.Pořád si myslím,že 494 pro OSVČ neplatí a bude mít sporný význam i s platností 201.O čem bude tento záznam vypovídat . Proč by na sebe živnostník bonzoval co má za úrazy a vyhledával jaké předpisy porušil.Většinou nemá nemocenskou a zákonné pojištění mít nemůže.Koho z Institucí budou tyto záznamy zajímat si neumím představit a jejich vypovídací hodnota bude nulová.Už teď úrazové děje zdaleka neodpovídají skutečnosti o příčinách nemluvě,a to záznamy za zaměstnavatele minimálně konzultují 3 subjekty a stejně v minimálně 50 % jsou tam v nejlepším případě polopravdy.Co budete chtít na OSVČ,který na to bude sám.A teď k danému tématu vyplňování záznamu.Kdo vyplní, ohlásí a odešle na instituce záznam o smrtelném úrazu OSVČ.Možná hrobník,farář,nebo notář pozůstalosti.Na stavbě by to mohl snad být koordinátor,ale jak víte tyto maličkosti kolem úrazů nemá v náplni,tak co by se o úrazy staral. Zdraví Boček z Písku

Re: OSVČ a vyplňování záznamu o úrazu.

17.10.2010 - 23:05 Tomáš Neugebauer
Musíte rozlišovat dvě roviny - právní a praktickou. V právní rovině platí, že požadavky 494 i 201 se vztahují i na OSVČ. To je bez diskuse. Co se týče dodržování těchto požadavků u OSVČ v praxi je asi víc než diskutabilní a nové nařízení vlády č. 201/2010 Sb. na tom asi moc nezmění, a když ano tak spíše směrem dolů. Vzhledem k tomu, že však diskutujeme na odborném portálu, je zcela nezbytné se pohybovat jako profesionál, tzn. v rovině základní, tedy právní. Obě nařízení vlády slouží primárně k statistickým účelům. Z toho je zcela zřejmé, koho primárně zajímají, resp. budou zajímat výstupy z plnění požadavků těchto nařízení. Sekundárních zájemců je pochopitelně velmi široká řada. A nyní k vaší otázce: Kdo vyplní, ohlásí a odešle na instituce záznam o smrtelném úrazu OSVČ? Určitě to nebude koordinátor, jak naznačuje možné řešení. Do jeho kompetence to opravdu nepřísluší. Umrtím OSVČ pochopitelně zaniká nárok na plnění jeho povinností. Je však jasné, že toto úmrtí bude šetřit Policie ČR, která v případě, že se bude jednat o pracovní úraz bude spolupracovat s OIP, takže lze předpokládat, že se do statistiky dostane. V případě, který ve svém dotazu uvádíte bude navíc objasnění příčin a okolností pracovního úrazu zkoumat i zaměstnavatel, pro kterého OSVČ na stavbě pracovala jako subdodavatel (§ 105 zákoníku práce s přihlednutím k § 13 zákona č. 309/2006 Sb.). Záznam o úrazu však sepisovat nebude.

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout X youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail