Zákaz kouření podle zákona č. 65/2017 Sb.

Zdroj: 

Dne 31. května 2017 nabývá účinnosti zákon č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, z něhož je patrný silný protikuřácký trend ve společnosti. Zda se budou nějaké změny týkat i pracovišť, čtěte v tomto článku.

Jak je všeobecně známo, tabák náleží mezi drogy. Obsahuje nikotin, který je podstatnou (i když ne jedinou) součástí tabákového kouře s vlastnostmi pravé toxikomatické látky. Společenské nebezpečí kouření spočívá v tom, že kouřením jsou ve společných místnostech ohrožováni na zdraví i nekuřáci a že vinou kuřáků, kteří nadto bývají i nadměrnými konzumenty alkoholických nápojů, vznikají nejen škody na zdraví, ale často i škody na majetku (jako např. požáry).

Kouření na pracovišti patří k nejožehavějším problémům pracovní hygieny, současně je však otázkou právní, mravní, organizační, psychologie práce a v neposlední řadě samozřejmě i slušného chování a dodržování zásady dobrých mravů.

Podle ustanovení § 103 odst. 1 písm. l) zákoníku práce jsou zaměstnavatelé povinni zajistit dodržování zákazu kouření na pracovištích stanoveného zvláštními právními předpisy. Těmito zvláštními předpisy jsou především předpisy protipožární, zdravotní a speciální zákon – nyní zákon č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, který nabývá účinnosti 31. května 2017.

Podle § 8 citovaného zákona se zakazuje kouřit

  • ve veřejnosti volně přístupném vnitřním prostoru, s výjimkou stavebně odděleného prostoru vyhrazeného ke kouření,
  • v tranzitním prostoru mezinárodního letiště, s výjimkou stavebně odděleného prostoru vyhrazeného ke kouření,
  •  na nástupišti, v přístřešku a čekárně veřejné dopravy,
  • v dopravním prostředku veřejné dopravy,
  • ve zdravotnickém zařízení a v prostorech souvisejících s jeho provozem, s výjimkou stavebně odděleného prostoru vyhrazeného ke kouření v uzavřeném psychiatrickém oddělení nebo v jiném zařízení pro léčbu závislostí,
  • ve škole a školském zařízení,
  • v zařízení sociálně-právní ochrany dětí, v provozovně, kde je provozována živnost, jejímž předmětem je péče o děti do 3 let, v prostoru, kde je poskytována služba péče o dítě v dětské skupině, nebo v zařízení, kde je uskutečňována mimoškolní výchova a vzdělávání, nezařazeném do rejstříku škol a školských zařízení,
  • v prostoru dětského hřiště a sportoviště určeného převážně pro osoby mladší 18 let,
  • ve vnitřním prostoru všech typů sportovišť,
  • ve vnitřním zábavním prostoru, jako je kino, divadlo, výstavní a koncertní síň a sportovní hala, a dále v jiném vnitřním prostoru po dobu pořádání kulturní a taneční akce,
  • ve vnitřním prostoru provozovny stravovacích služeb, s výjimkou užívání vodních dýmek,
  • v prostoru zoologické zahrady, s výjimkou vnějších prostor, které provozovatel zoologické zahrady ke kouření vyhradí.

V té souvislosti se také zakazuje používat elektronické cigarety v místech výše uvedených s výjimkou vnitřních prostorů stravovacích služeb a prostoru zoologické zahrady.

Primárním cílem tohoto ustanovení je zajištění ochrany před expozicí tabákovému kouři v prostředí, resp. nepřímému tabákovému kouři. Tento cíl je v souladu s článkem 8 Rámcové úmluvy Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku (FCTC) ohledně ochrany před expozicí tabákovému kouři. Ustanovení vymezuje prostory, kde je kouření zakázáno.

Kouření je v prováděcích pokynech k čl. 8 Rámcové úmluvy Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku definováno jako držení zapáleného tabákového výrobku nebo manipulace s ním, bez ohledu na to, zda je kouř aktivně vdechován nebo vydechován.

Podle nové právní úpravy se bude zákaz kouření, stejně jako tomu bylo doposud, vztahovat na veřejnosti volně přístupné vnitřní prostory. Tyto prostory se nově označují jako „vnitřní“ nikoliv jako „uzavřené“. Zákon již neuvádí taxativní výčet některých kategorií veřejných míst, jako tomu je ve stávající právní úpravě (např. veřejnosti volně přístupné prostory budov státních orgánů a orgánů územních samosprávních celků nebo finančních institucí), neboť tyto prostory stejně jako další (např. pasáže obchodních domů, budovy související s veřejnou dopravou) zahrnuje výše zmiňované označení „veřejnosti volně přístupné vnitřní prostory“.

Se stanovením zákazu kouření ve veřejnosti přístupných vnitřních prostorech do určité míry souvisí opatření uvedené ve stávající právní úpravě (§ 8 odst. 2 zákona č. 379/2005 Sb.), podle něhož ve vnitřních prostorách budov užívaných státními orgány, orgány územních samosprávných celků, zařízení zřízených státem nebo územním samosprávným celkem poskytujících veřejné služby a finančních institucí včetně jejich zařízení společného stravování jsou osoby pověřené jejich řízením povinny zajistit, aby osoby byly v těchto budovách chráněny před škodami působenými kouřením. Toto ustanovení nebylo do nového zákona začleněno z důvodu nadbytečnosti a právní nejistoty, kterou představovalo. Tato povinnost se do velké míry překrývá s některými povinnostmi zaměstnavatele uloženými v § 101 a 103 ZP.

Z logiky věci vyplývá, že zákaz kouření podle § 8 odst. 1 písm. a) se nevztahuje na prostory věznic, podobně jako je tomu ve stávající právní úpravě zákona.

Nově byl zaveden úplný zákaz kouření na místech, jako jsou nástupiště, přístřešky, čekárny či dopravní prostředky veřejné dopravy (všech typů – silniční, drážní, nově i letecké atd.) a byla vypuštěna výjimka povolující kouření ve stavebně oddělených prostorech ke kouření vyhrazených. Pojem „nástupiště“ je nově definován v § 2.

Pokud jde o zdravotnická zařízení, zákaz kouření se vztahuje i nadále na jejich vnitřní prostory, avšak nejen na ně. Zdravotnické zařízení je definováno v odst. 1 § 4 zákona o zdravotních službách jako prostory pro poskytování zdravotních služeb. Vzhledem k tomu, že tato definice je poměrně úzká, neboť se vztahuje pouze na prostory určené k poskytování zdravotních služeb, došlo v návaznosti na projednávání v Legislativní radě vlády k rozšíření tohoto zákazu i na prostory související s provozem tohoto zařízení.

Zákaz kouření bez výjimky v současnosti platí pro všechny typy škol a školských zařízení, včetně vysokých škol či mateřských školek, a to jak na jejich vnitřní, tak i vnější prostory, přísluší-li k danému zařízení. Samotný pojem škol a školských zařízení pokrývá všechny prostory, jak vnitřní, tak vnější, přísluší-li k danému zařízení. Zákaz kouření na veřejných prostranstvích v okolí škol bude moci zavést obec obecně závaznou vyhláškou (viz § 17 odst. 1).

Vedle vnějších a vnitřních prostor všech typů škol a školských zařízení, kde je stanoven bezvýjimečný zákaz kouření, je s ohledem na posílení ochrany dětí a mládeže navrhováno zavedení úplného zákazu kouření i v dalších typech zařízení určených pro děti a mladistvé, na které dosud v tomto ohledu nebylo pamatováno. „Prostory“ se i zde rozumí všechny prostory, jak vnitřní tak vnější, přísluší-li k danému zařízení (např. zahrada, školní dvůr) atd.

V této souvislosti rovněž byl zaveden zákaz kouření v prostorech dětských hřišť a sportovišť určených převážně pro osoby mladší 18 let. Nejedná se o úplně nové opatření, neboť podle stávající právní úpravy mohou obce v samostatné působnosti obecně závaznou vyhláškou dočasně nebo trvale zakázat kouření i na těchto typech míst. V případě dětských hřišť i sportovišť není rozhodující, zda se bude jednat o vnitřní či vnější prostory. Sportovištěm určeným převážně pro osoby mladší 18 let jsou míněny např. jednat dětská herna, hřiště pro míčové hry, které je určeno převážně pro děti a mladistvé (nachází se v  blízkosti školy) apod.

Jedná-li se o vnitřní zábavní prostory a nově začleněné jiné vnitřní prostory po dobu konání kulturní akce, nově se v nich navrhuje úplný zákaz kouření.

Hlavní změnou, kterou zákon přináší je zavedení úplného zákazu kouření ve vnitřních prostorech všech provozoven stravovacích služeb, a to bez ohledu, zda se jedná o provozovnu provozovanou na základě hostinské činnosti či nikoliv. Pojem „provozovna stravovacích služeb“ je vysvětlen v § 2. Míní se jím např. restaurace, kavárny, vinárny, čajovny, bary atd. Tento zákaz se nebude vztahovat na užívání (kouření) vodních dýmek. Stávající právní úprava, kdy má provozovatel možnost provozovat kuřácké zařízení nebo zařízení s vyhrazenými prostory, je z hlediska ochrany zdraví jak návštěvníků zařízení (mezi kterými bývají i děti či těhotné ženy), ale i z hlediska ochrany zdraví zaměstnanců pracujících v těchto zařízeních, nevyhovující.

Oproti stávající právní úpravě jsou z výčtu prostor, kde je kouření zakázáno, za účelem odstranění duplicity vyjmuty vnitřní prostory, kde jsou pořádána pracovní jednání. V těchto případech se zpravidla jedná o pracoviště zaměstnavatele, kde lze aplikovat ustanovení zákoníku práce, zejména § 106 odst. 4 písm. e) ZP, podle kterého je zaměstnanec mj. povinen nekouřit na pracovištích a v jiných prostorách, kde jsou účinkům kouření vystaveni také nekuřáci. Ačkoliv pracovní jednání mohou probíhat i na jiných místech, než je pracoviště zaměstnavatele, bylo na těchto místech většinou již nyní platným zákonem č. 379/2005 Sb. kouření zakázáno (budovy úřadů apod.).

Jedná-li se o vztah zákona č. 65/2017 Sb. a zákoníku práce, tyto právní předpisy by se měly i nadále doplňovat. Společnou oblastí je kategorie pracovišť/míst, která náleží do výčtu míst podle návrhu zákona. Na těchto typech pracovišť zaměstnanci nemohou kouřit, i kdyby účinkům kouře nebyli vystaveni nekuřáci. Zde má přednost zákon č. 65/2017 Sb. Tento výklad podporuje i § 103 ZP, podle něhož má zaměstnavatel zajistit zákaz kouření na pracovištích, stanoveného zvláštními právními předpisy (zákonem č. 65/2017 Sb.)

Další kategorií míst, kde se nově stanovuje zákaz kouření, jsou zoologické zahrady. Kouření v nich bude možné pouze ve vnějších prostorech, které provozovatel zoologické zahrady ke kouření vyhradí.

S tím bezprostředně souvisí i právní úprava zákoníku práce. Zákonodárce zrcadlově k těmto povinnostem zaměstnavatelů stanovil povinnosti zaměstnanců. Jedná se konkrétně o ustanovení § 106 odst. 4 písm. e) a i) ZP. Pod písm. e) je výslovně stanoveno, že zaměstnanec je povinen nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat jiné návykové látky na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době i mimo tato pracoviště, nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele a nekouřit na pracovištích a v jiných prostorách, kde jsou účinkům kouření vystaveni také nekuřáci.     

Řešit však otázku kouření a zejména odvykání kouření až v době, kdy jsou mladí lidé již v pracovním procesu, je pozdě. V současné době roste počet kuřáků v řadách mládeže, a co je nejvíce alarmují, že i v řadách mládeže povinné školní docházkou (tedy žáků základních škol). Přílišné kouření – nikotismus jako příznak otravy tabákem – má škodlivý vliv na vyvíjející se organismus mladých lidí (u mladších nebo začínajících kuřáků může dokonce vzniknout prudká otrava nikotinem) a má samozřejmě vliv na soustředění se žáka na výuku a na učení, neboť vede k rozptylování jeho pozornosti a odvracení žáka od učení.

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail