Informovanost obyvatel v regionu jaderné elektrárny

Všichni z vlastních zkušeností dobře víme, že jaderná energetika je častým tématem veřejných diskusí a to nejen v České republice. Stejně jako jinde ve světě, má i u nás jaderná energetika své zastánce a své odpůrce. Rádi bychom vás ve svém příspěvku seznámili s tím, co v oblasti informovanosti obyvatel dělá provozovatel jaderné elektrárny. V zásadě je potřeba rozdělit tuto oblast na informování:

A) „preventivní“ - v době normálního provozu JE se zaměřením na ovlivňování veřejnosti a jejího mínění a na

B) „represivní“ - tzv. krizovou komunikaci, jejíž součástí je předávání informací v době vzniku, řešení a likvidace následků mimořádné události, ale do této kategorie lze zařadit i varování obyvatelstva.

Na úvod diskusního příspěvku mi dovolte uvést jednu myšlenku z prezentace Marka Wooda, tajemníka Asociace mobilního pohotovostního poplašného systému Velké Británie, přednesené na 8. odborné konferenci „Současnost a budoucnost krizového řízení“ v listopadu loňského roku. „Jakákoli pohroma je důsledkem nepřipravenosti v době krize, z čehož vyplývá, že zajištění lepšího způsobu informování obyvatelstva bude mít na omezení dopadu pohromy značný vliv.“

O důležitosti kladené na oblast informování obyvatelstva svědčí i to, že se jí zabývá řada legislativních dokumentů. V ČR je například Nařízením vlády č. 11/1999 Sb. stanoven podíl držitele povolení k provozování JE (dále v příspěvku uváděn jako provozovatel JE) na zajištění tiskové a informační kampaně k zajištění připravenosti obyvatelstva v zóně havarijního plánování pro případy radiačních havárií. V oblasti mezinárodního doporučení se zabývají komunikací v případě vzniku radiačních událostí například:

• Směrnice Rady Evropy č. 89/618 EURATOM ze dne 27.11.1989 o informování obyvatelstva o opatřeních na ochranu zdraví, která se mají použít, a o krocích, které je třeba v případě radiační mimořádné situace učinit;
• Draft TECDOC (IAEA, 2000) „Generic procedures for public information management in a nuclear or radiological emergency“;
• TECDOC 1096 “Communications on nuclear, radiation, transport and waste safety: A practical handbook“ (IAEA, 1999);
• TECDOC 718 „A model national emergency response plan for radiological accidents“ (IAEA 09/1993);
• EPR-Method 2003 „Method for Developing Arrangements to a Nuclear or Radiological Emergency — Updating IAEA TECDOC —953 (IAEA 10/2003);
• A European Manual for „Off-site Emergency Planning and Response to Nuclear Accidents“, The Belgian Nuclear Research Centre B-2400 Mol, Belgium, (Prepared for The European Commision Directorate General Environment, 10/2002).

Ovlivňování veřejnosti v dobrém slova smyslu je i součástí oficiální Vize provozovatele JE.

K tornu, aby Vize JE — „Buďme energií 21. století“ mohla být naplněna, byly definovány nezbytné předpoklady:
Akceptovatelnost, Bezpečnost, Cena (konkurenceschopnost) -  často prezentované jako princip ABC. V případě jaderné elektrárny je vždy prvořadá Bezpečnost, ale jednotlivé předpoklady jsou velmi úzce provázány a nesplnění kterékoliv podmínky A, B, C, bezpodmínečně znamená dříve či později ukončení provozu JE.

Vzhledem k tématu konference „Veřejná informovanost obyvatel“ se v našem příspěvku budeme zabývat především formami, kterými se snažíme zvýšit, případně udržet výši „akceptovatelnosti“ na přijatelné úrovni.

1) Akceptovatelnost - Obavy z potenciální možnosti vzniku radiační havárie při provozu jaderné elektrárny představují zřejmě nejzávažnější moment při formování názorů obyvatelstva na její existenci. Ovlivnění směrem k pozitivnímu přístupu je dlouhodobým procesem, kde hraje svou roli důvěra získávaná na základě osobních kontaktů členů managementu JE s obyvateli a celková otevřenost, tj. zejména včasné a pravdivé informování o vzniklých událostech.

2) Akceptovatelnost  - účelově cílené přístupy a formy komunikace s blízkým okolím (obcemi v okolí do 5 km od JE), širším okolím (Zóna Havarijního Plánování o poloměru 20 km), ČR a okolními státy (zejména Rakouskem). Zástupci ČR se aktivně zapojují i do mezinárodních projektů propagujících bezpečnost JE v globálním prostředí.

Jakých prostředků a jakých forem komunikace ke splnění výše uvedených cílů využívá provozovatel JE? Dnes již obvyklými formami komunikace s veřejností je uplatňování příspěvků v regionálním i celostátním tisku a sdělovacích prostředcích. V případě pozitivních informací, kterými se zejména chceme veřejnosti prezentovat, se však tyto příspěvky prosazují ke zveřejnění velice obtížně. Právě proto musí provozovatel JE hledat a uplatňovat i jiné, méně tradiční formy komunikace s obyvatelstvem.

Co tedy konkrétně dělá provozovatel JE navíc, aby akceptovatelnost veřejností byla na potřebné - co nejvyšší úrovni?

Informační centrum (IC)
Velmi významně se na informovanosti obyvatelstva podílí Informační centra na JE v Dukovanech i v Temelíně, navíc EDU zajišťuje i provoz informačního centra na Vodním díle Dalešice. Návštěvníky těchto center je vesměs velmi vysoce hodnoceno nejen technické vybavení, ale i vysoce profesionální úroveň průvodkyň. Do 11.9.2002 byly běžně provozem EDU prováděny exkurze všech možných skupin zájemců. Po teroristických útocích 11.9. v USA byly, stejně jako jinde ve světě, tyto exkurze zcela zakázány. Výjimkou byli studenti v rámci profesní přípravy. V současnosti jsou Státním úřadem pro jadernou bezpečnost stanovena pravidla, za kterých lze exkurze do provozu EDU již opět realizovat.

Občanská bezpečnostní komise (OBK)
OBK je složená ze 2 částí: Profesní, složené z vybraných pracovníků JE a občanské, složené ze zástupců veřejnosti - 3 zástupci obcí z 5 km okolí, 2 zástupci sdružení Region 2020 a 1 zástupce sdružení Energoregion. Členové občanské složky OBK prošli vstupním školením a pravidelně absolvují všechna předepsaná periodická školení. Na základě toho mají potom volný vstup do EDU, stejně jako zaměstnanci. Mimo cca 4 — 6 plánovaných zasedání, jejichž součástí je vždy i pochůzka po JE, navíc každý den dostávají denní hlášení o provozu, kde jsou uvedeny i veškeré odchylky od nominálního provozu. Za 10 let činnosti OBK došlo k obměně části jejich členů a za tu dobu navštívili členové několik jaderných zařízení v ČR i ve světě, aby si sami mohli porovnat podmínky provozu a následně je prezentovat ve svém regionu.

Setkání vedoucích pracovníků ČEZ a představitelů samosprávy
Dobrou tradicí se stala pravidelná setkání vedení ČEZ, a.s. a EDU se starosty obcí ZHP. Součástí těchto setkání jsou vždy prezentace výsledků provozu JE a starostové jsou seznamováni i s připravovanými akcemi, zejména s možným dopadem na okolí. Navíc většinou bývají tato setkání spojena s předáváním symbolických šeků v rámci dotační politiky ČEZ, a.s.

Dříve Nadace Duhové energie, nyní Nadace ČEZ
Nadační projekty jsou ze strany ČEZ, a.s. poskytovány v celé ČR, ale je snahou managementu JE podpořit projekty uplatňované v přilehlých regionech obou JE, protože dotační politika a realizované projekty jsou obyvatelstvem nejlépe vnímané formy komunikace JE a okolí.

Internetové stránky
Stále častěji využívaným zdrojem informací jsou v dnešní době internetové stránky, v našem případě www.cez.cz.  Mimo běžně zveřejňované aktuality můžete občas vidět informace o právě probíhajícím cvičení organizace havarijní odezvy. V rámci cvičení jsou  tyto informace zveřejňovány on-line v reálném čase.  Bohužel informace předávané prostřednictvím www stránek jsou z pohledu provozovatele pouze „pasivním“ prostředkem.

Zpravodaj Jaderné elektrárny Dukovany
Zásadní důvěryhodnosti a četnosti si v regionu EDU vydobyl Zpravodaj EDU. Spojuje 40% odborných ‚jaderných informací a článků“ se 60% regionálně atraktivního čtení a stal se tak zajímavým pro obyvatelstvo. Cesta k přijímanému informování prostě nevede přes výlučně „suché a odborné informace“ Zpravodaj přichází pravidelně do všech cca 35 000 domácností regionu.

Kalendáře s příručkami pro ochranu obyvatelstva
Již déle než 10 let distribuuje provozovatel JE Dukovany do všech domácností v ZHP (řádově 35 tisíc) kalendáře s příručkou pro ochrany obyvatelstva v případě vzniku radiační havárie na JE.

Nabídka školení, program virtuální elektrárna
Nejen proto, že je provozovateli legislativou dána povinnost poskytnout lektory pro školení pořádaná státní správou a samosprávou, ale i z důvodu přispění k akceptovatelnosti, nabízí JE své specialisty pro školení. Osvědčily se formy „putovních“ výstav o jaderné energetice spojených s odborným výkladem jak pro školáky, tak pro širokou veřejnost. Právě zde je zřejmě největší prostor pro zlepšení. JE zajistila mimo jiné i pro takové příležitosti program virtuální elektrárna. Tento program umožňuje „provést“ návštěvníka elektrárnou bez toho, že by na ni musel přijet.

Cvičení
Netradiční formou předávání informací obyvatelstvu jsou součinnostní havarijní cvičeni Integrovaného záchranného systému, orgánů krizového řízení na úrovních státní správy a samosprávy spolu s organizací havarijní odezvy JE. V průběhu jejich přípravy jsou prováděna školení vlastních účastníků cvičení, ale i obyvatelstva v prostorách kterých se cvičení dotkne, což bývají řádově stovky obyvatel.

Mezinárodní spolupráce
V Rakousku je otázka jaderné elektrárny zpolitizována a některé vládní strany mají protijaderný postoj ve svých programech. Nicméně i v Rakousku existuje široká vrstva obyvatel, kteří na základě získaných informací akceptují jaderné elektrárny v okolních zemích a tedy i v ČR. Jako příklad lze uvést dlouhodobou spolupráci JE Dukovany s pracovníky vlády Dolního Rakouska v oblasti havarijní připravenosti. Osobní kontakty a otevřenost při jednáních vyústila ve společné havarijní cvičeni EDU a příhraničních oblastí v Rakousku. Tomu předcházela série školení obyvatelstva, kde jsme také dostali prostor a měli možnost informovat rakouské obyvatelstvo o faktech provozu JE Dukovany. Po těchto školeních proběhly i návštěvy představitelů příhraničních obcí a na základě dobrovolně vyplněných dotazníků účastníků těchto návštěv došlo jednoznačně k posunu vnímání a akceptování EDU. Tato průběžná spolupráce přispěla k vybudování důvěry a vzájemného profesního uznávání.

Účinnost předávání informací obyvatelstvu

Účinnost všech výše uvedených forem komunikace s obyvatelstvem, tj. předávání informací a vliv na mínění obyvatelstva ve spojení s provozem JE si držitel ověřuje formou veřejných průzkumů prováděných nezávislými akreditovanými organizacemi, v našem případě společností AISA. Uváděné výsledky jsou z průzkumu veřejného mínění provedeného v roce 2005.

Pro budoucnost jaderné energetiky v ČR je nezbytné vytvořit společenské zázemí - je potřeba otevřeným informováním, argumenty a fakty přesvědčit veřejnost o potřebě, výhodách a bezpečnosti JE, a tím vytvářet prostor pro případnou výstavbu potřebných nových jaderných zdrojů. Oblast informování obyvatelstva, aby přinesla své výsledky, je „během na dlouhou trať“, kde si nemůžeme dovolit udělat chybu (stejně jako ve vlastním provozu jaderného zařízení) a naopak si musíme získat jeho důvěru.

Celý předchozí text se týkal „preventivní“ části informování obyvatelstva. Minimálně stejně důležitá je detailní příprava „represivní části“, tedy krizové komunikace. Zde je situace z pohledu obyvatelstva méně (nebo vůbec) viditelná, avšak její přípravu nelze podcenit zejména z důvodu jejího předpokládaného uplatnění v době řešení krizové situace, ve stresu a pod tlakem veřejnosti. V souvislosti s přípravou krizové komunikace je třeba klást důraz na vlastní přípravu „krizových komunikátorů — mluvčích“. Ze zkušeností víme, že zdaleka ne každý špičkový odborník umí ve stresu a pod tlakem podat potřebné informace tak, aby byly zároveň srozumitelné pro veřejnost.

Plány krizové komunikace jsou stejně jako havarijní a krizové plány jistě dobrá věc, ale život bývá vždy pestřejší než teorie. Proto má zásadní význam kromě jejich dobrého zpracování také jejich pravidelné procvičování při konkrétních cvičeních, kdy svou roli hraje nedostatek času, stres a často i mírný chaos. Aktualizace plánů krizové komunikace vzešlé na základě jejich ověření pří cvičeních má nesmírnou cenu, podobně jako krizemi a cvičeními prošlí „ostřílení“ komunikátoři. Jako zajímavost v této oblasti můžeme uvést pořádání modelových tiskových konferencí na závěr celoareálových havarijních cvičení JE, kdy zástupce sdělovacích prostředků „hrají“ pozvaní pozorovatelé z jiných jaderných elektráren a mohu odpovědně prohlásit, že se vzájemně nešetříme. Po několika letech takového výcviku je však zcela jednoznačně vidět profesní růst krizových mluvčích. Každým rokem je stále těžší najít nějaké překvapení, krizoví mluvčí umí reagovat i na takové situace.

Z hlediska pracovníků zabývajících se krizovým řízením a havarijním plánováním na různých úrovních, je třeba klást důraz  zejména na součinnostní cvičení. Zkušenost je taková, že samostatné plány na jednotlivých úrovních jsou většinou dobře zpracovány a i jejich pravidelné procvičování je bezproblémové. Nečekané problémy se potom v reálu vyskytnou až při vyžadované součinnosti – viz. povodně na Moravě. Po poučení bylo při povodních v Čechách o rok později problémů podstatně méně a potěšitelné je, že se ve většině případů neopakovaly.

Vhodným námětem pro zlepšení krizové komunikace do budoucna by mohly být předtočené „varovací kazety“ připravené k okamžitému spuštění na pokyn odpovědných představitelů zdrojů potencionálních rizik v regionálních, případně i celostátních pracovištích sdělovacích prostředků, obdobně jako tomu je u Jaderných elektráren.

O tom, že oblast informování obyvatelstva je oblastí důležitou, oblastí na kterou je potřeba se blíže zaměřit, oblastí ve které je prostor na zlepšování, svědčí i zvyšující se zájem laické a odborné veřejnosti. Z našeho hlediska hodnotíme dobře, že stejně jako ve světě i u nás probíhají specializované odborné akce jako například konference Ochrana obyvatel 2006 v únoru na VŠB - TU Ostrava a workshop „Informovanost obyvatelstva 2005“ - Brno, který se konal 15.11.2005. Využívejme i nadále těchto akcí k výměně zkušeností a tím k celkovému zlepšování úrovně informování obyvatelstva a to jak v běžném životě, tak v případě vzniku mimořádných situací.

ZDROJ:
Mach, Oldřich – Spilka, Petr. Informovanost obyvatel v regionu jaderné elektrárny. Spektrum, č. 1, 2006, s. 38 – 41.