Hluk na pracovišti

Pracuji jako obráběč kovů (8 hodin denně) a snažím se dohledat maximální hlučnost (v dB) přípustnou na pracovišti. Zajímalo by mě, zda mám nárok na příplatek (popřípadě výši) za hlučnost pohybující se okolo 80 dB nebo přestávky. V článku, který jsem dohledal, jsou uvedeny podmínky, kterým nerozumím. Prosím tedy o "laické" vysvětlení.

Kontrola hluku na pracovišti je obtížná. Zaměstnavatel musí při hodnocení rizika hluku zaměstnavatel přihlížet zejména k

• úrovni, typu a době trvání expozice včetně expozic impulsnímu hluku,
• přípustným expozičním limitům a hygienickým limitům hluku,
• účinkům hluku na zdraví a k bezpečnosti zaměstnanců, zejména mladistvých zaměstnanců, těhotných žen, kojících žen a matek do konce devátého měsíce po porodu,
• účinkům na zdraví a k bezpečnosti zaměstnanců, jež jsou důsledkem současné expozice faktorům, které jsou součástí technologie a mohou tak zvyšovat nebezpečí poškození zdraví, zejména sluchu,
• nepřímým účinkům vyplývajícím z interakcí hluku a výstražných signálů nebo jiných zvuků, které je nutno sledovat v zájmu snížení rizika úrazů,
• informacím o hlukových emisích, které uvádí výrobce stroje, nářadí nebo jiného zařízení,
• existenci alternativních pracovních zařízení navržených ke snížení hlukové emise stanovených jinými právními předpisy,
• prodloužení doby expozice hluku nad osmihodinovou směnu,
• příslušným informacím, které vyplývají ze zdravotního dohledu, a dostupným publikovaným informacím,
• dostupnosti chráničů sluchu s náležitými útlumovými vlastnostmi.

A o tom všem by zaměstnavatel měl zaměstnance pracující v hluku informovat, neboť podle § 279 zákoníku práce (dále ZP) je zaměstnavatel povinen zaměstnance informovat o všech otázkách týkajících se BOZP a podle § 280 ZP je povinen s nimi všechny tyto otázky konzultovat. Proto by Vám správně zaměstnavatel měl sdělit, jaká měření hluku na pracovišti provedl a jaká přijme opatření.

Hlavním předpisem z oblasti ochrany zdraví při práci v hluku je nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Toto nařízení vlády rozlišuje tři hygienické limity při práci, a to

• přípustný expoziční limit ustáleného a proměnného hluku při práci – ten činí 85 dB,
• hygienický limit ustáleného a proměnného hluku pro pracoviště, na němž je vykonávána práce náročná na pozornost a soustředění, a dále pro pracoviště určené pro tvůrčí práci – ten činí 50 dB a
• hygienický limit ustáleného a proměnného hluku pro pracoviště ve stavbách pro výrobu a skladování, kde hluk nevzniká pracovní činností vykonávanou na těchto pracovištích, ale je způsobován větracím nebo vytápěcím zařízením těchto pracovišť vyjádřený ekvivalentní hladinou akustického tlaku – ten činí 70 dB.

Bezpečnostní přestávka se uplatní tehdy, pokud je práce vykonávána v expozici hluku překračujícímu přípustný expoziční limit. První přestávka v trvání nejméně 15 minut se zařazuje nejpozději po 2 hodinách od započetí výkonu práce. Následné přestávky v trvání nejméně 10 minut se zařazují nejpozději po dalších 2 hodinách od ukončení předchozí přestávky. Poslední přestávka v trvání nejméně 10 minut se zařazuje nejpozději 1 hodinu před ukončením směny. Po dobu bezpečnostních přestávek nesmí být zaměstnanec exponován hluku překračujícímu přípustný expoziční limit.

Podle § 117 ZP se poskytuje příplatek, pokud je práce konána v tzv. ztíženém pracovním prostředí. Ztížené pracovní prostředí a ztěžující vlivy definuje nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí. Podle § 6 tohoto nařízení vlády je ztěžujícím vlivem „ustálený a proměnný hluk nebo impulsní hluk, jehož ekvivalentní hladina akustického tlaku A LAeq,8h překračuje hygienický limit stanovený zvláštním právním předpisem 10) nebo přípustný expoziční limit stanovený zvláštním právním předpisem 11) nejméně o 20 dB, nebo impulsní hluk, jehož průměrná hladina špičkového akustického tlaku C stanovená zvláštním právním předpisem 11) překračuje 145 dB“.

Z uvedeného vyplývá, že nárok na příplatek za práci v hluku byste měl, pokud by hluk na Vašem pracovišti dosahoval 105 dB. Jaká je skutečně hodnota hluku na pracovišti, Vám musí přesně sdělit zaměstnavatel, jinak byste se museli obrátit na orgán ochrany veřejného zdraví (krajskou hygienickou stanici místně příslušnou podle sídla firmy) a požádat je o provedení měření.