Doplatky do průměrné mzdy

Jakým způsobem je vypláceno odškodnění doplatky do průměrné mzdy před PÚ, při ukončení pracovní smlouvy (z důvodu nadbytečnosti zrušení provozu) bývalý zaměstnavatel případně jeho pravomocný nástupce nebo pojišťovna Kooperativa. 

Odpověď na tuto otázku vyřešila judikatura v rozsudku Nejvyššího soudu R 43/98, kde bylo zobecněno, že pobírá-li poškozený náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (při uznání částečné invalidity) podle ustanovení § 195 zákoníku práce, neboť pro onemocnění nemocí z povolání musel být převeden na jinou, méně placenou práci, nelze v samotných skutečnostech, že tuto méně placenou práci přestal vykonávat z důvodu uvedeného v ustanovení § 46 odst. 1 písm. c) zákoníku práce, a že potom dosahoval bez vlastní viny při výdělečné činnosti konané vlastním jménem a na vlastní odpovědnost ještě nižších výdělků, resp. bez vlastní viny byl veden jako uchazeč o zaměstnání, spatřovat vznik nové (další) škody a nejde ani o podstatnou změnu poměrů ve smyslu ustanovení § 202 zákoníku práce.
Každému poškozenému tedy přísluší i v době po rozvázání pracovního poměru podle ustanovení  § 46 odst. 1 písm. c) zákoníku práce z důvodu nadbytečnosti náhrada za ztrátu na výdělku podle ustanovení § 195 zákoníku práce v dosavadní výši, tj. ve výši v jaké vznikl poškozenému nárok ještě za trvání pracovního poměru ovšem s přihlédnutím k valorizaci průměrného výdělku před vznikem škody. Tímto postupem vlastně Nejvyšší soud konstruoval tzv. „stop výdělek“, tj. výdělek, který se používá ve všech případech, kdy dochází ke skončení pracovního poměru dá se říci z viny zaměstnavatele.
Pro Vás to znamená, že tu samou výši náhrady za ztrátu na výdělku, kterou jste obdržel poslední měsíc před skončením pracovního poměru budete dostávat do budoucna, samozřejmě s tím, že bude docházet k valorizaci (tedy nejen průměrného výdělku před vznikem škody, ale i onoho tzv. stop výdělku).
Jinak obecně platí, že pokud zaměstnavatel existuje, je to stále Váš zaměstnavatel odpovědný za škodu z titulu pracovního úrazu a tudíž i případné další škody (např. účelně vynaložené náklady spojené s léčením apod.) nebo podstatnou změnu poměrů (zhoršení zdravotního stavu) musíte i v budoucnu uplatňovat přes něj. Pokud však by zanikl a  při jeho zániku  nepřešla práva a povinnosti z pracovněprávního vztahu na jiného zaměstnavatele, měl byste právo na odškodnění přímo vůči pojišťovně a to v témže rozsahu, v jakém by mu ji byl povinen nahradit sám pojištěný zaměstnavatel (viz ustanovení § 205d odst. 8 zákoníku práce).

JUDr. Eva Dandová