Covid-19 a pracovní prostředí na podzim 2021

Zdroj: 

Ministerstvo zdravotnictví již bezmála druhým rokem reguluje protiepidemická opatření jako nástroj proti epidemii covid-19 prostřednictvím krizových, mimořádných či ochranných opatření. Právního nástroje mj. využívá dle rozsahu, který mu právní předpis umožňuje, a dále dle aktuální účinnosti zmocňujícího právního předpisu. Často se ptáte, co nás nyní čeká v pracovním prostředí ohledně epidemie covid-19. Na to odpovídá tento článek. Mgr. Matyáš Fošum z Ministerstva zdravotnictví v závěru čtenáře vyzývá k vyjádření zpětné vazby.

V současné době, a to tedy v září 2021, je možné, aby Ministerstvo zdravotnictví využívalo jak zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, tak zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění covid-19 a o změně některých souvisejících zákonů. 

Podívejme se detailněji na možnosti, které Ministerstvu zdravotnictví, popřípadě místně příslušné krajské hygienické stanici nebo Hygienické stanici hlavního města Prahy, zákonodárce svěřil.

1. Zákon č. 94/2021 Sb.

- § 2 odst. 2 písm. m) mimořádným opatřením stanovit příkaz testovat zaměstnance a jiné pracovníky na přítomnost onemocnění COVID-19,

2. Zákon č. 258/2000 Sb.

- § 69 odst. 1 písm. i) zákaz nebo nařízení další určité činnosti (poznámka: myšleno podnikatelské aktivity) k likvidaci epidemie nebo nebezpečí jejího vzniku (poznámka: předmětem je podnikatelská sféra obecně, nikoli jen například výroba, úprava, prodej či jiné nakládání s potravinami).

K tomu, abychom mohli předpokládat, jakým směrem se bude ubírat ochrana zdraví při práci či ochrana veřejného zdraví v nadcházejícím období – podzim 2021, je několik rizikových indikátorů, které je nezbytné hodnotit, a jež predikuje a vyhodnocuje rezort zdravotnictví a odborné pracovní skupiny na ministerstvu. Příkladem lze uvést indikátory, jako je počet symptomatických případů, relativní pozitivita testů a s jistou rezervou, která by vyžadovala širší výklad, i reprodukční číslo. Dalšími významnými kritérii jsou množství očkovaných (kompletně), resp. neočkovaných osob v dotčených věkových skupinách, a tedy i počet osob, které onemocnění prodělaly. Další významnou mírou je 7denní úhrnný počet nově potvrzených případů, včetně úhrnného počtu nových symptomatických případů za období sedmi dnů. V rozhodovacích mechanismech je nezbytné hodnotit též skutečnost predikovaného období, tedy doby, kdy dochází k masivnímu návratu osob do zaměstnání, do škol atp. z tuzemských i zahraničních regionů, které povětšinou mají shodného jmenovatele, a tedy zvýšenou kumulaci osob.

Dovolím si udělat krátkou sondu do dat, která jsou součástí hypotéz k předpokladu základní otázky: „Jaké jsou plány na podzim 2021?“ (první verze článku vznikala v průběhu srpna 2021).

Ke dni 31. 7. 2020 byla 7denní incidence – počet nových případů za uplynulých 7 dní na 100 tisíc obyvatel 14,2. Ke dni 31. 7. 2021 byla 7denní incidence 11,1. Výraznější pokles lze například sledovat v 7denní incidenci u populace 65+, kde dne 31. 7. 2020 byla 7,8, v roce 2021 již 2,6. Obdobně tomu je u 7denní incidence symptomatických případů, která byla ke dni 31. 7. 2020 11,3 a v roce 2021 již 3,8. Cílem prezentace dat není jejich hlubší interpretace, nýbrž jen demonstrace ponížení incidence mezi roky 2020 a 2021.

Jak bylo výše uvedeno významnou mírou při rozhodování budoucího postupu je i míra proočkovanosti populace jako celku, tak i některých věkových skupin. Ke dni 14. 8. 2021 ve věkové skupině 18+, tedy ve skupině čítající celkem 8 683 168 osob, bylo proočkováno (alespoň jednou dávkou) 64,7 %. Celkem 6,7 % osob prodělalo onemocnění. Neproočkovaných osob ve věkové skupině 18+ je tedy 28,6 %.

Ve věkové skupině 60+, tedy ve skupině, která je obecně označovaná jako riziková, je neproočkováno 15,9 % populace z celkové kohorty 2 783 787 osob.

Ve zkratce lze říci, že z náhodně uvedených kritérií a ukazatelů dojdeme ke scénáři a) zpomalení epidemie či b) vyššího růstu epidemie. Scénáře jsou ve skutečnosti čtyři, abychom se nebavili výhradně o zřejmé dichotomii. Výběr scénáře, a tím i přichystaných protiepidemických opatření, se bude řídit podle epidemiologické křivky odpovídající číslu R vztaženému ke konkrétní hodnotě a ke konkrétním dnům (porovnání s předchozím rokem).  

Další prvek, ze kterého vycházím při uvedené skutečnosti, že v současné době není chystáno plošné testování zaměstnanců, je doporučení klinické skupiny covid-19 Ministerstva zdravotnictví ze dne 1. 7. 2021. Na základě předmětného doporučení odborné skupiny byl nastaven mechanismus návratu zpět do zaměstnání po návratu ze zahraničí, jak je tomu upraveno v ochranném opatření Ministerstva zdravotnictví (viz níže), tedy bylo odstoupeno od plošného opatření.   

Předpokládané scénáře vývoje epidemie pro období „podzim 2021“ obsahují i návrhy protiepidemických opatření pro jednotlivé služby a procesy. Plošné testování zaměstnanců jeden ze scénářů navrhuje při 7denní incidenci od 75 případů/100tisic osob.  

Nelze opomenout mimořádné opatření čj. MZDR 32802/2021-2/MIN/KAN ze dne 30. srpna 2021, které jako jediné stanovuje v daném období povinnost zaměstnavateli testovat své zaměstnance. Povinni jsou všichni poskytovatelé zdravotních služeb poskytující dlouhodobou lůžkovou péči a poskytovatelé sociálních služeb v zařízeních domovů pro osoby se zdravotním postižením, domovů pro seniory nebo domovů se zvláštním režimem, dále poskytovatelé sociálních služeb poskytující odlehčovací služby v pobytové formě a poskytovatelé sociálních služeb v zařízeních týdenního stacionáře nebo chráněného bydlení.

V brzké době se očekává předložení úpravy zmíněného mimořádného opatření, kdy dojde k rozšíření kohorty povinných zaměstnavatelů o dlouhodobou následnou péči. Epidemiologický důvod i ochrana veřejného zdraví je v tomto případě zřejmá.

Ochranné opatření Ministerstva zdravotnictví

Ochranné opatření Ministerstva zdravotnictví nařizuje zaměstnavatelům a koncovým uživatelům pracovníků zamezit vstupu na všechny provozovny a pracoviště daného zaměstnavatele osobám, které strávily déle než 12 hodin, nebo v případě sousedních zemí České republiky 24 hodin, mimo území České republiky, pokud tyto osoby v souladu s tímto ochranným opatřením současně nepředloží zaměstnavateli nebo koncovému uživateli, pro něhož vykonávají práci, negativní výsledek testu na stanovení přítomnosti viru SARS-CoV-2 podle tohoto ochranného opatření; povinnost předložit výsledek testu se nevztahuje na

  1. a)  očkované osoby s národním certifikátem o provedeném očkování podle bodu III.51,
  2. b)  občany ČR a občany Evropské unie s vydaným potvrzením k přechodnému pobytu nebo povolením k trvalému pobytu Českou republikou, kteří jsou očkovanými osobami s národním certifikátem o dokončeném očkování podle bodu III.6b2,
  3. c)  osoby, které prodělaly onemocnění COVID-19 dle bodu III.83 nebo III.8a4,

1 III.5 osoby, které prokážou, že se na ně vztahuje výjimka z povinnosti podrobit se testu podle tohoto ochranného opatření, že očkovanou osobou s národním certifikátem o provedeném očkování se rozumí osoba, která se prokáže národním certifikátem o provedeném očkování proti onemocnění COVID-19 vydaným v členských státech Evropské unie, že u očkování uplynulo:

  1. a)  od aplikace druhé dávky očkovací látky v případě dvoudávkového schématu podle SPC nejméně 14 dní, nebo
  2. b)  od aplikace dávky očkovací látky v případě jednodávkového schématu podle SPC nejméně 14 dní,

a která zároveň nejeví žádné příznaky onemocnění COVID-19;

 

III.6b že očkovanou osobou s národním certifikátem o dokončeném očkování se rozumí osoba, která se prokáže národním certifikátem o dokončeném očkování proti onemocnění COVID-19, že u očkování uplynulo:

  1. a)  od aplikace druhé dávky očkovací látky v případě dvoudávkového schématu podle SPC nejméně 14 dní, nebo
  2. b)  od aplikace dávky očkovací látky v případě jednodávkového schématu podle SPC nejméně 14 dní,

a která zároveň nejeví žádné příznaky onemocnění COVID-19;

 

III.8 že za osobu, která prodělala onemocnění COVID-19, se považuje osoba, která se prokáže certifikátem o prodělaném onemocnění COVID-19 podle bodu III.8a nebo písemným lékařským potvrzením v anglickém jazyce obsahujícím razítko, identifikační údaje lékaře a jeho telefonické spojení, a to vydaným lékařem působícím v České republice nebo v jiném členském státě Evropské unie o tom, že osoba

  1. a)  nemá klinické známky onemocnění COVID-19, prokazatelně prodělala onemocnění COVID-19,
  2. b)  absolvovala podle platných mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví České republiky nebo opatření jiného členského státu Evropské unie izolaci ve stanoveném rozsahu z důvodu pozitivního výsledku RT-PCR testu na

stanovení přítomnosti viru SARS-CoV-2, a

  1. c)  od prvního pozitivního výsledku RT-PCR testu na stanovení přítomnosti viru SARS-CoV-2 uplynulo alespoň 11 dní, ne

však více než 180 dní;

a držitelé diplomatické nóty vydané Ministerstvem zahraničních věcí České republiky, kterými mohou být občané České republiky a jejich spolucestující rodinní příslušníci podle bodu II. 2 písm. e) s vydaným povolením k přechodnému pobytu na území České republiky, občané Evropské unie s vydaným potvrzením o přechodném pobytu na území České republiky nebo cizinci s povolením k trvalému pobytu na území České republiky vydaném Českou republikou, osvědčující doloženou absolvovanou izolaci v důsledku onemocnění COVID-19 v zemi odjezdu před vstupem na území České republiky; diplomatická nóta není zpravidla vydávána dříve než 14 dní od prvního pozitivního výsledku RT-PCR testu na stanovení přítomnosti viru SARS-CoV-2;

 

III.8a že osobou, která prodělala onemocnění COVID-19, je dále osoba, která se prokáže certifikátem o prodělaném onemocnění COVID-19 vydaným podle nařízení Evropské unie o digitálním COVID certifikátu, a od prvního pozitivního výsledku RT-PCR testu na stanovení přítomnosti viru SARS-CoV-2 uplynulo alespoň 11 dní, ne však více než 180 dní;

Osoba, která je povinna podrobit se testu na území České republiky při příjezdu ze zemí s nízkým nebo středním rizikem výskytu onemocnění COVID-19, může být do doby výsledku testu vpuštěna na pracoviště jejího zaměstnavatele, avšak do doby výsledku testu je povinna používat ochranný prostředek dýchacích cest, kterým je respirátor nebo obdobný prostředek (vždy bez výdechového ventilu) naplňující minimálně všechny technické podmínky a požadavky (pro výrobek), včetně filtrační účinnosti alespoň 94 % dle příslušných norem (např. FFP2, KN 95), který brání šíření kapének, ve všech případech, ve kterých je podle mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví povinnost nosit ochranný prostředek dýchacích cest, který brání šíření kapének.

Ministerstvo zdravotnictví na výše zmíněných webových stránkách též uvedlo možnost nařízení testování zaměstnanců zaměstnavatelem, přičemž se nejedná o plošné testování stanovené opatřením Ministerstva zdravotnictví, ale o nařízení testování zaměstnavatelem dle ustanovení § 102 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 262/2006 Sb.“).  

Ve vztahu k uvedenému si dovolím vyjádřit se ke dvěma specifickým otázkám.

1. Může chtít zaměstnavatel po mně informaci o podstoupeném očkování?

Informaci o očkování proti covid-19 považuji za informaci (údaj) o zdravotním stavu, neboť vypovídá o tom, že osobě byla poskytnuta určitá zdravotní služba poskytovatelem zdravotních služeb (byla jí aplikována vakcína), stejně tak za informaci (údaj) o zdravotním stavu považuji i informaci o jiných poskytnutých zdravotních službách, které mohou mít vliv na zdraví osoby. Tyto informace (údaje) jsou svou povahou vysoce důvěrné a jsou právem specificky chráněny.

Údaj o zdravotním stavu je možné zpracovávat pouze, je-li dána některá z podmínek uvedených v čl. 9 odst. 2 nařízení GDPR. Dle tohoto tedy zaměstnavatelé nemohou bez existence výjimky dle čl. 9 odst. 2 GDPR zpracovávat informace o očkování zaměstnanců proti covid-19. Výjimka dle čl. 9 odst. 2 České republice, jako členskému státu EU, nebyla udělena, resp. ČR o tuto výjimku, dle mých informací, ani nežádala.

2. Může mně zaměstnavatel nechat testovat na přítomnost onemocnění COVID-19, i když již není tato povinnost specifikována mimořádným opatřením?

Zaměstnavatelé mohou zanést povinnost testování na pracovištích do svých vnitřních předpisů a pokynů k BOZP v rámci řízení rizik na pracovišti, postup podle § 102 a dalších zákona č. 262/2006 Sb. Zaměstnavatelé při nařizování povinného testování budou moci vyhodnocovat možnosti šíření nemoci COVID-19 podle svých jednotlivých pracovišť a podle aktuální situace na daném území či pracovišti. Podle toho také budou moci zvolit nejvhodnější způsob testování, případně se budou moci rozhodnout pro jiná opatření k prevenci rizika šíření nemoci covid-19, anebo dokonce k nepřijetí žádných opatření, vyhodnotí-li, že riziko na jejich pracovištích je nízké.

Doplňuji, že zaměstnavatel, který nařídí svým zaměstnancům testování, je povinen ono testování uhradit, viz nástroje ochrany zdraví při práci, resp. není možné náklady přenášet na zaměstnance. Například, zaměstnavatel nemá právo nařídit zaměstnanci jít se nechat otestovat mimo pracovní dobu. Velmi přímo řečeno se jedná o nástroj řízení rizik. Z jeho podstaty by k němu měl zaměstnavatel přistupovat, a to i ve vztahu k ochraně před možným rozvojem onemocnění covid-19.

Závěrem lze uvést, že i přes navržené scénáře a k nim chystaná protiepidemická opatření, se v prvním kroku neplánuje k dnešnímu dni zavedení plošného testování zaměstnanců, tak jak tomu bylo od března do června 2021. Epidemiologická situace, rozhodnutí Nejvyššího správního soudu či vlády mohou toto nynější rozhodnutí však změnit.

Nelze nezmínit skutečnost, že pokud by tomu nasvědčovala epidemiologická situace, například v důsledku prolomení očkování nebo vlivu některé varianty či mutace viru SARS-CoV-2, může dojít ke změně současných protiepidemických opatření k ochraně zdraví při práci a ochraně veřejného zdraví.

Doporučuji proto sledovat aktuální informace na speciálních webových stránkách ministerstva https://koronavirus.mzcr.cz/informace-pro-zamestnance-a-zamestnavatele/.   

Článek se zaměřuje jen na možnost testování přítomnosti viru SARS-CoV-2 nebo antigenu viru SARS-CoV-2. Postup podle zmiňovaného ustanovení § 102 zákona č. 262/2006 Sb. bude případně rozpracován v dalším článku. Text nevyjadřuje oficiální stanovisko vedení Ministerstva zdravotnictví.

Dovolím si využít této možnosti k otevření symbolické veřejné diskuse k evaluaci krizových a mimořádných opatření, která omezovala poskytování pracovnělékařských prohlídek v období březen 2020 – květen 2021. Prosím o zpětnou vazbu (pozitivní/negativní), popřípadě negativní či pozitivní aspekty a důsledky krizových a mimořádných opatření, které zejména umožňovaly zdravotní způsobilost k výkonu práce nahradit čestným prohlášením atp. Vyjádření zasílejte na e-mailovou adresu matyas.fosum@mzcr.cz.                                  

Komentáře

Vhodný a potřebný souhrn!

17.09.2021 - 12:00 Radoslav Vlasák
Vhodný a potřebný souhrn!

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail