Azbest v ovzduší a ochrana zdraví při práci

Se vzrůstajícím počtem rekonstrukcí a demolic se stává aktuálním riziko poškození zdraví z prachu s obsahem azbestu. Ten byl dříve hojně užíván, dnes je jeho použití zakázáno. V článku je uvedena legislativa, která upravuje správný postup při práci s azbestem.

Úvod

Úvod

V poslední době se objevují častěji  dotazy, týkající se azbestu a  nebezpečí jeho vdechování. Zvýšil se totiž významně počet demolic a  přestaveb starších zděných, ale i panelových bytů a domů. Rizikové mohou být zejména rekonstrukce elektroinstalací a vzduchotechnických rozvodů. Problémem není existence a přítomnost azbestu ve stavbách, problémem je prašnost vzniklá při likvidaci materiálů s jeho obsahem.

Azbest,  česky osinek, patří podle svého složení do skupiny přírodních vláknitých minerálů, silikátů. Jsou to hořečnaté nebo vápenato-hořečnaté křemičitany. Vyskytují se dvou formách, které se liší svými vláky. Serpentiny (česky hadce) mají vlákna spirálová,  amfiboly (česky jinorázy) mají vlákny rovná. Nejznámějším zástupcem serpentinů je chrysotil, bílý azbest. Ten se vyskytuje v prašném aerosolu v ovzduší nejčastěji. Mezi amfiboly patří amozit (hnědý azbest), krokydolit (modrý azbest), aktinolit, tremolit a antofylit.  Významná naleziště azbestu jsou v Rusku, Kanadě, Austrálii, Indii a Jižní Africe. U nás se azbest nikdy netěžil.

Společnou vlastností všech azbestů je vláknitá struktura. Délka jejich vlákna mnohonásobně převyšuje jejich průměr. Podle mezinárodních konvencí se za vlákno považuje pevná částice, jejíž poměr délky ku průměru je větší než 3 : 1. Za nejvíce nebezpečná pro zdraví se pak považují vlákna delší než 5 mμ o průměru menším než 3 mμ. 

Azbest se v minulosti hojně využíval zejména ve stavebnictví pro své vynikající fyzikální a chemické vlastnosti. Je žáruvzdorný, nehořlavý, odolný vůči chemikáliím, je pevný, ohebný a má dobré elektroizolační vlastnosti. Azbestocementové potrubí můžeme proto nalézt ve vzduchotechnických instalacích, jako kouřovody, v rozvodech odpadu, azbestocementové desky se používaly  ke stavbám bytových jader, ke krytí stropů, ve střešních krytinách, azbestové nástřiky se používaly jako protipožární a elektroizolační ochrana u různých rozvodů. 

U nás práci s azbestem definitivně ukončil zákon č. 309/2006 Sb., (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci). V § 8, odst. 2 tohoto zákona se říká: „Zakázány jsou práce s azbestem. Zákaz těchto prací neplatí, jde-li o výzkumné laboratorní práce, analytické práce, práce na likvidaci zásob, odpadů a zařízení, která obsahují azbest, a práce při odstraňování staveb a částí staveb obsahujících azbest, nebo opravy a udržovací práce na stavbách nebo práce s ojedinělou krátkodobou expozicí“. V odst. 3 téhož paragrafu čteme: „Aplikace azbestu nástřikem a pracovní postupy, které zahrnují použití tepelně nebo zvukově izolačních materiálů s hustotou menší než 1 g/cm3 obsahující azbest, jsou zakázány“.

Ojedinělou a krátkodobou expozici pak definuje Vyhláška č. 394/2006 Sb., kterou se stanoví práce s ojedinělou a krátkodobou expozicí azbestu a postup při určení ojedinělé a krátkodobé expozice azbestu. V zásadě platí, že za krátkodobé a ojedinělé práce se považují práce související s údržbou, odstraňováním a zapouzdřováním (potahování ochranným prostředkem proti uvolňování) nerozrušených a nedrolivých materiálů, nebo odběr vzorků za účelem měření koncentrace v ovzduší za podmínek, kdy  lze předpokládat nepřekročení přípustného limitu pro azbest v ovzduší.

Dříve se azbest se na území  České republiky na několika místech zpracovával – viz tab. 1.

Druh stavebního materiálu Místo výroby Rok ukončení výroby
Střešní šablony Eternit, Beronit Šumperk, Beroun 1996
Vlnitá střešní krytina Šumperk, Beroun, Hranice 1995
Hřebenáče, tvarovky, střešní větrací prvky Šumperk, Beroun, Hranice 1996
Netkaná textilie NETAS Zvěřínek 1990
Izolační desky ID a IDK Zvěřínek 1990
Květinové truhlíky a zahradní doplňky Beroun 1999
Tlakové kanalizační roury, trubky a tvarovky Beroun, Hranice 1999
Interiérové desky DUPRONIT, EZALIT Beroun, Šumperk 1995
Exteriérové a podstřešní desky DEKALIT, LIGNÁT, CEMBALIT, CEMBOPLAST, UNICEL Beroun, Hranice, Šumperk 1995
Protipožární desky PYRAL s Al fólií Praha 1992
Asfaltové desky ASBIT Praha 1992
Asfaltové pásy s mletým azbestem ARALEBIT, BITAGIT, CUFOLBIT, ARABIT-S, PLASTBIT.  Brno, Bělá p/Bezd 1990
PYROTHERM – nástřiková hmota Praha 1992
Brzdové, třecí a izolační materiály Kostelec nad Orlicí 1993

Tab. l. Stavební materiály s obsahem azbestu vyráběné v minulosti na území dnešní České republiky (Mnoho dalších výrobků, zejména tkaniny a šňůry, se vyráběly na Slovensku).

V posledních letech bylo prokázáno karcinogenní působení azbestu a jeho používání a zpracování bylo proto ve většině zemí zakázáno. Mechanismus působení azbestových vláken nebyl dosud spolehlivě objasněn. Je kombinací dráždivého, biologického a chemického působení. V poslední době je hlavní příčina vzniku zhoubných nádorů vyvolaných azbestem vysvětlována přes volné radikály, jejichž vznik azbestová vlákna cestou oxidačního stresu usnadňují. Vlákna, vdechnutá do plic, způsobují mikrotraumatizaci tkáně, hovoří se o „jehlovém efektu“.

Vláknitý prach je v ovzduší přítomen neustále (otěry, zvětrávání a drolení slabě vázaného azbestu, brzdové destičky automobilů aj.). Azbestová vlákna se v ovzduší šíří na velké vzdálenosti, z ovzduší je odstraňuje jen déšť a sníh. Vlákna ale zůstávají na zemi, na budovách, odkud se mohou po čase dále šířit. Podstatně větší nebezpečí je při práci, zejména ve stavebnictví, při bourání a rekonstrukčních pracích. Neodborná manipulace s materiály obsahujícími azbest může způsobit zvýšenou prašnost s obsahem azbestových vláken. Po dlouhodobé a opakované expozici (20 až 30 let ) takovému prachu se může objevit onemocnění jak u pracovníků, tak u obyvatelstva žijícího v bezprostředním okolí zdroje znečištění (např. skládky suti s obsahem azbestu). Vdechování takového prachu může způsobit prosté zaprášení plic, tzv. azbestózu. Je to vlastně difúzní fibróza plic, kdy zdravá pružná plicní tkáň je nahrazována vazivem. Toto onemocnění bývá dlouho klinicky němé, bezpříznakové, a je někdy u exponovaných jedinců nalezeno náhodně při rtg vyšetření, protože se do vaziva ukládá ve zvýšené míře vápník. V pokročilém stádiu dochází k dechovým potížím. S tímto onemocněním lze, stejně jako s hyalinózou pleury, což jsou vazivové změny na pohrudnici, žít. Podstatně závažnějším onemocněním je bronchogenní karcinom plic, zhoubné onemocnění,  častější u kuřáků než u nekuřáků při současné dlouhodobé profesionální expozici. Relativně krátkodobým efektem vdechování azbestových vláken je vznik pleurálního nebo peritoneálního mezoteliomu, nádorového onemocnění pohrudnice či pobřišnice. Tomuto onemocnění předchází zpravidla nejméně patnáctiletá profesionální expozice. Z dostupných statistik vyplývá, že kuřáci, exponovaní azbestu, zemřou na nádorové onemocnění 5 x častěji než exponovaní nekuřáci  a 50 x častěji než nekuřáci bez expozice. U profesionálně exponovaných se tato onemocnění hlásí jako nemoci z povolání.

Je třeba říci, že riziko onemocnění v nepracovním prostředí je velice malé a nepravděpodobné. Přesto je třeba při jakékoliv činnosti, při které by mohlo dojít ke zvýšení počtu azbestových vláken v ovzduší, postupovat šetrně, odborně a v souladu s požadavky platné legislativy. Zaměstnanci musí být odpovídajícím způsobem chráněni.

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Kde nás najdete

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1
+420 221 015 844
X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail