Analýza smrtelné pracovní úrazovosti v ČR v roce 2022

5. Charakteristika smrtelných pracovních úrazů

5 Charakteristika smrtelných pracovních úrazů

Pro charakteristiku smrtelných pracovních úrazů bylo použito pět ze základních atributů úrazového děje, a to: nehoda, zdroj nehody, zdroj úrazu, příčina a druh zranění, které, kromě zdroje úrazu, byly klasifikované podle klasifikačního schématu databáze smrtelných pracovních úrazů.

• Nehodou v modelu úrazového děje je poslední nežádoucí událost v posloupnosti událostí, která bezprostředně vedla ke zranění (havárie, exploze, zachycení, zasažení osob, pády předmětů a materiálů na osoby, pády osob, náraz, namožení, vdechnutí nebo požití toxických látek, napadení osobami a živočichy, účinky přírodních vlivů a prostředí, tonutí).
• Zdrojem nehody v modelu úrazového děje je hmotný činitel, který je podstatný pro vznik nehody (stroj, nářadí, terén, část stavby, konstrukce, dílo, komunikace, předmět, látka, člověk, živočich nebo živel) a který vnějším působením dal bezprostřední podnět ke vzniku nehody.
• Zdrojem úrazu je hmotný činitel, který svým bezprostředním působením na postiženého přivodil úraz. 
• Příčinami jsou nepříznivé okolnosti, v jejichž důsledku vznikly nežádoucí události (nebezpečné pracovní podmínky, závady v pracovním prostředí, chybějící osobní ochranné prostředky a nevhodné ustrojení osob, nesprávná a nebezpečná jednání osob, nedostatek osobních předpokladů pro správný výkon zaměstnání, zavinění živočichy, vliv počasí a živlů).
• Druh zranění je jedním ze znaků vymezujících zdravotní poškození způsobené v důsledku nehody (zraněná část těla ve většině případů z druhu zranění implicitně vyplývá).

5.1. Nehody

V následující tabulce č. 5.1 je sestupně podle počtu smrtelných pracovních úrazů v souboru uspořádáno 6 nejfrekventovanějších skupin nehod, které způsobily 62 případů, tj. 71,2 %. Nehody z první skupiny nehod způsobily 16 (18,4 %) smrtelných pracovních úrazů. 

V tabulce č. 5.1.1 v tabulkové části analýzy jsou uvedeny časové řady četností skupin nehod zaznamenaných v intervalu let 2018–2022. 

V grafu č. 5.1 jsou uvedeny počty smrtelných pracovních úrazů ve skupinách nehod, v nichž došlo k většímu počtu případů v letech 2013–2022.

Tabulka č. 5.1 Smrtelné pracovní úrazy ve vybraných skupinách nehod v ČR v roce 2022 (VÚBP) − výběr z tab. č  5.1.1

Ve výše uvedených skupinách nehod se výrazněji projevily následující typy nehod:

• Havárie silničního nebo zvláštního vozidla (vč. mobilního stroje) – 16 případů

Většinou se jednalo o silniční dopravní nehody. Nejčastěji šlo o řízení nákladního automobilu a následný střet s jiným vozidlem nebo pevnou překážkou, a to stromem (2 případy). Čelní střet automobilů byl evidován u 6 případů, střet automobilů zezadu byl evidován 1. Jeden řidič při čelním střetu uhořel. Nezapnutý bezpečnostní pás ve vozidle evidován nebyl. Došlo k 1 případu střetu vozidla (traktoru) s vlakem na přejezdu. Jeden případ byl způsoben mikrospánkem řidiče. Zavinění havárií bylo na straně zaměstnance i jiných osob přibližně stejné. Časová řada 2013–2022 je uvedena v tabulce č. 10.

Havárie vozidla a sražení chodce vozidlem (dopravní nehody) v odvětvích:

• Zemědělství, lesnictví, rybářství (A.) z celkem 14 případů 1 havárie traktoru s vlakem.
• Doprava a skladování (H.) z celkem 13 případů 2 sražení chodce a 4 havárie vozidla.
• Velkoobchod, maloobchod; opravy motorových vozidel (G.) z 12 případů 1 sražení chodce, ale 7 havárií vozidla (celkem 8, tj. nejvíce ze všech odvětví).
• Stavebnictví (F.) z celkem 10 případů jen 1 havárie vozidla.
• Zpracovatelský průmysl (C.) z celkem 9 případů jen 1 sražení chodce.
• Těžba a dobývání (B.) z celkem 5 případů jen 1 sražení chodce.

Pád osoby z lešení, podesty, lávky, plošiny, rampy, z části budovy, stavby a do prohlubně

Bylo evidováno 12 případů, z toho byly tři pády z lešení, kde u dvou byla chybně instalovaná zábradlí. Dva pracovníci spadli ze střechy (z 8 a 9 m), jeden propadl eternitovou střechou a jeden světlíkem (z 6 a 8 m). Další pády byly na staveništi, kdy pracovník spadl z balkonu i se žebříkem, další přepadl přes římsu do nádrže a jeden spadl do nechráněné stavební jámy 8 metrů hluboké. Jeden případ se stal pádem osoby do kanalizace při vsunování hadice s krtkem a jeden pád byl z plošiny bez zajištění.

Pád na osobu − stroje, předmětu, části stavby a z nich uvolněných částí

V této skupině nehod došlo ke 12 pádům předmětu na osobu. V sedmi případech šlo o pád káceného stromu, a to většinou na pracovníka, který jej kácel. V ostatních případech to byl pád stěny z tvárnic, palety s materiálem (1 050 kg), lopaty nakladače při jeho opravě, kontejneru na nákladním automobilu na řidiče a nákladního automobilu Iveco z heveru na opraváře ležícího pod ním.

Zachycení, sražení, přejetí, přiražení osoby pohybujícím se strojem

V této skupině nehod došlo k 11 případům. V 5 případech se jednalo o autonehodu, tedy sražení a přejetí chodce nákladním automobilem. Jeden případ byl přejetí vlakového posunovače vozem, z něhož spadl. Tři případy se staly vysokozdvižným vozíkem, a to přejetím nebo přiražením ke stěně. Dále došlo k přejetí kolovým nakladačem a travní sekačkou, kterou si nezabrzdil, a ta pak na něj najela.

Udeření, navinutí, říznutí, stisknutí osoby částí stroje, vtažení do nebezpečných míst na stroji

V těchto 6 případech se jednalo o stisknutí strojem v automatickém režimu, kdy si pracovník stroj nevypnul, než do něj vstoupil. Jednalo se o výrobní linku, balící linku, paletovací lis, vrtné tyče, formátovací pilu a mostový jeřáb na jeřábové dráze. Došlo k přimáčknutí hrudníku nebo hlavy, v případě pily jí byl rozřezán.

Kolaps, infarkt, zkrat  

Pět zaměstnanců utrpělo náhlou změnu zdravotního stavu a na pracovišti zkolabovali. Dva případy se staly při pracovní přestávce, u jednoho to způsobila plicní embolie. Jeden se stal při tréninku boxu v rámci sportovní přípravy. Další případ se odehrál po vystoupení z vozidla při chůzi a jeden zaměstnanec byl nalezen policií vleže na zemi, pravděpodobně po mrtvici.

5.2. Zdroje nehod

Klasifikace zdrojů nehod smrtelných pracovních úrazů byla provedena podle klasifikačního schématu VÚBP na základě výňatků ze zpráv o vyšetřování smrtelného pracovního úrazu (OIP) zaslaných SÚIP do VÚBP a informací získaných z vyšetřovacích spisů od ČBÚ. Tato data byla u dopravních nehod doplněna o výsledky vyšetřování od drážní inspekce a dopravní policie.

Tabulka č. 5.2 Smrtelné pracovní úrazy ve vybraných skupinách zdrojů nehod v ČR v roce 2022 (VÚBP) – výběr z tab. č. 5.2.1

V grafu č. 5.2 je znázorněn podíl počtu smrtelných pracovních úrazů v základních skupinách zdrojů nehod v roce 2022.

V tabulce č. 5.2 je uspořádáno 7 vybraných skupin zdrojů nehod vykazujících nejvyšší počet smrtelných pracovních úrazů v roce 2022. V tabulce č. 5.2.1 v tabulkové části analýzy je zaznamenán vývoj smrtelných pracovních úrazů ve vybraných skupinách zdrojů nehod v letech 2018–2022 podrobněji. Uvedeny jsou skupiny zdrojů nehod, v nichž docházelo dlouhodobě k výskytu smrtelných pracovních úrazů. 

5.3. Zdroje úrazů

Klasifikace zdrojů smrtelných pracovních úrazů byla provedena podle metodiky ESAW. V grafu č. 5.3 je znázorněn podíl počtu smrtelných pracovních úrazů evidovaných SÚIP a ČBÚ v základních skupinách zdrojů úrazů v roce 2022. V tabulce č. 5.3.1 v tabulkové části analýzy jsou uvedeny jejich počty a podíly počtu v základních skupinách zdrojů úrazů. Pro lepší orientaci v grafu byly některé základní skupiny sloučeny do jedné výseče a uvedeny v tabulce č. 5.3.2.

Z grafu č. 5.3 je patrné, jak byly skupiny zdrojů úrazu v roce 2022 zastoupeny:

• skupina Pozemní vozidla, ostatní dopravní prostředky vykázala největší podíl případů, a to 27,6 %,
• skupina Živé organismy, fyzikální jevy, přírodní živly vykázala 21,8 % případů,
• skupina Budovy, konstrukce, povrchy vykázala 17,2 % případů,
• skupina Materiál, břemena, výrobky, strojní součásti vykázala 13,9 % případů,
• skupina Stroje a zařízení mobilní a stabilní vykázala 11,5 % případů,
• skupina Systémy pro dopravu, manipulaci, skladování vykázala 5,7 % případů.
• skupina Nebezpečné látky a přípravky vykázala 2,3 % případů,

V podrobnějším členění zdrojů úrazu to byly zejména tyto podskupiny z uvedených skupin:

• motorové silniční dopravní prostředky - 12 případů (13,9 %),
• stromy - 7 případů (8,0 %),
• lidé (kolapsy a vraždy) - 7 případů (8,0 %),
• ostatní zvýšená pracoviště - 5 případů (5,7 %),
• stroje a zařízení mobilní nespecifikována - 4 případy (4,6 %),
• břemena zavěšená na zvedacím zařízení, jeřábu - 3 případy (3,4 %).

5.4. Příčiny úrazů

V této části jsou uvedeny příčiny smrtelných pracovních úrazů, které byly rozhodující pro vznik úrazu. V tabulce č. 5.4 jsou uvedeny počty závad BOZP (celkem 129) u jednotlivých událostí (86), které vedly k 87 smrtelným pracovním úrazům v roce 2022. V tabulce č. 5.4.1 je pak uvedena časová řada (2013–2022) vybraných nejfrekventovanějších závad BOZP.

Tabulka č. 5.4 Závady BOZP u událostí vedoucích ke smrtelným pracovním úrazům ČR v roce 2022

Vybrané závady BOZP v roce 2022:

Chyby na straně organizace (zaměstnavatel, jiná firma):

• Nesprávná organizace práce, neinformovanost mezi zaměstnavateli - 14 případů,
• Nezpracovaný pracovní postup, nevyhledaná všechna rizika - 12 případů,
• Neprovedené školení zaměstnance, chybějící lékařská prohlídka - 9 případů,
• Chybějící nebo nedostatečná ochranná zařízení a zajištění - 6 případů.

Chyby na straně zraněného pracovníka:

• Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce, vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu a prodlévání v ohroženém prostoru - 21 případů,
• Nedostatky osobních předpokladů k řádnému výkonu (chybějící tělesné předpoklady, smyslové nedostatky, nepříznivé osobní vlastnosti, okamžité psychofyziologické stavy) a riziko práce - 12 případů,
• Nepoužívání (nesprávné používání) předepsaných a přidělených OOPP - 3 případy.

Ohrožení jinými osobami:

• Používání nebezpečných postupů nebo způsobů práce, vč. jednání bez oprávnění, proti zákazu a prodlévání v ohroženém prostoru - 9 případů.

5.5. Způsoby a druhy zranění, indispozice, pracovní neschopnost

V grafu 5.5 je znázorněn podíl počtu smrtelných pracovních úrazů podle způsobu zranění v roce 2022. Způsob zranění má vazbu na skupiny nehod (tabulka č. 5.1.1). Časová řada (2013–2022) je pak uvedena v tabulkách č. 10 a 11. Naprostá většina (78, tj. 90 %) jich byla způsobena mechanickým působením:

• horizontální pohyb a střet s překážkou (převážně dopravní nehody) 17 případů,
• vertikální pohyb a střet s překážkou (pády):
• předmětu na osobu - 20 případů,
• osoby na předmět - 15 případů,
• kontakt se strojem (stisknutí, rozdrcení):
• mobilním (např. motorové vozidlo) - 11 případů,
• stacionárním (lis, dopravník apod.) - 7 případů,
• kontakt s jiným zdrojem úrazu - 8 případů.

U 87 smrtelných pracovních úrazů bylo evidováno 87 zranění, z nichž 78 byla způsobena mechanicky. Byly to tyto druhy zranění:

• mnohočetná poranění - 49,
• poranění mozku, míchy a vnitřních orgánů - 20,
• zlomeniny, rozdrcení, otevřené rány - 3,
• traumatická amputace, střelná rána, řezná rána - 4,
• udušení mechanickým tlakem, prachem - 2.

Následující přehled přináší podrobnější údaje o druzích zranění, které bylo možno z dostupných dokumentů zjistit. 

Jsou to:                                     

• Zlomenina - 3,
• nitrolební poranění - 5,
• otřes mozku - 3,
• traumatický edém (otok) mozku - 1,
• zhmoždění, rozdrcení mozku - 6,
• krvácení do mozku - 1,
• poranění nervů a míchy, poškození míchy a přerušení nervů - 1,
• poranění srdce aj. nitrohrudních, nitrobřišních a pánevních orgánů - 3,
• rána řezná, bodná - 2,
• rána střelná (zastřelení) - 1,
• traumatická amputace - 1,
• poranění mnohočetné, nespecifikované - 46,
• zlomeniny s rozdrcením - 1,
• rozsáhlá devastace těla (exploze, dopravní nehody) - 2,
• udušení mechanickým tlakem, prachem - 2.

Druhy zranění způsobené jiným než mechanickým působením:

• Otravy, toxické účinky látek, dušení, tonutí  - 1,
• utonutí - 1,
• Účinky elektrického proudu, blesku - 2,
• Popálení, opaření, poleptání, omrzliny, účinky záření, horka - 1,
• Následky námahy, šok, kolaps, cizí těleso - 5.

Indispozice

Zranění zaměstnanci se zranili vlivem indispozice v 10 případech. Z toho dva případy byly způsobeny extrémním věkem zaměstnance (dopravní nehoda a pád z plošiny autojeřábu). Pět případů bylo zaviněno náhlou poruchou zdravotního stavu, většinou šlo o mrtvici nebo infarkt a jednu plicní embolii. Stalo se tak při chůzi, při sportu a při odpočinku. Jeden zaměstnanec byl indisponován mikrospánkem při dopravní nehodě. Dva zaměstnanci byli pod vlivem alkoholu. Jednalo se o strojvedoucího vlaku a řidiče pracovního stroje – kolového nakladače (3,0 a 1,7 promile). Indispozice se netýkaly žen. Extrémní množství indispozic, které způsobily smrtelný pracovní úraz za posledních 10 let, bylo evidováno v roce 2015, a to 24. Časová řada (2013–2022) je uvedena v tabulce č. 10.

Pracovní neschopnost

Z 87 případů skončilo 76 okamžitým úmrtím zaměstnance. Zbylých 11 případů byly závažné pracovní úrazy, které se postupně změnily ve smrtelné. Maximální doba pracovní neschopnosti byla 290 dnů a celkem u těchto 11 případů bylo evidováno 433 dnů pracovní neschopnosti (tabulka č. 10). V grafu č. 5.6 jsou uvedeny jen ty případy v typech událostí, kde nedošlo k okamžitému úmrtí zaměstnance. Je zde znázorněno množství případů, kde nastalo úmrtí ihned a kde až po pracovní neschopnosti (závažné pracovní úrazy).

Počet závažných pracovních úrazů posledních letech klesá a proto nemá negativní vliv na počet smrtelných pracovních úrazů. V roce 2022 počet poklesl na hodnotu 797 případů.