Aktuální situace kolem covid-19 a otázky BOZP

Robert Křepinský upozornil na legislativu loňského roku, nových právních předpisů vztahujících se k BOZP bylo více, k tématu covid-19 si připomeňme například zákon č. 539/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru označovaného jako SARS-CoV-2 v oblasti prokazování plnění kvalifikačních předpokladů pro účely pracovněprávních vztahů. Týká se prodlužování platnosti odborné způsobilosti, zvláštní odborné způsobilosti - topiči NTL, práce na elektrických zařízení, školení zaměstnanců a vedoucích zaměstnanců o požární ochraně, odborná příprava preventistů požární ochrany, školení fyzických osob pro zacházení s chemickými látkami a směsmi (§ 44a odst. 6) atd. Například platnost školení v PO se tedy prodlužuje až do 30. 6. 2021.

Výhledově se připravuje možnost přístupu do technických norem, které jsou z pohledu práva závazné (zezávazňuje je příslušný právní předpis), pro odbornou veřejnost na základě registrace zdarma. Ostatní normy, které závazné nejsou, budou nadále zpoplatněné. 

Mgr. Matyáš Fošum upozornil na webovou stránku Koronavirus.mzcr.cz, zvláště rubriku Pro zaměstnance a zaměstnavatele, kde jsou uvedeny aktuální informace z ochrany zdraví pro laickou i odbornou veřejnost. 

Jak již víme, u pracovnělékařských prohlídek došlo k prodloužení předchozích opatření. Vstupní pracovnělékařské prohlídky je stále možné nahrazovat čestnými prohlášeními a platí i možnost prodlužování platnosti lékařských posudků o 30 až 90 dní od skončení nouzového stavu. Periodické prohlídky není třeba za nouzového stavu provádět. Nyní platí usnesení vlády č. 206 ze dne 26. února 2021, o přijetí krizového opatření (č. 106/2021 Sb.), které je, jak uvedl Mgr. Matyáš Fošum, osmé v pořadí a dodal, že Ministerstvo zdravotnictví výrazně doporučuje poskytovatelům zdravotních služeb nadále provádět všechny pracovnělékařské prohlídky, a to včetně vstupních. 

Na základě mimořádného opatření, vydaného 26. února 2021, je stanovena povinnost používat prostředky ochrany dýchacích cest a zaměstnavatel musí zaměstnance těmito prostředky vybavit. Jedná se o respirátor nebo obdobný prostředek (vždy bez výdechového ventilu) naplňující minimálně všechny technické podmínky a požadavky (pro výrobek), včetně filtrační účinnosti alespoň 94 % dle příslušných norem (např. FFP2, KN 95), zdravotnickou obličejovou masku nebo obdobný prostředek naplňující minimálně všechny technické podmínky a požadavky (pro výrobek) normy ČSN EN 14683+AC. Prostředky dýchacích cest jsou většinou na území ČR označeny FFP2, KN95, ale mimořádné opatření umožňuje používat také prostředky podle jiných norem. Na českém trhu se vyskytují produkty naplňující normy Australského společenství, Japonska či Jižní Korey. Za podmínek stanovených mimořádným opatřením, ke kterým patří například přilnavost k obličeji, lze používat i nanoroušku, roušku s nanofiltrem. 

Častým dotazem je, zdali zaměstnavatel musí zaměstnancům poskytnout bezpečnostní přestávky. Zde, jak říká Robert Křepinský, nejde o situaci, kdy zaměstnavatel vyhodnotil riziko podle § 104 zákoníku práce a podle toho poskytl OOPP. Nejedná se totiž o osobní ochranné pracovní prostředky, práce není hodnocená jako rizikový faktor, tudíž nejsou naplněny podmínky uplatňování bezpečnostních přestávek ve smyslu § 89 zákoníku práce a § 39 nařízení vlády č. 361/2007 Sb. Přestávky jsou doporučeny za podmínek, které vyloučí šíření nákazy koronavirem. Není možné, aby pracovník měl nepřetržitě 8 hod. na sobě respirátor. Je nutné se také řídit pokyny od výrobce. Ale není například vhodné, aby zaměstnanci odložili respirátory a zašli si na kávu do společné místnosti. 

Další častý dotaz se vztahuje k trvanlivosti prostředků dýchacích cest. Zde by měl uživatel vycházet ze skutečnosti, kterou deklaruje výrobce, a sice z průvodní dokumentace.

Od 1. března 2021 se hovoří o povinnosti zaměstnavatele zajišťovat testování a o povinnosti zaměstnanců se mu podrobovat. Od 12. března 2021 je možná přítomnost zaměstnance na pracovišti pouze s testem ne starším než 7 dnů. Je na zaměstnavateli, jak tuto povinnost splní. Buď prostřednictvím samotestování zaměstnanců pomocí samotestovacích sad na pracovišti, nebo prostřednictvím poskytovatelů zdravotních služeb. Postup při samostestování uvádí tento článek.

Na závěr přednášející odpovídali na dotazy k tématu. Některé z nich zde uvádíme.

Skutečně lze použít pro testování ve firmách nad 50 osob veřejná testovací místa?

Ano. Je to možné, ale z důvodu vytíženosti antigenních odběrových míst se to však nedoporučuje.

Započítávají se do celkového počtu zaměstnanců pro účely testování i pracovníci na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr? A platí v tomto případě pojišťovna příspěvek 60 Kč?

Ano, do celkového počtu se počítají všichni zaměstnanci. Jak velká společnost je ta vaše, si můžete zjistit podle Registru ekonomických subjektů (RES, ARES). Zatím je možné si příspěvek vyžádat, ale jak to bude dále, je ještě v řešení. 

Je možné testy nakupovat pouze od schválených distributorů, nebo od kohokoliv, pokud se jedná o testy se schválenou výjimkou - myšleno z hlediska proplácení státního příspěvku 60 Kč/osoba/test? 

Dodavatelé se označují jako výrobce, pojem distributor je zavádějící, ale jde o to, že vycházíme z institutu zdravotnického prostředku, který dostal nějaké výjimky od Ministerstva zdravotnictví. Je to komplikovaný proces uvést na trh zdravotnický prostředek, se kterým mohou zacházet nezdravotníci. Je potřeba vycházet z výčtu výrobců, kteří jsou schválení. Seznam obsahuje široké spektrum výrobců, není problém najít dodavatele testu. 

Máme zájem provádět testování, ale nesplňujeme podmínku stanoveného počtu zaměstnanců. Je to možné? Budeme mít nárok na kompenzaci, když testování provádíme dobrovolně?

Je možné, aby požadavek na proplácení příspěvku na testy dávaly i subjekty, které nemají povinnost testovat přímo ze zákona. Téma ale ještě diskutujeme.