Hodnocení a řízení rizik v pracovním prostředí patří mezi základní povinnosti zaměstnavatele. Zahrnuje identifikaci potenciálních nebezpečí, analýzu jejich pravděpodobnosti a závažnosti, a posouzení vlivu na pracovníky a organizaci. Rizikovými faktory jsou zejména faktory fyzikální, chemické, biologické činitele, prach, fyzická zátěž, psychická a zraková zátěž a nepříznivé mikroklimatické. Zaměstnavatel je povinen omezovat jejich působení technickými, technologickými a jinými opatřeními, kterými jsou zejména úprava pracovních podmínek, doba výkonu práce, zřízení kontrolovaných pásem, používání vhodných osobních ochranných pracovních prostředků nebo poskytování ochranných nápojů. Cílem tohoto procesu je minimalizovat rizika a vytvořit bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí, které podporuje produktivitu a pohodu zaměstnanců.
FAQ Hodnocení a řízení rizik v pracovním prostředí Ministerstvo práce a sociálních věcí Ministerstvo zdravotnictví Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce Státní zdravotní ústav Technická inspekce ČR Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví Výzkumný institut práce a sociálních věcí
Pracovní lékařství je aplikovaný obor medicíny, jehož předmětem je ochrana zdraví před poškozením prací, vytváření a udržování příznivých pracovních podmínek a pracovního prostředí, sledování zdravotního stavu zaměstnanců, zabezpečení léčby nemocí z povolání a dalších onemocnění souvisejících s prací. Hygiena práce je obor, který se zabývá ochranou zdraví v souvislosti s vykonávanou pracovní činností. Cílem je předcházet poškození zdraví z práce a vzniku nemocí z povolání. Zaměřuje se tedy převážně na pracovní podmínky a rizikové faktory pracovního prostředí. Kontrolními orgány jsou Krajské hygienické stanice, které provádějí dozor nad dodržováním legislativních požadavků, schvalují vybrané dokumenty atd. Nedílnou součástí jsou i pracovnělékařské služby, jejichž poskytovatelé nabízí odborné poradenství v oblasti hygieny práce, zajišťují pracovnělékařské prohlídky, preventivní dohledy nad pracovními podmínkami a další.
FAQ Pracovní lékařství a hygiena práce Státní zdravotní ústav Krajské hygienické stanice Ministerstvo zdravotnictví ČR Státní ústav pro kontrolu léčiv Klinika pracovního lékařství 1. LF UK Toxikologické informační středisko
Kategorie Pracovněprávní vztahy se zabývá různými aspekty vztahů mezi zaměstnavateli a zaměstnanci se zaměřením na oblast BOZP. Patří sem témata jako vznik a skončení pracovního poměru, pracovní doba, dovolená, práva a povinnosti vyplývající z pracovního práva apod. Cílem je informovat zaměstnavatele, zaměstnance a odbornou veřejnost o této problematice, poskytnout přehled o aktuálních právních předpisech a poskytnout odpovědi na otázky z oblasti pracovněprávních vztahů.
FAQ Zaměstnanost a pracovně právní vztahy Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Úřad práce ČR Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce Ministerstvo vnitra ČR Výzkumný institut práce a sociálních věcí Česká správa sociálního zabezpečení
Práce a pracoviště se neustále mění v důsledku zavádění nových informačních a komunikačních technologií, látek a pracovních procesů, změn ve složení pracovní síly a pracovního trhu a nových podob zaměstnání a organizace práce. Vznikají tak nová rizika a výzvy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví pracovníků. Je nutné je předjímat a zabývat se jimi, aby se do budoucnosti zajistila bezpečná a zdravá pracoviště. Tento tematický okruh poskytuje informace k jednotlivým tipům nově vznikajících rizik a poskytuje podklady pro jejich účinnou prevenci.
FAQ Současné trendy a technologie Evropská agentura pro BOZP (EU-OSHA) Eurofound
Statistická data z oblasti BOZP jako jsou pracovní úrazovost, pracovní neschopnost, inspekce práce, nemoci z povolání, ocenění v BOZP, nebezpečných událostí či kvalita pracovního života atp.
FAQ Data a statistiky Český statistický úřad Státní úřad inspekce práce Aplikace - OPENDATA BOZP
Systém prevence závažných havárií je určen pro objekty, ve kterých je umístěna nebezpečná látka, aby snížil pravděpodobnosti vzniku a omezení následků možných závažných havárií na životech, zdraví lidí, zvířat, životním prostředí a majetku, a to jak v těchto objektech, tak i v jejich okolí. Právní rámec je dán zejména zákonem č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií) a příslušnými prováděcími právními předpisy.
FAQ Prevence závažných havárií Ministerstvo životního prostředí HZS Hlavního města Prahy Odborné pracoviště pro prevenci závažných havárií MAPIS - integrovaný a znalostní systém prevence závažných havárií
Krizovým řízením se rozumí souhrn řídících činností orgánů krizového řízení zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik a plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s přípravou na KS a jejich řešením, nebo ochranou kritické infrastruktury. Úkolem krizového řízení je ochránit život a zdraví obyvatel, nedopustit degradaci života obyvatel, znečištění životního prostředí, zabránit velkým majetkovým škodám.
Ochrana obyvatelstva: Cílem ochrany obyvatelstva je eliminovat nebo alespoň maximálně snížit následky mimořádných událostí na životy a zdraví osob a jejich majetek.
Ochrana obyvatelstva je širokou „multiresortní“ disciplínou, kterou není možné vysvětlovat a řešit jen jako plnění úkolů civilní ochrany, zejména varování, evakuaci, ukrytí a nouzové přežití obyvatelstva, ale jako soubor činností a úkolů odpovědných orgánů veřejné správy, právnických a podnikajících fyzických osob a také občanů, které vedou k zabezpečení ochrany života, zdraví, majetku a životního prostředí, v souladu s platnými právními předpisy.
FAQ Krizové řízení a ochrana obyvatelstva Systém krizového řízení Krizové řízení
Požární ochranou se rozumí účinná ochrana života a zdraví lidí a majetku před požáry. Vychází ze zákona o požární ochraně. Zákon ukládá povinnosti pro ministerstva a jiné správní úřady, právnické a fyzické osoby, stanoví postavení a působnosti orgánů státní správy a samosprávy na úseku požární ochrany.
Základním principem zákona ve vztahu k právnickým a podnikajícím fyzickým osobám je rozdílné nastavení po vinností v závislosti na míře požárního nebezpečí provozovaných činností. Rozsah povinností pro jednotlivé kate gorie právnických a podnikajících fyzických závisí na tom, jakou provozovanou činnost právnická nebo podnikající fyzická osoba vykonává. Zákon dále stanoví základní povinnosti fyzických osob v oblasti požární ochrany – při předcházení vzniku požáru a po vzniku požáru a rovněž určuje orgány a činnost státního požárního dozoru a stanoví postihy vyplývající z po rušení právních předpisů. Významná část zákona upravuje činnost jednotek požární ochrany.
FAQ Požární ochrana Mimořádné události (MV ČR) Vzdělávací portál jednotek hasičské ochrany
Zaměstnanec způsobil na pracovišti škodu. Jak dále postupovat?
Biologické účinky chemických látek - účinkem se rozumí projev interakce látky s organismem, biologická změna vyvolaná nebo související s působením škodliviny.
Pro nakládání s chemickými látkami a směsmi na pracovištích jsou v EU základem Směrnice Rady 98/24/ES o bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s chemickými činiteli používanými při práci (tzv.
Posouzení rizik pro účely BOZP se obecně skládá z identifikace nebezpečí, analýzy rizik a hodnocení rizik. V případě chemických látek a směsí (dále NCHLS) to znamená, že v rámci identifikace nebezpečí je nutné získat informace o jejich vlastnostech z bezpečnostních listů a popř.
Azbestem se rozumí vláknité silikáty. Sledovaným ukazatelem expozice zaměstnance azbestu je početní koncentrace vláken o rozměrech délky větší než 5 um, průměru menším než 3 um a poměru délky k průměru větším než 3:1 v pracovním ovzduší.
Z biologických faktorů jsou nejzávažnější mikroorganismy, které mohou vyvolat závažná onemocnění člověka (patogenní mikroorganismy). Jsou-li patogenní mikroorganismy využívány záměrně při výrobě nebo je jejich výskyt nedílnou součástí práce (zdravotnická a veterinární zařízení apod.
Expozici biologickými činiteli lze očekávat kdekoli jsou zaměstnanci při práci v kontaktu s:
Příkladové požadavky na provedení, vybavení a režim pracovišť s biologickými činiteli
Fyzikální faktory, které na člověka působí v pracovním prostředí, jsou různorodé. Nejdůležitější je tepelně-vlhkostní mikroklima, kterému je vystaven každý pracovník, ať dělá jakoukoliv práci. Naším cílem je vytvořit takové pracovní podmínky, aby člověk pociťoval tepelnou pohodu, tj.
Při výkonu práce je člověk vystaven působení rizikových faktorů, které vždy v jisté míře negativně ovlivňují jeho zdraví.
Dynamika pracovního trhu v České republice s sebou neodmyslitelně přináší důsledky v podobě postupné proměny charakteru práce. Ruku v ruce s uvedeným trendem přicházejí nová pracovní rizika, nebo se silněji připomínají všeobecně známá.
Nedávno vyšla dlouho očekávaná novela zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, tzv. flexinovela. S účinností od 1. 6. 2025 s výjimkou čl. VI bodů 2 až 17 a čl. VII, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2026. Jaké zásadní změny přinesla?
Od kdy budou zrušeny vstupní pracovnělékařské prohlídky u pracovníků zařazených v kategorii 1.? Novela zákoníku práce má rozdělenou účinnost, není nám to tedy zcela jasné. V případě, kdy pracovníci vykonávají především administrativní činnost, může být tedy zrušena i smlouva s poskytovatelem PLS?
Na našem pracovišti budou bezplatně pracovat dobrovolníci z jedné organizace. Půjde o úklid zahrady. Pracovat budou děti do 15 let a jejich dospělí vedoucí. Co je potřeba z naší strany zajistit před touto činností skupiny pro případ úrazu? Kdo nese odpovědnost za případný úraz?
Mikropodniky (počet zaměstnanců < 10) a malé podniky (počet zaměstnanců < 50) tvoří páteř evropské ekonomiky – představují drtivou většinu všech podniků a zaměstnávají přibližně polovinu všech pracovníků v Evropě.
Loni se stalo v Česku celkem 46 223 úrazů, z toho 123 smrtelných. Počet smrtelných incidentů v České republice se v posledních desetiletích snižuje. Pod 200 se dostal v roce 2003, přesto téměř každý třetí den někdo v práci zemře a denně se v zaměstnání zraní téměř 120 lidí.
Má zaměstnanec z důvodu zařazení svalové zátěže do 3. kategorie nárok na rizikový příplatek?
Jedním z nejčastěji na etiketě doporučovaných opatření k ochraně zdraví osob, které nakládají s přípravky nebo vstupují do porostů ošetřených přípravky či nakládají s ošetřenými plodinami nebo jejich částmi, je používání osobních ochranných pracovních prostředků (OOPP).
Od roku 2018 byly na BOZPinfo publikovány zajímavé soudní judikáty z oblasti pracovního práva. Zde je přehled těch, které se týkaly nemocí z povolání.
Ergonomie je vědní obor, který se zabývá navrhováním pracovních podmínek, prostředí, nástrojů a procesů tak, aby odpovídaly fyzickým a psychickým schopnostem člověka.
Musí mít zaměstnanec po opětovném přijetí do pracovního poměru znovu pracovnělékařskou prohlídku? Záleží, jak dlouhá doba uplynula. A blíží se také novinka v právní úpravě - zaměstnanci zařazeni do kat. 1. vstupní pracovnělékařskou prohlídku nebudou muset mít.
Užijte si tradiční pálení čarodějnic s ohledem na bezpečnost. Nahlaste pálení snadno online. A nezapomeňte, že od 1. března 2025 platí nové pravidlo: spalování biologického odpadu je zakázáno.
Potravinářství je obor, kde je kromě zásad bezpečnosti práce nutné dodržovat také řadu přísných hygienických ustanovení. Zaměstnavatel je povinen vytvářet zaměstnancům bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky.
Zaměstnavatel je povinnen vytvářet podmínky pro bezpečné, nezávadné a zdraví neohrožující pracovní prostředí vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k prevenci rizik.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1 - Nové Město
IČO: 00025950
DIČ: CZ00025950