Prevence závažných havárií

Havárie patří mezi mimořádné události, ke kterým dochází v souvislosti s lidskou činností a které mohou způsobit menší, ale také ohromné škody. Mohou ohrozit naše zdraví, životy, životní prostředí a majetek.

Zaměstnavatelé dělají mnoho pro prevenci úrazů, jako jsou například uklouznutí, zakopnutí a pády. Ovšem nesmíme také zapomínat i na oblasti, kdy selhání znamená zranění většího počtu osob.

Metoda identifikace možných domino efektů zahrnuje přípravnou informační fázi a následné 4 kroky. Přípravná informační fáze je potřebná pro sběr nezbytných informací o studovaném objektu.

Metodika harmonizace a optimalizace bezpečnostních přístupů při skladování zemního plynu v podzemních zásobnících „Postup při zpracování a struktura vnitřního havarijního plánu pro provozy podzemních zásobníků plynu“ poskytuje návod, jak optimalizovat vnitřní havarijní plán provozů podzemních

Vyhláška č. 227/2015 Sb. ukládá provozovateli objektu spadajícímu do působnosti zákona o prevenci závažných havárií uvést v bezpečnostní dokumentaci výčet potenciálních přírodních jevů, které mohou způsobit závažnou havárii nebo zhoršit její průběh (NaTech rizika).

Požadavek na poučení z dřívějších havárií vychází ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/18/EU (SEVESO III), která řeší problematiku prevence závažných havárií s přítomností nebezpečných chemických látek. V České republice je implementována zákonem č. 224/2015 Sb.

Objekty, ve kterých je nakládáno s nebezpečnými chemickými látkami podle zákona o prevenci závažných havárií, mohou pro své okolí představovat zvýšené riziko. Z tohoto důvodu se řeší jejich bezpečný provoz a mimo jiné i způsob využití území v jejich okolí.

Posouzení objektu s vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a plnění obecných povinností právnických nebo podnikajících fyzických osob, včetně způsobu zařazení objektu do skupiny A nebo B a zpracování návrhu zařazení podle zák. č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií.

Analýzy rizik jsou prvním a zcela zásadním krokem v komplexním zabezpečení prevence závažné havárie. Přehledná informace o metodách pro identifikaci a kvantifikaci rizika používaných v GSA a v Evropské unii.

Nouzové situace vyvolané přírodními a technologickými pohromami a pohromami, které narušují životní prostředí, lidskou populaci nebo celou společnost. Příklady nouzových situací a jak se s nimi vyrovnat.

Díky propracované prevenci havárií dosahují společnosti skupiny Unipetrol standardů běžných v Evropské unii.

Exploze dusičnanu amonného na předměstí Toulouse poukázala na nedostatky v havarijní připravenosti a vedla k zákonným změnám ve Francii i Evropské unii.

Legislativa řešící systém prevence závažných havárií pro objekty a zařízení, v nichž je umístěna vybraná nebezpečná chemická látka nebo chemický přípravek. Provádění kontrol státním odborným dozorem a soupis nejčastějších a nejzávažnějších prohřešků proti BOZP v této oblasti.

Hodnocení rizik závažných havárií vyžaduje integrovaný přístup založený na znalosti technických, přírodních a společenských věd. Článek předkládá metodický postup pro hodnocení rizik a doporučuje provozovatelům zařízení s nezařazenými zdroji rizika vhodný přístup.

Průmyslové podniky běžně zpracovávají celou řadu dokumentů, které mají za cíl snížit možné následky havárií. Havarijní plány či plány fyzické ochrany však většinou počítají pouze s nechtěně zaviněnými haváriemi a nejsou připraveny na prevenci či ochranu před úmyslnými teroristickými činy.

Připravenost obyvatelstva na vznik mimořádných událostí vyžaduje spolupráci a součinnost všech subjektů zainteresovaných v problematice havarijního a krizového plánování. Jednou z možností společného postupu a přístupu je program APELL.

Průmyslové havárie provázejí lidstvo od samého počátku procesu industrializace. Díky změnám, které přinesla průmyslová revoluce, došlo z výraznému posunu v organizaci práce, nástupu strojové výroby a využívání stále širšího spektra vstupních surovin.

Správa státních hmotných rezerv v současnosti zajišťuje materiální zázemí pro krizové situace jako přírodní katastrofy, průmyslové havárie, teroristické útoky apod. Činnost SSHR v rozhovoru popisuje její předseda Jan Žižka.

S identifikací možných rizik v chemickém provozu by se mělo začít už ve velmi raném stadiu daného projektu.

V minulém zimním období došlo celkem k 258 případům kolapsu střechy vlivem zatížení sněhem. Článek radí, co je potřebné udělat v případě většího množství sněhu na střeše stavby, aby nedošlo k jejímu poškození.

Černobylská katastrofa iniciovala proces přísné regulace a vývoje nejrůznějších bezpečnostních opatření, která atomovou energii řadí v současné době mezi vysoce bezpečné a ekologicky „čisté“ řešení.

Rozhovor týdeníku Sondy s předsedkyní Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Ing. Danou Drábovou.

Zajištění lepšího způsobu informování obyvatelstva bude mít vždy značný vliv na omezení dopadu havárie nebo nehody. Povinnost informování zakládají právní dokumenty ČR i mezinárodní doporučení. I samotné jaderné elektrárny mají a uplatňují formy komunikace s obyvatelstvem.

Státní správu na úseku prevence závažných havárií v objektech nebo zařízeních, v nichž je umístěna nebezpečná látka, vykonávají MŽP ČR, MV ČR, ČIŽP, krajské úřady, ČBÚ, správní orgány inspekce práce, orgány vykonávající státní správu na úseku PO a orgány hygienické služby.