Šetření nemoci z povolání a náhrada mzdy za období zdravotní nezpůsobilosti zaměstnance
Zaměstnanec se soudil se zaměstnavatelem o náhradu ušlé mzdy za dobu, kdy byl zdravotně nezpůsobilý, šetřila se jeho nemoc z povolání a zaměstnavatel mu nemohl přidělovat práci.
V tomto případě se žalobce domáhal odškodnění nemoci z povolání. Soudy jeho žalobu zamítly. Důležitým závěrem bylo umožnění zaměstnavateli, i když zaměstnanec u něj mohl pracovat v podmínkách, za nichž zjištěná nemoc z povolání vzniká, aby v občanském soudním řízení vyvrátil závěr, že zjištěné onemocnění je nemocí z povolání.
Zaměstnanec, podomní obchodník s vysavači, dostal nemoc z povolání - profesionální průduškové astma. Zaměstnavatel to jako nemoc z povolání nechtěl uznat. Mimo jiné tvrdil, že na zaměstnance působilo „běžné prostředí“.
Odškodnění za ohrožení nemocí z povolání
Zaměstnanec se soudil se zaměstnavatelem o odškodnění za ohrožení nemocí z povolání. Soudy se neshodovaly v názoru, zda musí zaměstnanec prokazovat, jaká opatření měl zaměstnavatel přijmout (a nepřijal), v jakém období, v jakém rozsahu či co dalšího měl učinit (a neučinil), aby bylo zabráněno poškození zdraví zaměstnance, a k tomu navrhnout důkazy. Jak to dopadlo?
Náhrada za ztížení společenského uplatnění po smrti zaměstnance přechází na dědice
Na tomto rozhodnutí se soudy shodly, když se vdova domáhala náhrady za ztížení společenského uplatnění u zaměstnavatele zemřelého manžela.
Náhrada škody při ohrožení nemocí z povolání
Pracovnice se domáhala u soudu náhrady škody při ohrožení nemocí z povolání. Domnívala se, že je nutné prokázat, že zaměstnavatel způsobil její ohrožení nemocí z povolání tím, že porušil právní povinnosti v BOZP.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1 - Nové Město
IČO: 00025950
DIČ: CZ00025950