Trendy měnícího se světa práce a jejich důsledky pro BOZP v EU

6. Informační a komunikační technoligie (IKT)

6. Informační a komunikační technoligie (IKT)

Pracoviště zaznamenávají mohutný růst využívání informační a komunikační technologie, jakož i rychlé změny v druhu používané technologie, včetně počítačových sítí, elektronické výměny dat a internetu. Vzniká tak zcela nový systém elektronických obchodních aktivit (e-business) a pracovních postupů využívajících elektronickou poštu a internet. IKT rovněž slouží k automatizaci činností a může též napomoci při organizaci procesů a operací.
Na úrovni jednotlivce se mohou v souvislosti s používáním IKT při práci projevovat tři hlavní okruhy problémů, týkající se: (1) zrakového smyslového ústrojí, (2) poznávacích procesů a (3) psychomotorických reakcí při pohybech ruky a paže.

Jako příklad problémů lze uvést muskuloskeletální problémy v systémech rameno-krk a ruka-paže, přetížení informacemi a psychologický stres při získávání nových dovedností. Také standardní obrazovky nejsou z hlediska zraku a únavy očí optimálním řešením (J. Rantanen, konference Agentury).

Některé z ergonomických problémů spojených s používáním obrazovek byly široce dokumentovány. Novějším je riziko problémů systému ruka-paže spojených s používáním myši u počítače. Strojově řízené pracovní úkony jsou spojeny s muskuloskeletálními problémy a zvýšeným stresem. Elektronická kontrola pracovníků proto může mít na jejich výkonnost spíše negativní účinek místo očekávaného zvýšení produktivity. Také e-business přináší z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví nové problémy. Například u dodavatelsko-odběratelských vztahů mezi podniky vzniká problém odpovědnosti za BOZP.
Podle Rantanena může vyvozovat zbytečný tlak na pracovníky používání nevhodného softwaru, navrženého bez zřetele k použitelnosti. Navzdory zdokonalením v uživatelském komfortu stále přetrvávají problémy spojené s nedostatečným stavem vývoje v oblasti ergonomie softwaru. Produktivita pracovníků a kvalita práce s IKT rozhodujícím způsobem závisí na uživatelském komfortu rozhraní nových technologií, u hardwaru i softwaru. Tlak informačně intenzivní práce a proces učení mohou být stresující zejména pro některé starší pracovníky. Přesto „přetížení informacemi“ a psychologický stres nejsou omezeny na starší pracovníky nebo osoby s nižším vzděláním – zvýšené riziko psychologického vyčerpání se pozoruje i u předních odborníků v oboru IKT.
Na druhé straně může IKT přinášet organizacím a pracovníkům, jakož i managementu BOZP značný užitek. Avšak stejně jako u každého jiného systému organizace práce musí být systémy IKT a jejich aplikace plánovány, zaváděny a používány se zřetelem k potřebám a možnostem pracovníků. Důležitým faktorem je též náležité školení a podpora. Zavádění práce s novými formami technologie může být pro některé osoby stresující zážitek. Každé zavádění změny musí být na pracovišti pečlivě řízeno, aby se stres snížil. Příkladem úspěšného plánování technologické změny je případ zavádění laserů v jedné nemocnici. V plánovacím procesu byly vzaty v úvahu tyto aspekty změn:

1. Organizační otázky

• změny v organizaci práce, v popisu práce, týkající se všech příslušných stran – vedení personálního úseku, zdravotnické části a služeb;
• změny na pracovišti, včetně speciálně navrženého osvětlení. 

1. Finanční plánování zahrnující nákup speciálních laserových zařízení a materiálů, náklady na změny na pracovišti, náklady na údržbu, na školení personálu apod.
2. Lékařské aspekty a záležitosti týkající se pacientů
3. Aspekty prevence rizik ohrožujících zdraví a bezpečnost, například:

• hodnocení rizika s cílem zajistit účinné řízení a zdokonalování BOZP;
• lasery, které jsou úředně vyzkoušené a splňují příslušné normy;
• ověření správnosti opatření kolektivní ochrany exkurzemi na pracovištích, studium pracovních stanic a kontrola, zda se správně používají opatření individuální ochrany, jako jsou ochranné brýle pro lasery;
• dozor nad zdravotním stavem personálu;
• informování a školení personálu. Plánování rezerv pro nepředvídané výdaje, jestliže dojde k selhání politiky prevence. K rizikům patří (M. Veron, Agency Magazine 2):
• v případě uživatele riziko poranění očí a popálení kůže;
• v případě pacienta riziko poranění oka a nebezpečí požáru (v operačním sále), vedle environmentálních, chemických a biologických rizik;
• z hlediska životního prostředí riziko chemického a biologického znečištění objektů, elektrická rizika.