Kategorizace prací

Zdroj: 

V rubrice Nejčastější dotazy si tentokrát shrneme základní informace ke kategorizaci prací.

Kategorizaci prací upravuje § 37 z. č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli, ve znění vyhl. č. 170/2013 Sb.

Občas se nás čtenáři ptají, do jaké kategorie určitou profesi zařadit. Na to se nedá jednoznačně odpovědět bez příslušného měření rizikových faktorů. Seznam profesí s doporučením pro jejich zařazení do kategorie, který zde fungoval do r. 2003, byl zrušen. Podmínky na pracovištích jsou různé, a přestože jde o stejnou profesi, může být na jiném pracovišti zařazena do jiné kategorie.

Podle § 37 z. č. 258/2000 Sb. zařazení prací do třetí nebo čtvrté kategorie rozhoduje příslušný orgán ochrany veřejného zdraví, pokud zvláštní právní předpis33a) nestanoví jinak. Návrh, ve kterém uvede náležitosti stanovené v odst. 3, předkládá zaměstnavatel, a to do 30 kalendářních dnů ode dne zahájení výkonu prací.

 

Zaměstnavatel v návrhu na zařazení práce do kategorie uvede

 

a) označení práce,

b) název a umístění pracoviště, kde je daná práce vykonávána,

c) výsledky hodnocení expozice fyzických osob vykonávajících danou práci jednotlivým rozhodujícím faktorům pracovních podmínek v charakteristické směně,

d) délku směny; u vícesměnného provozu režim střídání směn,

e) návrh kategorie, do které má být práce zařazena,

f) počet zaměstnanců vykonávajících danou práci, z toho počet žen,

g) opatření přijatá k ochraně zdraví zaměstnanců vykonávajících danou práci.

 

Práce do druhé kategorie zařazuje zaměstnavatel a to do 30 kalendářních dnů ode dne zahájení jejich výkonu, změny podmínek odůvodňující zařazení práce do druhé kategorie, nebo do 10 dnů ode dne vykonatelnosti rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví vydaného podle odstavce 6 písm. c). Je povinen neprodleně oznámit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví práce, které zařadil do druhé kategorie. Ostatní práce na pracovištích zaměstnavatele, které nebyly takto zařazeny, se považují za práce kategorie první.

Měření a vyšetření pro účely zařazení prací do kategorie nebo změn zařazení prací do těchto kategorií, která jsou potřebná k hodnocení rizik, může zaměstnavatel provést jen prostřednictvím držitele osvědčení o akreditaci4a) nebo držitele autorizace (§ 83c) k příslušným měřením nebo vyšetřením.

Správné zařazení zaměstnance do kategorie práce je důležité i kvůli vysílání zaměstnanců na pracovnělékařské prohlídky podle z. č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, a vyhl. č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče. 

Podle vyhl. č. 432/2003 Sb. při zařazení jednotlivých faktorů do kategorie práce se do návrhu podle § 37 odst. 3 písm. e) zákona č. 258/2000 Sb. uvede zařazení práce s jednotlivými rozhodujícími faktory podle přílohy č. 1 v charakteristické směně. Za charakteristickou směnu se pokládá směna, která probíhá za obvyklých provozních podmínek, při níž doba výkonu práce s jednotlivými rozhodujícími faktory v daném časovém úseku odpovídá celoročně nebo v rozhodujícím období skutečné míře zátěže těmto faktorům.

Za práce

  • kategorie první se považují práce, při nichž podle současného poznání není pravděpodobný nepříznivý vliv na zdraví,
  • kategorie druhé se považují práce, při nichž podle současné úrovně poznání lze očekávat jejich nepříznivý vliv na zdraví jen výjimečně, zejména u vnímavých jedinců, tedy práce, při nichž nejsou překračovány hygienické limity faktorů stanovené jinými právními předpisy2), a práce naplňující další kritéria pro jejich zařazení do kategorie druhé podle přílohy č. 1,
  • kategorie třetí se považují práce, při nichž jsou překračovány hygienické limity, a práce naplňující další kritéria pro zařazení práce do kategorie třetí podle přílohy č. 1, přičemž expozice fyzických osob, které práce vykonávají, není spolehlivě snížena technickými opatřeními pod úroveň těchto limitů, a pro zajištění ochrany zdraví osob je proto nezbytné využívat osobní ochranné pracovní prostředky, organizační a jiná ochranná opatření, a dále práce, při nichž se vyskytují opakovaně nemoci z povolání nebo statisticky významně častěji nemoci, jež lze pokládat podle současné úrovně poznání za nemoci související s prací,
  • kategorie čtvrté považují práce, při nichž je vysoké riziko ohrožení zdraví, které nelze zcela vyloučit ani při používání dostupných a použitelných ochranných opatření.

Orgán ochrany veřejného zdraví může rozhodnout o zařazení práce do kategorie druhé rizikové (viz níže uvedený odkaz).

V současné době platí, že i na OSVČ bez zaměstnanců se vztahuje povinnost provádět kategorizaci prací, včetně potřebných měření. Musí vyhodnotit hygienická rizika své práce a vykonávanou práci zařadit do příslušné kategorie. V připravované novele z. č. 258/2000 Sb., která je nyní v Poslanecké sněmovně ve druhém čtení, se zrušuje § 43, což znamená, že by osoby samostatně výdělečně činné do budoucna nemusely kategorizaci provádět.

Kromě této novinky nás však v této oblasti výrazná změna nečeká. Důležitost měření se ještě více zdůrazňuje v § 37, kde se na konci textu odstavce 4 doplňují slova ", a současně předložit protokoly o měření nebo vyšetření faktorů pracovních podmínek provedeném podle § 38“.

Články na BOZPinfo.cz včetně zajímavých a podnětných příspěvků v diskuzi, které se tématu věnovaly:

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail