D - Zaměstnanost a pracovně právní vztahy

Článek se zabývá školením zaměstnanců v oblasti bezpečnosti práce. Nezaměřuje se na školení požární ochrany (přestože většina obsahu je použitelná i pro tuto oblast), odborná školení, školení první pomoci, odborný výcvik apod. Povinnost školit zaměstnance BOZP ukládá zaměstnavateli zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Systém školení již ale nechává na něm.

V souvislosti s ochranou proti koronaviru se často hovoří o práci doma, tzv. home office, jako o jednom z možných opatření zaměstnavatelů. Některým zaměstnancům, u nichž to charakter práce umožňuje, zaměstnavatelé poskytují tento zajímavý benefit dlouhodobě. Pro pracovníky využívající home office platí stejná pravidla BOZP jako pro jiné zaměstnance.

Pracovnice po pracovním úrazu odmítla převedení na jinou práci v jiném městě a u soudů se domáhala odstupného od zaměstnavatele. Jak rozhodly?

Inspektor se může setkat s mnoha problematickými situacemi při prokazování porušení zákona v oblasti rovného zacházení a zákazu diskriminace. Jednou z nich je skutečnost, že na rozdíl od jiných kontrol prováděných orgány inspekce práce zde většinou chybí listinné důkazy a často je k dispozici pouze výpověď osoby, která diskriminaci či šikanu oznamuje.

Rostoucí tempo hospodářské globalizace vytvořilo více migrujících pracovníků než kdykoli předtím. Nezaměstnanost, rostoucí chudoba a situace v zemích jejich původu přiměly mnoho pracovníků v rozvojových zemích hledat práci jinde. Odhaduje se, že 73 % migrantů jsou pracovníci. Článek přináší krátký přehled o postavení, počtu, zaměstnávání a BOZP migrujících pracovníků.

Zaměstnanec se soudil se zaměstnavatelem o odškodnění za ohrožení nemocí z povolání. Soudy se neshodovaly v názoru, zda musí zaměstnanec prokazovat, jaká opatření měl zaměstnavatel přijmout (a nepřijal), v jakém období, v jakém rozsahu či co dalšího měl učinit (a neučinil), aby bylo zabráněno poškození zdraví zaměstnance, a k tomu navrhnout důkazy. Jak to dopadlo?

Za hlavní příčiny růstu flexibilních forem zaměstnávání se v poslední době považuje změna situace na trhu práce a potřeba větší flexibility ze strany zaměstnavatelů i samotných zaměstnanců. Jedním z cílů je najít takovou práci, která umožňuje lépe sladit profesní život s péčí o rodinu a s potřebou celoživotního vzdělávání. Zkrácená verze tohoto článku vyšla ve Zpravodaji SÚIP č. 3/2019.

Organizace (dále žalovaná) sdělila zaměstnanci (dále žalobce), že mu dává výpověď z pracovního poměru podle ustanovení § 52 písm. c) zákoníku práce. Kvůli organizačním změnám zaměstnavatele nemůže nadále být zaměstnáván v souladu s pracovní smlouvou. Zaměstnanec ale byl toho názoru, že pokud už má dostat výpověď, tak kvůli zdravotní nezpůsobilosti z důvodu předchozího pracovního úrazu. Jak rozhodly soudy?

Na tomto rozhodnutí se soudy shodly, když se vdova domáhala náhrady za ztížení společenského uplatnění u zaměstnavatele zemřelého manžela.