Nejvyšší soud

Zaměstnanecz důvodu pracovního úrazu ve zkušební době pozbyl zdravotní způsobilost k pracovní činnosti výrobního dělníka. Zaměstnavatel s ním zrušil pracovní poměr ve zkušební době. Odškodnil pracovní úraz, ale nevyplatil odstupné, které mu měl podle názoru zaměstnance vyplatit. Jak v tomto případě rozhodly soudy?

Společnost se přela se svým zaměstnancem o neplatnost rozvázání pracovního poměru kvůli porušení pracovních povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. Jak rozhodly soudy?

Zaměstnanec vinou nesprávného jednání utrpěl úraz. Z důvodu jeho odškodňování soudy rozhodovaly o tom, zdali porušil právní předpisy, nebo jednal lehkomyslně. Obojí dohromady totiž nelze.

Zaměstnanec byl podle posudku z mimořádné pracovnělékařské prohlídky shledán zdravotně způsobilým k práci. S tímto závěrem nesouhlasil, a proto podal proti lékařskému posudku odvolání. Zaměstnavatel mu z tohoto důvodu nepřiděloval práci a rozhodl o překážkách v práci na straně zaměstnance. Zaměstnanec se kvůli ušlé mzdě obrátil na soud. Jak rozhodl?

Zaměstnankyně se soudila se zaměstnavatelem o zaplacení přesčasů. Zaměstnavatel se hájil tím, že jí nikdy výslovně ústně ani písemně práci přesčas nenařídil a že bylo možné práci stihnout v osmihodinové pracovní době. A pokud by práce navíc přece jen byla, tak zaměstnanec souhlasil s tím, že základní mzda je stanovena již s přihlédnutím k této případné práci navíc. Jak rozhodly soudy?

Zaměstnanec se domníval, že mu nástupce bývalého zaměstnavatele vyplácí náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti kvůli starému pracovnímu úrazu v nesprávné výši. Ten argumentoval tím, že zaměstnanec bez vážných důvodů odmítl jím nabízenou práci. Jak rozhodly soudy?

Pracovnice po pracovním úrazu odmítla převedení na jinou práci v jiném městě a u soudů se domáhala odstupného od zaměstnavatele. Jak rozhodly?

Zaměstnanec se soudil se zaměstnavatelem o odškodnění za ohrožení nemocí z povolání. Soudy se neshodovaly v názoru, zda musí zaměstnanec prokazovat, jaká opatření měl zaměstnavatel přijmout (a nepřijal), v jakém období, v jakém rozsahu či co dalšího měl učinit (a neučinil), aby bylo zabráněno poškození zdraví zaměstnance, a k tomu navrhnout důkazy. Jak to dopadlo?

Organizace (dále žalovaná) sdělila zaměstnanci (dále žalobce), že mu dává výpověď z pracovního poměru podle ustanovení § 52 písm. c) zákoníku práce. Kvůli organizačním změnám zaměstnavatele nemůže nadále být zaměstnáván v souladu s pracovní smlouvou. Zaměstnanec ale byl toho názoru, že pokud už má dostat výpověď, tak kvůli zdravotní nezpůsobilosti z důvodu předchozího pracovního úrazu. Jak rozhodly soudy?