D - Zaměstnanost a pracovně právní vztahy

Dlouho očekávaná novela zákoníku práce vyšla pod č. 281/2023 Sb. a nabývá účinnosti 1. října 2023, s výjimkou některých ustanovení, která nabývají účinnosti 1. ledna 2024 a 1. ledna 2029. Například byla upravena právní úprava dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr za účelem větších právních jistot pro zaměstnance nebo právní úprava práce na dálku a náhrady nákladů v souvislosti s ní.

Zaměstnavatel (dále žalobce) se soudil s pojišťovnou ohledně neuznání pracovního úrazu při team-buildingu. Názory soudů se v této otázce shodovaly.

Dva chlapci se poprali v hodině tělesné výchovy, když paní učitelka na chvíli opustila tělocvičnu. Poškozený žák (resp. jeho zákonní zástupci) se domáhal odškodnění, byl přesvědčen, že odpovědná je škola. Pokud by byla učitelka v tělocvičně, k úrazu by podle něj nedošlo. Jak rozhodly soudy?

Zaměstnavatel skončil pracovní poměr se zaměstnankyní ve zkušební době bez udání důvodu. Ta ovšem tvrdila, že to bylo z důvodu jejího těhotenství a požadovala náhradu nemajetkové újmy kvůli diskriminaci.

Zaměstnankyně se obrátila na soud v případě šikany ze strany svojí nadřízené. Požadovala zveřejnění omluvy a odškodné. Jak rozhodly soudy?

Úvodem příspěvku je nejprve potřeba zmínit, že s ohledem na hlavní důsledek práce přesčas spočívající ve zvýšení zátěže na zaměstnance, připouští zákoník práce výkon této práce jen výjimečně (viz ustanovení § 93 odst. 1). Zároveň pak v ustanovení § 114 odst. 1, 2 ukládá zaměstnavateli povinnost poskytovat zaměstnanci určitou kompenzaci za výkon takové práce, která nad rámec „běžné“ mzdy zahrnuje též poskytnutí příplatku nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku (popř. dohodnutého náhradního volna).

Škola odmítla brát odpovědnost za úraz žáka s vrozenou srdeční vadou, který se stal v hodině tělesné výchovy z důvodu zvýšené fyzické námahy. Jak rozhodly soudy?