Zavádění systému bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v mikropodnicích

Systémy řízení bezpečnosti práce

Systémy řízení bezpečnosti práce

Do popředí pozornosti se s ohledem na nový přístup zajišťování BOZP dostává komplexní systém řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Systém řízení BOZP vychází ze stále se zvyšujících nároků na moderní industrializaci, na složitost procesů výroby i služeb, na zvyšování rychlosti výroby při udržení nebo zvýšení úrovně kvality a dalších aspektů. Systém řízení BOZP je základním článkem řízení managementu, jehož cílem je nulový dopad na zdraví a život zaměstnanců a okolí.

Obecně lze konstatovat, že v různých zemích jsou uplatňovány různé systémy zemích jako národní standardy pro zavádění systému bezpečné práce, jako např.:

• British Standard 8800:1999 (používán v rámci UK)
• Voluntary Protection Program (používán v rámci USA)
• AIHA OHSMS (používán v rámci USA)
• OHSAS 18001:1999, OHSAS 18002:2000 (používán v rámci EU)
• ILO-OSH 2001 (používán v rámci EU)
• BEZPEČNÝ PODNIK (používán v rámci ČR)

K zavedení systému řízení BOZP v České republice se používají tři systémy:

• ILO-OHS 2001
• BEZPEČNÝ PODNIK
• OHSAS

Všechny tři metody jsou založeny na šesti základních prvcích, jenž na sebe vzájemně navazují, a vlastní systém v podstatě nelze bez některého ze zmíněných prvků zavést tak, aby řízení BOZP zcela splňovalo požadovaný cíl.

Porovnání metod systémů BOZP

Žádná z výše uvedených metod není právně závazná, ale představují určité doporučení k zavedení systému řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Metoda OHSAS 18001 předpokládá neustálé zlepšování jako automatický krok, bez kterého nelze systém bezpečné práce dále aplikovat, proto tento krok není stanoven jako normový požadavek. V metodách OHSAS 18001 a ILO-OSH 2001 nejsou samostatně řešeny pracovní podmínky a pracovní prostředí, což může vést v konečném efektu k opomenutí nebo nedostatečnému zahrnutí této problematiky v samostatném systému řízení. Omezujícím faktorem metody BEZPEČNÝ PODNIK je zaměření na organizace s počtem nad 100 zaměstnanců. Výhodou tohoto systému řízení BOZP je skutečnost, že zahrnuje posouzení plnění úkolů na úseku bezpečnosti práce, požární ochrany, zdravotní péče a nakládání s odpady a nebezpečnými látkami, čímž se metoda stává komplexnější.

Srovnáme-li jednotlivé metody, můžeme konstatovat, že tyto se od sebe liší názvy jednotlivých kapitol a článků, ale v souhrnu vyžadují obdobný přístup při zavádění systému řízení BOZP. Pro zavedení a udržování některého z výše uvedených systému řízení bezpečnosti ochrany zdraví při práci bude nutné mít jednoho nebo více zaměstnanců, což v případě mikropodniku je nereálné.

Podpora rozvoje malého a středního podnikání

V rámci Evropské unie existuje mnoho projektů na podporu rozvoje malého a středního podnikání. Projekty však vyžadují po právním subjektu:

• buď finanční spoluúčast na uskutečnění projektu, kterými mikropodniky většinou nedisponují a pokud disponují, pak je spojeno s poměrně velkým časovým nárokem na jeho získání a posléze vykazování čerpání takového projektu,
• nebo požadavek spojený s poměrně časově rozsáhlou účasti na různých vzdělávacích seminářích, které v konečném efektu nejsou takovým přínosem ke zvýšení úrovně bezpečnosti práce, jak si představují jejich účastníci.

Nelze v současné době ověřit procentuální podíl mikropodniků na takto získaných projektech, neboť v rámci statistického vykazování se podíl takových podniků nesleduje, neboť jsou zahrnuty mezi malé a střední podniky, což je údaj zavádějící.