Novinky v oblasti pracovnělékařských služeb a další témata na semináři v Letňanech

Zdroj: 

Novinky v oblasti pracovnělékařských služeb, národní akční program, řešení ergonomických problémů, pracovní schopnost v průmyslové výrobě v každém věku a další postřehy z oblasti BOZP zazněly na semináři "BOZP v průmyslu: tradiční nebo nová rizika" v rámci veletrhu FOR INDUSTRY v Praze - Letňanech 11. května 2017.

Bc. Libuše Bělohlávková z Rady vlády pro BOZP informovala o činnosti Evropské agentury pro BOZP a o Národním akčním programu pro léta 2017 – 2018 (NAP), který vychází z Národní akční politiky z r. 2008. Národní akční politika stanoví základní priority a cíle v oblasti BOZP a ukládá Radě vlády pro BOZP1 jejich rozpracování a průběžné sledování jejich plnění. V NAP je stanoveno 7 priorit a 32 prioritních opatření včetně termínů jejich plnění. Nově byla do NAP zařazena i ergonomie.

Novela zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, se projednávala ve 3. čtení v Poslanecké sněmovně a míří do Senátu. MUDr. Anežka Sixtová z Ministerstva zdravotnictví nastínila některé změny, které můžeme očekávat, pokud tato novela vyjde.

Očekáváme změny týkající se výpisu ze zdravotnické dokumentace - stanoví se lhůta pro vydání výpisu - 10 pracovních dnů a uplatnění výpisu do 90 dní od data vydání; výpis lze nahradit potvrzením registrujícího poskytovatele o zjištěném zdravotním stavu; důvody, pro které se nebude výpis vyžadovat, se stanoví ve vyhl. 79/2013 Sb., jejíž novela je nyní ve vnitřním připomínkovém řízení.

Závěr lékařského posudku (dále LP) „osoba zdravotně nezpůsobilá“ bude možné použít pouze v případě vstupní prohlídky, jinak se použije závěr „osoba pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost vykonávat dosavadní práci“.

Upřesňuje se, že se na posuzovanou osobu bude pohlížet jako na osobu zdravotně nezpůsobilou i v případě, pokud se nepodrobí prohlídce ve stanoveném termínu (ode dne, kdy končí platnost předchozího LP).

Bude možné se vzdát práva na přezkoumání LP. Vzdát se musí posuzovaná i oprávněná osoba. Právní účinky lékařského posudku v tomto případě nastanou pracovní den nastávajícím pod dni, co tak učinila poslední z nich. Možnost vzdát se práva na přezkoumání musí být doplněna do poučení LP.

Upřesňuje se postup při žádosti o prominutí zmeškání lhůty pro podání návrhu na přezkoumání LP (v závažných případech).

Doplňuje se, že podmínky zdravotní způsobilosti a lhůty k provedení lékařské prohlídky jsou, mimo jiné právní předpisy, stanoveny i prováděcím právním předpisem, tj. vyhl. č. 79/2013 Sb.

Dohled na pracovištích a poradenství se bude při výkonu prací kat 1. provádět jen tehdy, pokud to bude důvodné pro ochranu zdraví zaměstnanců, a lze provést i jednorázovou smlouvou s poskytovatelem PLS.

V případě, že bude registrující poskytovatel provádět pracovnělékařské prohlídky, považuje se ve smyslu zákoníku práce za poskytovatele pracovnělékařských služeb (dále PLS), a pokud ho zaměstnavatel požádá, má povinnost provést prohlídku, posoudit zdravotní způsobilost k práci a vydat LP.

Agenturám práce bude umožněno, že lékařské prohlídky jejich zaměstnanců může provést poskytovatel PLS uživatele, ke kterému budou zaměstnanci přiděleni, ale pokud pro ně bude výhodnější mít svého poskytovatele PLS, mohou využít jeho služby.

Povinností zaměstnavatele bude informovat poskytovatele PLS, že u zaměstnance, který vykonával rizikovou práci, při které byl exponován rizikovým faktorům, které mohou mít dopady na zdraví i po delší době, nastaly podmínky pro provádění následných prohlídek (ve vyhlášce bude stanovena délka expozice, aby nebyl vyšetřovaný každý pracovník, který se k rizikovém faktoru pouze přiblíží).

Provedla se úprava ustanovení ohledně podání podnětu kontrolním orgánům v oblasti BOZP v tomto zákoně k vykonání dozoru na pracovišti – podnět se podává pouze v případě, kdy je vážně ohroženo zdraví zaměstnance.

Ve správních deliktech v § 90 odst. 1 je doplněna sankce pro poskytovatele zdravotních služeb - vedle neoprávněného vydání LP také za neoprávněné přezkoumání LP do výše 300 000 Kč.

Upřesňuje se, kdo provádí vstupní lékařskou prohlídku, a ustanovení o její úhradě. Zaměstnavatel může uhradit vstupní pracovnělékařskou prohlídku uchazeče o zaměstnání i v případě neuzavření pracovněprávního vztahu nebo obdobného vztahu, pokud se tak dohodnou. V případě noční práce hradí případný zaměstnavatel náklady na vstupní lékařskou prohlídku vždy.

V novele vyhlášky č. 79/2013 Sb. se například sjednocuje perioda prohlídek u prací kategorie 2 a u prací s rizikem ohrožení zdraví, včetně „řidičů referentů“ na 4 roky a po 50 letech věku na 2 roky. Upřesňuje se, kdy se postupuje podle § 11 odst. 2 a kdy podle § 11 odst. 3, lhůta periodické prohlídky 4 a 2 roky při výkonu práce s rizikem ohrožení zdraví (odst. 3) se použije, pokud není stanovena kratší lhůta v odst. 2, tj. při výkonu práce kategorie 2R, 3 a 4.

"Znalost ergonomie by měla být postavena na roveň ostatních technických znalostí a mělo by být samozřejmostí její uplatňování ve všech technických profesích," říká Anna Pilcová z České ergonomické společnosti a Sdružení MTM pro ČR a SR. Ve své přednášce "Průmyslová ergonomie v praxi" zúročila své zkušenosti s ergonomií v automobilce Škoda Auto. Na fotografiích z pracovišť ukázala, že někdy ke zlepšení pracoviště z hlediska ergonomie stačí málo. Například umožnit sezení člověku, který předtím u práce stál. I když se při uplatňování zásady dávat přednost sezení jako pracovní poloze před stáním setkala s názorem jednoho mistra, který říkal: "U nás se pracuje, u nás se nesedí."

Strojní zařízení je nutné projektovat tak, aby byly možné změny pracovní polohy obsluhy mezi sezením, stáním a chůzí. Musí být zajištěna vhodná poloha a přiměřená opora těla.

Ergonomie by měla být uplatňována už v předvýrobní etapě (tzv. koncepční ergonomie). Je nutná spolupráce ergonoma, odborně způsobilé osoby v prevenci rizik a lékaře pracovnělékařské péče.

Práce nemá bolet, a pokud pracovník pocítí bolest, je to varovný signál, že se vyskytl ergonomický problém. Ergonomickými riziky mohou být nevhodné pracovní a manipulační roviny, nadlimitní fyzická i psychická zátěž, přetížení malých svalových skupin, nefyziologické pracovní polohy, jednostranná zátěž, zraková zátěž apod.

MUDr. Lukáš Šoltys ze společnosti Premedis s. r. o., předseda České ergonomické společnosti, se ve své přednášce zabýval ergonomickým designem výrobního pracoviště a jeho vlivem na pracovní zátěž. Při tvorbě ergo analýz by se mělo zlepšit zapojení technologů a procesních inženýrů. Chybí spolupráce s poskytovatelem pracovnělékařských služeb.

Zmínil související normy, kterými jsou mimo jiné ČSN EN ISO 14738 Bezpečnost strojních zařízení - Antropometrické požadavky na uspořádání pracovního místa u strojního zařízení a ČSN EN 1005 týkající se ruční manipulace při obsluze strojních zařízení.

V rámci ergo designu se hodnotí pracovní polohy, četnost pohybů atd. Na ergo design je třeba myslet už v návrhu výrobků, například výrobní linky. Úprava jednoho pracoviště stojí cca 2,5 – 3 tis. Kč. Podle MUDr. Šoltyse na to středně velké firmy mají peníze, ale nechtějí je do ergonomie investovat. Po úpravách pracovišť je však patrné výrazné snížení lokální svalové zátěže. Musí se na nich podílet kompletní tým - ergonomové, OZO v prevenci rizik, průmysloví inženýři, zástupci výroby. „Jestli někomu ušetřím 500 pohybů denně, tak si spočítejte, kolik to bude za rok,“ zdůrazňuje důležitost těchto úprav MUDr. Šoltys, který některá povinná měření rizikových faktorů nebo pracovnělékařské prohlídky nepovažuje za příliš efektivní.

MUDr. Vladimíra Lipšová ze Státního zdravotního ústavu hovořila o automatizaci výroby a digitalizaci práce, která přináší nové pracovní procesy, nové technologie. Tento trend způsobí, že se sníží zaměstnanost osob s nižší kvalifikací a naopak se zvýší zaměstnanost osob s vyšší nebo specializovanou kvalifikací, která tu zatím nebyla. Odbory se do budoucna obávají o ztrátu až 40 % pracovních míst, na každých 5 zaniklých pracovních míst pro pracovníky s nízkou kvalifikaci přibydou 2 pracovní místa se specializovanou kvalifikací.

Důležitým faktorem ve vztahu k práci je motivace, zdraví, kvalifikace. MUDr. Lipšová porovnávala věkovou skupinu 15 - 24 let a 55 – 64 let. Přibývá lidí s vysokoškolským vzděláním, u mladých je vysoká počítačová gramotnost, ale z údajů Českého statistického úřadu vyplynulo, že ve skupině 55 plus umí například posílat e-maily jen 42 % lidí. Podle subjektivního hodnocení svého zdraví má velmi dobré zdraví téměř polovina mladých, ale jen okolo 8 % starších. Zdraví velmi ovlivňuje životní styl. Příležitostně kouří více mladí, u starších převažují denní kuřáci (muži 28 %); u mladých převažuje nárazové pití alkoholu, u starších denní konzumace; ovoce a zeleninu více konzumují starší; více se pohybují mladí (35 % mladých mužů pravidelně sportuje, u starších mužů jsou to 2 %); preobezita a obezita je výrazně vyšší u starších.

Obě skupiny mají společné některé motivační faktory k práci, a sice spravedlivé zacházení ze strany vedoucího a dostatečné uznání za odváděnou práci.

V závěrečné diskuzi, kde se měli možnost k tématům vyjádřit i účastníci semináře, hovořila Prof. MUDr. Daniela Pelclová, CSc. z Kliniky pracovní lékařství 1. LF UK a VFN v Praze o přijetí nemocí bederní páteře do seznamu nemocí z povolání, které se chystá, a o kritériích pro uznávání těchto nemocí jako nemocí z povolání.

Jeden z účastníků měl připomínku k tomu, že v přednášce MUDr. Lipšové bylo srovnáváno nesrovnatelné – skupina lidí 15 – 24 let, kteří mnohdy ještě ani nejsou v pracovním procesu, se skupinou 55 – 64 let; další z diskutujících opět upozornil na často zmiňovaný problém -  příliš složitou a pro osoby bez právnického vzdělání nesrozumitelnou legislativu. Další příspěvek do diskuze byl o prevenci. Důraz na prevenci je nesmírně důležitý, neboť například mnoho mladých lidí neprojde vstupní lékařskou prohlídkou z důvodu onemocnění karpálních tunelů, řada lidí nad 40 let u výrobních linek nevydrží tlak na ně vyvíjený a opotřebuje se, mladší generace na tom bude ve starším věku ještě hůře než ta současná.

Na závěr si vzal slovo MUDr. Šoltys, který si posteskl nad tím, že zde chybí odborníci v oblasti ergonomie, ale pozitivní je, že již mnoho zaměstnavatelů pochopilo, jaký smysl má ergonomie pro eliminaci fyzické zátěže a že investice do zaměstnanců se vyplatí. 


1 Rada vlády pro BOZP je poradní orgán vlády v oblasti BOZP, který má 28 členů, předsedkyní je ministryně práce a sociálních věcí, působí zde 4 stále výbory – pro technickou bezpečnost; legislativu; vzdělávání a výzkum; pro sociální a zdravotní politiku a 2 pracovní skupiny - pro národní dokumenty BOZP a úrazové pojištění; pro aktualizaci seznamu nemocí z povolání).

Autor článku: 
účastníci semináře BOZP v průmyslu: tradiční nebo nová rizika 11. 5. 2017 v Praze - Letňanech
Bc. Libuše Bělohlávková
MUDr. Anežka Sixtová
Na seminář zavítal i Napo
Anna Pilcová
MUDr. Lukáš Šoltys
MUDr. Vladimíra Lipšová
Prof. Pelclová vystoupila v diskuzi
společný výstavní stánek MPSV, SÚIP a VÚBP, v. v. i., na FOR INDUSTRY 2017
společný výstavní stánek MPSV, SÚIP a VÚBP, v. v. i., na FOR INDUSTRY 2017

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail