psychosociální rizika

Workshop Digitalizace, robotizace a bezpečnost práce nejen z pohledu psychosociálních rizik se koná 27. 2. 2024 od 13 do 15 hod. online, nebo prezenčně ve Výzkumném ústavu bezpečnosti práce (viz pozvánku v příloze).

Zaměstnanci úřadů práce ČR dlouhodobě čelí psychickému tlaku, který vychází jednak z charakteru jejich práce, ale také zejména z nutnosti komunikace s náročnými klienty. Tato pracovní rizika lze souhrnně nazývat psychosociálními riziky. V návaznosti na měnící se svět práce a celospolečenskou situaci je důležité vybavit zaměstnavatele intervenčními nástroji, které pomohou jak zaměstnancům, tak podnikům těmto rizikům předcházet. Předkládaný souhrn výzkumného projektu upozorňuje na možná intervenční opatření na několika úrovních: primární – organizačně-personální úrovni, sekundární úrovni – budování psychické odolnosti a terciární úrovni, která se zaměřuje na skupinové či individuální intervence. Opakovaného dotazníkového průzkumu se zúčastnilo v závěru roku 2021 celkem 1160 respondentů a na jaře 2023 celkem 1202 respondentů z 5 vybraných poboček úřadů práce ČR. Mezi lety 2021 a 2023 se statisticky významně zhoršila spokojenost respondentů v oblasti komunikace na pracovišti, charakteru práce, organizace práce, ohodnocení práce i v oblasti pracovních změn. Ovšem v důsledku intervenčních opatření 58,1 % respondentů souhlasí s tím, že díky proškolení se jim daří lépe zvládat tzv. náročné klienty. Doporučujeme rozšíření navržených intervenčních opatření mezi větší počet zaměstnanců úřadů práce ČR či dalších zaměstnanců veřejné správy vystavených nutné komunikaci s klienty.

V tento Světový den duševního zdraví spojme své síly a vytvořme zdravější a příznivější pracovní prostředí pro všechny! Připomínáme si ho každoročně dne 10. října, přičemž letošní motto „Naše mysl, naše práva“ zdůrazňuje skutečnost, že duševní zdraví je pro všechny základním lidským právem. 

Článek se zabývá úvahou nad problematikou kategorizace prácí v souvislosti se stávajícím stavem poznání faktorů ovlivňujících zdraví zaměstnanců. Jednou z otázek týkající se debaty týkající se kategorizace prací a psychosociálních rizicích (PSR) je, zda mohou být PSR považována za faktor, na jehož základě by mělo probíhat zařazování prací do kategorií.

Zástupci z Výzkumného ústavu bezpečnosti práce se aktivně zúčastnili XXIII. ročníku mezinárodní konference Bezpečnost a ochrana zdraví při práci 2023 (27.–28. 4. 2023, Hotel Sepetná, Ostravice), která byla na téma Současné výzvy v bezpečnosti práce a procesů směrem k preventivní kultuře BOZP.

Měnící se trh práce vyžaduje zvýšení tlaku na digitalizaci pracovněprávní dokumentace s dopady do dokumentace BOZP. Součástí příprav na zvýšení odolnosti společnosti je posílení právní úpravy týkající se distančního výkonu práce. Tato forma práce je z hlediska ergonomických parametrů a psychosociálních rizik velmi zátěžová a je třeba nastavit systémově tuto oblast tak, aby nezpůsobovala snížení kvality pracovních podmínek zaměstnanců a zároveň byla pro zaměstnavatele byla přínosná.

Nejnovější zpráva agentury EU-OSHA týkající se odvětví vzdělávání v Evropě zahrnuje politické ukazatele v oblasti řízení BOZP.

Výsledky nového výzkumu, které zveřejnila agentura EU-OSHA, přináší důkazy o souvislostech mezi psychosociálními faktory a muskuloskeletálními poruchami.

Průzkum ESENER poukazuje na digitální technologie a covid-19 jako na nové výzvy v oblasti řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.