Brigádník přišel o prst a firma ho odmítá odškodnit

Můj bratr, kterému je 17 let, se učil zámečníkem, byl na brigádě v jedné firmě, kde přišel o prst při práci u stroje, kam ho poslal zaměstnanec firmy. Jaké by mělo být odškodnění v případě trvalých následků? Firma se chová tak, že na studenta se žádné nároky nevztahují, čemuž nemohu ani uvěřit. Bratr je již rok po úrazu, lékaři stanovili body. Musel ukončit školu, protože bez prstu se teprve učí zručnosti. Společnost odškodnění nevyřizuje a já nevím, na koho se obrátit.

Z Vašeho dotazu vyplývá, že úraz se stal na brigádě, předpokládám tedy, že dotyčný měl např. v době prázdnin uzavřen nějaký krátkodobý pracovněprávní vztah (pracovní poměr či některou z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr). Při odškodňování krátkodobých pracovních poměrů a dohod o pracovní činnosti je situace obtížnější, neboť podle § 386 zákoníku práce platí, že zaměstnanci, který utrpí pracovní úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání v pracovním poměru sjednaném na dobu určitou nebo při výkonu práce na základě dohody o pracovní činnosti uzavřené na dobu určitou, přísluší náhrada za ztrátu na výdělku jen do doby, kdy měl tento pracovněprávní vztah skončit. Po této době přísluší náhrada za ztrátu na výdělku, jestliže je možné podle okolností předpokládat, že postižený by byl i nadále zaměstnán. Ostatní práva vyplývající z odškodnění pracovního úrazu nebo nemoci z povolání tím nejsou dotčena.
Proto zaměstnavatel se tváří jako by se o nic nejednalo, říká si, je mladý, bude se rekvalifikovat na jinou práci. Tak ale nestojí otázka. Zaměstnavatel musí dotyčného řádně odškodnit.  On ale musí odškodnit kromě náhrady nákladů spojených s léčením zejména náhradu bolestného a ztížení společenského uplatnění.

A to asi za dané situace podle mého názoru jinak než soudní cestou nepůjde. Vycházím z předpokladu, že dotyčný měl uzavřen řádně nějaký pracovněprávní vztah, pak za něj zaměstnavatel plně odpovídal a musí ho také odškodnit.  Kromě náhrady bolestného musí lékaři stanovit i náhradu za ztížení společenského uplatnění. Obě tyto náhrady stanoví lékař počtem bodů a podle vyhlášky č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění.

Podle této vyhlášky totiž platí, že ve zvlášť výjimečných případech hodných mimořádného zřetele může soud výši odškodnění stanovenou podle této vyhlášky přiměřeně zvýšit a právě toho je v daném případě třeba využít. Je třeba podat žalobu k soudu a žádat zvýšení společenského uplatnění třeba na dvacetinásobek (podle počtu bodů stanovených lékařem) s ohledem na mládí dotyčného, na zmařenou jeho přípravu k povolání atd. Zaměstnavatel  je pojištěn, jemu se o nic nejedná.