Zaměstnanec bez příjmu i nemocenských dávek kvůli přezkoumávání pracovního úrazu

Manžel měl pracovní úraz, byl sepsán zápis včetně kontroly přítomnosti alkoholu s negativním výsledkem. Ihned byl poslán na pohotovost, kde mu byl proveden rentgen a diagnóza tzv. bolesti. Absolvoval řadu dalších vyšetření a po třech týdnech nemocenské dostal z podniku oznámení, že nevědí, zda se jedná o pracovní úraz a jeho dokumentaci bude zkoumat posudkové oddělení. Na OSSZ jsme zjistili, že nemocenské dávky mu nebudou vyplaceny až do rozhodnutí, zda se jedná o pracovní úraz či ne. Prý se vše může řešit i několik měsíců. Nyní je můj manžel bez jakéhokoli příjmu. Nevíme, proč mu nejsou vypláceny nemocenské dávky, když jeho stav mu neumožňuje pracovat.

Váš dotaz s dovolením rozdělím do dvou částí. Na otázku, proč Vám příslušná Okresní správa sociálního zabezpečení nezasílá dávky nemocenského pojištění, Vám odpovědět nemohu, to ví pouze na dotyčné OSSZ. To jsou pravděpodobně nějaké problémy na její straně. Letos 1. ledna totiž nabyl účinnosti nový zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů a Česká správa sociálního zabezpečení včetně všech Okresních a obvodních správ sociálního zabezpečení nebyla evidentně podle našich zkušeností na změnu výplaty dávek připravena a v praxi se stává ještě teď, že nezasílá dávky nemocenského zaměstnancům včas. Zákonem č. 187/2006 Sb. došlo totiž k tomu, že prvních 14 dnů pracovní neschopnosti platí zaměstnavatel zaměstnanci náhradu mzdy nebo platu podle § 192 zákoníku práce a dávky nemocenského se vyplácí až od 15. dne pracovní neschopnosti, což byla pro celý systém nemocenského pojištění obrovská změna. Dávky nemocenského pojištění nejsou závislé na tom, jestli se jednalo o pracovní úraz nebo o úraz mimopracovní, ty jsou stále stejné. Podle výslovného znění § 25 zákona nárok na nemocenské nemá pouze pojištěnec, který si úmyslně přivodil dočasnou pracovní neschopnost, nebo kterému v době dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény vznikl nárok na výplatu starobního důchodu, pokud pojištěná činnost skončila přede dnem, od něhož mu vznikl nárok na výplatu starobního důchodu; nárok na nemocenské v tomto případě zaniká posledním dnem přede dnem, od něhož mu vznikl nárok na výplatu starobního důchodu, nebo u něhož vznikla dočasná pracovní neschopnost nebo byla nařízena karanténa v době útěku z místa vazby nebo v době útěku odsouzeného z místa výkonu trestu odnětí svobody nebo v době útěku osoby ve výkonu zabezpečovací detence z místa výkonu zabezpečovací detence. O to se ale asi ve Vašem případě nejedná. Zde došlo asi k nějakému nedorozumění. Doporučuji proto se znovu obrátit na OSSZ.

Druhou věcí je ovšem postoj zaměstnavatele k úrazu. Pokud zaměstnavatel bude tvrdit, že se nejedná o úraz pracovní (i když to Vám nepřeji), pak zatím neobdržíte od zaměstnavatele náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti podle § 370 zákoníku práce ani např. náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčením a budete se muset se zaměstnavatelem soudit. Chápu Vás, že se jedná o nezanedbatelné částky. Jak uvádíte v dotaze, podvrtnutí ramenního kloubu se nedá určit na základě pouhého rentgenového snímku, ale až na základě vyšetření ultrazvukem. Je tedy evidentní, že úraz nebyl od počátku zcela zřejmý. V daném případě je třeba prokázat kauzální nexus neboli přímou příčinnou souvislost  vlastního úrazového děje s plněním pracovních úkolů. To možná bude vyžadovat i znalecký posudek. Zaměstnavatel je navíc sledován svojí pojišťovnou, u které je pojištěn pro případ náhrady škody z titulu pracovních úrazů nebo nemocí z povolání a je možné, že i tato pojištěna zaměstnavateli doporučila přešetření úrazu.