Příloha ke zprávě o pracovní úrazovosti v České republice v roce 2020 – rozšiřující a doplňující analytická studie

2. VÝVOJ PRACOVNÍ ÚRAZOVOSTI V ČR

2. VÝVOJ PRACOVNÍ ÚRAZOVOSTI V ČR

2.1. Hodnoty ukazatelů pracovní úrazovosti v ČR v roce 2020

Ukazatele pracovní úrazovosti se v roce 2020 vztahují k 4,690 mil. nemocensky pojištěným osobám, které byly v rámci České republiky zahrnuty do statistického zjišťování pracovní neschopnosti.

V roce 2020 bylo v České republice nově hlášeno celkem 41 358 případů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy, z toho 12 677 pracovních úrazů utrpěly ženy. Tyto úrazy měly souhrnně za následek 2,585 mil. kalendářních dnů pracovní neschopnosti. Proti předcházejícímu roku došlo v roce 2020 k poklesu počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností o 7,2 %. U absolutního počtu dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy došlo naopak k nárůstu o 2,1 %. 

Celkově 40 569 pracovních úrazů bylo spojeno s následnou pracovní neschopností delší než 3 dny. Z tohoto počtu se jich 12 465 událo ženám.

Pokud se týče relativních ukazatelů pracovní úrazovosti, došlo v roce 2020 k poklesu četnosti pracovních úrazů s pracovní neschopností na 100 pojištěnců z hodnoty 0,94 na hodnotu 0,88 (tj. o 6,4 %). 

Průměrné procento pracovní neschopnosti pro pracovní úraz v roce 2020 stouplo (o 2,7 %), a to na hodnotu 0,151 %. Stoupla také průměrná délka trvání případu pracovní neschopnosti pro pracovní úraz z hodnoty 56,85 na hodnotu 62,51 kalendářních dnů, tj. o rekordních 10,0 %.

V důsledku pracovní neschopnosti pro pracovní úraz bylo denně v práci nepřítomno v průměru 7 064 osob, tj. o 125 osob více než v roce 2019. 

2.2. Hodnoty ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v ČR v roce 2020

V roce 2020 bylo v systémech Státního úřadu inspekce práce (SÚIP) a Českého báňského  úřadu (ČBÚ) registrováno celkem 108 smrtelných pracovních úrazů, vykazovaných za Českou republiku. Z toho bylo orgány SÚIP a ČBÚ registrováno:

• 106 smrtelných pracovních úrazů v podnicích podléhajících kontrolní činnosti SÚIP (šetří oblastní inspektoráty práce ─ OIP) a
• 2 smrtelné pracovní úrazy v podnicích podléhajících dozoru systému ČBÚ (šetří obvodní báňské úřady - OBÚ).

Počet smrtelných pracovních úrazů v roce 2020 stoupl proti roku 2019 o 13 případů. Hodnota četnosti případů tím také stoupla z hodnoty 0,20 na 0,23, tj. o 15 %.

Podíl smrtelných pracovních úrazů na celkovém počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností stoupl z hodnoty 0,21 na 0,26 %. Český statistický úřad již od roku 2012 neprováděl statistické zjišťování NemÚr, a tak tyto počty obsahují i smrtelné pracovní úrazy jiných států (podle místa pojištění), k nimž došlo na území ČR. Také mohou zahrnovat úmrtí na pracovišti, nepracovní úrazy, které nejsou odškodňovány. Je třeba přihlédnout i k tomu, že počty případů ještě nejsou konečné, mohou se změnit z důvodu probíhajícího vyšetřování a bude jim věnována samostatná analýza.

2.3. Vývoj ukazatelů pracovní úrazovosti v ČR

Vývoj počtu pracovních úrazů, ke kterým došlo v České republice v roce 2020, je dokumentován vývojem počtu nově hlášených případů pracovní neschopnosti pro pracovní úraz. V letech 2001 až 2011 se v rámci statistického zjišťování pracovní neschopnosti rovněž sledoval počet pracovních úrazů, u kterých pracovní neschopnost nevznikla. To umožňovalo stanovit celkový počet pracovních úrazů (tabulka č. 2.3). V grafu č. 2.1 je znázorněn počet pracovních úrazů s pracovní neschopností a s pracovní neschopnost nad 3 dny.

V roce 2011 došlo k poklesu počtu případů (o 8,8 %) i četnosti (o 6,7 %). Tento trend pokračoval i v roce 2012, kdy počet případů klesl o 6,4 % a četnost o 11,6 %. V roce 2013 počet případů klesl již jen o 2,7 % a četnost o 2,0 %. V dalších letech došlo k nárůstu hodnot těchto ukazatelů. V roce 2014 stoupl počet případů o 5,0 % a četnost o 4,1 % a v roce 2015 došlo k nárůstu počtu případů o 2,8 % a četnosti o 2,0 %. V roce 2016 stoupl počet případů o 2,3 % a četnost o 1,0 %. V roce 2017 počet případů stagnoval, ale četnost klesla o 1,9 % a v roce 2018 počet případů klesl stejně jako v roce 2013 o 2,7 % a četnost klesla o 3,9 %. V roce 2019 pokles těchto ukazatelů pokračoval a v roce 2020 klesal ještě strměji, u počtu  případů to bylo o 7,2 % a u četnosti o 6,4 % (graf č. 2.2).

V letech 2010 a 2011 byly naposled statisticky sledovány pracovní úrazy bez pracovní neschopnosti. Průměrné procento pracovní neschopnosti (graf č. 2.3) kleslo v roce 2012 o 12,4 %. Průměrná doba pracovní neschopnosti na jeden případ v roce 2019 (graf č. 2.4)  extrémně vzrostla na 56,85 dne a v roce 2020 dokonce na 62,51 dne. Nárůst průměrné doby pracovní neschopnosti nebyl způsoben nárůstem závažnosti pracovních úrazů. V letech 2010–2013 pokračoval pokles počtu dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy. V letech 2014–2017 počet dnů zase narůstal a od roku 2018 opět klesal. Průměrná doba trvání jednoho případu od roku 2013 střídavě klesala a stoupala přibližně o 2 %. V roce 2019 dosáhla 56,85 dne a v roce 2020 hodnoty maxima (62,51 dne). Vývoj pracovní neschopnosti v důsledku nemocí a mimopracovních úrazů v České republice měl jiný průběh. Zatímco počet nových případů pracovní neschopnosti v důsledku všech úrazů a nemocí od roku 2011 postupně vzrostl o 88,5 %, průměrná doba pracovní neschopnosti na jeden případ klesla v těchto třech důvodech pracovní neschopnosti souhrnně o 9,7 dne (o 21,9 %) na hodnotu 34,4 dne. Pracovní úrazy přitom zaznamenaly v posledních deseti letech nárůst tohoto ukazatele o 7,5 dne (o 13,6 %). Příčinou tohoto obecného trendu nebyl vzrůst pracovních  rizik nebo zhoršování zdravotního stavu obyvatelstva, ale především organizace zdravotní  péče a dostatečně nemotivující nemocenské pojištění.

V grafu č. 2.5 je znázorněn vývoj hodnot jednotlivých ukazatelů pracovní úrazovosti bazickými indexy. Průměrná doba trvání jednoho případu v roce 2019 dosáhla hodnoty 56,85 dne. V roce 2020 hodnota tohoto ukazatele dosáhla maxima (62,51). Počet pojištěnců v roce 2020 stoupl od roku 2011 o 11 % a doba trvání případu o 14 %. Četnost a počet případů naopak klesly od roku 2011 o 21 % a o 12 %.

2.4. Vývoj ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti v ČR

V grafech č. 2.6 a 2.7 je znázorněn vývoj počtu a četnosti smrtelných pracovních úrazů. V roce 2011 došlo k nárůstu počtu případů a v roce 2012 zase k poklesu hodnot těchto ukazatelů. V roce 2013 byly zaznamenány shodné hodnoty s rokem 2012. V roce 2015 byl zaznamenán nárůst obou ukazatelů, a to stejný jako v roce 2010, kdy počet vzrostl o 16 případů a četnost o 0,03. V roce 2017 dosáhl počet případů historického minima, stejně jako v roce 2019. V letech 2015 a 2018 byl evidován vyšší počet případů vlivem hromadných úrazů. V grafu č. 2.8 je vývoj hodnot jednotlivých ukazatelů smrtelné pracovní úrazovosti vyjádřen bazickými indexy. V grafu č. 2.9 je dokumentován obdobný trend vývoje četností  pracovních úrazů s pracovní neschopností a smrtelných pracovních úrazů.