Pracovní úrazovost v České republice v roce 2015

Část 3. 2.3 Vývoj ukazatelů pracovní úrazovosti v ČR

Vývoj počtu pracovních úrazů, ke kterým došlo v České republice v roce 2015, je dokumentován vývojem počtu nově hlášených případů pracovní neschopnosti pro pracovní úraz. V letech 2001 až 2011 se v rámci statistického zjišťování pracovní neschopnosti rovněž sledoval počet pracovních úrazů, u kterých pracovní neschopnost nevznikla. To umožňovalo stanovit celkový počet pracovních úrazů, tj. počet pracovních úrazů s pracovní neschopností i bez pracovní neschopnosti (graf č. 2.1 a tabulka č. 2.3).

V roce 2007 byl zaznamenán pokles počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností o 6,2 % a pokračoval nárůst počtu pojištěnců, což vedlo k výraznému snížení četnosti a to o 8,2 % (graf č. 2.2). Stejný trend pokračoval i v roce 2008, počet případů klesl o 7,7 % a v roce 2009 dokonce až o 29,6 %. V roce 2010 došlo k mírnému nárůstu těchto ukazatelů. Dále pak v roce 2011 došlo k poklesu počtu případů (o 8,8 %) i četnosti (o 6,7 %). Tento trend pokračoval i v roce 2012, kdy počet případů klesl o 6,4 % a četnost o 11,6 %. V roce 2013 počet případů klesl již jen o 2,7 % a četnost o 2,0 %. V dalších letech došlo k nárůstu hodnot těchto ukazatelů. V roce 2014 stoupl počet případů o 5,0 % a četnost o 4,1 % a v roce 2015 došlo k nárůstu počtu případů o 2,8 % a četnosti o 2,0 %.

S poklesem počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností v letech 2007 – 2009 došlo i k poklesu počtu dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy, což se projevilo poklesem průměrného procenta pracovní neschopnosti (graf č. 2.3) a současně pokračoval vzrůst průměrné doby pracovní neschopnosti na jeden případ (graf č. 2.4). Nárůst průměrné doby pracovní neschopnosti nebyl způsoben nárůstem závažnosti pracovních úrazů. V letech 2010 až 2013 pokračoval pokles počtu dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy. Pokles průměrného procenta pracovní neschopnosti pokračoval jen do roku 2012. Od roku 2014 oba tyto ukazatele zaznamenaly nárůst. Průměrná doba trvání jednoho případu v roce 2010 klesla, v letech 2011 a 2012 vzrostla téměř na hodnotu roku 2009 a v roce 2013 dosáhla maxima. V roce 2014 klesla na hodnotu 54,3 kalendářního dne a v roce 2015 tato hodnota stoupla téměř na hodnotu maxima.

Obdobný trend nárůstu průměrné doby trvání pracovní neschopnosti provázel v České republice i vývoj pracovní  neschopnosti v důsledku nemocí a mimopracovních úrazů. Zatímco počet nových případů pracovní neschopnosti v důsledku všech úrazů a nemocí od roku 2006 postupně klesl o 42,2 %, průměrná doba pracovní neschopnosti na jeden případ vzrostla ve všech oblastech souhrnně o 7,5 dne na hodnotu 42,7 dne. Pracovní úrazy přitom zaznamenaly v posledních deseti letech nárůst tohoto ukazatele o 9,7 dne (o 21,1 %) na průměrnou hodnotu 55,4 dne. Příčinou tohoto obecného trendu nebyl vzrůst pracovních rizik nebo zhoršování zdravotního stavu obyvatelstva, ale především organizace zdravotní péče a dostatečně nemotivující nemocenské pojištění.

V grafu č. 2.5 je znázorněn vývoj hodnot jednotlivých ukazatelů pracovní úrazovosti bázickými indexy. Z grafu je patrné, že průměrná doba trvání jednoho případu dosáhla svého maxima v roce 2013. Od roku 2006 do roku 2013 tato hodnota vzrostla o 22 %. V roce 2014 došlo k poklesu tohoto ukazatele. Počet pojištěnců v roce 2015 byl obdobný jako v roce 2006. Ostatní ukazatele klesaly. Četnost a počet případů klesly od roku 2006 shodně o 44 %.