Pracovní režim řidiče

Zdroj: 

Na dotaz odpověděla JUDr. Eva Dandová.

Jako řidič dodávky přijedu k zákazníkovi a provedu výměnu prádla. Čisté skládám do skříní a špinavé odvezu pryč. U zákazníka se zdržuji podle množství prádla, to znamená někdy 5 minut, ale může to být i 8 hodin s krátkými přejezdy v areálu. Když řídím například 2 hodiny a další 2 hodiny nosím pytle s prádlem, zatřídím a poskládám do skříní, znamená to, že je to stejné, jako kdybych 4 hodiny řídil? Nebo jako bych odpočíval? Ptám se, protože si prakticky neodpočinu a mám zase řídit. Mám nárok na bezpečnostní přestávku? Je bezpečnostní přestávka placena zaměstnavatelem a kde je to uvedeno?

Na Vaše otázky dává odpověď § 89 zákoníku práce (ZP) a nařízení vlády č. 168/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky.

Na Vás, jako řidiče rozvážejícího prádlo se vztahuje nařízení vlády č. 168/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky. Podle přílohy č. 1 bodu 3 tohoto nařízení platí, že „U zaměstnance, který řídí dopravní prostředek a na kterého se nevztahuje zvláštní právní předpis, je zaměstnavatel povinen zajistit, aby
a) nepřekročil maximální dobu řízení, která činí 4,5 hodiny; za dobu řízení se považuje i přerušení řízení na dobu kratší než 15 minut. Nejpozději po uplynutí maximální doby řízení musí být řízení přerušeno bezpečnostní přestávkou v trvání nejméně 30 minut, nenásleduje-li nepřetržitý odpočinek mezi dvěma směnami nebo nepřetržitý odpočinek v týdnu. Bezpečnostní přestávka může být rozdělena do dvou částí v trvání nejméně 15 minut zařazených do doby řízení,
b) během bezpečnostní přestávky nevykonával žádnou činnost vyplývající z jeho pracovních povinností, kromě dozoru na vozidlo a jeho náklad. Bezpečnostní přestávky a přestávky na jídlo a oddech se mohou slučovat; přestávky se neposkytují na začátku a na konci pracovní doby,
c) vedl v listinné formě nebo technickým zařízením denní evidenci o době řízení dopravního prostředku a o čerpání bezpečnostních přestávek.“

Z ustanovení § 94 ZP jasně vyplývá, že má-li zaměstnanec při výkonu práce právo na bezpečnostní přestávku podle zvláštních právních předpisů, započítává se tato přestávka do pracovní doby a mzda nebo plat se poskytují za odpracovanou pracovní dobu. Tento princip je v § 89 odst. 1 ZP zdůrazněn proto, že v § 88 odst. 4 ZP u přestávky na jídlo a oddech je uvedeno, že poskytnuté přestávky v práci na jídlo a oddech se nezapočítávají do pracovní doby. Z uvedeného jasně plyne, že bezpečnostní přestávka je považována za výkon práce a je tedy proplácena, přestávka na jídlo a oddech však není pracovní dobou a není proplácena.

V případě, kdy přerušíte řízení na dobu kratší 15 minut, bude doba řízení považována jako nepřerušená a po uplynutí 4,5 hodin řízení budete mít nárok na bezpečnostní přestávku. To samozřejmě nemusí být každý den. V dny, kdy budete vykládat prádlo delší dobu než 15 minut, nebudete mít nárok na bezpečnostní přestávku. Posouzení, kdy jste měl a kdy jste neměl nárok na bezpečnostní přestávku, závisí od přesné evidence o době řízení dopravního prostředku. Bez této evidence byste nemohl zaměstnavateli prokázat, že Vás ošidil.

Autor článku: 

Komentáře

Pochybnost

08.01.2018 - 10:57 Radoslav Vlasák
Tak nevím - viz b) v odpovědi, a ke konci pak tvrzení, že při vykládce prádla delší než 15 minut nárok na bezpečnostní přestávku nebude. Že by vykládání prádla nebylo činností vyplývající z pracovních povinností tazatele???

Dobrý den, pane Vlasáku,

09.01.2018 - 04:51 Norbert Chalupa
Dobrý den, pane Vlasáku, paní doktorka odpověděla správně. Kdyby tazatel prováděl činnost (vykládku, nakládku) kratší než 15 minut, tak pořád ,, jede.ˮ Počítá se to za dobu řízení. V tom okamžiku by musel mít po čtyřech a půl hodinách bezpečnostní přestávku, při které by mohl provádět pouze činnost uvedenou pod bodem b) odpovědi. V okamžiku, kdy by činnost (vykládka, nakládka) tazatele byla delší než 15 minut, tak už nejede v kuse a doba řízení se přerušuje a počítá znovu, tím pádem nevzniká nárok na bezpečnostní přestávku. S požadavky na bezpečnost v dopravě bývají velkým problémem. Jeden z nich, a to mě trápí dlouhodobě, je to, že řidiči provádějící dopravu nákladními vozidly si stěžují, že musí provádět vykládku zejména u některých obchodních řetězců, přičemž jsou námi školeni, že nemohou provádět činnost se zařízením, když nebyli seznámeni s návody výrobců různé manipulační techniky odběratelů, s místními podmínkami, riziky atd. Přijedou k odběrateli a: ,, tam máš ručně vedený vysokozdvižný vozík, vylož to a odvez na místo do skladu. ˮ Dopravci tento stav trpí, poněvadž jsou si vědomi toho, že kdyby toto u odběratelů odmítli, tak ,, dojezdili. ˮ Řidiči nám to u školení vytýkají, že se jen o tom každý rok žvaní a neděje se nic. Předpisy se porušují a současně se trpí porušování. Potom školte… Tady ovšem nepomůže nic jiného, než zásah shůry…… Není jiné páky, než důsledné kontroly ze strany státního dozoru, jinak se tento stav nezmění.

To bych samozřejmě chápal,

09.01.2018 - 07:39 Radoslav Vlasák
To bych samozřejmě chápal, pane Chalupo, ale problém je skutečně v tom, co se vlastně považuje za součást pracovních povinností řidiče, které během bezpečnostní přestávky nesmí vykonávat. Nemyslím si totiž, že je to pouze řízení vozidla, příp. hlídání jeho nákladu - to by nejspíš ostatní činnosti vykonával někdo jiný. Jestliže nakládá a vykládá (příp. s prádlem ještě nějak jinak manipuluje atd.), je to - podle mne - součást jeho pracovních povinností, a tím pádem by se na to zmíněný odstavec b) z odpovědi měl vztahovat. Obecně - bezpečnostní přestávky jsou uzákoněny pro eliminaci rizika nadměrné únavy řidiče a tím ztížení řízení vozidla jako takového. Nedovolil bych si tvrdit, že nakládka, vykládka, příp. další manupulace s nákladem (jako v tomto případě), a to i kratší 15 minut, zvlášť když se v průběhu pracovní doby několikrát opakuje, řidiče nijak významně neunavuje. Dřív na tuto činnost byli (určitě z "dobrých" důvodů) zaměstnáváni tzv. závozníci - to už se dnes takřka nevidí. Důsledná kontrola - jistě, ale nejen ta. On takový smysluplný systém úrazového pojištění zaměstnanců (s bonusy + malusy atd.) by pozitivní ovlivnění současného stavu také nejspíš přinesl. Ale to už je jiné (a mnohokrát ventilované) téma).

Souhlasím, pane Vlasáku, ale

09.01.2018 - 10:50 Norbert Chalupa
Souhlasím, pane Vlasáku, ale realita je taková. Co se týče úrazového pojištění, tak se domnívám, že kdyby zdravotní pojišťovny vyžadovaly náklady na léčení po zaměstnavatelích, v případě, že by se porušení zaměstnavatele prokázalo, zaměstnavatelé by začali reagovat jinak. Využívá toho VZP, mnohdy neoprávněně, bez znalosti konkrétní situace. Je to ovšem veliký strašák. Osobně znám případy požadování náhrady za léčení v řádu set a statisíců korun. To nevylučuje potřebu schváleného a opět zrušeného zákona o úrazovém pojištění - jak píšete mnohokrát ventilovaného tématu.

Stručně řečeno - ze zákonného

09.01.2018 - 12:07 Radoslav Vlasák
Stručně řečeno - ze zákonného úrazového pojištění zaměstnanců (tedy toho smysluplného, což současně platné opravdu není) by měly být hrazeny veškeré náklady související s pracovními úrazy a nemocemi z povolání, tedy kromě stávající náhrady škody (ztráta na výdělku, bolestné, ztížení společenského uplatnění) také náklady na léčení, rehabilitaci, částečné či plné invalidní důchody atd. Jenomže k takovému systému, který by (přes bonus či malus a případné další sankce) nutil všechny k respektování a dodržování alespoň těch základních zásad BOZP, jaksi není dostatek (politické?) vůle...

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail