Skolení BOZP podle zákoníku práce urcuje zamestnavatel, podle zákona o pozární ochrane je cetnost skolení jednou za 2 roky. Ve skolách probíhají obe skolení soucasne vetsinou jednou rocne pred zacátkem skolního roku. Musí se také skolit, kdyz dojde k významné zmene predpisu. Nedávno se napríklad menilo narízení vlády c. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví pri práci (c. 68/2010 s úcinností od 1.5.2010). Vysla také novela vyhlásky c. 64/2005 Sb.,  o evidenci úrazu detí, záku a studentu (c. 57/2010 s úcinností od 1.4. 2010). Lenka Charvátová vidí novelu této vyhlásky jako pozitivní v tom, ze záznam o úrazu se vyhotovuje u úrazu, jehoz dusledkem byla neprítomnost dítete, záka nebo studenta ve skole az do 2 po sobe jdoucích vyucovacích dnech (dríve to bylo u úrazu, jehoz dusledkem byla neprítomnost dítete, záka nebo studenta ve skole nebo skolském zarízení). Komplikací muze být pro nekteré, hlavne materské skoly, elektronický záznam o úrazu a elektronický podpis. Je to financní zátez jako spousta dalsích vecí ve skolství, napríklad vybavení zamestnancu nebo studentu stredních skol OOPP (u studentu je vetsinou kupují rodice).

V soucasné dobe se pripravuje nová vyhláska o bezpecnosti a ochrane zdraví detí, záku a studentu. Mely by tam být vyreseny zálezitosti, které byly zminovány pouze v nezávazném metodickém pokynu, napríklad piercing (problém v hodinách telesné výchovy), poskytování OOPP, odevu a obuvi. I kdyz nekteré veci si mohou reditelé skol zapracovat do skolních rádu. Napríklad v budove skoly platí pro vsechny zákaz kourení. Aby záci nekourili ani pred skolou, ve skolním rádu by melo být stanoveno, ze zák nesmí behem vyucování opustit budovy skoly.

O tom, jaké nesmysly se nekdy mohou dostat do skolních rádu, ví své i Jan Prusa, technik a lektor BOZP, dríve svazový inspektor. V nejakém skolním rádu se vyskytlo, ze zák si nesmí vyrizovat soukromé zálezitosti ve skole nebo ze záci si nesmejí nosit predmety nesouvisející s výukou (to by znamenalo i náusnice, sponky, klíce apod.).

Jan Prusa pravidelne odpovídá na dotazy v Týdeníku skolství. Z dotazu, které dostává, zjistuje, kolik vecí je v BOZP ve skolství nedoreseno. Není zádný predpis, který by upravoval maximální pocet oprávnených osob k vyzvedávání dítete v materské skole. Není také urcen minimální vek toho, kdo muze díte vyzvednout. V jedné skolce rodice chteli, aby petileté díte vyzvedávala jeho sestiletá sestra.  „Tak to samozrejme nejde, pedagog musí poznat, ze pozadavek rodice je neadekvátní a nesmí ho vyplnit“, ríká Jan Prusa. Ten, komu bude díte predáno, musí být spolehlive identifikován (datum narození, napsat, ze jde o babicku apod.). Pokud díte má v rámci skolky krouzky, krome vedoucího krouzku, by tam mela být i paní ucitelka, protoze té bylo díte svereno. Nocní pohotovost na akcích skoly, skolky mít nelze. Ucitel musí nocní dozor rádne vykonávat, nesmí spát. Pokud deti na skole v prírode nebo na výlete nasbírají boruvky nebo houby, kucharky by je nemely zpracovávat, mohou varit jen z proverených zdroju.

Na tyto a podobné dotazy odpovídá Jan Prusa také v publikaci Právní problematika a BOZP ve skolní praxi pro pedagogy, kterou vydává Ucitelské centrum (datum vydání cerven 2010). Ucitelským centrem je také porádán Minikurz pro deti, záky a studenty „Chování a cinnost v tísnových situacích“ urcený detem od materské skoly az po skolu strední.

Zdravotní prohlídky se vetsinou dodrzují u pedagogických pracovníku jednou za 3 roky, prestoze je to pro skolu komplikace. „Práce ucitele je obrovská psychická zátez a já si myslím, ze bychom meli dát ucitelum vetsí prestiz. Chybu vidím také v rodicích, chtejí na ucitelích víc a víc, vedí, na co mají nárok, ale nechtejí mít zádné povinnosti. Verejnost neví, ze i o prázdninách se ucitelé zúcastnují ruzných semináru, vsichni si myslí, ze mají volno. Meli by mít vetsí moznost relaxovat, jezdit na ozdravné pobyty apod.“, zamýslí se Lenka Charvátová nad tím, jak situaci ve skolství zlepsit.

Situace na vysokých skolách je horsí v tom, ze v podstate neexistuje legislativa, která by  BOZP ve vysokém skolství upravovala. „Je to cástecne zákon o vysokých skolách, zákoník práce, skolský zákon. Prectu si spoustu predpisu a vytvárím si vlastní standard“, ríká Bozena Nevyjelová, referentka bezpecnosti práce a pozární ochrany na Vysoké skole ekonomické v Praze.

Studenti jsou proskoleni o BOZP, kdyz nastupují do prvního rocníku, dále pred zacátkem kurzu sportu, který si vybírají jako povinnou telesnou výchovu po dobu dvou semestru. Profesori a jiní zamestnanci absolvují skolení BOZP kazdé dva roky.

Zdravotní prohlídky u studentu nejsou stanoveny zádným zákonem a skola je nepozaduje. U zamestnancu jsou vytipovány rizikové profese, u kterých se zdravotní prohlídky pozadují – ridici, topici na plynové kotelny, tlakové nádoby, ucitelé telesné výchovy. Pokud se stane úraz a student je v neschopnosti tri dny, je to úraz registrovaný. Tech je minimálne, a pokud jsou, tak hlavne z lyzarských výcviku. Pocet a obsah lékárnicek stejne jako na jiných skolách není stanovený. „U nás máme lékárnicky na kazdé fakulte, na kazdé vrátnici, kazdý telocvikár, který jezdí na výjezdy, má s sebou lékárnicku“, ríká Bozena Nevyjelová.

Dohled nad záky a studenty základních a stredních skol je resen ve vyhlásce 263/2007 Sb.,  kterou se stanoví pracovní rád pro zamestnance skol a skolských zarízení zrízených Ministerstvem skolství, mládeze a telovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí a v Metodickém pokynu c. j. 37 014/2005-25 k zajistení bezpecnosti a ochrany zdraví detí, záku a studentu ve skolách a skolských zarízeních zrizovaných MSMT. Na vysoké skole, kde jsou dospelí lidé, dohled není nutný. Problémy typu kourení, piercing jako na ZS se jich také netýkají. Kourit se muze na vyhrazených místech mimo budovu. Ve skole je kourení a pouzívání otevreného ohne zakázáno.

Za bezpecnost akcí, které porádají ruzné studentské organizace, rucí organizátor. Skola jim pronajme prostor a zarízení, které je v porádku. Pokud bude spatný stav budovy nebo zarízení (musí mít správné revize, kontroly), za úraz bude odpovídat skola. Organizátori se musí podrobit pravidlum skoly. Nesmí napríklad zasahovat do únikových cest.  Stejne jako na základních a stredních skolách resili problém s nástenkami na únikových cestách. Podle vyhlásky c. 23/2008 Sb., o technických podmínkách pozární ochrany staveb, v prostoru chránené únikové cesty lze na stenu o plose o 60 m2 umístit pouze jeden horlavý predmet. Na nekterých skolách se vyskytl problém definovat pojem úniková cesta.

Zdá se, ze bezpecnost studentu i zamestnancu mají na Vysoké skole ekonomické zvládnutou. Na otázku, co by se dalo jeste zmenit k lepsímu, ríká Bozena Nevyjelová: „Hledání informací vseobecne je pomerne slozité a casove nárocné, slozite se v legislative orientuje, nedozvíme se o ruzných normách. Dríve jsme se my „bezpecáci“ jednou rocne scházeli na Ministerstvu skolství, mládeze a telovýchovy, byli jsme informováni o nových vecech, konzultovali jsme je mezi sebou. Tak kdyby to se dalo obnovit.“

Záverem by se dalo konstatovat, ze problémy v BOZP ve skolství jsou, ale darí se je resit. Za negativa muzeme povazovat u základních a stredních skol mnohdy nevyhovující spolupráci s rodici, nerespektování skolního rádu záky, vysokou psychickou zátez pedagogu, nedostatecnou vybavenost OOPP, u skol vysokých nedostatecnou legislativu. Pozitivne se dá hodnotit novelizace stávajících skolských predpisu, príprava nové vyhlásky o bezpecnosti a ochrane zdraví detí, záku a studentu.