Hodnocení a řízení rizik v pracovním prostředí patří mezi základní povinnosti zaměstnavatele. Zahrnuje identifikaci potenciálních nebezpečí, analýzu jejich pravděpodobnosti a závažnosti, a posouzení vlivu na pracovníky a organizaci. Rizikovými faktory jsou zejména faktory fyzikální, chemické, biologické činitele, prach, fyzická zátěž, psychická a zraková zátěž a nepříznivé mikroklimatické. Zaměstnavatel je povinen omezovat jejich působení technickými, technologickými a jinými opatřeními, kterými jsou zejména úprava pracovních podmínek, doba výkonu práce, zřízení kontrolovaných pásem, používání vhodných osobních ochranných pracovních prostředků nebo poskytování ochranných nápojů. Cílem tohoto procesu je minimalizovat rizika a vytvořit bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí, které podporuje produktivitu a pohodu zaměstnanců.
FAQ Hodnocení a řízení rizik v pracovním prostředí Ministerstvo práce a sociálních věcí Ministerstvo zdravotnictví Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce Státní zdravotní ústav Technická inspekce ČR Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví Výzkumný institut práce a sociálních věcí
Pracovní lékařství je aplikovaný obor medicíny, jehož předmětem je ochrana zdraví před poškozením prací, vytváření a udržování příznivých pracovních podmínek a pracovního prostředí, sledování zdravotního stavu zaměstnanců, zabezpečení léčby nemocí z povolání a dalších onemocnění souvisejících s prací. Hygiena práce je obor, který se zabývá ochranou zdraví v souvislosti s vykonávanou pracovní činností. Cílem je předcházet poškození zdraví z práce a vzniku nemocí z povolání. Zaměřuje se tedy převážně na pracovní podmínky a rizikové faktory pracovního prostředí. Kontrolními orgány jsou Krajské hygienické stanice, které provádějí dozor nad dodržováním legislativních požadavků, schvalují vybrané dokumenty atd. Nedílnou součástí jsou i pracovnělékařské služby, jejichž poskytovatelé nabízí odborné poradenství v oblasti hygieny práce, zajišťují pracovnělékařské prohlídky, preventivní dohledy nad pracovními podmínkami a další.
FAQ Pracovní lékařství a hygiena práce Státní zdravotní ústav Krajské hygienické stanice Ministerstvo zdravotnictví ČR Státní ústav pro kontrolu léčiv Klinika pracovního lékařství 1. LF UK Toxikologické informační středisko
Kategorie Pracovněprávní vztahy se zabývá různými aspekty vztahů mezi zaměstnavateli a zaměstnanci se zaměřením na oblast BOZP. Patří sem témata jako vznik a skončení pracovního poměru, pracovní doba, dovolená, práva a povinnosti vyplývající z pracovního práva apod. Cílem je informovat zaměstnavatele, zaměstnance a odbornou veřejnost o této problematice, poskytnout přehled o aktuálních právních předpisech a poskytnout odpovědi na otázky z oblasti pracovněprávních vztahů.
FAQ Zaměstnanost a pracovně právní vztahy Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Úřad práce ČR Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce Ministerstvo vnitra ČR Výzkumný institut práce a sociálních věcí Česká správa sociálního zabezpečení
Práce a pracoviště se neustále mění v důsledku zavádění nových informačních a komunikačních technologií, látek a pracovních procesů, změn ve složení pracovní síly a pracovního trhu a nových podob zaměstnání a organizace práce. Vznikají tak nová rizika a výzvy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví pracovníků. Je nutné je předjímat a zabývat se jimi, aby se do budoucnosti zajistila bezpečná a zdravá pracoviště. Tento tematický okruh poskytuje informace k jednotlivým tipům nově vznikajících rizik a poskytuje podklady pro jejich účinnou prevenci.
FAQ Současné trendy a technologie Evropská agentura pro BOZP (EU-OSHA) Eurofound
Statistická data z oblasti BOZP jako jsou pracovní úrazovost, pracovní neschopnost, inspekce práce, nemoci z povolání, ocenění v BOZP, nebezpečných událostí či kvalita pracovního života atp.
FAQ Data a statistiky Český statistický úřad Státní úřad inspekce práce Aplikace - OPENDATA BOZP
Systém prevence závažných havárií je určen pro objekty, ve kterých je umístěna nebezpečná látka, aby snížil pravděpodobnosti vzniku a omezení následků možných závažných havárií na životech, zdraví lidí, zvířat, životním prostředí a majetku, a to jak v těchto objektech, tak i v jejich okolí. Právní rámec je dán zejména zákonem č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií) a příslušnými prováděcími právními předpisy.
FAQ Prevence závažných havárií Ministerstvo životního prostředí HZS Hlavního města Prahy Odborné pracoviště pro prevenci závažných havárií MAPIS - integrovaný a znalostní systém prevence závažných havárií
Krizovým řízením se rozumí souhrn řídících činností orgánů krizového řízení zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik a plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s přípravou na KS a jejich řešením, nebo ochranou kritické infrastruktury. Úkolem krizového řízení je ochránit život a zdraví obyvatel, nedopustit degradaci života obyvatel, znečištění životního prostředí, zabránit velkým majetkovým škodám.
Ochrana obyvatelstva: Cílem ochrany obyvatelstva je eliminovat nebo alespoň maximálně snížit následky mimořádných událostí na životy a zdraví osob a jejich majetek.
Ochrana obyvatelstva je širokou „multiresortní“ disciplínou, kterou není možné vysvětlovat a řešit jen jako plnění úkolů civilní ochrany, zejména varování, evakuaci, ukrytí a nouzové přežití obyvatelstva, ale jako soubor činností a úkolů odpovědných orgánů veřejné správy, právnických a podnikajících fyzických osob a také občanů, které vedou k zabezpečení ochrany života, zdraví, majetku a životního prostředí, v souladu s platnými právními předpisy.
FAQ Krizové řízení a ochrana obyvatelstva Systém krizového řízení Krizové řízení
Požární ochranou se rozumí účinná ochrana života a zdraví lidí a majetku před požáry. Vychází ze zákona o požární ochraně. Zákon ukládá povinnosti pro ministerstva a jiné správní úřady, právnické a fyzické osoby, stanoví postavení a působnosti orgánů státní správy a samosprávy na úseku požární ochrany.
Základním principem zákona ve vztahu k právnickým a podnikajícím fyzickým osobám je rozdílné nastavení po vinností v závislosti na míře požárního nebezpečí provozovaných činností. Rozsah povinností pro jednotlivé kate gorie právnických a podnikajících fyzických závisí na tom, jakou provozovanou činnost právnická nebo podnikající fyzická osoba vykonává. Zákon dále stanoví základní povinnosti fyzických osob v oblasti požární ochrany – při předcházení vzniku požáru a po vzniku požáru a rovněž určuje orgány a činnost státního požárního dozoru a stanoví postihy vyplývající z po rušení právních předpisů. Významná část zákona upravuje činnost jednotek požární ochrany.
FAQ Požární ochrana Mimořádné události (MV ČR) Vzdělávací portál jednotek hasičské ochrany
Cílem projektu je vytvořit postup, s jehož pomocí bude možné navrhovat udržitelný, efektivní a bezpečný rozvoj území, ve kterém se nacházejí nebezpečné objekty a zařízení.
Dva chlapci se poprali v hodině tělesné výchovy, když paní učitelka na chvíli opustila tělocvičnu. Poškozený žák (resp. jeho zákonní zástupci) se domáhal odškodnění, byl přesvědčen, že odpovědná je škola. Pokud by byla učitelka v tělocvičně, k úrazu by podle něj nedošlo. Jak rozhodly soudy?
Cílem projektu je vyvinout certifikovanou metodiku, zaměřenou na nový přístup ke zjišťování příčin průmyslových havárií s účastí nebezpečných látek (zejména klasifikovaných jako toxické, výbušné a / nebo hořlavé) pro potřeby vyšetřování Policie ČR, znalců v oboru, průmyslových podniků
Kontroly zaměřené na pracovní podmínky zaměstnanců s dočasnou ochranou z Ukrajiny jsou realizovány od 22. 4. 2022, kdy byl modifikovaný Roční program kontrolních akcí Státního úřadu inspekce práce schválen Ministerstvem práce a sociálních věcí.
Zaměstnavatel skončil pracovní poměr se zaměstnankyní ve zkušební době bez udání důvodu. Ta ovšem tvrdila, že to bylo z důvodu jejího těhotenství a požadovala náhradu nemajetkové újmy kvůli diskriminaci.
Zaměstnanec utrpěl pracovní úraz a podle lékařského posudku pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost k výkonu práce. Zaměstnavatel ho nepřevedl na jinou práci, ani nedal výpověď podle § 52 písm. d) zákoníku práce. Zřejmě proto, aby mu nemusel vyplatit odstupné. Zaměstnanec se domáhal náhrady škody.
Projekt analyzuje a řeší dlouhodobě trvající problémy s nastavením požadavků v systému prevence závažných havárií u objektů, ve kterých jsou umístěny výbušniny, střelivo, munice, nebo pyrotechnické výrobky.
Zaměstnankyně se obrátila na soud v případě šikany ze strany svojí nadřízené. Požadovala zveřejnění omluvy a odškodné. Jak rozhodly soudy?
Při kontrolách zaměřených na oblast diskriminace a nerovného zacházení či odměňování zaměstnanců u některých zaměstnavatelů se v posledních letech objevují vnitřní předpisy vydané zaměstnavatelem s cílem významně finančně motivovat zaměstnance k vyšší výkonnosti, efektivitě a k setrvání zaměstnance
Úvodem příspěvku je nejprve potřeba zmínit, že s ohledem na hlavní důsledek práce přesčas spočívající ve zvýšení zátěže na zaměstnance, připouští zákoník práce výkon této práce jen výjimečně (viz ustanovení § 93 odst. 1). Zároveň pak v ustanovení § 114 odst.
Výzkumný úkol bezprostředně navazuje na projekt institucionální podpory 03-2020-VÚBP Specifikace požadavků zákona o prevenci závažných havárií v oblasti výroby a skladování výbušnin, střeliva, munice a pyrotechnických výrobků, kde analýza dostupných dat potvrdila nezbytnost výzkum v této oblasti
Policy Briefs VÚBP na téma Vývoj webové stránky práce občanů EU v České republice.
Policy Briefs VÚBP na téma Zaměstnávání cizinců z tzv. třetích zemí: několik úvah k možným vývojovým tendencím právní úpravy.
Od vzniku oddělení nelegálního zaměstnávání (dále jen NLZ) se inspektoři NLZ setkávají s mnohým porušením právních předpisů, zejména pak při tzv. zastřeném zprostředkování zaměstnání.
Pracovník se domáhal odškodnění pracovního úrazu. Zjistilo se, že ač OSVČ, jeho práce vykazovala znaky závislé práce. Jak rozhodly soudy?
Jde plně nahradit utrpěnou ztrátu a bolest ze smrti blízkého člověka penězi? Družka zaměstnance, který utrpěl smrtelný pracovní úraz, tuto plnou náhradu požadovala. Jak to vyřešily soudy?
Policy Briefs VÚBP tentokrát na téma Právní úprava agenturního zaměstnání v komparaci s jinými státy Evropské unie a vysílání zaměstnanců dle § 43a zákoníku práce v kontextu BOZP.
Zaměstnanec nastoupil do práce a ten samý den přišel o život. Podle zaměstnavatele nedodržel bezpečnostní pokyn. Mají pozůstalí nárok na odškodnění, nebo se zaměstnavatel zprostí povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zcela? Jak rozhodly soudy, čtěte v tomto článku.
Česká republika se během pandemie covid-19 potýkala s řadou nově vzniklých problémů, na které bylo potřeba promptně reagovat a s touto novou náročnou situací se musely vypořádat také orgány inspekce práce, neboť i oblast pracovněprávních vztahů byla pandemií covid-19 znatelně zasažena.
Shrnutí novinek, které do našeho právního řádu přinese směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1152, ze dne 20. 6. 2019, o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii.
Zaměstnanec se soudně domáhal odškodnění pracovního úrazu, zaměstnavatel požadoval zproštění odpovědnosti s odůvodněním, že zaměstnanec porušil pokyn BOZP tím, že k vykonání osobní potřeby, kterou před úrazem vykonal, nepoužil sociální zařízení, ale místo venku za halou, kde k úrazu došlo.
Stále nám posíláte dotazy na úpravu pracovní doby. Nejčastěji rozvrh svých směn s otázkou, jestli je to takto v souladu se zákonem. Úprava pracovní doby je zdánlivě jednoduše popsána v zákoníku práce části čtvrté § 78 – 100, mnohem složitější je však uplatňování těchto ustanovení v praxi.
V rámci širší odborné i laické veřejnosti by mohla přetrvávat zobecněná představa, že praktiky označované jako tzv.
Systematické provádění kontrol na úseku agenturního zaměstnávání patří mezi stálé priority SÚIP od počátku jeho činnosti.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1 - Nové Město
IČO: 00025950
DIČ: CZ00025950