Výstupní prohlídka až po odchodu z práce

Zdroj: 
Na dotaz odpověděla JUDr. Eva Dandová.

Ukončujeme s pracovníkem pracovní poměr dohodou a požadujeme výstupní lékařskou prohlídku. Pracovník souhlasil s prohlídkou, ale jelikož má zdravotní problémy, poslal ho lékař na sérii vyšetření, z nichž jedno absolvuje až později, jelikož není jiný volný termín. Můžeme tohoto zaměstnance propustit k určitému datu, nebo musíme termín posunout až po absolvování lékařského vyšetření? Pokud jej propustíme a bude mít v lékařské zprávě zdravotní poškození, jak máme postupovat dál?

Vzhledem k tomu, že z dotazu nevyplývá, jakou práci dotyčný vykonával (např. rizikovou), nevím, k čemu Vám bude výstupní lékařská prohlídka dobrá. Zaměstnavatel odpovídá za pracovní úrazy, za nemoci z povolání, příp. za jiná poškození na zdraví, která jsou v přímé příčinné souvislosti s plněním pracovních úkolů. K pracovnímu úrazu ani k jinému poškození zdraví po dobu trvání pracovního poměru však nedošlo. V případě nemoci z povolání je situace složitá, nemoc se nemusí projevit ani v okamžiku skončení pracovního poměru, ani za dva měsíce po jeho skončení, ale třeba až dva roky nebo dokonce za deset let. Jsou případy, kdy zaměstnanec pracuje v rizikovém prostředí, ukončí pracovní poměr, jde vykonávat zcela jinou práci a za několik let se u něj nemoc z povolání projeví. Ordinariát nemocí z povolání pak celou záležitost důkladně prošetří a zjistí si, u jakých zaměstnavatelů zaměstnanec pracoval a posoudí, který zaměstnavatel byl tím skutečně posledním, u kterého pracoval za podmínek, z nichž nemoc z povolání vzniká. To je ale složitá práce lékařů klinik nemocí z povolání.

Podle mého názoru se tím, že s dotyčným zaměstnancem ukončíte pracovní poměr dohodou, vůbec nic nestane. Nevím, proč ho lékař posílal ještě na další speciální vyšetření, také nevím, o jaké vyšetření se bude jednat a co by z něj mohlo vyplynout. I když by se zjistilo, že dotyčný např. je ohrožen nemocí z povolání, tak vzhledem k tomu, že u Vás ukončil pracovní poměr, nemůže již nic uplatňovat. V případě ohrožení nemocí z povolání totiž podle nyní platné právní úpravy přísluší právo na doplatek podle § 139 zákoníku práce pouze zaměstnanci, který je převeden u svého odpovědného zaměstnavatele na jinou práci ve smyslu § 41 písm. b) zákoníku práce. O nemoci z povolání nemůže rozhodovat lékař závodní preventivní péče, to přísluší výhradně ordinariátům (klinikám nemocí z povolání) a jejich posudek je posudkem vydaným ve správním řízení, proti kterému se může zaměstnavatel (jenž je označen za zaměstnavatele, u kterého poškozený pracoval naposledy za podmínek, z nichž nemoc z povolání vzniká) odvolat.

Závěrem bych byla nerada, aby moje odpověď vyzněla, že považuji lékařské preventivní prohlídky za zbytečné, to v žádném případě. Opak je pravdou, ale v každém případě důležitější jsou pro zaměstnavatele vstupní lékařské prohlídky, protože tam se často stane, že uchazeč o zaměstnání zamlčí svoje zdravotní potíže, jen aby získal zaměstnání a po čase zaměstnavatele postaví před hotovou věc - já jsem např. po operaci kýly apod. Při skončení pracovního poměru bych osobně vyžadovala prohlídky u zaměstnanců pracujících v  rizikovém prostředí, zejména pracujících v  kontrolovaném pásmu  a pak u zaměstnanců zařazených do 3. a 4. kategorie podle vyhlášky č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli, ale tam mají zaměstnavatelé disposice od orgánu ochrany veřejného zdraví, kteří nad jejich pracovišti vykonávají odborný dozor.

Autor článku: 

Komentáře

názor k článku

25.09.2008 - 13:13 gabriel zmátlo
Dobrý den. Předem bych se chtěl zmínit o tom k čemu jsou dobré výstupní prohlídky. Z odpovědi vyplývá, že by se tak zřejmě mělo dít pouze při výkonu rizikových prací.Tedy práce zařazené v kategorii 2R, 3 a výše. Pokud by se však zaměstnavatel omezoval pouze na tyto faktory, pak institut výstupních prohlídek by tímto z části postrádal onoho významu ,,výstupní".Zřejmě by jej bylo nutné upravit jako výstupní prohlídky u rizikových prací. Výstupní prohlídky zaměstnanců slouží pro zaměstnavatele (ale i pro zaměstnance) jako důkaz toho, že zaměstnanec odcházel od zaměstnavatele zdráv a že práce u něj na tomto zaměstnanci nezanechala žádné zdravotní následky. A vůbec nemusí jít o ,,rizikové práce". Jako příklad lze uvést práci sekretářky, administrativní pracovnice. Tyto práce jsou většinou zařazeny jako ,,nerizikové" v kategorizaci pak v celkovém zařazení 1 někdy 2. To ale neznamená, že tato vykonávaná práce nemůže způsobit zdravotní problémy- následky. Dnes je poměrně často diskutovaná otázka vyskytujících se zdravotních problémů pracovníků obsluhující často PC. Konkrétně pak problémy se zápěstím, které ovládají ,,myš" (problémy s karpálním tunelem), další pak problémy s krční páteří, bedrní páteří,nebo i zhoršení zraku sledováním monitoru. Další příklad - číšník.Většinou je zařazen do kategorie 2, (pracovní polohy, fyzická zátěž, lokální zátěž aj), tedy nerizikové. Není tak vzácné, kdy se u těchto profesí vyskytují nemoci jako jsou varixy (křečové žíly), chronická bronchitida (ze zakouřeného prostředí) aj. Nemoc z povolání se skutečně nemusí projevit ihned při výstupu,nebo bezprostředně po něm.Ovšem výstupní kontrola slouží minimálně jako podklad pro zaměstnavatele, že pro zaměstnance učinil vše a že měl zájem na tom zjistit, zda odchází od něj v pořádku. Jaké vyšetření lékař ZPP provede je pouze v jeho kompetenci.Měl by jistě rozlišit, zda jsou tato vyšetření relevantní k pracovnímu zařazení ve smyslu prohlídek ZPP, nebo již spadají do kompetence ošetřujícího lékaře pracovníka. Tedy zda se jedná o zdravotní problémy, které by mohly být v důsledku pracovní činnosti zaměstnavatele, nebo jde o problémy v oblasti civilního života. Toto je mnohdy obtížné oddělit a lékař ZPP by měl, mohl spolupracovat i s lékařem, který je pravidelným ošetřujícím lékařem zaměstnance.Tak,nebo onak výstupní kontrola pak při zjištěných zdravotních poškození vlivem práce bude sloužit jako podklad pro ordinariáty nemocí z povolání.Takovýto doklad o prohlídce pak jistě zvýší právní stabilitu při dokazování jakým způsobem zaměstnavatel zajistil lékařskou péči.Mnohdy také zaměstnavatelé opomíjejí zrevidovat skutečný stav zpracované kategorizace a kategorie 1-2 se během doby může změnit na kategorii 2R, 3. a tuto skutečnost si neuvědomí.V otázce toho, že po skončení pracovního poměru nemůže dotyčný nic požadovat, bych asi nebyl tak zcela jednoznačně přesvědčen. Co se týká důležitosti rozdílu mezi vstupní a výstupní prohlídkou pak ona vstupní prohlídka je pro zaměstnavatele opravdu důležitá. Rozhodně bych však nepodceňoval důležitost výstupních prohlídek. Pochopitelně všeobecně známé a upřednostňované jsou ty, u kterých zaměstnanec pracuje v rizikovém prostředí.To ale vůbec neznamená, že u nerizikových prací je to zbytečné.Co se týká ukončení pracovního poměru dohodou s dotyčným zaměstnancem, ve vztahu k probíhajícím vyšetřením,pak se já též domnívám, že se nic nestane. Šlo jistě o dvoustranný projev vůle, který směřoval k ukončení pracovně právního vztahu. Pokud však již zaměstnavatel vyzval zaměstnance k tomu, aby výstupní prohlídku absolvoval, pak bych onu výstupní prohlídku po něm vyžadoval k doložení, založení.Vzhledem k tomu, že lékař ZPP vykonává činnost pro zaměstnavatele a tudíž by měl znát poměry na pracovišti ap. tak bych se s tímto kontaktoval a snažil se zjistit, proč jsou takováto vyšetření požadována a zda souvisí s výkonem povolání. Tedy v případě, kdy mám pochyby o tom, proč se tak děje. Zde však opatrně! Nutno ctít soukromí zaměstnance a respektovat dodržování zásad mlčenlivosti lékařů ve vztahu k poskytováním informací o zdravotním stavu pacienta-zaměstnance.V neposlední řadě je v dotazu uvedeno, že dotyčný má zdravotní problémy. Jakou dobu??? Věděl o tom zaměstnavatel? Posílal zaměstnance na preventivní prohlídku, nebo na prohlídku mimořádnou v případě pochybností o tom, zda může dále vykonávat druh práce. (není uvedeno o jakou práci se jedná). Tolik tedy můj vlastní názor k uvedené problematice. Gabriel Zmátlo, DiS.

Re: názor k článku

30.09.2008 - 16:08 surovec
Pod Váš názor se můžu jenom podepsat. Formuloval jste to excelentně. Takže si dovolím jenom doplnění : Dnes se absolvování tzv. vstupní prohlídky požaduje až po vzniku pracovního poměru (pokud se nejedná o práce podle §§ 11 a 12 směrnice 49 Věstníku MZd, případně o výkon práce, kde jsou požadavky na zdravotní způsobilost upraveny zvláštními právním i předpisy = §32 ZP). Tento postup je upraven ustanovením § 103 odst (1) zákona 262/2006 Sb., Pro absolvování výstupní lékařské prohlídky neexistuje specifická úprava. Dokonce ani i u výstupu z rizika není obligatorně požadován a prováděn tento druh preventivní lékařské prohlídky následovaný vystavením posudkového závěru. Záleží tedy pouze a jenom na zaměstnavateli jaký režim si zavede a dodržuje. Musím ale upozornit na dvě léta používaná pravidla : 1) Pokud se zaměstnanec nepodrobí před přidělením práce "vstupní" prohlídce může ho zaměstnavatel upozornit na porušení povinností a práci mu nepřidělit. 2) V případě výstupní prohlídky by mělo platit vše analogicky. Leč neplatí. Pokud se zaměstnanec nepodrobí, mohu ho upozornit na neplnění povinnosti, ale nemohu mu bránit v ukončení pracovního poměru, ani ho jinak omezovat (nepř. nevydáním zápočtového listu a pod.). Pokud se jedná o ukončení pracovního poměru dohodou, tak nějaký manévrovací prostor tu je. V případě okamžitého zrušení pracovního poměru je situace dramatičtější. Každá lékařská prohlídka prováděná v rámci závodní preventivní péče, jejímž cílem je zjištění zdravotní způsobilosti, musí být zakončena vydáním posudkového závěru. Zde může být další problém a tím je možnost podat odvolání (jak zaměstnancem, tak zaměstnavatelem). Pokud se jedná o případných odchylkách zdravotního stavu od normálu, je nutno s touto možností počítat. Aby byl lékařský posudek platný, musí splňovat požadavky na obsah (obsahová náležitost). Vše upraveno v příloze č. 1 vyhlášky MZČR č. 385/2006 Sb., o zdravotnické dokumentaci. Protože to nikdo z lékařů nedělá (a podnikům je to jedno) tak si dokážu představit MČČ (malého českého člověka), který napadne platnost posudkového závěru pro formální nedostatky a vymůže si jeho zrušení. Co potom má dělat zaměstnavatel ?!?!?! Na první pohled působí paradoxně, že posudkový výrok, který je oprávněn lékař použít, konstatuje vlastně další způsobilost k práci. V úvahu totiž připadají pouze 4 výroky, které jenom pro připomenutí uvádím: 1) osoba je zdravotně způsobilá konat danou práci 2) osoba je zdravotně způsobilá s podmínkou ..... 3) osoba je zdravotně nezpůsobilá 4) osoba pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost Právě s výrokem č. 4) jsou potíže, protože níkdo vám dnes neřekne (ani právníci, natož lékaři) jaká je rozdíl mezi výrokem č. 3) a č. 4). Hezký den přej Surovec P.s. Vzhledem k masivnímu importu pracovníků ze zahraničí (zejména východního) bude nutno asi doplňovat výstupní porohlídky dále o údaje o negativních testech na TBC, případně SARS, či avinnní influenzu. Jinak se nezbavíme již načerno zavedeného systému hromadného RDG snímkování migrantů.

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout twitter youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail