Rizikové faktory pracovního prostředí ve slévárně

Podle § 102 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, je zaměstnavatel povinen soustavně vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich odstranění. Pokud tato rizika nelze odstranit, musí přijmout taková opatření, aby byla minimalizována.

Posuzování rizik je klíčovým nástrojem v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Zaměstnavatel musí dbát na to, aby úroveň ochranných opatření byla v souladu s výsledkem hodnocení rizik.

Posuzování rizik představuje řadu logických kroků vedoucích k tomu, aby byla systematicky provedena analýza a hodnocení rizik [1].

Základními prvky tohoto procesu jsou:

1. výběr posuzovaného pracoviště, zařízení nebo činnosti;
2. identifikace nebezpečí - musíme vyhledat rizika možného ohrožení zdraví nebo majetku a určit co nebo kdo může být vystaven nebezpečí a jaké mohou být následky ohrožení zdraví. Podklady, které můžeme při vyhledávání rizik použít, jsou vnitřní pracovní směrnice, přehled pracovních úrazů a nehod, bezpečnostní listy nebezpečných látek, požární řád a další dokumentace [1];
3. analýza rizik - zahrnuje podrobný rozbor identifikovaných zdrojů rizik, ve kterém se odhaduje kombinace pravděpodobnosti vzniku škody a závažnosti této škody [1];
4. vyhodnocení rizik - výsledek analýzy, kde hodnotíme, zda riziko je přijatelné nebo nepřijatelné. U nepřijatelných rizik musíme přijmout takové opatření, abychom toto riziko snížili na přijatelné [1];
5. řízení rizik - zahrnuje následné sledování rizik a zavedení opatření ke snížení míry rizika [1];
6. monitoring - zahrnuje průběžné a trvalé sledování rizik a změn, které je mohou ovlivnit;
7. informování dotčených osob o rizicích - seznámení dotčených osob s riziky a opatřeními, které vedou ke snížení rizika [1].

Níže jsou uvedeny bodové metody pro posuzování rizik, které lze použít pro hodnocení BOZP na pracovišti. Existuje řada metod pro posuzování rizik a každý posuzovatel si pro hodnocení rizik může zvolit vlastní metodu [2]:

• Metoda BOMECH - bodová metoda zpracována prof. Chundelou, byla vytvořena pro posuzování rizik strojů.
• Kittsova metoda - určena pro hodnocení méně závažných zdrojů rizik prostřednictvím tzv. „karty pro hodnocení ohrožení nebezpečím“. Karty jsou určeny pro jednotlivá rizika související s výkonem práce. Tuto metodu je možné aplikovat na stroje, provozy i složité systémy.
• Metoda JBM - Jednoduchá bodová metoda, kterou vytvořil Tomáš Neugebauer na základě návodu pro hodnocení rizik při práci, metody BOMECH a metody VÚBP Praha.
• Metoda VÚBP - posuzuje rizika z hlediska pravděpodobnosti vzniku nehody (tabulka1) a jejich následků (tabulka 2) [2].

Tabulka 1: Pravděpodobnosti vzniku nehody [2]

Tabulka 2: Závažnost možných následků [2]

Tabulka 3: Stupeň rizika [2]

Slévárenství

Slévárenství je průmyslový obor velmi starého původu. Jeho vznik je podmíněn objevem kovu s nízkou teplotou tavení. Slévárna je ze své podstaty nebezpečné pracoviště. Práce ve slévárnách představuje mnoho zdravotních rizik. Zdravotní rizika ve slévárně obvykle pocházejí z procesu tavení, hluku, nadměrného tepla, nedbalosti pracovníků a zejména škodlivých prachových částí.

Volba metody posouzení rizikových faktorů ve slévárně

Vyhledání rizik se zde zaměřuje pouze na výrobní prostory slévárny. Výrobní provozy jsou: modelárna, jádrovna, slévárna, cídírna, lakovna, tavírna. Pro první fázi bylo nutné se seznámit s interními předpisy společnosti v oblasti BOZP, technickou dokumentací používaných strojů a zařízení, protokolem o kategorizaci prací a informacích o pracovních úrazech. V druhé fázi byl vytvořen kontrolní seznam (check list). Tento formulář slouží jako pomůcka při identifikaci nebezpečí a rizik při fyzické kontrole pracoviště. V poslední fázi byla provedena fyzická prohlídka výrobních prostor slévárny za účasti odborně způsobilé osoby v oblasti BOZP a byly zaznamenány údaje do kontrolního seznamu (check list).

Výstupem celého procesu bylo vytvoření seznamu rizik. U každého rizika je následně provedena analýza rizik bez ohledu na již zavedená opatření. Pro analýzu a hodnocení rizik ve slévárně byla zvolena Metoda VÚBP pro snadné použití a z důvodu, že posuzuje rizika pouze z hlediska pravděpodobnosti vzniku nehody a jejích následků.

Posouzení rizikových faktorů pracovního prostředí ve slévárně a návrh opatření na jejich snížení

Níže jsou uvedené nejzávažnější rizikové faktory slévárny, které byly identifikovány v rámci hodnocení rizik ve výrobních prostorech slévárny.

Prach

Vzniká při manipulaci se slévárenskými písky a při vybíjení odlitků z forem.

Realizovaná opatření

• Změna technologie – nahrazování novými technologiemi, které minimalizují prašnost.
• Místní odsávání – aktivovat odsávání a cesty k odtahu, pravidelné čištění odsávacích jednotek (sajaxů).
• Čistění pracovních prostor.
• Dodržovat určený způsob a režim práce.
• Úklid pracovního prostředí – zamezení usazování prachu.
• Minimalizace pracovníků v exponovaném pracovišti.
• Používání OOPP – respirátory, čepice, pracovní obuv, pracovní oděv a ochranné brýle.
• Preventivní lékařské prohlídky – zajištění včasné změny zdravotního stavu vzniklé v souvislosti se zdravotní náročností vykonávané práce, kdy další výkon práce by mohl vést k poškození zdraví.
• Pravidelné školení BOZP – seznámení zaměstnanců s riziky, výsledky vyhodnocení rizik a s opatřeními na ochranu před působením těchto rizik na pracovišti. Dále školení o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP, které doplňují jejich odborné předpoklady a požadavky pro výkon práce a vztahují se k rizikům, s nimiž může přijít zaměstnanec do styku na pracovišti.

Jedním z významných doporučených opatření je zvýšení počtu čištění pracovních prostor na 2 x ročně, kterým se výrazně sníží výskyt prachu v pracovním prostředí. Doposud byly výrobní prostory čištěny 1x ročně v době přerušení provozu. Dalším doporučeným opatřením pro snížení rizika je vyhledávání nových OOPP a jejich zkoušení, testování a vyhodnocování. Osobní ochranné pracovní prostředky musí být vybrány tak, aby zajišťovaly dostatečnou účinnost pro daný typ prachu. V praxi je však účinnost respirátorů snižována především netěsnostmi v místě styku respirátoru s obličejem a neochotou některých pracovníků k jejich používání. Z tohoto důvodu je důležité zapojení zaměstnanců, kteří tyto ochranné prostředky používají do zkoušení a testování nových OOPP.

Hluk - realizovaná opatření

• Nahrazení hlučné technologie méně hlučnou – realizováno postupně.
• Vhodné rozmístění zdrojů hluku.
• Přizpůsobení pracovní doby v nadměrném hluku.
• Úprava pracovního režimu směny v hlučném prostředí.
• Dodržování přestávek během pracovní doby.
• Preventivní lékařské prohlídky.
• Pravidelné školení BOZP.

Vibrace - realizovaná opatření

• Údržba zařízení – dodržovat bezpečnostní upozornění výrobce.
• Elektrické nářadí nepřetěžovat. Pro práci používat k tomu určené elektrické nářadí.
• Použití nářadí, které tlumí vibrace na hlavní i přídavné rukojeti.
• Střídání rizikových a nerizikových pracovních operací.
• Zařazování přestávek v práci.
• Střídání pracovníků při práci se zdroji vibrací.
• Používání osobních ochranných prostředků – ochranné brýle, bezpečnostní obuv s protiskluzovou podrážkou, ochranná přilba nebo sluchátka.
• Preventivní lékařské prohlídky.
• Pravidelné školení BOZP.

Doporučené opatření je nákup a nahrazení staršího nářadí novými typy, které tlumí vibrace na hlavní i přídavné rukojeti. Tím se výrazně snižují vibrace až o 40 %.

Tepelná nebezpečí - realizovaná opatření

• Dodržení technologických postupů, bezpečnostních pokynů a bezpečnostních výstražných značek.
• Dbát zvýšené opatrnosti a předcházení vzniku úrazu popálením.
• Preventivní lékařské prohlídky.
• Pravidelné školení.
• Důsledné používání ochranných prostředků vhodných pro práci s tepelným nebezpečím - ochranný pracovní oděv/pracovní triko; ochranný pracovní oděv; ochranná pracovní obuv; ochranná přilba; ochranné brýle; ochranný návlek na přilbu proti žáru a postřiku; držák štítu na přilbu; štít se zlatou reflexní úpravou - ochrana před sálavým teple; ochranná zástěra proti žáru a postřiku; ochranný rukávník proti žáru a postřiku; ochranné kamaše proti žáru a postřiku; rukavice hutnické – žáruvzdorné pětiprsté 600 ˚C, proti žáru a postřiku.

Jeřáb – manipulace břemene (rám, forma, model, odlitek)

Ve slévárně se pro manipulaci s těžkými břemeny často používá jeřáb. Při této manipulaci dochází k častým pracovním úrazům – přiskřípnutí prstu na ruce nebo na noze, pád břemene na nohu, pohmoždění části těla, zlomeniny, amputace prstů.

Realizovaná opatření

• Správné zavěšení či uvázání břemene, použití vhodných vazáků a jiných prostředků k uchopení břemen s odpovídající nosností.
• Při přepravě palet zajistit jednotlivé kusy materiálu na paletě proti uvolnění a pádu.
• Dodržování zákazu zdržovat se mimo prostor možného pádu zavěšeného a usazovaného břemene a jeho částí.
• Zavěšováním břemen na nosný orgán jeřábu a jinými vazačskými pracemi pověřovat pouze vazače (signalisty) s odbornou kvalifikací.
• Pro přepravu palet přednostně používat paletové vidle.
• Provádět pravidelné školení jeřábníků a vazačů.
• Dodržovat bezpečnostní pokyny na pracovišti.
• Použití dostatečně nosných a stejně vysokých prokladů a podložek.
• Uložení břemene na rovný, tvrdý podklad.
• Zajištění svislosti uloženého břemene, zejména při stohování.
• Nepřetěžování jeřábu (dodržování zatěžovacího diagramu - max. nosnosti v závislosti na vyložení).
• Preventivní lékařské prohlídky.
• Pravidelné školení.

Ruční manipulace - realizovaná opatření

• Dodržování zákazu zdržovat se v pásmu možného nežádoucího pohybu břemene a pod břemenem.
• Dodržovat zákaz narušování stability stohů, např. vytahování předmětů a prvků zespodu nebo ze strany stohu.
• Dodržovat zákaz vystupování a šplhání po hranicích, po navršeném materiálu.
• Dodržovat způsob ruční manipulace.
• Nepřetěžovat pracovníky.
• Preventivní lékařské prohlídky.
• Pravidelné školení BOZP.

Doporučené opatření při manipulaci s břemenem: dodržovat stanovené hmotnostní limity pro muže při častém zvedání a přenášení 30 kg a při občasném zvedání a přenášení 50 kg. U žen tento limit činí u častého zvedání 15 kg a při občasném zvední 20 kg.

Ruční nářadí a stroje - realizovaná opatření

• Používání vhodného druhu, typu a velikosti nářadí.
• Zajištění možnosti výběru vhodného nářadí.
• Dodržování zákazu používání poškozeného nářadí.
• Praxe, zručnost, popř. zácvik.
• Soustředěnost při práci, případně používání chráničů ruky.
• Pravidelné školení BOZP.

Použité zdroje

[1] PALEČEK, Miloš. Prevence rizik. Praha: Ekonomika, 2006. ISBN 80-245-1117-7.

[2] Management rizika II: praktický návod k použití vybraných postupů a metod analýzy a hodnocení rizik. Rožnov pod Radhoštěm: Pro IVBP Brno vydal a distribuci zajišťuje ROVS, 2001.