Právní předpisy BOZP a jejich vazba na požadavky bezpečnostního managementu dle OHSAS 18001

V oblasti bezpečnostního managementu stojí k zamyšlení otázka, jak lze implementovat požadavky právních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci s požadavky OHSAS 18001. Vzhledem k tomu, že žádný právní předpis neurčuje povinnost organizaci vytvořit systém řízení BOZP, jsou v tomto Tématu týdne porovnány požadavky nových předpisů v BOZP k požadavkům vyplývajících na systém managementu BOZP vycházejících z OHSAS 18001.

Implementace a provoz

Implementace a provoz

Jedna z důležitých oblastí v sytému BOZP je řízení provozu. Organizace musí určit ty operace a činnosti spojené s identifikovaným nebezpečím, které je nezbytné řídit k zajištění managementu rizik a musí zahrnovat také řízení změn. Tuto oblast lze charakterizovat v návaznosti na právní předpisy, které lze rozdělit do tří kategorií. Je dána povinnost, že zaměstnavatel nesmí připustit, aby zaměstnanec vykonával práce zakázané (tj. musí je prvně určit, pokud přímo nevyplývají z právních a ostatních předpisů) a práce jejichž náročnost by neodpovídala schopnostem (ne jenom pouze kvalifikaci) a zdravotní způsobilosti (vztaženou k konkrétnímu výkonu práce) zaměstnance. Do druhé kategorie ve vazbě na rizika patří požadavky na výrobní prostředky a zařízení, kde jsou dány povinnosti spojené s vedením dokumentace, vybavením, udržováním a prováděním pravidelných kontrol a revizí. Do třetí kategorie patří požadavky na pracoviště a pracovní prostředí a požadavky na organizaci práce a pracovní postupy. Zde patří i požadavky kladené na bezpečnost a ochranu zdraví při práci při přípravě projektu a realizaci stavby (díla), jimiž jsou mimo jiné i předcházení zdravotním rizikům při práci s břemeny a rizikům vzájemného působení činností  rováděných na staveništi (pracovišti) nebo v jeho těsné blízkosti. Při organizaci práce je povinností stanovit pracovní postupy tak, aby byly dodržovány zásady bezpečného chování na pracovišti a aby zaměstnanci na pracovišti se zvýšeným rizikem (pojem zvýšené riziko zákon nerozvádí a záleží na zaměstnavateli, který by v rámci zajištění bezpečnosti práce měl tento požadavek naplnit) nepracovali osamoceně bez dohledu dalšího zaměstnance, pokud jejich ochranu nezajistí jinak. Jestliže se na pracovištích zaměstnavatele vyskytují rizikové faktory, je zaměstnavatel povinen pravidelně, a dále bez zbytečného odkladu vždy, pokud dojde ke změně podmínek práce, měřením zjišťovat a kontrolovat jejich hodnoty a zabezpečit, aby byly vyloučeny nebo alespoň omezeny na nejmenší dosažitelnou míru.

V této části stojí za pozornost rovněž oblast zajišťování úkolů v prevenci rizik. Ta je obsahem zákona 309/2006 Sb., a stanovuje, že zaměstnavatel může zajišťovat plnění úkolů v prevenci rizik, je-li k tomu způsobilý nebo odborně způsobilý v případech a za podmínek uvedených v citovaném zákoně sám, jinak je povinen zajistit tyto úkoly odborně způsobilým zaměstnancem, kterého zaměstnává v pracovněprávním vztahu. Nemá-li takového zaměstnance, je povinen zajistit tyto úkoly jinou odborně způsobilou osobou. Další pravidla a kompetence jsou uvedena v zákoně a nebudu je v této části déle rozvíjet.

Zcela nový pohled je na oblast činností a výkonu služeb, které si organizace zajišťuje prostřednictvím dodavatelů (zhotovitelů), který je více rozpracován do požadavků platných předpisů, zejména pak v třetí části zákona 309/2006 Sb. Působnost smluvních partnerů, popř. ostatních zainteresovaných stran se OHSAS zabývá již v oblasti plánování, konkrétně v kapitole identifikace nebezpečí, posuzování rizika a určení způsobu řízení, kde již postupy pro posuzování rizik by měly zohlednit činnosti všech osob, které se s vědomím zdržují v prostorách, popř. na pracovišti organizace. Pro praxi pak důležitou části je oblast řízení provozu, kde organizace musí stanovit jasná pravidla řízení, vztahující se ke smluvním partnerům a dalším „návštěvníkům“ pracoviště. V této části je potřebné upozornit na povinnost každého ze zaměstnavatelů v případech, plní-li na jednom pracovišti úkoly zaměstnanci dvou a více zaměstnavatelů. Za této situace jsou zaměstnavatelé povinni vzájemně se písemně informovat o rizicích a přijatých opatřeních k ochraně před jejich působením, která se týkají výkonu práce a pracoviště, a spolupracovat při zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro všechny zaměstnance na pracovišti. Na základě písemné dohody zúčastněných zaměstnavatelů touto dohodou pověřený zaměstnavatel koordinuje provádění opatření k ochraně bezpečnosti a zdraví zaměstnanců a postupy k jejich zajištění. Povinnost zaměstnavatele zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci se vztahuje na všechny fyzické osoby, které se s vědomím organizace zdržují na jejím pracovišti. Zcela nové povinnosti jsou pak uloženy zadavateli stavby, zhotoviteli, popř. fyzické osobě, která se na zhotovení stavby podílí a koordinátorovi BOZP na staveništi, je-li pro stavbu určen.

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout twitter youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail