Pracovní úrazovost v České republice v roce 2006

Pracovní úrazovost v krajích

Pracovní úrazovost v krajích

Na počet pracovních úrazů v krajích mají vliv především následující faktory:

• Počet zaměstnanců v jednotlivých krajích

Rozložení počtu zaměstnanců podle krajů je znázorněno v grafu č. 3.3 (tabulka č. 3). Na jeden kraj připadá průměrně cca 321 tis. Zaměstnanců z celkového počtu za ČR. Čtyři kraje jsou nad touto průměrnou hodnotou, deset krajů je pod touto hodnotou. Nejvíce zaměstnanců vykazuje kraj Hlavní město Praha (téměř trojnásobek průměru), nejméně Karlovarský kraj (třetinu průměru). Tato skutečnost ovlivňuje hodnocení absolutního počtu pracovních úrazů.

• Struktura odvětví v jednotlivých krajích

Graf č.3 znázorňuje strukturu odvětví v jednotlivých krajích vyjádřenou počtem zaměstnanců. V krajích s větším podílem odvětví, která vykazují nadprůměrnou četnost pracovních úrazů, dochází k celkově většímu počtu pracovních úrazů a naopak. Z tohoto pohledu se od průměru nejvíce odlišuje Hlavní město Praha, která vykazuje nejnižší podíl rizikových odvětví. Na druhé straně nejrizikovější strukturu odvětví má Vysočina.

Rozložení počtu pracovních úrazů  v jednotlivých krajích je znázorněno v grafu č. 3.1. Z porovnání  četností pracovních úrazů  v jednotlivých krajích a v ČR vyplývá, že:

• výrazně vyšší četnost než je republikový průměr (1,83) vykázaly kraje: Vysočina (2,67), Plzeňský (2,60), Jihočeský (2,50), Královéhradecký (2,25), Pardubický (2,19) a Liberecký (2,09),
• zhruba stejné hodnoty jako republikový průměr vykázaly kraje: Karlovarský (2,01), Ústecký (1,96), Středočeský (1,92), Olomoucký (1,85) a Zlínský (1,83) a
• nižší hodnoty tohoto ukazatele než je republikový průměr vykázaly kraje: Moravskoslezský (1,66), Jihomoravský (1,65) a hl. m. Praha (1,14).