Od cestujících po zdravotní sestry, uklízečky a překladatele: prozkoumejte rozmanité profily pracovníků platforem

Digitální práce prostřednictvím platforem zaměstnává v Evropské unii (EU) 11,5 milionu lidí, což představuje přibližně 6 % celkové pracovní síly. Většina pracovníků jsou mladí lidé, přičemž více než třetina spadá do věkové skupiny 16–34 let, a muži, i když ženy jsou zastoupeny stále častěji. 

Skupiny, které se setkávají s překážkami v tradičním pracovním prostředí, jsou nadměrně zastoupeny v práci prostřednictvím digitálních platforem. Patří sem migranti, zejména ze zemí mimo EU, etnické menšiny, pracovníci se zdravotním postižením, osoby žijící v odlehlých a venkovských oblastech s omezenými pracovními příležitostmi, osoby s pečovatelskými povinnostmi apod. Atraktivita práce prostřednictvím platforem pro tyto skupiny spočívá v jejich nízkých vstupních překážkách, flexibilním rozvrhu, tempu a lokalitě, jakož i v minimálních jazykových požadavcích, anonymitě, pokud jde o status migranta nebo menšiny, a v možnosti postupu k formálnějším pracovním příležitostem.

V EU je v současné době aktivních více než 500 digitálních pracovních platforem, které ukazují různorodost mezi odvětvími, činnostmi a obchodními modely. Zde je přehled nejběžnějších odvětví:

Informační a komunikační technologie, finance, technické, odborné a vědecké služby zaměstnávají 19 % všech pracovníků platforem v EU (EU-OSHA – OSH Pulse 2022). Největším sektorem jsou účetní, inženýři, překladatelé, konzultanti, právníci, vývojáři softwaru a další. I když výhody, které pracovníci uvádějí v systémech digitálních platforem v tomto odvětví, obvykle odkazují na zvýšenou flexibilitu, pokud jde o čas i místo, existuje řada problémů. Například programátoři pracující na dálku najatí prostřednictvím platforem se setkávají s většími riziky ve srovnání s pracovníky na tradičním trhu práce, včetně psychosociálních rizik spojených s digitálním dohledem, izolací a přepracováním, protože často musí bojovat o udržení vysokého hodnocení na platformách, aby si zajistili více úkolů. Recenzenti online obsahu rovněž podléhají značným psychosociálním rizikům při práci v důsledku vystavení násilí, trestné činnosti, zneužívání a nezákonnému obsahu bez odpovídající podpory pro diskusi o svých pracovních podmínkách, a to tím méně, pokud patří do ekonomiky platforem.

Osmnáct procent tvoří pracovníci v oblasti obchodu, dopravy a logistiky, ubytování, stravování a stravování, doručování potravin a balíků, osobní dopravy a pronájmu ubytování. Řidiči doručující balíky čelí novým rizikům v oblasti BOZP v důsledku vzniku digitálních platforem. Zvýšený počet subdodávek a nestandardní pracovní podmínky zhoršily jejich podmínky a nyní se potýkají s vysokou mírou kontroly platforem, algoritmickým řízením² a neustálým digitálním monitorováním. Právní předpisy, jako je například španělský zákon o cestujících, upravily práva řidičů rozvážejících jídlo tím, že uznaly status závislého zaměstnání na platformách a prosazovaly algoritmickou transparentnost³. Podobně bylo v posledních letech ve Francii zavedeno několik iniciativ a předpisů, které posilují postavení pracovníků platforem. Dalším nedávným příkladem návrhu nařízení je dohoda dosažená mezi Evropským parlamentem a Radou ohledně navrhované směrnice o zlepšení pracovních podmínek pracovníků platforem.

Administrativní a podpůrné služby tvoří 16 %. Příkladem pracovníků v tomto odvětví jsou uklízečky organizované prostřednictvím digitálních platforem, které kromě rizik spojených s činností v modelech řádného zaměstnávání mají další problémy s algoritmickým řízením a dohledem, jakož i s intenzifikací práce.

Lidé ve zdravotnictví a sociální péči (12 %), jako jsou domácí pečovatelé, pečovatelé o děti a seniory, zdravotní sestry a lékaři, se potýkají s vyšší pracovní zátěží a delší pracovní dobou, zvýšenou nejistotou zaměstnání, ztrátou samostatnosti, a dokonce i s tzv. deskillingem⁴ při práci prostřednictvím digitálních platforem. Tyto problémy se promítají do fyzických a psychosociálních problémů, jako je únava, stres, deprese a úzkost. Rizika v oblasti BOZP v tomto odvětví mají dopad nejen na pracovníky, ale také na kvalitu péče poskytované pacientům.

Společenské, kulturní, osobní a další služby představují 9 % a zahrnují manuální práce, jako jsou instalatérské, malířské, zahradnické, elektrikářské či jiné drobné opravy. I když existují podobné problémy jako v tradičním uspořádání práce, řízení těchto rizik se může zhoršit při práci v ekonomice platforem, která obecně externalizuje odpovědnost za BOZP na pracovníky, kteří jsou obvykle klasifikováni jako osoby samostatně výdělečně činné.

Více o této problematice:

• Přečtěte si článek o rizicích a příležitostech práce prostřednictvím digitálních platforem.
• Podívejte se na veškerý obsah související s prací prostřednictvím digitálních platforem, včetně poznatků o BOZP prostřednictvím digitálních platforem ve 13 jazycích a infografiky.
• #EUhealthyworkplaces pokračuje na Facebooku, X a LinkedIn.

_______________________________________________________

1 Digitální práce prostřednictvím platforem je veškerá placená práce poskytovaná prostřednictvím online platformy, zprostředkovaná online platformou, tj. online tržištěm fungujícím na digitálních technologiích, které usnadňují sladění poptávky po pracovní síle a nabídky práce.

2 Systém řízení pracovníků, v němž se k automatizovanému nebo poloautomatickému řízení pracovníků používají jednoduché algoritmy a digitální technologie, například zařízení pro monitorování pracovníků, počítače nebo software pro rozpoznávání obličeje. Poskytuje prostředky k automatizaci velkého počtu řízení pracovníků (např. vytváření plánů, vytváření směn a monitorování pracovníků prostřednictvím nositelných zařízení). Řízení pracovníků založené na umělé inteligenci zahrnuje simulaci inteligence, která je nezbytná k řešení nejistoty (např. poskytování různých výstupů na základě změn prostředí), zatímco algoritmické řízení je svou povahou deterministické, tj. vždy poskytuje stejný výstup na základě stejného vstupu.

3 Algoritmická transparentnost je zásada, že faktory, které ovlivňují fungování algoritmů, a výsledky, které vytvářejí, by měly být viditelné nebo transparentní pro zaměstnavatele, tvůrce politik a pracovníky, kteří používají, regulují a jsou těmito systémy ovlivňováni. Zapojení zástupců zaměstnanců má zásadní význam pro budování důvěry pracovníků v systémy.

4 Ztráta dovedností a znalostí potřebných k výkonu práce v důsledku automatizace.