Některé problémy bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ve výšce a nad volnou hloubkou

Harmonizace české a evropské legislativy znamenala pro teorii i praxi BOZP v rizikových podmínkách výrazný inovační impulz. Celkový efekt je však negativně ovlivňován formálními a věcnými chybami v přijatých dokumentech a dále systémovými poruchami v praktické aplikaci.

Příspěvek je motivován zájmem autora o vytvoření systému, který minimalizuje pravděpodobnost vzniku těžkých a smrtelných úrazů na pracovištích s rizikem pádu z výšky nebo do hloubky

Motto: OOPP proti pádu jsou zařazeny do 3. kategorie, neboť „jsou určeny k ochraně proti smrtelnému nebezpečí nebo proti nebezpečím, které mohou vážně a nevratně poškodit zdraví“

Uvedená citace § 3 odst. 3 písm. f Nařízení vlády č. 21/2003 Sb. musí být, s ohledem na indikovaná rizika při pracích ve výšce a nad volnou hloubkou, určujícím východiskem ve všech aspektech, spojených s jejich užíváním. Smyslem tohoto příspěvku je zamýšlení nad současným stavem v oblasti bezpečnosti a ochraně zdraví při práci ve výškách a nad hloubkou. Důvodem jsou existující problémová místa legislativy a praxe, se kterými se autor setkává při školící, znalecké a komerční činnosti z pohledu více než 45 letých zkušeností v činnostech s rizikem pádu.

Legislativa

Přijetím a vydáním příslušných ČSN EN, Nařízení vlády č. 362/2005 Sb. o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky, zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vtazích..., zákona č. 591/2006 Sb. o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích a Nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků … byl dovršen proces harmonizace české a evropské legislativy pro předmětnou oblast.

Výše uvedené dokumenty v podstatě obsahují současné teoretické znalosti a praktické zkušenosti a představují značný inovační moment. Nelze však přehlédnout formální a obsahová negativa v nich uvedená m.j. pro problémy, které vytváří v teorii a praxi bezpečnosti práce.

Všeobecně

Název „Osobní ochranné prostředky proti pádu z výšky“ je věcně nesprávný a zavádějící, neboť OOPP a systémy z nich sestavené ve většině případů vzniku pádu nezabrání. Tento volný nezachycený pád svým působením však promění na pád zachycený, utlumený a stabilizovaný.  Návrh: Osobní ochranné pracovní prostředky proti volnému, nezachycenému pádu

ČSN EN jsou v české verzi znehodnoceny překladem, který je mnohdy obtížně pochopitelný, neuvádí používané technické termíny a obsahuje životu a zdraví nebezpečné informace, které jsou pravděpodobně obsaženy už v původní verzi. př. ČSN EN 358 „Osobní ochranné prostředky pro pracovní polohování a zadržení a polohovací spojovací prostředky“ str. 5 – Úvod, 6. řádek shora: „Je nezbytné poznamenat, že takovýto osobní prostředek svým návrhem nemůže vyhovět požadavkům nezbytným pro zachycení pádu, může být nezbytné doplnit jej kolektivními nebo osobními prostředky ochrany proti pádům z výšky...", str. 11, kap. 6, odst. 6.1 písm. f – dtto. Závěr: Pracovní polohovací prostředky musí být vždy používány s OOPP proti volnému, nezachycenému pádu.

Návrh novelizace ČSN EN 363 z února 2008

text – kap. 4, odst. 4.2.2 Pracovní polohovací systém „… je systém ochrany proti pádu, který umožňuje, aby uživatel pracoval podepřený nebo zavěšený takovým způsobem, že je zabráněno volnému pádu“. Charakteristika: „brání volnému pádu“. Sestavení: „… Nicméně pracovní polohovací pásy nejsou doporučovány“, obr. č. 2 – Příklad pracovního polohovacího systému – uveden bez zajištění!!!

Citované věty jsou v přímém rozporu se zásadami bezpečné práce ve výškách a nad hloubkou. Pracovní polohovací systém je určen pro vytvoření vhodné pracovní polohy uživatele a musí být vždy používán se systémem pro zachycení volného, nezachyceného pádu. Závěr: ČSN EN vydané nebo připravené k novelizaci uvádí v řadě případů život a zdraví ohrožující informace.

Spolu s českým překladem jsou kontroverzní, zavádějící a pro teorii a praxi v určitých částech velmi málo použitelné. Terminologie použita v jedné ČSN EN je neadekvátní s terminologií použitou pro stejný účel v jiné ČSN EN (zajišťovací vedení-kotvící vedení atp.)

Nařízení vlády č. 362/2005 Sb.

§ 3 odst. 8 „Při práci ve výšce a nad volnou hloubkou vykonávané osamoceně nebo samostatně musí být zaměstnanec seznámen s pravidly dorozumívání mezi zaměstnanci na pracovišti nebo pro dorozumívání s vedoucím zaměstnancem …“ je v rozporu se zákonem č. 309/2006 Sb., § 5 odst. 1 „Zaměstnavatel je povinen organizovat práci a stanovit pracovní postupy tak, aby byly dodržovány zásady bezpečného chování na pracovišti a aby zaměstnanci:
*
*
*
e) na pracovišti se zvýšeným rizikem nepracovali osamoceně bez dohledu dalšího zaměstnance, pokud jejich ochranu nezajistí jinak“.

Kromě uvedeného rozporu je ustanovení NV č. 362/2005 Sb. v kritických situacích neúčinné a formální, neboť zaměstnanec postižený na výškovém pracovišti těžkým nebo smrtelným zraněním je pro dorozumívání „nekompetentní“!? Další zaměstnanec je nezbytný m.j. pro vyproštění postiženého z visu po zachyceném pádu a dále pro poskytnutí 1. pomoci a přivolání záchranné služby v případě indispozice nebo těžkého úrazu. Závěr: Ustanovení § 5 odst. 1 e zákona č. 309/2006 Sb., je nutno nadřadit nad ustanovení § 3 odst. 8 NV č. 362/2005 Sb. a doplnit: „Zaměstnanci musí být seznámeni s pravidly pro dorozumívání...“

Výběrová řízení pro nákup OOPP

Hodnotící komise jsou v řadě případů nekompetentní pro řešení dané problematiky, poněvadž jsou složeny ze zástupců logistiky, bez účasti odborně způsobilého zaměstnance znalého problematiky bezpečnosti práce s rizikem pádu. Při rozhodování o výběru vhodných OOPP proti pádu nejsou brány v úvahu oprávněné názory a požadavky konečných uživatelů resp. vedoucích zaměstnanců, zodpovědných za volbu vhodných OOPP a zpracování technologických postupů – Příloha k NV č. 362/2005 Sb., kap. II., odst. 1, 5. Závěr: Zaměstnanci jsou takto vybavováni OOPP, které nesplňují oprávněné požadavky na funkčnost a spolehlivost s ohledem na povahu a četnost vykonávané práce s rizikem pádu. Seznamování s Návody na používání těchto OOPP, jakož i obsah těchto Návodů neodpovídá požadavkům na OOPP 3. kategorie. Formálně je však splněna povinnost zaměstnavatele o vybavení zaměstnanců OOPP!!!

Výběrová řízení pro provedení práce

Vítězem bývá firma A s nejlevnější nabídkou, která si najme firmu B, pro kterou vlastní realizaci zajistí firma C nebo soukromník na IČO. Závěr: Výškové práce jsou prováděny osobami bez kvalifikace pro práce ve výškách a vhodného vybavení OOPP.

Distribuce OOPP proti pádu

Klienti, jejichž vybavení pochází z prodejen pracovních pomůcek nebo od obchodních agentů bývají překvapeni nevhodností zakoupených OOPP pro práce, které vykonávají. V rámci konzultace v jedné stavební firmě byly předvedeny OOPP proti pádu, zakoupené v r. 2007. K připomínce o zákazu používání horolezecké techniky pro práce ve výškách bylo argumentováno, že toto bylo doporučení prodavače. Výškové pracovníky firmy školí externí bezpečnostní technik v obecné rovině, takže NV č. 362/2005 Sb., NV č. 495/2001 Sb. a další související dokumenty předmětem školení nebyly. Závěr: Prodej OOPP 3. kategorie, školení a poradenskou činnost by měly provádět osoby odborně způsobilé, znalé problematiky bezpečnosti práce ve výškách a nad hloubkou.

Znalecká činnost

Šetření okolností smrtelného úrazu vzniklého pádem z výšky 30m v r. 2007 a těžkého úrazu stejné příčiny z výšky 10m v r. 2008 prokázaly následující zjištění:

  1. postižení neměli kvalifikaci pro práce ve výškách
  2. používali nepovolené OOPP proti pádu
  3. používané OOPP proti pádu vykazovaly řadu závažných závad
  4. práce byly prováděny bez dokumentace
  5. jednalo se o najaté pracovníky zprostředkovatelskými firmami

Závěr: Tyto a další smrtelné a těžké pracovní úrazy s opakujícími se příčinami a následky svědčí o selhávání systému bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Celkový závěr

Věcné a formální nedostatky legislativy, uvedené v tomto příspěvku nejsou zdaleka vyčerpávající. Spolu s dalšími publikovanými poznatky však naznačují systémové problémy souvisejícími s řízením bezpečnosti a ochrany zdraví při práci s rizikem volného, nezachyceného pádu. Pokud nebudou k tvorbě legislativy zváni též zkušení odborníci z praxe, budou se existující nedostatky opakovat. Pokud nebudou přijata účinná preventivní opatření a ekonomika bude mít prioritu před bezpečnosti práce, nelze očekávat výrazné zlepšení.

Autor článku: 

Komentáře

je to tak

24.03.2009 - 12:50 Vladimír Burda
Je to přesně tak, jak je popsáno v článku. Hrajeme si na vyspělou humanitní společnost, orgány inspekce práce se zabývají z velké části ochranou zaměstnanců před nevyplácením mezd, cestovních náhrad apod. a že se možná zaměstnanec nedožije dalšího dne, protože spadne z výšky, to poněkud uniká. Ne, že by kontroly nad dodržováním předpisů při pracích ve výškách nebyly prováděny, ale mohlo by jich být mnohem více, kdyby si tento stát seřadil správně priority - peníze nebo život? Podle mého názoru by měla být inspekce práce značně posílena a měla by se zaměřit alespoň 90% na to, co připravuje zaměstnance o život a ne ubíjet čas a energií inspektorů kontrolou předpisů, jejichž porušování nezabíjí. Potom by se i zaměstnavatelé začali zajímat o způsoby ochrany zaměstnanců proti pádu z výšky nebo jejich bezpečného zachycení, případy totální neznalosti v této oblasti by ubylo. A to jen proto, že by zase šlo o peníze. Ohrožovat život zaměstnanců by se nemělo vyplácet. Byl bych proto, aby inspekcí práce zjištěné nezajištění zaměstnanců ve výšce vedlo automaticky k odebrání živnostenského oprávnění pro činnost, při které bylo toto porušení předpisů zjištěno. Když si firma nedokáže uvědomit hodnotu lidského života, neměla by mít možnost ohrožovat život zaměstnanců nebo jiných osob. To bychom ale museli žít někde, kde za dlouhá desetiletí naučené předstírání, že něco děláme, se změní na skutečné dělání. Je to vůbec reálné? Vladimír Burda

Práce ve výšce při údržbě a správě objektů

14.08.2009 - 16:56 Mojmír Klas
Ve své profesi se věnuji navrhování a řešení systémů sloužících k ochraně před pádem zejména při správě a údržbě objektů. Obecně se v rámci projektové dokumentace zapomíná na zásadu, že i dokončená střecha na níž se vstupuje a pracovníkovi hrozí známá rizika, je také pracoviště. Naprostá většina do provozu uváděných objektů nemá zajištěnou možniost bezpečné údržby střešního pláště a zařízení na něm. Významnou roli sehrává neznalost projektantů, že pokud projektují střechu, která vyžaduje údržbu nebo jsou na ní zařízení, která to vyžadují je nutné vybavit střechu tak, aby pracovník měl možnost ochranné prostředky vůbec použít. Samozřejmě, že se to týká údržby a činností prováděných ze střešního pláště. Považuji za rozhodující zásadu, že pokud pracovník při pohybu na střeše je dle obecných předpisů povinen použít osobní úvaz, musí být střecha vybavena tak, aby pracovník měl možnost řádného a bezpečného upoutání se. Je pravdou, že se již vyskytují projekční kanceláře, které myslí i na tuto, zdánlivě, nepodstatnou věc. Věřím, že jich bude v budoucnu stále více. Významnou roli v tomto snažení může sehrát koordinátor BOZP. Jeho povinností je nejen se zajímat o způsob výstavby, ale také o budoucí provoz objektu. A to, že údržba střešního pláště a zařízení na něm, součástí budoucího provozu je, je jistě jednoznačné. Mojmír Klas

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout twitter youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail