Nejčastější nedostatky z pohledu BOZP při práci na staveništích

Stavebnictví patří z pohledu BOZP k nejproblematičtějším oblastem. Dochází zde každoročně k velkému množství pracovních úrazů. Největší rizika představují jednoznačně zemní a výkopové práce a práce ve výšce.

Část 3. Zemní a výkopové práce

Část 3. Zemní a výkopové práce

Základní požadavky z hlediska BOZP při provádění zemních a výkopových prací vymezují a stanovují jednotlivé přílohy k nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích. Při provádění zemních a výkopových prací lze v praxi shledat nejzásadnější nedostatky především v nedostatečném nebo zcela chybějícím zajištění stěn výkopů proti sesutí a dále při souběžném strojním a ručním kopání (pohyb osob v ohroženém prostoru stroje).

Pažení svislých stěn ručně hloubených výkopů je nutné provádět již od hloubky 1,3 m v zastavěném území, respektive od 1,5 m v nezastavěném území. Riziko však představují i menší hloubky, kdy je výkop proveden v zeminách nesoudržných, podmáčených či jinak náchylných k sesutí, pak je nezbytné výkop, zajistit i od menších hloubek – tuto hloubku je povinen určit zhotovitel prací dle konkrétní situace (např. dle geologického průzkumu).

V dnešní době je naprostá většina výkopů na staveništích provedena strojně za užití strojní techniky, kdy se provádí dále maximálně tzv. začistění stěn výkopu ručně, prostřednictvím fyzických osob. U strojně hloubených výkopů však platí přísný zákaz vstupu fyzických osob do výkopu, pokud nejsou jejich stěny zajištěny proti sesutí ochranným rámem, bezpečnostní klecí, rozpěrnou konstrukcí nebo jinou technickou konstrukcí (např. ocelovým pažícím boxem). Strojně hloubené nezapažené výkopy, do nichž vstupují fyzické osoby, představují největší hazard s lidským životem. S rostoucí hloubkou strojně hloubeného výkopu rapidně klesá šance na přežití zavalené osoby ve výkopu. Vezmeme-li si např. strojně hloubený výkop o relativně malé hloubce 2 m, kdy dojde k celkovému zavalení osoby (tedy osoba bude kompletně zasypána zeminou), zanedbáme-li váhu samotné zeminy a tím následné poranění lidského těla, má osoba zasypána ve výkopu dle statistik pouze cca 3 – 4 minuty šanci na přežití (nedostatek kyslíku, nenávratné poškození mozku, apod.). Za takto krátkou dobu vykopání a vyproštění osoby v praxi znamená značný problém. Pokud není známo přesné místo zasypání osoby, popř. dojde-li k uvolnění většího množství zeminy, ruční vykopání je značně časově i fyzicky náročné, přičemž důležitou roli ve výsledné pravděpodobnosti přežití hraje každá minuta. Strojní vyproštění osoby není prakticky v daný moment možné provést, neboť hrozí, že lžíce rýpadla osobu vážně poraní nebo v horším případě přímo usmrtí.

Na staveništích lze zcela běžně spatřit osoby pracující v ohroženém prostoru stroje za jeho chodu, přestože je tato skutečnost legislativou zakázána. Ohrožený prostor je definován částí IV. bodem 6. přílohy č. 3 k nařízení vlády č. 591/2006 Sb. jako „prostor ohrožený činností stroje, vymezený maximálním dosahem jeho pracovního zařízení zvětšený o 2 m, není-li v průvodní dokumentaci stoje stanoveno jinak“. V praxi uvedené požadavky ignorují obsluhy strojů (strojníci) i osoby pracující a pohybující se v blízkosti stroje. Dojde-li však ke kontaktu stroje a osoby, výsledkem bývá v naprosté většině závažný pracovní úraz, popř. úraz smrtelný. Typickým příkladem je např. provádění strojně hloubeného výkopu, kdy obsluha stroje (strojník) manipuluje s lžící rýpadla v blízkosti osob. Strojník věnuje veškerou pozornost provedení výkopu, přičemž výhled z kabiny stroje je značně omezen, při tomto stačí chvilková nepozornost nebo přehlédnutí osoby a vniklá událost má tragické následky pro obě zúčastněné strany. Strojník jako obsluha stroje odpovídá za ohrožený prostor stroje a za činnost s tímto strojem, tzn. v případě mimořádné události odpovídá v plném rozsahu před zákonem i v trestní rovině. Vzniku obdobných pracovních úrazů lze přitom předcházet celou řadou jednoduchých a funkčních opatření pro konkrétním staveniště, např. lze využívat dorozumívací techniky, vytýčení bezpečného koridoru stroje se zajištěním proti vstupu osob, střežení ohroženého prostoru určenou osobou, apod.

Závěr

Porovnáním výsledků a statistik OIP (SÚIP) za předchozí kalendářní roky lze dojít k poměrně jasnému zjištění, že počty nedostatků a pracovních úrazů na staveništích mají mírně klesající tendenci. Nicméně v rámci okolních vyspělých států EU je úroveň zajištění BOZP na staveništích v ČR značně pozadu (viz. zmíněná část vztahující se k lešením ukazuje až alarmující stav), kdy si jednotliví zadavatelé i zhotovitelé stále neuvědomují odpovědnosti a možné následky způsobné jejich neznalostí, laxností nebo podceňováním situace ve výstavbě.

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Přehled příspěvků publikovaných na oborovém portálu BOZPinfo zasílaný každý pátek odpoledne

Provozovatel portálu

Výzkumný ústav bezpečnosti práce, v. v. i.
Jeruzalémská 1283/9
110 00 Praha 1

Sociální sítě VÚBP

facebook linkedin instagram buzzsprout twitter youtubepinterest

Kde nás najdete

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail