Kdy vybrat náhradní volno za práci přesčas?

Zdroj: 

Na dotaz odpověděla Ing. Helena Hronová ze Státního úřadu inspekce práce.

Ráda bych se zeptala na problematiku tzv. banky přesčasových hodin. V lednu letošního roku jsme se zaměstnavatelem uzavřeli dohodu o vytvoření této banky, která slouží k překlenutí období, kdy je méně práce nebo pokud zaměstnanec chce volno nad rámec dovolené. Jedná se o maximálně 40 hodin, které je pak možné čerpat kdykoli po dohodě se zaměstnavatelem. Mnoho našich zaměstnanců chtělo využít tuto možnost, aby si v letních měsících "napracovali" více volna například na Vánoce nebo konec roku. Nyní nás zaměstnavatel informoval, že podle oblastního inspektorátu práce není možné, aby tyto přesčasové hodiny byly v bance déle než 3 měsíce, poté je musí zaměstnavatel proplatit i přes platnou dohodu. Musí nám zaměstnavatel opravdu hodiny proplatit již po 3 měsících? Není možné si je vybrat v delším časovém horizontu?

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále ZP), případně prováděcí předpisy, neznají Vámi uváděný pojem „banka přesčasových hodin“, ani neupravují pravidla pro fungování podobného institutu.

Co se týká přesčasové práce obecně, je třeba vycházet z dikce příslušného právního předpisu, tj. zákoníku práce. Zákoník práce přesně stanoví, co je prací přesčas a s tím související povinnosti zaměstnavatele. Zákoník práce v prvé řadě taxativně stanoví, že práci přesčas je možné konat jen výjimečně (§ 93 odst. 1 ZP). Práce přesčas by měla být záležitostí mimořádnou či nahodilou, která se ze své povahy nemůže plánovat, a náhradní volno za práci přesčas nemá sloužit k překlenutí období, kdy zaměstnavatel má menší potřebu práce.

Prací přesčas není, napracovává-li zaměstnanec prací konanou nad stanovenou týdenní pracovní dobu pracovní volno, které mu zaměstnavatel poskytl na jeho žádost (§ 78 odst. 1, písm. i) poslední věta).

Práce přesčas je práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn (§ 78 odst. 1 písm. i) ZP). Práci přesčas může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit jen z vážných provozních důvodů, a to i na dobu nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami, popřípadě i na dny pracovního klidu za podmínek uvedených v § 91 odst. 2 až 4 ZP.

Nařízená práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce (§ 93 odst. 2, poslední věta ZP).

Konal-li zaměstnanec práci přesčas, přísluší zaměstnanci za dobu práce přesčas mzda, na kterou mu vzniklo za tuto dobu právo (dále jen "dosažená mzda"), a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku (§114 odst. 1 ZP).

V platové sféře přísluší zaměstnanci za hodinu práce přesčas část platového tarifu, osobního a zvláštního příplatku a příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí připadající na 1 hodinu práce bez práce přesčas v kalendářním měsíci, ve kterém práci přesčas koná, a příplatek ve výši 25 % průměrného hodinového výdělku, a jde-li o dny nepřetržitého odpočinku v týdnu příplatek ve výši 50 % průměrného hodinového výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna místo platu za práci přesčas. Za dobu čerpání náhradního volna se plat nekrátí (127 odst. 1 ZP).

Neposkytne-li zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno v době 3 kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době, přísluší zaměstnanci příplatek k dosažené mzdě podle §114 odst. 1 ZP, resp. v platové sféře část platového tarifu, osobního příplatku, zvláštního příplatku, příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí a příplatek podle §127 odst. 1 ZP (§114 odst. 2, §127 odst. 2 ZP).

Z výše uvedeného vyplývá, že náhradní volno za práci přesčas se zaměstnanci poskytuje, pokud se zaměstnavatel a zaměstnanec dohodli na poskytnutí náhradního volna místo příplatku. Nedohodli-li se na poskytnutí náhradního volna, přísluší zaměstnanci příplatek ke mzdě/platu za práci přesčas. Náhradní volno je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout v době 3 kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas; zaměstnanec a zaměstnavatel si však mohou dohodnout i jinou (tj. i delší) dobu. (Na tomto principu měla zřejmě být založena Vámi zmíněná „banka přesčasových hodin“). Dohodu doporučujeme z důvodu právní opatrnosti uzavřít písemně.

Autor článku: 

Nabízíme Vám možnost BEZPLATNÉHO odběru e-mailového zpravodajství

Nové příspěvky publikované na informačním serveru BOZPinfo.cz

X

Přihlášení

Zapomněli jste heslo?
zašleme vám nové na váš e-mail