Může být krácena dovolená z důvodu pracovní neschopnosti?

Pracovala jsem na dvanáctihodinové směny. V pracovní smlouvě mám týdenní pracovní dobu 37,5 hod. Mám nyní problém se zaměstnavatelem ohledně proplacení nevyčerpané řádné dovolené. Účetní tvrdí, že musím odpracovat 60 kalendářních dnů 12hodinových směn, abych měla nárok na dovolenou. Je pravda, že propočítáním odpracovaných hodin v měsíci jsem pracovala celý měsíc, i když na 12hod. směny to bylo jen např. 15 směn a nikoli 20 pracovních dní? A může mi být krácena dovolená proto, že jsem byla v pracovní neschopnosti v době nároku na dovolenou s pracovním úrazem?

Je pravdou, že podmínkou vzniku práva na dovolenou podle ustanovení § 212 zákoníku práce je odpracování 60 dnů v kalendářním roce s tím, že za odpracovaný den se považuje den, v němž zaměstnanec odpracoval převážnou část své směny. Zároveň však platí také ustanovení § 216 odst. 4 zákoníku práce "Pro zjištění, zda jsou splněny podmínky vzniku práva na dovolenou, se posuzuje zaměstnanec, který je zaměstnán po stanovenou týdenní pracovní dobu, jako by v kalendářním týdnu pracoval 5 pracovních dnů, i když jeho pracovní doba není rozvržena na všechny pracovní dny v týdnu; to platí i pro účely krácení dovolené, s výjimkou neomluvené nepřítomnosti v práci." Z toho vyplývá, že když máte sjednán pracovní poměr na stanovenou pracovní dobu (ve Vašem případě 37 a ½ hodiny týdně) pak Vám musí zaměstnavatel pro účely vzniku práva na dovolenou započítávat týden jako pět pracovních dnů a nesmí hledět na to, že pracujete ve 12hodinových směnách. V podstatě to znamená, že po 12 odpracovaných týdnech Vám vzniká právo na dovolenou. Dále pak platí zásada (a to platilo již za starého zákoníku práce č. 65/1965 Sb.) obsažená v ustanovení § 216 odst. 3 zákoníku práce, že "Pro účely dovolené se jako výkon práce neposuzuje doba zameškaná pro důležité osobní překážky v práci, pokud nejsou uvedeny v prováděcím právním předpisu (§ 199 odst. 2). Doba čerpání mateřské dovolené a doba, po kterou zaměstnanec čerpá rodičovskou dovolenou do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, a doba pracovní neschopnosti vzniklé v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání vzniklého při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním se pro účely dovolené posuzuje jako výkon práce." Jinými slovy řečeno – doba pracovní neschopnosti z titulu pracovní úrazu se považuje pro účely dovolené za výkon práce a dovolená se pro ni nekrátí! Stejně tak se nekrátí dovolená ženě na mateřské (ne rodičovské) dovolené, i tato doba je považována za výkon práce a nakonec i doba překážek v práci uvedených v příloze k nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah důležitých osobních překážek v práci. Co se považuje za výkon práce nám ještě dále stanoví § 348 odst. 1 zákoníku práce, takže při rozhodování, zda-li zaměstnanec splnil podmínku vzniku práva na dovolenou a zda-li se mu bude dovolená krátit je třeba vzít v úvahu ustanovení § 216 a 348 zákoníku práce. Z Vašeho dotazu nevyplývá, jestli se nejedná o právo na dovolenou za loňský rok, i v tom případě za platnosti tzv. starého zákoníku práce č. 65/1965 Sb. byla právní úprava stejná, věcně se na ní nic neměnilo. Výše citované zásady byly obsaženy v ustanovení § 43 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony, ve znění pozdějších předpisů. Z toho důvodu doporučuji, abyste zaměstnavatele písemně vyzvala, aby Vám s ohledem na výše uvedené stanovil Vaše právo na dovolenou správně a upozornila ho, že v opačném případě byste byla nucena se obrátit na soud. Jinak doporučuji neváhat, loňskou dovolenou si musíte dočerpat do konce letošního roku, jinak právo na ni zaniká.