Tema tydne

Zatez teplem podle novely narizeni vlady c. 361/2007 Sb.

23.07.2012 | ZDROJ: BOZPinfo.cz | AUTOR:

Clanek se venuje problematice zateze teplem podle narizeni vlady c. 93/2012 Sb., kterym se meni narizeni vlady c. 361/2007 Sb., kterym se stanovi podminky ochrany zdravi pri praci. Ve 2. casti jsou zodpovezeny nektere dotazy ctenaru BOZPinfo.

KLICOVA SLOVA: horko, teplota, ochranne napoje, mikroklimaticke podminky, ochrana zdravi

Cast 1.

Pri sledovani mikroklimatickych podminek pri praci, resp. zateze teplem nebo chladem, se zachovava hodnoceni podle operativni (vypoctene) teploty t_o nebo vysledne teploty (kuloveho teplomeru) t_g. Nove se vsak upresnuje, ze v pripade operativni teploty, jde o teplotu vypoctenou jako casove vazeny prumer za efektivni dobu prace, kterou je doba snizena o dobu trvani prestavky na jidlo a oddech a bezpecnostni prestavku nebo prumer z jednotlivych merenych casovych intervalu v prubehu cele osmihodinove nebo delsi smeny, jde-li o pracoviste s menicimi se teplotami, vypoctene z teploty vzduchu t_a, vysledne teploty kuloveho teplomeru t_g, rychlosti proudeni vzduchu v_a a stereoteploty t_st. Rovnez tak plati, ze hodnoceni podle prumerne operativni teploty lze za podminky rychlosti proudeni vzduchu v_a rovne nebo mensi nez 0,2 m.s^-1 nahradit hodnocenim podle vysledne teploty kuloveho teplomeru.

Nove se zavadi uprava pro klimatizovana pracoviste, a to pro pripady, kdy jde o vykon prace tridy I a IIa, tedy trid prace, kde dominuje prace vsede, napriklad administrativni cinnost. Pro klimatizaci v techto prostorach byly zavedeny pozadovane hodnoty „nastaveni chlazeni a vytapeni“, ktere jsou v podstate totozne s udaji z CSN EN ISO 7730:2006 Ergonomie pracovniho prostredi a z CSN EN 15251:2007 Vstupni parametry vnitrniho prostredi pro navrh a posouzeni energeticke narocnosti budov s ohledem na kvalitu vnitrniho vzduchu, teplotniho prostredi, osvetleni a akustiky. Jde o to, vytvorit standardizovane pracovni podminky po cely rok s ohledem na personal. Je zavedeno take deleni pracovist tridy I a IIa  podle naroku na kvalitu vnitrniho prostredi na pracoviste kategorie A (vysoke naroky), kategorie B (stredni narok) a C (bezne podminky). Ktere prace lze podradit pod skupinu A, B nebo C pak upravuje vysvetlivka k tabulce 3, casti A prilohy c. 1, kde se upresnuje, ze Kategorie A plati pro klimatizovana pracoviste s pozadovanou vysokou kvalitou prostredi, na nichz je vykonavana prace narocna na pozornost a soustredeni, napriklad zpracovani odbornych stanovisek, zpracovani dat a dale pro pracoviste urcena pro tvurci praci, napriklad prace grafiku, prekladatelu, kategorie B plati pro klimatizovana pracoviste s pozadovanou stredni kvalitou prostredi pri praci vyzadujici prubeznou pozornost a soustredeni, napriklad ukony spojene s vyrizovanim korespondence, psani na pocitaci. Kategorie C plati pro ostatni klimatizovana pracoviste.

Klimatizovana vsak mohou byt i jina pracoviste, a to pracoviste, kde bude pouzito klimatizacni zarizeni z duvodu vytvoreni a udrzeni standardizovanych podminek jako technologickeho pozadavku na ochranu vyroby nebo vyrobku, ci produktu. Tady lze ocekavat, ze bude uplatnovan rezim stridani prace a bezpecnostni prestavky, coz plati zejmena pro pracoviste, na nemz je vykonavana prace s vyssi fyzickou zatezi, na pracoviste s trvalou pritomnosti salave slozky tepla, jako technologicke nezbytnost (napriklad sklarny) a v neposledni rade na venkovnich pracovistich.

U prace tridy I a IIa vykonavane v uzavrenych prostorach se pak nove zduraznuje, ze rezimova opatreni, tedy stridani prace a bezpecnostni prestavky neni nutne aplikovat v dobe, kdy venkovni teplota prekroci 30 ºC (tropicky den), a to az do teploty 36 ºC (viz tabulka 1a az 2c, cast A, priloha c. 1). V pripade, ze pujde o praci ve smene delsi nez 8 hodin, nove plati, ze ztrata tekutin potem a dychanim v dusledku pracovni a tepelne zateze za smenu nesmi prekracovat pripustny limit ztraty tekutin o vice nez 20 % a zaroven s tim nesmi byt prekracovany kratkodobe pripustne doby prace.

Ztrata tekutin pri zatezi teplem nahrazovana ochrannym napojem je nove odstupnovana jak v merene teplote pro danou tridu prace, tak v nahrade tekutin. Tato uprava vlastne nahrazuje predchozi zpusob zjistovani ztraty tekutin merenim, z jehoz vysledku pak teprve bylo urceno, jake mnozstvi ochranneho napoje ma tvorit 70 % nahradu. U nahrady ztraty tekutin pro tridu I az IIIa se za ochranny napoj nemusi jiz povazovat jen „balene vody“, ale muze jit i o vody, ktere odpovidaji kvalite jmenovanych vod.  Balena voda jako ochranny napoj vsak i nadale bude dodavana tam, kde takova kvalita zdroje chybi.

U tridy IIIb az V, kde se jako ochranny napoj uvadi mineralni vody se stredni mineralizaci, se nove zavadi, aby tyto byly podavany jen v polovicnim mnozstvi z narokove nahrady 70 % a druha polovina narokove nahrady byla pokryta ochrannym napojem pro nizsi tridy prace. Tato uprava odpovida stavu, kdy ackoliv dochazi u tezsich fyzickych praci k vyznamnym ztratam tekutin i mineralu, jsou zejmena mineraly nahrazovany jiz ve strave, a proto neni zadouci, aby organizmus byl jimi predimenzovavan prostrednictvim vyssiho prisunu mineralni vody, ktera by ve vyssich davkach naopak mohla zpusobovat zbytecnou zatez organizmu resp. ledvin apod. Kombinaci mineralni vody a napriklad vody prirodni lze docilit dosazeni optimalni nahrady ztraty tekutin pri praci spojene s vyssi fyzickou zatezi.

Zatez chladem nebyla novelou narizeni  vlady zasadne dotcena, doslo jen ke sjednoceni podminek pri stanoveni limitu, od nehoz vznika narok na poskytovani ochranneho napoje pri praci v zatezi chladem a to, ze jde o teplotu nizsi nez 4 ºC. U ochrannych opatreni pred ucinky chladove zateze pro vsechna pracoviste se upresnuje matematicky celkova doba nepretrzite prace v chladove zatezi pred nastupem bezpecnostni prestavky.