Nařízení vlády č. 201/2010 Sb. – Jak vyplnit záznam o úrazu

Jak se má vyplnit oddíl E záznamu o úrazu?

V této části se uvádí vyjádření úrazem postiženého zaměstnance a svědků úrazu. Vzhledem k tomu, že se záznam musí sepsat do pěti pracovních dnů od úrazu, nebude možno za situace, kdy zaměstnanec bude např. v nemocnici čekat s vyplněním této části záznamu, až bude dotyčný schopen vyjádření, v tom případě by jeho vyjádření mělo nahradit vyjádření svědků úrazu. Nicméně záznam o úrazu není zásadním a jediným dokumentem pro odškodnění pracovního úrazu, takže jej může i sám zaměstnanec následně zpochybnit a prokázat okolnosti úrazu jiným způsobem, např. svědecky.

Pokud se týká zástupce odborové organizace a zástupce pro oblast BOZP tak platí, že pokud mají zájem doplnit záznam o úrazu vlastním vyjádřením, mohou tak učinit na zvláštním papíře, který se stane přílohou záznamu o úrazu, do této části záznamu o úrazu píší pouze svědci a postižený zaměstnanec.

Jinak je samozřejmě záměrem celého nařízení vlády, aby k situacím, kdy záznam o úrazu bude sepsán neobjektivně nebo nepravdivě, v praxi vůbec nedocházelo a z toho důvodu sem byla vložena i tato nová část záznamu o úrazu.

Musí vždy podepsat záznam o úrazu postižený zaměstnanec?

V závěru záznamu o úrazu se podepisuje zaměstnanec, svědci a zástupce příslušného odborového orgánu či zástupce zaměstnanců pro oblast BOZP a zaměstnavatel. Zaměstnanec se podepisuje pouze v případě, že mu to jeho zdravotní stav dovolí.

Záznam se musí sepsat do pěti pracovních dnů od úrazu a za situace, kdy zaměstnanec bude např. v nemocnici, není možno čekat se sepsáním, až bude schopen podpisu. Svědci se podepisují pouze v případě, že skutečně byli přímo přítomni nehodové události.

Zástupce odborové organizace nebo zástupce zaměstnanců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví se podepisuje v případě, když se účastnil vyšetřování příčin úrazu. Pokud mají zájem doplnit záznam o úrazu vlastním vyjádřením, mohou tak učinit na zvláštním papíře, který se stane přílohou záznamu o úrazu.

Jménem zaměstnavatele se podepisuje statutární orgán nebo některý z vedoucích zaměstnanců zaměstnavatele. Pro přesnost je třeba uvést i funkci dotyčného vedoucího zaměstnance zaměstnavatele.

Tato část byla přizpůsobena možnosti elektronického vyhotovování a odesílání záznamu o úrazu.

Vysvětlete, jak se má vyplňovat záznam o úrazu – hlášení změn?

Formulář uvedený v příloze č. 2 nařízení vlády je podstatně jednodušší z hlediska množství údajů a způsobu jeho vyhotovení. S ohledem na jeho nezbytnost bylo dbáno na co nejnižší administrativní náročnost. Vychází se z toho, že podstatné náležitosti jsou uvedeny již v záznamu o úrazu a elektronické zpracování dat umožňuje adresátům propojení hlášení změn s prvním dokumentem.

Identifikační údaje musí být proto stručné a formulář pak navádí na nejčastěji se vyskytující změny uvedené v § 8 nařízení vlády. S cílem zjednodušit věc pro zaměstnavatele umožňuje formulář velmi snadné vyplnění buď volbou ano/ne nebo dopsáním data nebo dat. Jiné změny budou spočívat již jen např. v dodatečném zjištění či přehodnocení zdroje či příčiny úrazu či zjištění nových skutečností.

Úvodem hned pod nadpisem záznamu o úrazu – hlášení změn vyplní zaměstnavatel svoje evidenční číslo, které používá při statistickém výkaznictví. O tom, že záznam o úrazu – hlášení změn musí být vyplněn čitelně, nejlépe počítačem nebo strojem, snad není v praxi pochyby. To je asi po více jak 40 letech statistického výkaznictví pracovní úrazovosti v naší republice samozřejmostí.

V první rubrice se vyplňují údaje o zaměstnavateli, který záznam o úrazu odeslal, opět se vyplní název zaměstnavatele, IČ a adresa. Tyto údaje by se neměly lišit od údajů v záznamu o úrazu.

Stejně tak by se od záznamu v záznamu o úrazu neměly lišit údaje v druhé rubrice – údaje o úrazem postiženém zaměstnanci a o úrazu, tedy o datu úrazu a místu, kde k úrazu došlo.

Třetí rubrika se dotýká délky hospitalizace, pokud přesáhla 5 kalendářních dnů. Křížkem ano/ne se označí údaj o tom, jestli hospitalizace trvala 6 a více kalendářních dnů, nebo ne. Křížkem ne se označí i případy, kdy hospitalizace nebyla žádná.

Čtvrtá rubrika se týká celkové délky pracovní neschopnosti a vyplňuje se zase údajem od-do, který se vypisuje datem a pak celkovým počtem kalendářních dnů pracovní neschopnosti bez ohledu na to, že po dobu prvních 14 dnů pracovní neschopnosti poskytuje zaměstnavatel náhradu mzdy, platu nebo z dohody o pracovní činnosti při pracovní neschopnosti a že dávky nemocenského se platí zaměstnanci až od patnáctého dne pracovní neschopnosti.

Do páté rubriky se vyplní údaj o případné smrti úrazem postiženého zaměstnance, ke které došlo v době jednoho roku od vlastního úrazu, škodní události. Zde je totiž třeba mít na paměti definici pojmu smrtelný úraz zavedenou v ustanovení § 3 výhradně pro účely tohoto nařízení vlády a evropské statistiky pracovních úrazů.

V páté rubrice se uvádí jiné změny. Tato rubrika bude sloužit zejména pro případy, kdy následně došlo při vyšetřování příčin a okolností úrazu k novým zjištěním. Bude se vyplňovat zejména u složitých úrazů, u úrazů, ke kterým došlo na pracovišti jiného zaměstnavatele nebo v případech, kdy se do vyšetřování příčin úrazu zapojila i Policie České republiky.

V poslední rubrice jsou data a podpisy, a to jednak úrazem postiženého zaměstnance a zaměstnavatele. Na rozdíl od vlastního záznamu o úrazu, kde jsme uváděli, že v případě, kdy je úrazem postižený zaměstnanec hospitalizován, není třeba za každou cenu vynucovat podpis záznamu o úrazu, zde by měl být vždy, protože tento záznam o úrazu – hlášení změn se zasílá až v okamžiku, kdy zaměstnanec je již práce schopen. Podpis úrazem postiženého zaměstnance se nebude uvádět pouze v případě, kdy se hlásí smrtelný pracovní úraz, tedy že v průběhu jednoho roku od vlastního úrazu došlo ke smrti zaměstnance.