2. S ohledem na povahu cinností a velikost podniku vymezí clenské státy povinnosti týkající se vypracovávání dokumentu stanovených odst. 1 písm. a) a b) a prípravy dokumentu stanovených odst. 1 písm. c) a d), které musí být plneny ruznými kategoriemi podniku.“

a nový prímo pouzitelný predpis Evropského spolecenství – Narízení Evropského parlamentu a Rady (ES) c. 1338/2008 ze dne 16. prosince o statistice Spolecenství v oblasti verejného zdraví a BOZP. Podle clánku 2 tohoto Narízení poskytují clenské státy Komisi (Eurostatu) statistické údaje týkající se

• zdravotního stavu a zdravotních determinant podle prílohy I.,
• zdravotní péce podle prílohy II.,
• prícin smrti podle prílohy III.,
• pracovních úrazu podle prílohy IV.,
• nemocí z povolání a dalsích zdravotních problému a onemocnení souvisejících s prací podle prílohy V.

Narízení vlády c 201/2010 Sb., tedy realizuje statistiku pracovních úrazu podle prílohy c. IV. Narízení ES.  Krome odkazu na relevantní predpisy Evropské unie vymezuje predmetné ustanovení predmet právní úpravy narízení vlády v souladu se zmocnením obsazeném v ustanovení § 105 odst. 7 zákoníku práce, které je zde citováno v plném rozsahu (na rozdíl od názvu narízení vlády).

Vysvetlete, prosím, ustanovení § 2 odst. 1  narízení vlády c. 201/2010 Sb., o knize úrazu.

Z ustanovení § 105 zákoníku práce vyplývá, ze zamestnavatel vyhotovuje záznamy a vede dokumentaci o vsech pracovních úrazech, jejichz následkem doslo k poskození zdraví zamestnance s pracovní neschopností delsí nez tri kalendární dny nebo k úmrtí zamestnance, to znamená, ze záznam o úrazu se vypisuje pouze u tohoto okruhu pracovních úrazu.

To vsak neznací, ze by u pracovních úrazu s neschopností kratsí nez tri kalendární dny nebo s zádnou pracovní neschopností zamestnavatel nemel povinnost okamzite pristupovat k úcinným preventivním opatrením a nemel úraz vysetrit.  

Zamestnavatel proto musí evidovat vsechny úrazy, i ty, které se zpocátku jeví jako úrazy s krátkodobou pracovní neschopností nebo úrazy, jejichz následkem nebude zamestnanci vubec vystavena neschopenka k práci, nebot nikdy neví  dopredu se stoprocentní jistotou, zda se zdravotní stav zamestnance nezhorsí a dodatecne mu nebude vystavena neschopenka na dobu delsí tri kalendární dny. To by pak melo pro neho následek, ze by musel vyhotovit záznam o úrazu podle prílohy uvedené k narízení vlády c. 201/2010 Sb.

Jak bylo téz zdurazneno, je zákonnou povinností zamestnance ve smyslu ustanovení § 106 odst. 4 písm. h) zákoníku práce bezodkladne oznamovat svému nadrízenému svuj pracovní úraz, pokud mu to jeho zdravotní stav dovolí a spolupracovat pri vysetrování jeho prícin. Proto bude téz i v zájmu samotného zamestnance, aby úraz byl rádne zaevidován v knize úrazu, nebot to bude mít zásadní význam pro pozdejsí uplatnování jeho nároku na náhradu skody. 
Zápisy obsazené v knize úrazu se nehlásí orgánum dozoru, nebudou mít tedy vliv na údaje v národní statistice pracovních úrazu ani v EUROSTATU. Mají vsak dva hlavní úkoly. Jednak zaevidovanou prvotní informaci o kazdém – byt sebemensím – pracovním úrazu, která bude dostatecným podkladem pro odskodnení pracovního úrazu, zejména v takových mezních situacích, kdy z na první pohled zanedbatelného úrazu (napr. bolest v zádech po zvednutí bremena) se casem vyvine dlouhodobá pracovní neschopnost, vedoucí treba i k invalidite zamestnance (napr. výhrez meziobratlové ploténky). Druhým úkolem knihy úrazu je pak objektivní informace pro zamestnavatele samotného, k jakým úrazum na pracovistích dochází, jak casto, co je jejich prícinou a v cem je tedy hlavní rizikovost pracovního prostredí, aby v souladu s ustanovením § 102 zákoníku práce mohl prijímat opatrení k prevenci rizik.

Povinnost evidence vsech úrazu v knize úrazu má tedy význam jak pro zamestnance, tak pro zamestnavatele. Evidence – jak vyplývá z ustanovení § 105 odst. 2 zákoníku práce, se vede v tzv. knize úrazu a vede se zásadne o vsech pracovních úrazech, tedy i o tech, jimiz nebyla zpusobena pracovní neschopnost nebo byla zpusobena pracovní neschopnost nepresahující tri kalendární dny.   Vzhledem k tomu, ze evidence práce neschopných zamestnancu pro nemoc a úraz (pro úcely statistiky) obsahuje jen úrazy, které zanechaly pracovní neschopnost delsí nez 3 kalendární dny, ukazuje se, ze je nezbytné, aby si zamestnavatel vedl centrální knihu úrazu, z které bude vycházet pri stanovení nápravných opatrení i odskodnení pracovních úrazu vcetne jednání s príslusnými pojistovnami. Praxe ukazuje, ze nekterí zamestnavatelé pouzívají v knize úrazu necíslované formuláre záznamu o úrazu, které se nebudou statisticky vykazovat. S ohledem na mozné budoucí povinnosti spojené s odskodnením pracovního úrazu toto vsak nedoporucujeme.

TISKNOUT | POSLAT MAILEM

SEZNAM KAPITOL

• Narízení vlády c. 201/2010 - paragrafy - cást 1.1
• Narízení vlády c. 201/2010 - paragrafy - cást 1.2