JOSRA 3 - 2008

Charakteristické jevy u smrtelné pracovní úrazovosti v CR v roce 2007

01.12.2008 | AUTOR: Ing. Petr Mrkvicka

characteristic appearances of occupational accidents in the czech republic in 2007

Petr Mrkvicka¹

¹ Výzkumný ústav bezpecnosti práce, v.v.i.,mrkvicka@vubp-praha.cz

Abstrakt

V roce 2007 bylo zaznamenáno proti predcházejícímu roku o 35 smrtelných pracovních úrazu více, tj. o 23 %. To se projevilo vzrustem hodnoty ukazatele cetnosti techto prípadu na 10 000 pojistencu, z hodnoty 0,34 na 0,41 (tj. o 17,6 %). Výskyt smrtelných pracovních úrazu je rozptýlený do vsech odvetví a profesí. Podívejme se na charakteristické jevy, které se v posledních letech opakovaly. Jsou to zejména druhy nehod a jejich zdroju, príciny a porusení bezpecnostních predpisu.

Klícová slova: pracovní úrazy, smrtelné úrazy, pracovní úrazovost, statistiky, charakteristické jevy, Ceská republika, 2007

Abstract

In comparison with 2006, 35 (23 per cent) more fatal injuries to workers were recorded in 2007. This has been manifested by a rise of accident frequency per 1,000 insured persons from 0.34 to 0,41 (i.e. by 17.6 per cent). Incidence of fatal injuries to workers has been dispersed in every branch and profession. Let us take a closer look at the characteristic phenomena to have repeated in the recent years. They are mainly kinds of accident and the source, origin, and violation of safety rules.

Keywords: occupational accidents, fatal accidents, accident rate, characteristics, Czech republic, 2007

Úvod

V roce 2007 byly nejcastejsí nehodou dopravní nehody na silnicích a kolejích (60 prípadu) a zranení motorovým vozidlem mimo verejnou komunikaci (5 prípadu). Soucasne nejcastejsími zdroji nehod (viz graf c. 1) byly motorové silnicní dopravní prostredky a traktory. Smrtelná pracovní úrazovost je v nekterých odvetvích ovlivnena dopravními nehodami významne, coz znamená, ze se cást smrtelných pracovních úrazu nestala prímo pri výkonu konkrétní profese v konkrétním odvetví, ale pri presunu mezi pracovisti nebo k zákazníkovi. Tím dochází k urcitému zkreslení nebezpecnosti nekterých odvetví. Jde zejména o autodopravu, která je specifická tím, ze pracovistem zraneného je vetsinou verejná komunikace, kde je velká pravdepodobnost cizího zavinení a vazba na bezpecnostní predpisy je relativne nízká.

Nejcastejsí prícinou bylo nesprávné a nebezpecné chování zraneného (98 prípadu), dále pak nesprávné a nebezpecné chování jiných osob (33 prípadu). Chybející osobní ochranné pracovní pomucky (dále jen OOPP) byly zaznamenány u 23 prípadu.

Predpisy porusil nejcasteji zranený zamestnanec, a to sám v 70 prípadech, spolu se zamestnavatelem ve 23 prípadech a spolu s jinou osobou v 11 prípadech.

Nejvíce smrtelných pracovních úrazu bylo vykázáno ve stavebnictví (53 prípadu), potom ve zpracovatelském prumyslu (48 prípadu). V doprave, skladování a spojích to bylo 34 prípadu, z toho 26 dopravních nehod.

Bylo zjisteno 9 prípadu, k nimz doslo pod vlivem alkoholu a to ve stavebnictví (4 prípady), zpracovatelském prumyslu (4 prípady) a v doprave, skladování a spojích. Nejvíc alkoholu v krvi bylo 2,6 promile. Byl zjisten 1 prípad pod vlivem drogy (marihuana) a to pád z lesení z výsky 18 m.

Zpusoby zranení

Naprostá vetsina prípadu (167, tj. 89 %) byla zpusobena mechanickým pusobením:

• horizontální pohyb a stret s prekázkou (jen dopravní nehody) 63 prípadu,
• vertikální pohyb a stret s prekázkou (pády):
  • predmetu na osobu 28 prípadu,
  • osoby na predmet 43 prípadu,
• kontakt se strojem (stisknutí, rozdrcení):
  • mobilním (motorové vozidlo) 10 prípadu,
  • stacionárním (dopravník, výrobní linka) 16 prípadu,
• kontakt s zivým tvorem (zvíretem, clovekem) a jiné 7 prípadu.

Ostatní zpusoby byly:

• elektrický proud (10 prípadu);
• otrava,
• toxika,
• tonutí (5 prípadu);
• námaha, sok (3 prípady) a
• oparení (2 prípady).

Nejcasteji se opakující úrazové deje byly dopravní nehody (63 prípadu) a pády osob z výsky (43 prípadu). Stavebnictví je odvetví, v nemz je dlouhodobe evidován nejvetsí pocet smrtelných pracovních úrazu. Pri zavinení úrazu jinými osobami byli nejohrozenejsí skupinou ridici. Vzájemné vztahy jsou uvedeny v tabulce c. 1. Vyplývá z nich, ze smrtelné pracovní úrazy:

• ve stavebnictví nejvíce souvisely s pády osob (30 prípadu), ale s dopravními nehodami jen minimálne (8 prípadu),
• ridicu „profesionálu“ nejvíce souvisely s dopravními nehodami (30 prípadu) a to minimálne v 17 prípadech vlastním zavinením a minimálne v 6 prípadech s nepouzitím bezpecnostního pásu,
• pri dopravních nehodách se staly v automobilech predevsím nákladních (36 prípadu) a také osobních (14 prípadu) a to zejména vlastním zavinením ridice (33 prípadu). Jednalo se o spatný zpusob jízdy (24 prípadu), vysokou rychlost jízdy (15 prípadu) a nepouzitím OOPP (16 prípadu).

Nejhorsími ridici byli ridici „profesionálové“, kterí rídili nákladní automobily nebo soupravy a také ridici „amatéri“ (pracovníci rídící, dusevní, ap.), kterí rídili automobily osobní.

Porovnáme-li pracovní úrazy smrtelné s pracovními úrazy, které neskoncili smrtí zamestnance a byly zpusobeny dopravními nehodami, zjistíme, jak se dopravní nehody podílely na vzniku pracovních úrazu:

• s pracovní neschopností nad tri dny 5 %,
• tezkých 15 %
• smrtelných 34 %.

Znamená to, ze cím byly v pracovní úrazovosti skody na zdraví váznejsí, tím se na tom více podílely dopravní nehody. Z policejních statistik vyplývá, ze pozemní komunikace v CR jsou nebezpecný prostor, jeden z nejhorsích v Evrope. V mnoha dopravních nehodách rozhodovaly emoce, agresivita, snobství a vseobecná neúcta k zákonum, které mnozí nasi spoluobcané nejen ze nedodrzují, ale navíc si myslí, ze nemusí. Z celkem usmrcených 1 222 lidí pri dopravních nehodách v CR jich byla priblizne 4 % v pracovne právním vztahu. Zamestnavatelé vsak nemají moznost toto riziko eliminovat, snízit pocet techto smrtelných pracovních úrazu se podarí jen snízením úmrtnosti na pozemních komunikacích globálne.

Pády osob se udály vetsinou vlastním zavinením. Prumerná výse pádu osob byla 8,5 m, maximální 30 m a celková 323 m.

Tabulka c. 1 Vztahy mezi vybranými odvetvími, druhy nehod a zamestnáním u smrtelných pracovních úrazu v CR v roce 2007 (VÚBP)

Vývoj poctu smrtelných pracovních úrazu v CR v letech 1998 – 2007 zpusobených dopravními nehodami zobrazuje graf c. 2. Celkový pocet smrtelných pracovních úrazu je rozclenen do trí skupin úrazu znázornených tremi samostatnými krivkami vývoje. Jsou to jednak prípady hlásené CBÚ (tezba nerostných surovin) a dále prípady hlásené SÚIP, kde jsou prípady zpusobené dopravními nehodami uvedeny oddelene.

Pocet smrtelných pracovních úrazu pri dopravních nehodách v roce 2007 vzrostl, coz je odrazem dopravní úmrtnosti obecne. Dopravní policie zaznamenala po velmi príznivém roce 2006 nárust poctu usmrcených osob pri dopravních nehodách. Bohuzel ani bilancí „príznivého“ roku 2006 se CR nemohla chlubit, nebot se na evropském zebrícku nacházela na 4. prícce zezadu s hodnotou 103,7 usmrcených osob na milion obyvatel. Za námi bylo jen Slovinsko, Polsko a nejhorsí Recko (148,9). Na opacném konci bylo, pro porovnání, Nizozemí s hodnotou 44,6. Nejvetsí mezirocní pokles poctu smrtelných pracovních úrazu pri dopravních nehodách byl zaznamenán v roce 1998. Obdobný pokles poctu osob usmrcených v roce 1998 pri dopravních nehodách byl zaznamenán i dopravní policií. Tento pokles je pricítán omezení maximální povolené rychlosti v obcích na 50 km/h.

V roce 2001 vstoupil v platnost zákon c. 361/2000 Sb.[1], upravující napr. povinnosti ridice k zajistení bezpecnosti chodcu. Díky tomuto zákonu byl pri dopravních nehodách zaznamenán mezirocní pokles poctu usmrcených osob. Dalsí výrazný mezirocní pokles smrtelných pracovních úrazu pri dopravních nehodách byl zaznamenán v roce 2003. Tento pokles byl patrne ovlivnen prijetím zákona c. 475/2001 Sb.[2], který upravuje pracovní dobu a odpocinek ridicu. Vzhledem k tomu, ze dopravní nehody jsou vysetrovány zpravidla jen dopravní policií, nelze presne dolozit, zda se zákon podílel i na poklesu smrtelných pracovních úrazu pri techto událostech.

[1] Zákon c. 361/2001 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o zmenách nekterých zákonu

[2] Zákon c. 475/2001 Sb., o pracovní dobe a dobe odpocinku zamestnancu s nerovnomerne rozvrzenou pracovní dobou v doprave

TISKNOUT | POSLAT MAILEM